To prejde a bude dobre (a mozno aj nie) ... mne to prestalo po 2 tyzdnoch.

Upravil(a) Oxi (11. 1. 2009 12:58)

Brala jsem Zoloft a již nikdy více, neseděl mi (měla jsem pocit, že jsem jen tělo, necítila jsem skoro vůbec duši), necítila jsem skoro žádné pocity, dotyky.....můj lékař říkal, že si ten název mám pamatovat a nemá mi ho už nikdo nikdy předepisovat. Přešla jsem pak na Coaxil- téměř žádné vedlejší účinky, jen zpočátku únava. Pak jsem vysadila úplně, ale znovu jsem se musela vrátit k antidepresivům. Tak mi zkusily Mollome (výborný na úzkostné poruchy a panické ataky) a nemohla jsem si ho vynachválit - po x letech jsem byla úplně bez úzkostí i panických atak a to jsem brala jen poloviční dávku, kterou mi chtěla lékařka nasadit...

Upravil(a) Račice dračice (12. 1. 2009 10:16)

mirka.. napsal(a):

Já jsem po zoloftu necítila skoro nic. stavy se možná trochu zlepšily, ale nic výrazného. jako bych každý den zobala paralen. jak to tu čtu tak sem asi divná.

mirko... proč bys byla divná.... Každý jsme unikát - tedy každému, ikdyž stejná chemie, prostě bude působit v těle odlišně.....

Ivana napsal(a):

Já požírám serlift, což je zoloft a bylo to po 5ti letech první antidepresivum, které mi opravdu pomohlo. Už 4 roky nemám žádné deprese. Neměla jsem při braní nikdy žádný problém, žádné vedlejší účinky, kromě neexistence libida. Dřív jsem měla nálady jak na houpačce, byla jsem cholerik, to se úplně zklidnilo. Já si serlift (zoloft) nemůžu vynachválit.

na mě úplně stejně - tedy stabilizace výbuchů - působí Cipralex
serlift na mě neúčinkoval nijak, kromě neustálých motolic.
každý si musí holt vyzkoušet sám, co mu vyhovuje a blbý je, že musí počkat dva, tři týdny, alespoň pokud já vím, že je doba začátku působení AD.

rainbow napsal(a):

Díky za odpovědi... dnes jsem na Zoloftu 6. den a pomalu se to zlepšuje, ale víkend byl pekelný. Motání hlavy, duchem mimo - jako bych předtím pařila dvě noci. Ale jednu věc pozoruji úplně jasně - tak ze 70% jsem ztratila chuť k jídlu... t.j. ne že bych přímo měla nechutenství, ale přestala jsem uzobávat a pojídat malé kousky všeho možného mezi hlavními jídly.... z této stránky se cítím o moc líp.... jelikož s váhou bojuju průběžně.

Ono asi záleží na každém, co mu vyhovuje.... snad mám to nejhorší za sebou... a taky jsem se konečně vyspala...... hezký den

Já jsem tenkrát shodila šest kg
Tak ať je líp

Adro, někdo to má celoživotně (ale to se podle mě nedá říct nikdy dopředu jasně...protože nikdy nevíš...), někdo to bere dočasně....jako třeba já....(ikdyž mám předpoklady, že se k nim budu při větších zátěžových situacích vracet....trpím úzkostnou poruchou a psychosomatickou dysfunkcí - "sedlo" mi to na zažívání.... )

panická ataka - je stav, kdy tě  popadne panika, ikdyž k tomu není důvod....někomu začne bušit srdce, má stavy podobné infarktu, klidně tě může odvést sanitka.....to tělo opravdu takhle reaguje....vyšetření však neprokážou nic - je to psychické...
Já měla mírnější formy, většinou v prostorech, ze kterých jsem nemohla ihned odejít - návaly horka, pocení, máš chuť utéct s pocitem, jak kdyby to byla tvoje poslední minuta..ale protože před nikým, ničím neutíkáš, reálné riziko ti nehrozí, tak není důvod utíkat - řeklo by se důvodem není ani panika - ale ta bohužel přicházela - ikdyž jsem třeba jen seděla v autobuse a jela odněkud někam.....
- někdo  se zas nemůže odlepit od zdi - má pocit, že v prostoru omdlí atakpod...

Upravil(a) Račice dračice (12. 1. 2009 13:19)

dekuju koukala jsem na to...to já nemívám...spíš pocit že bych se měla roztříštit na tísíce kousků...a bolí mě srdce jako by mě ho někdo svíral v dlaních...zatím stačí občas lexaurin... 

Brala jsem Zoloft - prvních 14 dnů šílených, únava, úzkosti atd. Pak se to nějak srovnalo. Když jsem je brala, byla jsem víc v klidu, tzn. ani né velké depky, ale ani bohužel velké radosti..  skoro nemožnost orgasmu.  Už ho neberu. Musela jsem jej pomalu vysazovat, protože jinak se mi motala hlava. Brala jsem jej asi rok - pomohl mi na to kvůli čemu jsem jej začala brát - občasné odkrvování a necitlivost prstů, což mi dělalo od nervů :-P

Krevetko, no svým způsobem jsou antidepresiva taky berličkou.....to souhlas, a taky souhlas, že bez intenzivní psychoterapie, nácviků relaxace, autogenního tréninku a jiných metod to nejde.....
Jenže je rozdíl mezi "berličkou", která dodává mozku to, co při takových stavech depresí a úzkostí mozku chybí, nebo podle mě opravdovou berličkou, jako je lexaurin - kdy ty léky otupí smysly do té míry, že "neléčí", ale oblbnou, aby "znecitlivěly" a potřely okamžitě nechtěné reakce na nějaké podněty.....
Aspoň tak to vidím já....

Upravil(a) Račice dračice (12. 1. 2009 15:47)

račice,souhlasím...
na mě prásky asi nefungují, ani lexaurin, ani neurol...je mi po nich jako bez nich...stejně jako se zoloftem

Račice, s tím souhlasím. Není berlička jako berlička, stejně jako není psych.nemoc jako psych.nemoc. Já jsem jen myslela, že si myslíš, že AD tě vyléčí. Proto jsem to napsala. Jinak to nezpochybňuji. Máš zcela pravdu.

Rainbow, já taky beru AD. Je fakt, že je mi 31 let a beru je ted druhý měsíc prvně v životě. Ale měla jsem 2 roky neskutečného stresu a taky jsem od nervů a ze žalu zhubla 6kg za 2 měsíce. A to jsem i před tím byla hubená.

Každopádně taky se divím, kolik lidí bere AD. Já jsem se tomu hrozně bránila, protože jsem zásadně proti lékům. Já neberu ani antikoncepci. Na bolesti sáhnu pro lék když už je mi fakt hodně mizerně. Jinak jsem spíš bylinkářka a raději vše řeším alternativní medicínou. Tentokrát mi šlo ale doslova o to, zda budu fungovat pro své dítě nebo budu ležet, takže jsem AD musela začít. Ale neberu to tragicky. Věřím,že to dříve či později bez problémů vysadím. Nejdřív si ale vyřeším svůj život a vyřeším to, co mě na braní těch léků přivedlo. Snad to půdje.

krevetko, já jsem sama na sobě po čase poznala, že moje deprese nejsou zrovna charakteru, který by nějak řešily AD. je fakt, že prášky na sobě nijak necítím, ale taky vím, že moje potíže bych měla řešit spíš nějak alternativněji. snažím se na sobě pracovat:-)