Ja tuším... lebo aj ja si myslím, že na vzťahu majú pracovať obaja, snažiť sa obaja, ale: sem sa zrejme veľa chlapov radiť nechodí(česť výnimkám), tak to vyznieva, že viac majú makať ženy... ale nie je to tak. Je to len vec ženského serveru a toho, že po rady sem chodia väčšinou ženy.

Selima napsal(a):

Ja tuším... lebo aj ja si myslím, že na vzťahu majú pracovať obaja, snažiť sa obaja, ale: sem sa zrejme veľa chlapov radiť nechodí(česť výnimkám), tak to vyznieva, že viac majú makať ženy... ale nie je to tak. Je to len vec ženského serveru a toho, že po rady sem chodia väčšinou ženy.

Sel, ono by to bylo krásné, kdyby to šlo vždycky tak zrealizovat. Obávám se, ale že to v případě Lvice nejde. Bude to muset být zřejmě ona, která musí něco podniknout pro záchranu vztahu. Nemám pocit, že jejímu partnerovi by se do nějakých aktivit tohoto druhu vůbec teď chtělo.

BB, když to máš těžký s tím nucením k malému. Jednou jsem si řekla, tak dost, prostě jsem mu ho necpala, věnovala se mu sama a říkala si, vždyť to dítě si může vzít kdy chce. Nevzal si ho vůbec a pak mi vyčetl, že jsem si ho okupovala jen pro sebe . Člověk už fakt neví, jak s pánem jednat, aby to bylo dobře. Chová se někdy fakt jako malý rozmazlený spratek. Jedináček není, má tři o hodně starší bratry, takže jako jedináček vychovávaný byl. Byl rozmazlovaný a nemusel doma nic dělat, jak mi řekla švagrová. Dokonce mi i řekla, že je sobec, já jí tenkrát nevěřila .

Ahoj Lvice ,
mám pocit, že se oba přetahujete o to, kdo je v tomhle vztahu oběť.. Pamatuji na Tvá slova na duchovním(snad tam, už je to dlouho), že ´sis vybrala partnera, kterému máš být průvodkyní v duchovním životě nebo tak něco.. Jak píšu, už je to dlouho, takže to určitě nebude přesná formulace. Kdo ví, co by na to řekl on

Před dvěma lety bych Ti řekla, ať utečeš, dnes se snažím sama neutíkat a dělat něco sama se sebou, měj se co nejlépe

myslím, že to tady psalo více lidí - i já - aby si lvice utřídila myšlenky někde v pozadí a to samé, aby mohl udělat i partner ... nikdo jí tu neradil - aby to řešila radikálním rozchodem

ono se to chování ale nezměnilo bezprostředně po smrti otce ... jen se to více vyhrotilo - na čež se tu také kladl důraz, že má pochopitelnou depku i on - ale i tak ... měl by si uvědomit - že je rodič - a hlavně se nechovat jako hulvát (což se podle psaní) stalo ještě před tím.... než mu zemřel otec

Já myslím, že odejít by měla kvůli tomu malému, třeba do té doby, než se to urovná.
Já když vidím, jak reaguje moje holčička, když jenom zvýším na manžela hlas, tak si radši ani nepředstavuju, co asi je pro toho chlapečka, když má doma tyhle scény - jako bouchání do stolu, to musí bejt to dítě v šoku ne?
Vynervovaná máma - taky paráda.
Jakoby na prvním místě se pořád řešil ten manžel a jeho problémy.... nechápu

Tož tož ... já jen, že jsme se tu na tom shodli skoro všichni ....

Jistě, že ... já za sebe bych napsala, že pokud by se to jeho chování nijak nezměnilo - po určité době - tak bych to pak řešila odstěhováním se natrvalo ... co s takovým chlapem ? Ale každopádně to má teď lvík složité a rozhodnout co s tím stejně musí ona sama.

Napsala jsem tento příspěvek pro Lvici jinam, tak ho přeposílám na správné téma...

Lvice, přestože se neznáme, vzpomínám si na příspěvky před rokem a víc, o tvém příteli, o tobě..atd. Bylas mi sympatická, tak jsem myslela , že jsi spokojená ...Je mi líto, že je to tak, jak to je.

Trošku jsem byla překvapena tvým výběrem partnera (dle popisu tenkrát), ale hned jsem se okřikla, že jsem konzervativní, atd.  Podle aktuálních popisů, bych tipla, že chování pána je sobecké a nezralé pro rodinu....

Ty sama situaci znáš nejlíp, proto ji nejlépe vyřešíš sama. Poznáš, jestli tě (vás) má skutečně rád, jestli je o co bojovat. Myslím, že jsi duševně vyspělá, poučená partnerka a myslím, že cestu a možnosti jsi zkoušela a také jsi ochotna a otevřená pomoci vztahu. Což je maximum , cos mohla udělat.
Určitě je nejrozumější odjet pryč, kamkoliv, do klidu, abys mohla na chvilku manžela strčit "do šuplíku" a za týden(za měsíc) ho "vytáhnout" a s odstupem času popřemýšlet o "nás". Máš zázemí u rodičů, to j sem např.já už neměla - to je úplný luxus...

Nechala bych tomu také teď volný prostor, nic bych neřešila, jen nechala vše plynout a radovala se z malého. Myslím, že nejdůležitějším tvým úkolem je být vyrovnaná zdravá spokojená  máma, ať jsi tam nebo tam. Nic přece není definitivního, není to otázka života a smrti, jen neshoda v názorech ..i když vím, že je ti teď hrozně. Proto se snažím i ukázat na pozitiva : zázemí, rodiče, zdraví ....nádhera , ne?
A v podstatě pořád se něco děje, změny jsou na denním pořádku, takže vlastně nikdy nevíme, co je vlastně dobře a co je špatně. Takže vlastně, všechno, co se děje, se děje správně....
Omlouvám se za   myslela jsem , že jsem ve Lvici..
Upřímně ti přeju, aby ses dala do pořádku, zklidnila byla spokojená, ať s ním nebo bez něj...

Lvice - tak to je v řiti .... s tím PC - tak když tak piš na mobila :-)

Lvice, tvůj příběh čtu, co jsem na babinetu. Tvůj přítel byl od začátku jiný, zvláštní. Brala jsem to tak, že už víš, co chceš, takže to máš v sobě srovnáno, jestli mít s tímto mužem dítě.
Ale mě od začátku, co jsi napsala zaráží jedna věc - ty ses přeciž sama rozhodla, že se přestěhuješ a přitom od začátku nehezky mluvíš o svém novém bydlišti. Nemyslíš, že ho to třeba taky trošku bolí, jestli má svůj domov rád? Předpokládám, že tě nenutil, že by ses nenechala. Pokud ses rozhodla bydlet tam, kde teď bydlíš, proč pořád tak neuctivě mluvíš o svém domově? Jestli ti tam není dobře, tak se přestěhuj zpět a nehaň ho pořád, tvůj muž to může cítit jako tvé výčitky. A taky mám pocit, že ses ani ve svém věku nedokázala skutečně osamostatnit a přestřihnout pupeční šnůru, která tě příliš pojí s tvými rodiči.
To je můj pohled, který nemusí být pravdivý, neboť nemám dost informací.

Za sebe - přestěhovala jsem se za svým mužem daleko, od roku 1993 je to dokonce jiný stát. Bylo těžké si zvyknout, jiný kraj, jiný mrav. Ale- to já sama se tak rozhodla, můj muž mě nenutil. NIKDY jsem se před nikým neuctivě nevyjádřila o svém novém domově. Je to můj domov. Kdyby se mi tu nelíbilo, vrátila bych se zpět, ale mé bydliště by jistě nemohlo za to, že jsem si tu nezvykla.

Btw tvé nové bydliště je krásné město. Mám ho moc ráda.
I tvé původní bydliště.
Možná svého muže otravuješ neustálým fňukáním. A možná ne jen za svým bývalým domovem. Jsi už přeciž veliká holka, lvice, tak si srovnej, co vlasstně chceš a udělej to. Držím ti palečky, aby se ti to podařilo. Aby měl tvůj syn spokojenou maminku. Nejlépe i spokojoného tatínka.

Ahoj Lvíčku , taky si pamatuju Tvůj příběh od začátku, a jak moc jsi chtěla dnes už malého Ondráška.  Je mi líto , že to nejde podle tvých představ , ale ...... ráno je moudřejší večera a ty sama víš nejlíp, že to vyřešíš stejně tak, jak to budeš vnímat a cítit především ty sama. Za sebe snad jen to , že já bych odešla také, a moc dobře vím, co ta věta obnáší a že není jednoduchá, obzvlášt , když jsou ve vztahu děti. Nebudu se vracet k minulosti, kdy už nějaké náznaky ....... spíš mysli na budoucnost. A ty sebou manipulovat nenecháš , tomu věřím. Dej vědět