Mám doma podobně konzervativní dítko ..od malička byla jakákoliv nová věc k jídlu přijímaná s krajní nedůvěrou neochotou a určitá " podezřívavost" přetrvává dodnes a to je mu už 11 let.Nám se osvědčilo - dát mu ochutnat - prostě :  jíst to nemusíš, ale lžičku ochutnej .. a když přesto řekl : nechci -  dál jsme ho  nenutili, až zase když příště bylo to jídlo na řadě - nemusíš to jíst, ale ochutnej ... no a někdy se stalo, že řekl - mňam, já chci taky a jídlo bylo zařazeno do jídelníčku bez problémů. Dnes už si z toho děláme legraci, když máme něco relativně nezvyklýho k jídlu tak já držím linii a říkám - ochutnej a manžel "hraje" hru typu - nééé nedávej muuu - zachutná mu to a zbaští nám to ... a  dítě samozřejmě hru hraje taky -ne ne  jen mi dej .. mňááám ... a nebo taky občas - tohle nechci ...
Jediný co bych mu fakty nenutila a nezvykala , když sám nechce, jsou ty salámy a uzeniny vůbec - bez toho se obejde ... tyhle navykací hrátky jsme hráli hodně s např ovocem ..každej týden jsem koupila 1- 2 kousky něčeho  cizokrajnýho jako rambutan, pomelo, atd ..a celá rodina měla ochutnávací rituál...

Já mám jen strach, aby mu nějaké důležité živiny nechyběly.Také děláme takové ochutnávací akce ale, tak v 99 procentech neúspěšně.Přitom dcera baští úplně všechno.Třeba dnes ráno- dcera dostala k snídani rohlík s máslem a s kuřecí šunkou a říkám synovy,aby to jen zkusil,že když mu to nebude chutnat tak to může vyplivnout,a on my chtěl chudák udělat radost,kousnul si a ihned se mu zvednul žaludek.Takže zase snídal svůj oblíbený suchý rohlík a čaj s citronem.K obědu chtěl zase jenom samotné těstoviny,jo a k sváče si dal dvě jablka.A tak to jde pořád.Letos začal chodit do školy,zkusily jsme škol. jídelnu ale vychovatelky říkaly že to vůbec nejedl,tak už nechodí,byly to jen vyhozené peníze. Já jsem přitom dost dlouho v práci,tak je to opravdu docela problém.
Doktorka nám nic neporadila,prý se časem rozjí.