PetrHl napsal(a):

Selima napsal(a):

PetrHl napsal(a):

ano ta hláška o "zlomení" je psycho, ale kdo nedělá chyby? Kdyby nebyly chyby nebylo by se z čeho poučit
Snad to už pán pochopil že tudy cesta nevede.

Ahá, čiže páníšek môže robiť chyby "Kdyby nebyly chyby nebylo by se z čeho poučit ", ale jej chyba bude nadosmrti(alebo do rozvodu) vďačnou témou pri každej hádke? To by sa mne osobne nepáčilo... Keď brať chyby ako možnosť poučiť sa, tak CHYBY OBOCH, nie?

Selimo promin, ale co tím chtěl básník říci?
Nikde ve svém příspěvku nevidím, že on dělat chyby může a ona nesmí. Nechtěla jsi doufám naznačit, že za nevěru a krizi může on, one je v tom uplně nevině?

Nemám rada výraz vina a může - ale keď na tom trváš, tak si naozaj myslím, že za krízu můžou oba a nevera... ide viac na vrub jej, ale je následkom niečoho vo vzťahu, za čo sú zrejme zodpovední obaja. Kto akým dielom, to mi neprislúcha hodnotiť. A môžeš namietať, že máme len jednu stranu príbehu - a ja teda vychádzam práve len z tej jednej strany príbehu, ktorú poznáme.
Chyby robia totiž podľa mňa obidvaja(hoci každý iné) a kým si to nepriznajú (obaja, každý to SVOJE), bude sa im ťažko spamätávať z toho, čo sa stalo, a naprávať a vylepšovať vzťah. To je môj názor.

Mikeš napsal(a):

Kirana napsal(a):

dobře, vyjádřím se správně:
1. o té možnosti nevěry mi řekl proto, abych mu věřila a neměl přede mnou tajemství a nelhal mi (původně mi to nechtěl říct)

Ačkoli tady hrozně nerad píšu něco "za chlapy obecně", tak tohle je podle mě blbost...
Podle mě Ti chtěl ukázat, že "na to taky má, Ti zahnout", a věř mi, že si tím i trochu zvýšil sebevědomí...
...a zase jsme u toho: Tys mi zahla, tož já Ti zahnu taky...

už jsem Kiraně psal že by bylo nejlepší kdyby to on udělal

Upravil(a) PetrHl (14. 1. 2009 0:39)

PetřeHL, to myslíš opravdu vážně, že hra na "oplátky" je hodná dospělých lidí? A jak by se to mělo podle tebe zrealizovat, jak si to představuješ ? Já jako například příjdu jeden večer ke svému "nevěrnému " partnerovi, předložím mu výpis ze svých  "zamilovaných" e-mailů s dodatkem, že dnes jsem to dotáhla do vítězného konce a proto navrhuji udělat TLUSTOU čáru a začít znova od začátku....
Promiň, ale některé nápady považuji za přímo dětinské a ten tvůj je jeden z nich.
V souvislosti s tím mi dětinský připadá i tento výrok Kirany:

1. o té možnosti nevěry mi řekl proto, abych mu věřila a neměl přede mnou tajemství a nelhal mi (původně mi to nechtěl říct)
Myslím si, že dospělí lidé mezi sebou o flirtech a jiných "radostech" při svých setkáních s jinými osobami (k tomu dochází běžně, to beru jako  přirozené),nemluví. Nemluví proto, protože se to jejich partnera a partnerství netýká, je to osobní život, osobní zážitek, který může citlivého a nevyrovnaného partnera většinou zranit a znejistit. Je jen mizivé procento vztahů, kde by oba takovou "otevřenost" ustáli s grácií.
Váš vztah Kirano nevnímám jako oboustraně přirozeně otevřený v tomto ohledu, proto považuji výše zmíněný výrok tvého muže  jako velmi nešťastný se záměrem naprosto "jiným"( manipulativním)  než navodit otevřený vztah, na  ten nejste ani jeden z vás dostatečně dospělý a připravený.

PetrHl napsal(a):

Somaia, ale no tak. To byla samozřejmě nadsázka, protože se řeší to jak jí nevěru bude on pořád vyčítat nebo, že se chlubí jaký on je kalibr když to zvládl ji nepodvést i když měl příležitost. Psal jsem že v tu chvíli kdy on se chlubil ho měla za ní poslat.

Pokud to byla nadsázka... tak OK, protože jsi to zmiňoval podruhé, tak mi jen připadlo, že o "oplátkách" přemýšlíš příliš  reálně...

Upravil(a) Somaia (14. 1. 2009 10:08)

Vanda napsal(a):

PetrHl napsal(a):

a řeklas mu ty sama od sebe že to byl kamarád?

...a jestli ano, myslíš si, PetřeHl, že je to dobře?

beru zpět, špatně jsem četl původní příspěvek a ta situace z toho úhlu vypadala jinak.
Bylo by to jen zbytečné dohadování.
Jinak v partnerském vztahu považuju za normální že se ví o kamarádech toho druhého.

Alosek napsal(a):

PetrHl napsal(a):

už jsem Kiraně psal že by bylo nejlepší kdyby to on udělal

Nejlepší by bylo, kdyby si to nechal pro sebe (tím myslím informaci o tom, že on taky mohl a neudělal to), a neměl potřebu si něco dokazovat...
A jsme zase u toho, že chyby dělali a dělají oba...

no, jenže on tu potřebu prostě měl, cítil se velmi ponížen. nebyl to nejšťastnější způsob zvedání si sebevědomí ale stalo se již.
Jinak v tom !kdyby! můžeme jít až téměř na začátek - špatná komunikace (původ drtivé většiny takových partnerských problémů) - kdyby autorka příteli dala najevo, že jí něco ve vztahu chybí, pak by sem na 99,9 % vůbec nepsala.
Ale je to jen kdyby...
Dnes už to oba dva vědí, takže to snad zvládnou, protože to naštěstí nenechali zajít příliš daleko

PetřeHl, pan Kirana sem zřejmě (možná ) nepsal, tak jak můžeš s jistotou vědět jak se cítil..... ?

no právě.... já třeba říkám kamarád nebo kamarádka každému s kým jsem v nějakém blížším kontaktu komunikačním nebo  osobně-komunikačním  a je úplně jedno  jak často a intenzivně, jde spíš o sdílení formy intimity a jsem si jistá, že je hodně těch, o kterých manžel ani v životě neslyšel.... neviděl.
Stejné svobodné právo bych neupírala ani jemu, takže s tvou formulací, kterou jsem zvýraznila v příspěvku 335 nesouhlasím.

považuji za normální, že nemusím znát a  neznám všechny kamarády i kamarádky  mého muže
Taky si myslím, že kamarádi a přátelé by se měli rozlišovat na společné a ty druhé (a na frekvenci setkávání se nezáleží). Ty druhé máme třeba proto, že s nimi sdílíme nějaký společný zájem, který neláká ani naši rodinu, ani společné přátele. Nakonec se dost často stává, že se řekne "jen si jdi za těmi svými... filatelisty/pletařkami atd.", aniž by bylo nutno znát jmenný seznam zúčastněných, natož je osobně.

Ivana napsal(a):

U mě to bylo tak, že jakmile si BM našel svoje kamarády, které já jsem neznala a ani neměla šanci znát, tak to byl u nás začátek konce. Takže já si myslím, že pokud nejde o zcela povrchní známé typu kolega v práci, tak manželé nebo partneři mají navzájem své přátele znát.

Ivanko, nechci se  tom moc šťourat, není to na tomto vlákně podstatné,  ale v tvém konkrétním případě je těžké říct, co bylo dřív, jestli vejce nebo slepice. Čili určit ,  co bylo příčinou a co důsledkem... já si myslím, že tak jednoduché, jak prezentuješ, to u vás nebylo.

tak manželé nebo partneři mají navzájem své přátele znát
Ivano, upřímně - k čemu jim to bude? Možná tak k tomu, aby věděli, kdo je pozdravil na ulici - a taky ne vždycky, když je neznají vůbec.

Já jsem dokonce i proti tlustým čarám, jakože zapomenem a jede se dál ve starých kolejích. Už nikdy to nebude jako dřív, přeciž, a záleží jen na zúčastněných, jestli lepší. Něco jako Poučení z krizového vývoje....v čem a kam je ten karambol posune.

Vanda napsal(a):

Já jsem dokonce i proti tlustým čarám, jakože zapomenem a jede se dál ve starých kolejích. Už nikdy to nebude jako dřív, přeciž, a záleží jen na zúčastněných, jestli lepší. Něco jako Poučení z krizového vývoje....v čem a kam je ten karambol posune.

Podle mě udělat tlustou čáru není totéž jako nepoučit se ... o tom to není - tlustou čáru vnímám jako nevyčítat, neomlacovat o hlavu, být srovnaná s tím, že je to minulost, která nejde změnit, ale pomohlo mi to do budoucna v něčem ...