14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Závratě nemám. Ale včera jsem jela z práce autem (neměla bych řídit, přiznávám) a v jednu chvíli jsem měla pocit, e jsem děsně u krajnice a přitom jsem jela téměř u středního pruhu silnice. Asi na 15 sekund jsem měla pocit, e mě to táhne k pravé straně. A to mě dost vyděsilo. Jezdím s kolegou, kterého nabírám po cestě do práce, take teď řídí on.
Není tady
Neměla bys řídit díky AD? Já beru taky AD a řídím normálně. I při těch závratích. Naopak mi neurolog řekl,at dělám ve jako dřív, abych posilovala mozek. A je fakt, e pocit motání mám,ale dokáu přejít i po provaze, take ve stabilitě těla to nebude. Bude to asi opravdu "hlavou".
A ty bere jaká AD a jakou dávku? A doplňuje to nějakými neuroly nebo tak něco? Já jsem víc jak měsíc neměla ádný takový práek,ale u 3 dny mi je zase zle a nevím, zda to pomůe do sebe hodit Neurol. Bráním se tomu.
Není tady
Já závratě mám, ale vdy se t o svede na krční páteř...U ani k neuroloce nejdu, cítím se tam jako hypochondr. Mám na krku elastický blok, to odstraňuje chiropraktik, jiné motání se vdy připíe něčemu jinému. Kolikrát jsem la do práce a musela se cestou zastavit a dret značky u cesty, protoe jsem měla pocit, e upadnu. Někdy jsem měla i pocit, e padám ze idle ato jsem na ní pevně seděla.
Dnes mne dr. předepsala k Citalecu Neurol, ale jak jsem četla tuto diskusi, tak ani náhodou lék nevyberu a nebudu ho brát. Chtěla nahradit stillnox neurolem, protoe nemohu spát a prý u jsem závislák. Tak to volím raději stillnox, beru ho u víc ne rok a vdy jenom půlku.
Není tady
Klubko napsal(a):
Račice,nepsala jsi to přesně!!!
Ano jsou situace, kdy jsem pevná v kramflecích. Totálně ustojím věci, kde ostatní padají na hubu. Ale pak pohár přeteče a já teču taky.
Asi to tak mělo být. Bude to hodně práce na sobě. A bolí. Kurev.sky.
Klubí,jojo, totálně ustojím věci, kde ostatní padají na hubu - jak já tohle znám..... a asi proto, e mám vlastní zkuenost,to umím napsat přesně.... a taky,díky tomu tak trochu na tobě vidím svou minulost a co jsem dělala patně......
Dneska to u nedělám, proto nemám ty propady....a proto jsem ti to vlastně asi chtěla napsat....
S tím, jak jsi psala, e je omyl, e jsi silná ena....tak ti jen napíu, e jsi silná osobnost, to se s tebou budu hádat, ale i silné osobnosti, kdy to na sobě přeenou, prostě něco nezvládnou.....to je jasný, kdy jsme jen lidi, ádní supermani....
Já myslím, e bude mít hodně práce na sobě, hlavně v tom, upustit od té náročnosti, nebýt v tom tak neúprosná...asi se bude muset naučit poslouchat hodně svůj vnitřní hlas, který ti vdy řekne - Klubko, uber!!! nebo to zas za tebe udělá tvé tělo a tvá psychika....
Klubí, neboj, jde to a ty to vnitřně určitě ví a cítí...
Není tady
Klubko a račice díky holky....
to s tím miminkem jak někdo píete mi napadalo včera večer kdy jsem usínala...jak se dokáe člověk s takovými stavy postrat o dítko?to si vubec neodvedu předsavit....a to e laktace je horí ne samo těhu jsem u tady někde četla...
já jsem si povětinou myslela e jsem veselá od přírody...ale ted zjiuju e to je asi "dostatkem" serotoninu a noradrenalinu...to jsou věci...
s AD tedy ve větích dávkách bych se bála řidit...(bojím si vzít i tu blbou půlku asi se o sebe zbytečně moc bojí) ale e ti řekl doktor Krevetko at dělá ve normálně včetně řízení mě překvapuje - tedy hlavně a asi jen to řízení....
jo klubko, jak to píou holky a račice...přesně takový dojem jsi na mě uděla taky.loni ..silná ena která ví co chce a jak toho dosáhnout....obdivuju tě na to jaký mívá stavy e jezdí i do zahraničí....já jsem bohuel sklerotička a nepamatuju si kde jsi to byla ale prostě smekám!!!!
a "přimlouvám se"...přibrzdi
jene vidím to u sebe - denně něco podnikáme a kdy můu jednou jet rovnou domů z práce tak jsem nervní.... tak si vyber e
jo a na okolí??? na okolí to já prý působím jak veselá a hlavně "fakt v pohodě" co nejsem - v pohodě
Upravil(a) adra (14. 1. 2009 10:16)
Není tady
MUSIM.... ono na psychiku se dá svést ve. Ale na druhou stranu, 90% zdraví je z psychiky. Take to motání je moné. Já jsem zase celé dny jak podnapilá. Někdy voralá ,ale to jen ve vyhrocených stavech. Jinak jsem pernamentně podnapilá. Kdysi, kdy to začlo, tak mi pomohl Rivotril. Proto lékař usoudil, e je to psychika, protoe jinak by to nezabralo. Přestalo to zabírat ve chvíli ,kdy jsem ho brala 8měsíců 2 denně a patrně jsem se stala závislá, take u neučinkoval. Bud jsem ho měla zvýit nebo vysadit. Já ho vysadila a naprosto vpohodě. Já toti netuila, co to vlastně uívám. Kdy mi ho dal neurolog, nenapadlo by mne, e to je něco na psychiku.
ADRO.... ví, ono je to těí ne to vypadá. Mě toti AD nepředepsal psychiatr,ale právě můj neurolog. Měla jsem to motání horí a on mne objednal na vyetření,ale a za 10 dní a já mu řekla "sakra to mi nic nedáte? Nejsem schopna se pořádně věnovat malému". A na to konto on usoudil e jsem psych.v háji a dal mi Zoloft. Bez jakéhokoliv komentáře, prostě berte jeden ráno a hotovo. Jako by to byl penicilín, či co. Vzhledem k tomu, e jsem pracovala pro farm.firmu a shodou okoností jsme tam propagovali Serlift a já jsem prokolená skrz na skrz, tak jsem okamitě věděla, e mi dal AD /to mi ani neřekl/. tak jsem ho seřvala, co mi to dává a odela jsem. Sice jsem si ho vyzvedla, přečetla příbalový leták a jeliko jsem chtěla něco jen do toho vyetření na 10 dní, tak bylo zbytečné začít brát Zoloft,kdy jeho nástup nastupuje po více jak 10 dnech a nesmí se náhle vysadit. Take jsem to nebrala ,ale týden na to mne postihla panická ataka a tak na ten Zoloft dolo. Tak asi tak. No a právě proto mi lékař řekl, e mám dělat ve tak jako dosud i se závratěmě, nebot mou nemoc nazval FOBICKÉ POSTURÁLNÍ VERTIGO a to mi objsnil tak, e jsem se jednou zamotala a můj mozek si to zapamatoval a ted se motá pořád i kdy jsem vlastně vpohodě. Proto mám dělat ve, samosebou jak se sama cítím. Mám malé dítě, take ho ohroova nebudu, to je jasné. Ale nezakázal mi to.
Není tady
Krevetko, já chvilku na AD Mollome jsem, pak zas nejsem a tak různě, stále dokola..... Kdy mi je lékařka zase nasadí, tak je to vdy poloviční dávka, která se běně dává....pak je za nějakou dobu zas vysadím
Mám úzkostnou poruchu a panickou poruchu a trpěla jsem i depresemi... dnes se mi v mení míře objevují ty úzkosti a prostě někdy k těm AD jetě zpětně áhnu... to pro případ, aby se nevrátily deprese...
Teď se s přítelem snaíme o dítě - lékařka mi nebrání, nevidí důvod - můj stav není dnes u nijak vánějí.
Pokud to nepůjde, nasadí mi i v těhotenství míň ne minimální dávku Mollome (má s ním zkuenosti u těhotných a vdy ve bez problémů). Samozřejmě pokud to nebudu muset brát, tak jen líp.
Co se týče kojení, se uvidí, to mi říkala, e buď jde jedno, nebo druhé.
Já se toho neobávám (a to jak se cítí, je myslím hodně rozhodující...) a ona mi říkala,e nemám ani důvod, e jsem v podstatě zdravá....take nevidí důvod, proč nebýt těhotná, kdy u opravdu chci.
Není tady
jo a jak píete o těch vyetřeních, já ádné takové, neurologické nikdy neměla, od psychologa jsem se dostala k psychiatrovi, začali AD + velijaké terapie, ale medicínsky mi nikdo "hlavu" nestudoval....
Je fakt, e jsem neměla závratě, mě to spí sedlo na ten trávicí trakt a ten mi teda proklepli důkladně, aby vyloučily fyzický problém...
Není tady
Krevetka napsal(a):
Neměla bys řídit díky AD? Já beru taky AD a řídím normálně. .
Taky řídím při AD normálně, mám to povoleno přímo od doktorky.
Upravil(a) Račice dračice (14. 1. 2009 10:37)
Není tady
adra napsal(a):
Klubko a račice díky holky....
s AD tedy ve větích dávkách bych se bála řidit...(bojím si vzít i tu blbou půlku asi se o sebe zbytečně moc bojí) ale e ti řekl doktor Krevetko at dělá ve normálně včetně řízení mě překvapuje - tedy hlavně a asi jen to řízení....
u dlohodobých nenávykových AD můe řídit, pokud se počáteční neádoucí účinky AD upraví a doktor ti to povolí. Lexaurin, Neurol atakpod. NEJSOU antidepresiva, ale tlumící léky, a při těch za volant nesmí. To mi vdy doktorka připomínala.
Upravil(a) Račice dračice (14. 1. 2009 10:45)
Není tady
RAČICE..... Tak to ti drím palečky, at mimi brzy vyjde. U mne je problém právě v tom, e já z toho mám panický strach, e to opět nevyjde a budu na dvě děti sama a nebo e i tento druhý otec by popř.chtěl se o dítě tahat. Já mám soudů plné zuby a iji v neustálé nejistotě, jak to ve dopadne. Není to přijemný pocit. Do toho jsem si prola psych.vydíráním a mám za sebou víc jak měsíc hrozného strestu, bázně a bolesti. Panická ataka přila ve chvíli,kdy jsem se zklidnila. Tak je to prý vdy. Jinak jsem v těch stresech fungovala. Musela jsem.
A s těma vyetřeníma, kadému člověku to sedne jinam. Mě to sedlo do hlavy. Mám problémy i se zvoněním v uích a tak, take proto jsem na neurologii a proto mi vyetřují ve, co se hlavy týče. Moje nevl.sestra měla deprese, během 4 měsíců se z toho dostala,ale taky jí to sedlo na trávicí trakt. Prostě si myselal, e má rakovinu. Měla problémy se stolicí, krvácela, bolelo jí to a tak prola vema vyetřeníma střev. Asi jako ty. Ve se vyloučilo, take to bylo psychikou. A je fakt, e jí to přelo, jak se z toho dostala. Její ségra má deprese celoivotně, musí u pořád brát AD a té se to zase ukazuje na zádech. Po prodělaném strestu nebo horím období , jí začnou íleně brát záda v kříi, e nemůe ani skoro chodit. A to má 3 děti, take MUSI. Kadý člověk reaguje jinak a ono se říká , e kadý člověk má něco oslabeného. A jak je psych.trochu patný, tak ta psychika mu zrovna to oslabené místo zhorí. At je to cokoliv. Jo jo, psychika je SVIŇA.
Není tady
Krevetko...jojo, takhle je to s panickou poruchou, přijde, a se ve uklidí...já to taky měla tak, v mém dětství mamka "zeílela" - je maniodepres.psychotik - léčení v ústavu, celoivotní braní léků - střídání se depresí s mánií...nemělo to na mě moc dobrý vliv - ji v dětské kartě mám zapsán nerovnoměrný vývoj osobnosti díky rodinným poměrům....
Dále jsem měla několikaletý vztah s gamblerem, který se pokusil áhnout si na ivot - kruté dětství....pak mamčin pokus o sebevradu - byla jsem v neustálém stresu nepočítaně let a pak přilo období, kdy to bylo jen o úzkostech....slabých a já ani nevěděla, e to úzkosti jsou. Pak přilo krásné období, začala jsem chodit se svým přítelem, odstěhovala jsem seza ním, opustila práci, ve které jsem taky trochu nervů nechala...a přila pohoda a klid - jene, neznala jsem to, mozek se s tím neuměl vyrovnat a v tom klidu přily první ataky....no sbírám se z toho cca 7 let, první příznaky 10 let - říká se, čím víc roků jsi se takhle stresovala, tím déle se bude dostávat do pořádku..a je to fakt....
Jinak díky za přání, nějak se nám sice nedaří, ale stále doufám
A má pravdu, kde je tělo nejvíc náchylné, tak se to objeví nejvíc....ano, měla jsem to podobně jak tvá nevl. sestra, jen to netrvalo 4 měsíce, ale veho vudy do dneka 10 let
Není tady
RAČÍ, to je kruté. Tak to já jsem slabý odvar. Dalo by se říci, e v pernamentním stresu iju od puberty, jeliko nae maminka nám se sestrou manipuluje ivot do dnes a je to horí a horí,ale to jsem si nějak nebrala (tedy dneska vím, e to na mne ponechalo stopy dost,ale tenkrát jsem to brala jako e to ustojím a e to není nic tragického). Ale jinak ten stres přiel od rozchodu s otcem malého. To mi začlo zvonit v uích (taky z psychiky) a to jsem si fakt myslela, e to neustojím, jeliko je to neléčitelné. ČLověk se s tím učí ít. Pak jsem si nala přítele, krásný vztah skoro rok,ale pak přilo hodně bolesti. Nechci o tom ani psát. Pak jsme se k sobě vrátili, moc mi pomohl v mnoha věcech, omluvil se snad milionkrát za to, co udělal, jak se choval,ale ve mne u ten strach je. Bojím se, e zase udeří, ublíí a e se zase sloím. Take přesto, e jsem jakoby astná, tak iju ve strachu co bude, i kdy si to nepřipoutím. No a vlastně v době, kdy přiel a urovnalo se to, jsem se zhroutila. njn, to je ivot.
Tak já počítám, e 2 roky byl stres, take 1 rok se budu dávat dohromady a pak budu FIT.
Není tady
Ty RAČÍ a nebojí se, e ta maniodepresivní porucha přijde i u tebe? Hodně to bývá dědičné a ty tam ty sklony patrně má. Má sourozence nějakého? Ony ty nemoci dědí větinou ti mladí. Já to vidím u mne a sestry. Jsem o 2 roky mladí a mám ve po rodičích já. Ségra je zcela zdráva.
Já se právě toho dalího těhotenství neskutečně bojím, i kdy touha po dítěti je silná, kor kdy prcka u mám ve kolce. Ale to, co jsem si proila, je prostě silnějí. Proto i chci chodit na terapie,abych nebyla jen na lécích,ale uměla si pomoci i sama. Prostě MUSIM to zvládnout. To je můj cíl být do roka bez léků a vpohodě.
A MY TO ZVLÁDNEM.
Není tady
Račice dračice napsal(a):
Krevetka napsal(a):
Neměla bys řídit díky AD? Já beru taky AD a řídím normálně. .
Taky řídím při AD normálně, mám to povoleno přímo od doktorky.
Jo, to jo, kdy je bere dýl. Jen já jsem teď nafetovaná něčím na spaní. Neurol neberu, i kdy ho mám předepsaný. Nedělá mi dobře. Nachvíli pomůe,ale nechci si vytvořit návyk. Je to tím, e mi přidala AD jednou tolik po dlouhé době, tak proto to omezené řízení.
Jinak jsem jezdila normálně.
Není tady
Krevetko, nepřijde mi to a tak kruté, prostě to tak je.....s mamčinou nemocí se nedalo nic dělat a tam je úplně ten prapůvod. Znám daleko krutějí osudy, proti nim jsem já slabý odvar. Beru to, jak to bylo, jak to je..., mám to v sobě zpracované, necítím zá, neobviňuji nikoho, i s mamkou mám celkem uspokojivý vztah, ikdy bydlet s ní si u teda nedovedu představit:). Mamka v rámci moností pochopila, co mi dělá problém a snaí se. Já se zas snaím ji brát takovoujaká je s příhlédnutím k její nemoci. To byl základ, vyřeit si to takhle v sobě - k tomu mi pomohli terapie, ó jak já jim ehnám.
Spí teď nemůu nějak nalézt cestu k otci - nai jsou rozvedeni od mé plnoletosti a já si moc nerozumím s jeho současnou manelkou - je to taková árlivá hysterka a z rovného člověka, jakým byl otec, je teď "shrbený podpantoflák - promiň tati ", který radi ani nepípne, jen aby měl doma klid... (ale to by bylo na dlouhou a ani se mi o tom nechce psát...)
No, je mi 30, ségře 31 a je fakt a opravdu pravda, e jsem ty neduhy po svých rodičích zdědila já. Náchylnost k trávicím problémům po takovi, po mamce ty depresivní, úzkostné sklony a taky vysoký krevní tlak - ten mám u snad od 11 či 12 let. Ségra nic, zcela zdravá, ikdy ta byla nedonoená. Měla jsem jetě jednu ségru, o 2 roky starí, ale ta zemřela jako malinká. Take něco na tom je.
No, k té dědičnosti, samozřejmě, e jsem se na to informovala, depresivní sklony mám, ale doktorka mi říká, e mám stejné ance tu nemoc mít či nemít, jako kadý jiný. Jde o to, co se svým ivotem budu dělat.....asi tak.
Ale nebojím se toho, vím, e se to můe stát, beru to tak, ale nepřemýlím nad tím, ani z toho nemám strach. Jak psycholoka říká, jsem prý silná osoba, take to zvládnu.
Jasně, e to zvládnem. Vlastně iji úplně normálním ivotem, jen se občas jetě zachvěji, ale ty záchvěvy úzkostí jsou fakt minimální. U jsem se zbavila i obav, kdy budu mít dítě (zatím jsem bezdětná), snaím se ít přítomností a zbytečně se nestrait. To je nejlepí lék
Není tady
to jo Klubko, to je něco jiného.... ne se to zas usadí a práky na spaní nebudou potřeba..
Není tady
Já jsem jednou sledovala na TV nějaký britský pořad o depresi a tam nějaký lékař tvrdil, e AD účinkují pouze tehdy, kdy máte opravdu depresi - tj. nedostatek serotoninu. Pokud si zdravý člověk vezme AD, nestane se nic. nemá to na něj ádný účinek. A také tam říkali, e S AD lze normálně řídit auto a dělat ve, protoe nemají ádné omamné účinky.
Není tady
RAČICE... díky za odpověď. Jsi opravdu silná. Rozdíl v nás dvouch je asi v tom, e já jsem se s něčím takovým setkala prvně v mých 31 letech,take ne to začnu brát takto vpohodě jako ty, k tomu budu potřebovat jetě nějaký čas. Ty se s tím potýká od utlého mládí (puberty), take u to má v té hlavince srovnanějí.
Drím ti palce hlavně s tím miminkem. Já bych taky moc chtěla. Snad se to ve urovná a do 35 let porodím druhého broučka.
IVANA.... to je nějaká blbost, ne? Já deprese nemám, serotonin mám prý vpořádku a přesto mi AD zabrala. Oni toho napovídají. Kadou chvíli přijdou s něčím jiným. A AD přeci nejsou JEN na deprese. Mají irí záběr. To můj laický názor.
Není tady
Krevetka napsal(a):
Holky, napadlo mne, e bych se vás mohla optat na názor. ly byste do miminka ve vaí situaci? Myslím tím, kdy nejste psych.vpohodě a berete AD? Já mám panickou poruchu, beru AD asi 2 měsíce,ale chtěla bych miminko. Ne hned,ale vůbec obecně se u do budoucna hrozně bojím, e ta hormonální změna, při těhotenství, porodu, kojení mi hodně přitíí a já pak budu mít sice dvě krásné děti,ale matka bude na nic. Co vy na to?
ahojky..... u mě zrovna porod (ve 23) nastartoval to martyrium, které s přestávkami trvá dodnes (je mi 36), ale na dalí stránku - kdybych měla podmínky pro dalí dítě, určitě bych do toho jetě la.
Kdy člověk ví, co se v jeho těle děje, je schopen s tím nějak pracovat....
Není tady
RAINBOW... a začlo ti to hned po porodu nebo s nějakým odstupem? Já začla mít také problémy a po porodu. Vzpomínám si, e jsem i před tím zaila pár panických atak,ale neuměla jsem to popsat a asi jsem vdy natrefila na nějakou méně zkuenou lékařku nebo toto téma jetě nebylo tak otevřené, fakt netuím, ale vím, e jsem nikdy nedopadla tak, e bych se nemohla 2 dny skoro pohnout, jak mi bylo zle. A dokud jsem nedostala injekci na uklidnění, tak to prostě neodeznělo. To se mi stalo prvně ted a u v tom lítám. Já toti hodně věřím, e porod se enou udělá opravdu velké změny. Nemusí to být vdy horí , můe lecos být i lepí , to neříkám. Např.od porodu mám méně bolestivou menses. Aspon něco.
Není tady
Krevetko..... nevím přesně, já jsem tu dobu nějak vytěsnila z paměti, protoe jsem de facto od začátku t.j. od porodu byla s dětmi sama. Narodily se mi dvojčata - kluk s holčičkou - a bylo to v 29tt, v roce 1996. Nebylo jasné, co bude - ance na přeití dětí poměrně vysoké, ale nebylo jisto, zda nebudou mít trvalé zdravotní následky. A s jejich otcem mi to, troufám si říct, neklapalo u v době mého těhotenství.
Take kdy jsem porodila, začal jeden velkej kolotoč, kterej vyústil v trvalé pocity beznaděje, úzkostí, nespavosti, nepomáhalo nic. Ale pamatuji se, e kdy jsem poprvé navtívila psychiatra, byly děti malá miminka, to vím 100%.
Jinak si vzpomínám.... skoro jsem na to zapomněla.... ale tahle diskuse mi to připomněla... kdy mi bylo asi 15, zaila jsem několik neskutečně děsných záchvatů úzkosti. Tenkrát jsem to připisovala tomu, e chodím na brigádu a vstávám v půl 5 ráno (byly prázdniny) - a jsem nevyspalá. Ale nechápala jsem, co se se mnou děje - najednou buení srdce, sluchové halucinace, absolutní mimóza - a obrovský strach jakoby ze smrti nebo z toho, e se něco straného stane.
Není tady
Jetě jsem chtěla dopsat.... s autem jezdím běně. Jenom kdy jsem uívala Xanax, Neurol či Lexaurin, tak jsem nejezdila. To jsem opravdu měla obavy, abych se nedostala do nějaké neřeitelné dopravní situace
Není tady
Rainbow, sluchové halucinace? Jako e jsi slyela nějaké hlasy? To u hraničí ze schizofrenií, ne?
Jsi pořád na ta dvojčátka sama? To musí být hodně drsné. Mám taky kamarádku, která má dvojčátka, holčičky, jedna je zdravá a moc, aktivní a ta druhá má dětskou obrnu,take ji pořád maminka musí nosit. Kdy bylo holčičkám necelé 3 roky, opustil je otec, take taky hrůza. Ona je ale relativně vpohodě. Myslím tím, e nemá sklony k "depkám",take ije sice v lítosti a bolesti,ale nebere na to nic. Někdo hold proije trauma neuvěřitelné,ale nesesype se a někomu stačí málo a bez AD se neobejde.
Není tady
No, u taky vidím, e psychika třeba vyvolává různé nemoci. Mne kdy se děje bezpráví, tak hned cítím jakoby mne někdo zabodnul nů za krk, vedle páteře. Moná to je ten elastický blok, negativních záitků ve svém ivotě mám tedy od dětsví hodně.
V tv jsem teĎ viděla, e na nespavost se po novým předepisují AD.
Neví někdo prosím, jak se projevuje závislost na stillnoxu? resp.absák, kdy si ho nevemu?Hypnox mne taky uspal a 5 nocí zabral dokonce i benosan a melatonin. Teď u zase ne. Ve beru půlku tablety, tedy kadý večer půlku něčeho.
Není tady