Ja mám takú známu, priateľkou by osm ju rozhodne nenazvala, hoci sme spolu strávili dokonca aj jednu dovolenku. Všetci ma nepokryte obdivovvali, ale mne to neprišlo zasa také hrozné. Po mne jej reči už stekajú ako po husi voda. Ide to jedným uchom tam a druhým von. Občas jej pritakám, sem-tam poľutujem, raz za hodinu položím kontrolnú otázku. Obom nám to tak vyhovuje. Pravda je, že to nie je blízka priateľka a že sa vídame relatívne zriedka, tak to nie je problém. Keby vysávala často, tak by som asi bola nútená riešiť to.

macík* napsal(a):

Klarka.S napsal(a):

Já bych ji prostě vzala někam na nějakou společnou aktivitu, ženskou - třeba k Pan nebo na konstelace. Můžete si spolu udělat kamarádský víkend, to by ji mohlo prospět, a ty bys to takto mohla zaonačit - ne, to Ti pomůže, ale pojeď se mnou, chtěla bych si to s Teboou užít.

Toho už jsme měli v plánu jenže ona prostě nechce. Když si něco naplánujem tak se buď na poslední chvíli vymluví, a když už nějaká akce proběhne, tak ona ze sebe vysype to svoje trápení, mě vyčte že se mám dobře a odchází domů. Nemám už síly na to, abych někomu plánovala akce, víkendy, semináře, cvičení....atd. a ve finále se ještě cítila provinile, že jsem si dovolila mít se dobře, když ona je největší chudák na světě. Až přijde že něco potřebuje tak jí kdykoliv ráda pomůžu, ale její depky nevyřeším. Trvalo mi docela dlouho než jsem na to přišla.

No to je děsivé. Na druhou stranu, napadlo Tě, co by dělala, kdyby Tě neměla? Komu by říkala, že je největší chudák na světě, koho by srážela, kazila mu náladu a možná i život? Každý jsme zodpovědní sami za sebe. I Ty jsi za sebe zodpovědná, ne za ni. Tak se o sebe hezky starej. Když nestojí o pomoc, nenuť ji ji.

Selima napsal(a):

Ja mám takú známu, priateľkou by osm ju rozhodne nenazvala, hoci sme spolu strávili dokonca aj jednu dovolenku. Všetci ma nepokryte obdivovvali, ale mne to neprišlo zasa také hrozné. Po mne jej reči už stekajú ako po husi voda. Ide to jedným uchom tam a druhým von. Občas jej pritakám, sem-tam poľutujem, raz za hodinu položím kontrolnú otázku. Obom nám to tak vyhovuje. Pravda je, že to nie je blízka priateľka a že sa vídame relatívne zriedka, tak to nie je problém. Keby vysávala často, tak by som asi bola nútená riešiť to.

Taky to tak delam.
Ja bych rekla, ze me to ani nejak zvlast nevysava, protoze, jak ja nemuzu nikoho udelat stastnym, kdyz nechce, nemuze on  udelat nestastnou mne, kdyz nechci ja. Jenom me obcas napadne, jestli ja toho cloveka v negativizmu vlastne nepodporuji.

Nedělej nic - to on tě potřebuje, aby měl koho vysávat. Tobě je přece dobře i tak - nebo ti to chybí, když ho nemůžeš uklidňovat a pomáhat mu ? Pokud ano, je to určitý druh symbiózy - ty potřebuješ druhému pomáhat tím, že ho alespoň vyslechneš, on se zase potřebuje vykecat - děláte si vzájemnou službu

Lupi, tak to bych teda chtěla vidět . Tak tohle řešení mě ještě nenapadlo .

...............................
Ale měla jsem pokoj......

....taky mám pocit,že chroničtí stěžovatelé si v tom lebedí a nechtějí nést zodpovědnost za svůj život.Jim to tak velmi vyhovuje a pokud jim někdo nabídne změnu - jakoukoliv - tak mají argumenty,proč je to horší než stávající stav ... jsou to citoví upíři a asi se nezmění ...
... a tím,že se člověk nechá od nich vysávat,jim nepomáhá, ale škodí sám sobě ...
každý má přece volbu,jakýma očima se bude na svět dívat :-) ... a oni si vybrali

já jsme taky svým způsobem stěžovatelka, ale makám (snad) na tom, aby se to změnilo
co jsem zjistila, že ze mě dokonce dělá skoro optimistku, je jedna známá,  která je ještě větší stěžovatelka než  já a já ji to začnu intuitivně vyvracet, a tím pádem mluvit hrozně o všem nadšeně a pozitivně..
jinak přehnaný pozitivismus mě spíš štve..

lvice napsal(a):

Už ti opravdu nechtěla nikdy vylévat své srdce ? Tak to si budu pamatovat .

jj, Lvíče - ale musíš bejt věrohodná. Ve stylu: "ách jo, máš pravdu, je to hroozný, já bych mohla povídat....." no a začneš barvitě líčit všechny hrůzy a děsy, co tě napadnou - a hlavně, musejí být ještě horší a pesmističtější a chmurnější, než toho dotyčného.Neboť - jak správně pravila Mashanka - cílem této báječné soutěže je, být největším chudákem na světě

Mne to napadlo prvej... ale nebdue to náhoda...

No, tak já mám takovouhle tchýni ...bydlí s námi a já jí v duchu říkám Černá kronika ... směle by mohla soutěžit se zprávami na Nově ...  Ona je největší chudák v celé galaxii .... Taky jsem zkoušela  různě reagovat, ale je pravda, že ať jsem reagovala jakkoli, vždycky to bylo špatně, pokud jsem ji politovala a snažila se poradit ... špatně ... pokud jsem ji optimisticky tvrdila, že to není tak hrozný a bude líp ... taky špatně ....  tak dělám mrtvého brouka. A protože reakce se nedočká, tak už na mě ani ty svoje pesimistické řeči a katastrofické scénáře nevrhá.

Nejsem potvora necitlivá, ale je pravda, že  to z člověka vysává energii  ......  nedá se to poslouchat denně x krát dokola  rok za rokem .......   

Lupíšku ... překvílet ... na to nejsem dost velká héérečka ... nicméně, musela to být veliká legrace ....

Já mám spíš přemlouvačský sklony. Něco ve smyslu "kur.va pojdme něco udělat..." nebo "když nevíš, jestli ti dají hypotéku, tak tam sakra do té banky zajdi!"
Jinak mi sedí co se týče intelektuálských keců, rozhledem, humorem, kulturním vhledem, který já pomalu ztrácím.
Akorát to, co nás spojuje, je čím dál těžší vydolovat. Kdykoli se zeptám, jak se má, tak to je voda na mlýn :-) Opravdu mě to zajímá. Ale už nemám kapacitu pro přijímání lamentací...pak každý mluvíme to svoje. Chápu ho, ale nemám sám sílu to vstřebávat. To se musím naučit, nestranně se neangažovat.

Vstřebávat něco takového je, jako když přijdeš do kotelny a najednou je ti tak nějak...divně...a najednou je ti..ještě divnějc, pak si všimneš, že vlastně dýcháš a ono nic... a když se honem nevzpamatuješ, jsi v limbu. Je to prostě jako kysličník uhelnatý
A Lvice, pomni prosímtě, že se hraje o Mistra světa amoleta ve kvílení! A ty na něj s humourem....