|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Chci se jen vypovídat. Nemám komu. Možná, že dostanu i nějakou dobrou radu. A když ne, tak jsem to alespoň touhle formou ze sebe dostala.
Stejně nemůžu spát, tak mi třeba bude líp 
Mám krásného půlročního chlapečka a vztah v krizi. Jsem unavená, nespím, nervy pracují na plné obrátky a já nevím jak dál. Možná někdo máte zkušenost, a poradíte jak dál. 
Krize začala v listopadu, kdy jsme zřejmě přítele omrzeli (dokonce se nechal i slyšet, že mu malý občas leze na nervy), o prcka se nestaral a když už ho měl, tak mu malý plakal v náručí. Problémy se gradovaly když příteli zemřel otec. Uzavřel se do sebe, kašlal na mě i na malého, utrhoval se na mě a veškeré pokusy o komunikaci přišly vniveč. Jen tupě zíral, popíjel panáky a moje snaha mu pomoci narážela na mlčení a případnou odpověď že mu nic není. Začala jsem se psychicky skládat, byla jsem unavená, vyčerpaná, nevyspalá a tak mi přijeli na pomoc naši. Byli z jeho chování konsternovaní..... Po týdnu odjeli a já našla erotické fotky přítele na amatérech.... Nedostalo mě ani to, že tam byli, ale že je dělal v okamžiku, kdy já bojovala s malým v nemocnici se žloutenkou, byla jsem v šestinedělí, a on hrozně chvátal z nemocnice domů..... Tenkrát mi to přišlo moc líto, měla jsem nadstandard, mohl být s námi celý den a on po půlhodince letěl domů. Když jsem si zpětně promítla, jak moc jsem byla v nemocnici vyčerpaná a jak moc jsem potřebovala jeho pomoc a blízkost, byla to poslední kapka.
Přítel vůbec nebyl ochoten o tom mluvit, nakonec po hádce práskl dveřmi a šel spát do domu svého otce. Já se sebrala, nakopla auto a odjela k rodičům. Byla jsem tam 2 dny a naivně jsem se domnívala, že alespoň zavolá. Nic. Tehdy jsem pochopila, jak málo mu na nás záleží. Třetí den jsem přijela a vše jsme si vyjasnili. Ulevilo se mi, ale nervy jsem měla tak na pochodu, že jsem přestala spát. S přítelem se vše vyčistilo a pohoda. Chvíli jsem brala prášky na spaní. Ale.... v sobotu, kdy jsme společně s mamkou, která mi přijela pomoci na pár dní v pohodě koukali na televizi, jsem řekla, že město, do kterého jsem se přestěhovala je p*r*d*e*l (což oproti mému rodnému městu tedy opravdu je) a přítel začal ječet jako pominutý, třískat rukou do stolu, že když se mi to nelíbí, ať se seberu a jdu a najdu si někoho lepšího 
. Byla jsem z něj v šoku. A už zase nespím. Opět jsem sedla a chtěla si vše vyjasnit. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděla, že ho to nebaví poslouchat a že mu prostě bouchly saze a u něj je to normální a tečka. Žádná omluva. Nakonec jsem se dozvěděla, že už dlouho má stejně pocit, že náš vztah nevyjde a co on s tím může dělat. Nic. Jestli prý chci, tak ať si klidně najdu jiného chlapa.
Nevěřila jsem, že by mu tak málo záleželo na naše vztahu a na Ondrovi. Ale asi ano. Je mi to moc a moc líto a nevím co mám dělat. Začíná se mi po tom všem hnusit - psychicky i fyzicky. On se tváří, že se nic neděje a jede se dál. Nedokážu dělat totéž. Takže co s tím? Pár lidí radí - vykašli se na něj a odejdi. Mám kam, ale stále ve mě je bariéra. Sebrat Ondrovi tátu? Není to sobecké? Já vlastně ani nevím, jestli mu na nás záleží. Když jsem se ho na to zeptala, mlčel a pak mi řekl, když si myslíš, že mi na vás nezáleží, tak si to mysli.....
Jak z toho ven? Všechno, na co jsem se tak těšila, mateřská, miminko se pro mne stalo noční můrou.....
Odejít....................to je to poslední řešení
Není tady
Jejda Lvíčku, to je mi moc líto..... 
Co ti poradit, nevím. Ono je to těžký, když tvůj chlap vůbec nechce komunikovat. Asi bych mu při vhodné konstalaci vysvětlila, jak se cítíš, jak tě zraňuje, když dělá co dělá, ale zase tak, aby to nebylo obviňování. Pak bych se zeptala, co zase ev. ubližuje jemu, jak se cítí on, co mu nedělá dobře... Pokud bude neustále zabejčelej a nic s ním nepohne, tak asi není, co dělat. Na vztah musí být dva.
Držím palce, ať se krize přežene a je vše OK.
Není tady
No chlapec je teda pěkný číslo. Byl by ochotnej jít k psychologovi? Jste pořád u sebe a vidíte na sobě to negativní (u něj) a "negativní" (u tebe). Odcházení si nech až nakonec. A upřímně, povídání o pdeli nebylo zrovna dobrý tah, že? Ono jistě, na tebe je toho hodně, ale na něj taky, čímž nechci omlouvat jeho reakci.
Není tady
lvíčku upřímně mě to mrzí....jéje 
velice mě oslovilo a zasáhlo to jak píšeš o té porodnici...jako by se vrátil čas....muj BM vždy spěchal z nemocnice ... do hospody zapíjet malého... žádné pusinky, pomazlení a nebo nedej Bože "pohrání" si s malým...jéžiši...já v porodnici trpěla jak zvíře...porod a těhu v pohodě ale to potom 
podlé mého...není moc nadějí...nevím...někdo ti napíše že to chce mluvit a mluvit - což jak vidno tvuj přítel moc neakceptuje...nevím nepíšeš ... vlastně jo píšeš. že ti začíná být fyzicky po*ný...což je taky samo blbé.... víš myslela jsem jestli ho ještě miluješ....ale píšeš spíš tohle....
ala hlavně jsem ti chtěla napsat...že věta - vzít synovi tátu...?? je nesmysl...podívej...on tedy přítel se chová tak jak se chová....pokud byste měli jít od sebe nic mu nebrání se se synem stýkat...když solu zustanete ... jak moc se ted synovi věnuje...??? asi nic moc co...nevyrací ti to že mu na vás nezáleží - třeba je jen unavený z toho všeho...ael co ty??Kdo se ptá tebe? kde máš ty nějakou oporu?? takže pokud bys s ním měla zustavat jen kvuli Ondrovi a sama trpět...říkám NE...
o fotkách a tom co delal když jsi ležele s Ondráškem v porodnici...nu co dodat,
Není tady
jsem to omylem odeslala dřív
takže cdo dodat..je to smutný že to dělal ALE co ho k tomu vedlo?? víš to aby si člvoěk pořád klad otázky a nejlépe i odpovědi na to proč ten jeho přítel je takový a makový...ale kdo to má pořád řešit?? ale najtí sílu na to být sama...je taky někdy těžký...
no ais jsem ti moc nepradila vid 
Upravil(a) adra (14. 1. 2009 7:58)
Není tady
Podobné problémy jsem měla v začátku manželství. Naivně jsem se domnívala, že SE VŠECHNO NĚJAK SAMO VYŘEŠÍ, AŽ SI NA SEBE ZVYKNEME A NAUČÍME SE ŽÍT V MANŽELSTVÍ A BÝT RODIČI. Nechápu, nač jsem celá ta léta čekala, budovala domov, pořídila si druhé dítě, abych s mužem a jeho rodiči vyšla, přijala jejich hru na poslušnou snachu, která nemá vlastní názory, známé, koníčky, a už vůbec ne nějaká práva a požadavky. Něco jsem se natrápila a nabrečela. Mé manželství se po létech stejně rozpadlo a mé první dítě, kvůli kterému jsem vlastně všechno podnikla, aby mělo domov, které chtělo ještě sourozence a já tím obětovala další roky, ač měla nakročeno k odchodu, se ode mě odvrací, protože mu odmítám posluhovat a bohužel zcela převzalo chování otce...BRÁT A NE DÁVAT. Tak k čemu to všechno bylo...K ničemu. A proto Ti lvice říkám, rozvodem dítě otce neztratí. Bude jím celý zbytek života. Je plno mužů, kteří se k Tobě a Tvému dítěti budou umět chovat lidsky. Ale ten Tvůj si myslí, že se od něj netrhneš. Vyřeš si to, ať taky jednou nemáš pocit, že ses obětovala zcela zbytečně jako já. Přeju Ti hodně síly a zdraví.
Není tady
On neví kudy kam.... je v koncích..... tak okolo sebe kope. Princip unaveného psa...
Není tady
Lvice .... Zatím bych to nebrala tak hrr... Máte oba problémů nad hlavu. Ty dítě, což je stresová záležitost. On dítě a navíc úmrtí otce. Právě ta smrt blízké osoby je, myslím, na prvním místě příčin vzniku deprese. Narození dítěte se taky umísťuje na prvních příčkách... Možná bych sama zkusila psychologa, pro svůj pocit. Umím si představit, že ti je hodně těžko. Sama to asi těžko rozklíčuješ, myslím si. Proto bych vyhledala odbornou pomoc. Trochu by ti to mohlo pomoct v takovém nějakém uklidnění sebe sama a viděla bys to třeba lépe. Nemyslím, že partnerovi na vás tak nezáleží, jak se tváří... To víš, člověk v nestandardních situacích dělá nestandardní věci. I on, i ty, i já a vůbec všichni se někdy chováme prostě divně.... a máme na to nárok 
Pamatuju si totiž, jak jsem těhotná málem zešílela lítostí a vzteky, protože jsem musela poslední měsíc ležet a můj tehdejší manžel se o mě vůbec nestaral, ale zařídil si na to jeho maminku....jak já byla lítostivá, že mu o nás nejde, a vzteklá, že jeho máti mi vozí ty kastrolky s jídlem (jsem chtěla, aby aspoň ohřál párky...prostě aby se nějak postaral ON sám, ne jeho máma)... svoje dělaly i ty hormony a právě psycholožka mi tehdy docela pomohla. Vypovídala jsem se a trochu si to přebrala jinak. Prostě zatím bych nedělala ukvapené závěry.
Držím ti palce.
Není tady
Konvalinka napsal(a):
On neví kudy kam.... je v koncích..... tak okolo sebe kope. Princip unaveného psa...
ON ? 
on ale ví co kam ... Lvice - moje rada: (podle sebe) - děláš pro váš vztah až příliž .... Kdybych měla kam - seberu se a odejdu - bez řečí (ty neposlouchá - má klapku) neslyší - nevnímá! Udělej ČIN ! On si až pak všimne - že tam nejsi. To je můj názor 
Není tady
ale když byla dny pryč...nestalo se nic....
je fakt že On je unavený...ale KDO bere ohledy na Tebe???
je pravdou že asi toho skutečně děláš MOC....
Upravil(a) adra (14. 1. 2009 8:27)
Není tady
lvice napsal(a):
Všechno, na co jsem se tak těšila, mateřská, miminko se pro mne stalo noční můrou.....
Ale no tak Ja chapem, ze to je tazke, je mi luto, ze ti vztah nevychadza, ale miminko s tym predsa nema nic spolocne. A nemoze za to, ze vam dvom to spolu nejde.
Nemam ti do toho co kecat, ale mala by si sa viac tesit, uzivat si Ondraska, za prve preto, ze vyrastie velmi rychlo a potom ti to moze byt luto, ale nic s tym uz nenarobis a za druhe preto, aby nemusel zit vedla totalne vynervovanych ludi, to ani jemu velmi neprida (spokojna mama - spokojne dieta).
Drzim ti palce aby ste boli spokojni a stastni, nech to dosiahnete akymkolvek sposobom a aby to bolo co najskor
... There is only 10 types of people. Those who understand binary and those who don't. ... 
Není tady
Asha napsal(a):
.... Kdybych měla kam - seberu se a odejdu - bez řečí :
Tiez by som to urobil na tvojom mieste, lvice.
Upravil(a) Oxi (14. 1. 2009 8:45)
... There is only 10 types of people. Those who understand binary and those who don't. ... Není tady
Podle mého - se už začal projevovat při chození se Lvicí - viz.sestra atd. - jen v zamilovanosti se člověk jakž tákž snaží .... beru v potaz úmrtí otce - ale to - co prováděl, když ona bojovala s malým ve špitále - a sám .... to bych nezkousla ani omylem. Já bych odešla. Může si to i on v hlavě v klidu probrat. Nedělala bych zcény - možná bych napsala dopis - o tom - jak to cítím atd. (dopis - snad přečte, když nechce poslouchat) - vyjádřila bych v něm i pochopení a oporu (v tom, že i on to má těžké - což má), ale jde snad o vůli obou. A tohle chování malého fracka..... se nedá tolerovat. Je to dospělý chlap a táta (především). Nemůže všechno vyset jen na té ženské - je to partnerka - né jeho kárající matka (no, vlastně může - záleží na ní co snese). Píšu za sebe - že kdybych měla kam - tak už i pro klid toho prcka - bych šla.
Upravil(a) Asha (14. 1. 2009 8:49)
Není tady
Lvíčku netrap se 
....možná do toho dáváš až moc - dej mu prostor.
Upravil(a) Asha (14. 1. 2009 8:50)
Není tady
A co tak zkusit manželskou poradnu?
Není tady
Lvice, buď ráda, že prcka máš. Já jsem strašně ráda, že ho mám. V té době, kdy u nás začalo být zle, on byl to jediné, co mi dávalo síly a dává dodnes. A neřeš, jestli mu vezmeš tátu, podle toho, co píšeš, se zatím jako otec moc nepředvedl:butter:
Není tady
asi bych taky šla...člověk zjistí že mu na něčem záleží až když to ztratí. třeba to jemu taky dojde. Může to trvat i několik týdnů, měsíců...pak bude jen na tobě, jestli se vrátíš nebo ne
a souhlasim s "spokojená matka - spokojené dítě" jak píše Oxi... POkud se budeš mít dobře a nebudeš na nervy, bude se mít dobře i Ondrášek (mmch má narozeniny jako já )
Není tady
Lvice, taky bych ti poradila, aby jsi odešla. 2 dny je opravdu málo....to si toho člověk moc uvědomit nestihne.
Prostě bych se zabalila a odjela a věnovala se malému. Užívala si tu mateřskou a neřešila výbuchy přítele. A jestli si říkáš, to o tom, že vezmeš Ondráškovi tátu, tak si myslím, že on se zatím jako táta nechová. A rozhodně bude lepší, aby měl Ondrášek tátu na víkendy než vyrůstal někde, kde je "dusno".
Není tady
Oxi napsal(a):
lvice napsal(a):
Všechno, na co jsem se tak těšila, mateřská, miminko se pro mne stalo noční můrou.....
Ale no tak
Nemam ti do toho co kecat, ale mala by si sa viac tesit, uzivat si Ondraska, za prve preto, ze vyrastie velmi rychlo a potom ti to moze byt luto, ale nic s tym uz nenarobis a za druhe preto, aby nemusel zit vedla totalne vynervovanych ludi, to ani jemu velmi neprida (spokojna mama - spokojne dieta).
Drzim ti palce aby ste boli spokojni a stastni, nech to dosiahnete akymkolvek sposobom a aby to bolo co najskor
Oxi to napsal krásně a je z toho vidět, že se na Babi známe dlouho 
Lvíčku, královna z boje neutíká . Taky si myslím, že je partner poněkud unavený a zaskočený, to se stává.
Já si "matně" vzpomínám na počátek mého soužití s mužem a dětmi a taky bych ho nepopsala idylicky, bylo plné střetů, starostí i konfliktů s rodiči.
Jenže já spoustu věcí řešila vnitřně a méně otevřeně... možná jsem byla trpělivější a to je možná cesta i pro tebe... učit se větší trpělivosti. Možná že partnera podceňuješ a vyvíjíš na něj až příliš velký tlak v tom směru, že chceš , aby "řešil" aby "se vyvíjel" a on má zrovna spíš introvertní období a nechce na sobě makat... to je naprosto OK a za chvíli může být všechno jinak a on tě předežene mílovými kroky ( i to znám ze svého života).
Osobně si vzpomínám, třeba i na to, že když přijela moje matka nebo otec, můj manžel taky ztrácel rozvahu a soudnost, byla to na něj moc velká přesilovka... každé moje nevinně pronesené slovo směrem k mým rodičům bylo jako červený hadr na býka...( kdybych řekla to co ty "o pr..., tak způsobím tsunami), dost často to neustál a choval se tak jako za normálních okolností nikdy ne. Později si toho povšimli i děti a tak se vše řešilo s větším nadhledem( tedy přesněji řečeno jen s úsměvem a bez komentářů). Nerozumím tomu, co se v něm odahrávalo a proč to tak je, ale přijala jsem to, nerozebírám to a nedělám z toho námět na večerní hovory.
Nezapomínej ,že v tvém těle stále probíhá hormonální bouře a v jistých věcech ztrácíš rychle nadhled. Spíš bych doporučovala ještě chvíli nic neřešit ohledně vašeho vztahu a netlačit na pilu. Jednou ti bude setsakramensky líto, že jsi promarnila v žabomyších sporech krásné období s dítětem, které se nikdy nedá vrátit zpátky a je krátké jako sen...
Na řešení vzájemného vztahu s partnerem budete mít daleko víc času později, až se budete moct soustředit jen na sebe , oba dva ...
Přes všechna úskalí, které mi připadají dost podobné těm tvým počátečním, jsme se s partnerem dostali a musím říct, že toho nebudu nikdy litovat, mám hezký a ve všech směrech uspokojující a naplněný vztah. Howgh.
Upravil(a) Somaia (14. 1. 2009 9:10)
P.S. podle mého názoru Oxi nikde nevyjadřuje názor, že by měla Lvice teď od partnera odejít... nebo se pletu?
Asha napsal(a):
Podle mého - se už začal projevovat při chození se Lvicí - viz.sestra atd. - jen v zamilovanosti se člověk jakž tákž snaží .... beru v potaz úmrtí otce - ale to - co prováděl, když ona bojovala s malým ve špitále - a sám .... to bych nezkousla ani omylem. Já bych odešla. Může si to i on v hlavě v klidu probrat. Nedělala bych zcény - možná bych napsala dopis - o tom - jak to cítím atd. (dopis - snad přečte, když nechce poslouchat) - vyjádřila bych v něm i pochopení a oporu (v tom, že i on to má těžké - což má), ale jde snad o vůli obou. A tohle chování malého fracka..... se nedá tolerovat. Je to dospělý chlap a táta (především). Nemůže všechno vyset jen na té ženské - je to partnerka - né jeho kárající matka (no, vlastně může - záleží na ní co snese). Píšu za sebe - že kdybych měla kam - tak už i pro klid toho prcka - bych šla.
100% souhlas - taky jsem si na kauzu "sestra" vzpomněla...
)Není tady
Lvice,
se Somaiou hodně souhlasím. Víš, já jsem člověk, který vypadá jako introvert,ale co se týká partnerských vztahů jsem extrovert. neumím se hádat, dusím to v sobě a pak občas ublížím lidem kolem sebe, protože pak praskne sud a vyvalí se to. Napovrch vypadám v pohodě, uvnitř se trápím, obviňuji se, co jsem si podělala a trestám se.
Neznám tvého muže, nezám tebe,neznám váš vztah. Nechci, aby to vypadalo, že omlouvám jeho "poklesky". Ne. On třeba tak ví, že dělá chybu,ale jinak se neumí brátnit svému já.
Takže já bych si sedla. Zeptala se sama sebe, co jsem udělala pro záchranu vztahu. Jak jsem se chovala, zda jsem k tomu nepřispěla taky dílem své sobeckosti, svého ega. Pokud se dostaneš až tam, že jsi udělala pro záchranu všechno, a dál nemůžeš, nic si nevyčítej, že sebereš otci dítě, a jdi od válu. Sama před sebou budeš mít čisto.
Pokud si myslíš, že by se dalo něco dělat, navrhni manželovi způsob. Klidně 2x. Pokud bude jeho reakce neslučitelná s tvojí, pak si můžeš s čistým svědomím říci,snažila jsem se. Dávám více, než dostávám. Mám za to v tom vztahu žít? co mi dává? Je to jen strach být sama?
Já jsem četla v pondělí u doktora při čekání v čekárně článek od Klimeše (psycholog), že rady jsou od toho, aby se zvážily. Nemám je hned odmítat. Ale na druhou stranu tam byla úvaha od dvou ženách. Mladší radila starší po nevěře, aby se na manžela vybodla a hned odešla. No jenže té dámě co radila bylo 38 a té co bylo razeno 58. U koho je větší pravděpodobnost, že bude žít do konce života sama? Ta starší nebo ta mladší? Tím nedávám žádný konkrétní stanovisko. Jen poukazuji na to, že neleze srovnávat příběhy dvou lidí a konkrétně radit.
Moc ti přeji, aby jsi to vyřežila co nejlépe sama k sobě. Nic si nevyčítej s tím, že sebereš dítěti otce. Ne. Pokud je dobrý otec, bude mít zájem o syna i v době, kdy vy dva nebudte spolu.
Není tady
Somaia napsal(a):
P.S. podle mého názoru Oxi nikde nevyjadřuje názor, že by měla Lvice teď od partnera odejít... nebo se pletu?
Oxi napsal(a):
Asha napsal(a):
.... Kdybych měla kam - seberu se a odejdu - bez řečí :
Tiez by som to urobil na tvojom mieste, lvice.
Není tady
Lvice , moc mě mrzí , jak se váš vztah vyvíjí , ale podle mého názoru se to dalo čekat ,
sledovala jsem tvá vlákna velmi pozorně a rozhodně bych si s takovým mužem nikdy nepořizovala
dítě . Podle mého názoru je to dost zvláštní chlap a vystačí si sám se svými úchylkami .
Takže tady je každá rada drahá ...
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
