|
6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Dobrý den,
jsem tady poprvé. Je to trochu na můj popud, trochu na popud mého manžela. Kde bych asi tak měla začít... Je to hrozně těžké, ale myslím si, že bych to měla dostat ven.
S manželem jsme spolu něco přes 9 let, zhruba před 3/4 roku, jsem mu byla nevěrná. Oba dva jsme hledali příčiny, co všechno se stalo mezi náma špatně. Takovou největší spouštěcí reakcí byla asi smrt mé maminky zhruba 3 měsíce před tou událostí. Ale špatné to bylo už i předtím. Jsem typ člověka, který se hrozně nerad svěřuje se svými problémy, když tohleto píšu, celá se třesu a budu dlouho přemýšlet, jestli to mám vůbec odeslat na tohle fórum. aAno mám strach z reakcí, ale to je na místě a ráda si vyslechnu všechny názory.
Vždycky jsem si myslela, že náš vztah je perfektní, věděla jsem, že mě miluje a já jeho. Jenže začalo mi docházet, že mi to dává hrozně málo najevo. Muži sice takoví jsou, ale aby mi jednou za rok řekl že mě miluje, to se mi zdálo trochu málo. Ke všemu ještě v posledním roce začal hodně hrát na PC, ptal se mě, jestli mi to nevadí, já jsem říkala že ne, ale přitom mi to hodně vadilo. hrával pozdě do noci, a já jsem chodili spát sama, bez jediného obejmutí či pusy. Cítila jsem se hrozně opuštěná, i když jsem nebyla sama. Kamarádky nemám skoro žádné, tak jsem se ani neměla komu svěřit. Vím že to nebyl důvod k tomu, abych udělala to co jsem udělala, ale stalo se. Onen dotyčný to nějakým způsobem vycítil že nejsem šťastná a využil toho, ano mohla jsem říct ne, ale byla jsem v úplném opojení, tohle jsem prostě od muže už dlouho nepoznala.
Ale co osud nechtěl, na každou nevěru jednou dojde, a manžel se to dozvěděl. Ze začátku to bylo opravdu těžké, teď už je to poněkud lepší, ale občas přijdou špatné dny, kdy je na mě opravdu hnusný, sám mi říkal, že mě chce zlomit, jestli to všechno vydržím, ty jeho narážky a tak. A já jsem si řekla že ano, že budu bojovat za naši lásku až dokonce. A zatím se mi to daří.
Hrozně se změnil, když nemá ty špatné dny, tak je na mě úžasně něžný, pořád mě líbá, objímá, říká mi nádherné věci, tohleto jsem fakt nikdy nezažila, ani v předchozím vztahu. Často mi říká, jak moc mě miluje, všímá si mě, pořád spolu mluvíme, nejenom o tom, ale i o naši budoucnosti. Dokonce přestal hrát, sám mi řekl, že už ho to ani nebaví. Oba dva jsme si uvědomili své chyby. Kromě těch špatných dnů je to opravdu úžasné. Ale já se často najednou rozbrečím a říkám mu, že si tohle nezasloužím, on na to, že bych měla nejdříve odpustit sama sobě, ale je to šíleně těžké, výčitky jsou výčitky a bude to trvat dlouho jak pro mě tak pro něj, než to všechno nějak překonáme a budeme se na to dívat s nadhledem.
Prosím vás o názory na to, co se mi přihodilo, zda byste měli ještě nějaká řešení, rady... Budu moc vděčná za cokoli.
Není tady
Oba dva jsme si uvědomili své chyby. Kromě těch špatných dnů je to opravdu úžasné.
Co se stalo stalo se... výše uvedené věty jsem zkopírovala z tvého psaní, protože je považuji za důležité.
Nevěra někdy navzdory všem okolnostem pomůže vztah dvou lidí upevnit, uvědomit si kvality svého partnera a napravit chyby, které většinou zákonitě vznikají, když člověk podlehne dennímu stereotypu.
Řešení vidím v tom, že k sobě budete nadále otevření a budete se bavit vzájemně o svých pocitech, přáních a touhách ve vašem partnerství, nepřestanete komunikovat víc a intenzivněji než doposud. Myslím si, že s časovým odstupem by mohlo těch špatných dnů ubývat, každý ho potřebuje ( včetně tvého partnera) aby si to srovnal se svým egouškem...
Upravil(a) Somaia (11. 1. 2009 11:04)
Kirana napsal(a):
Občas přijdou špatné dny, kdy je na mě opravdu hnusný, sám mi říkal, že mě chce zlomit, jestli to všechno vydržím, ty jeho narážky a tak.
Drahoušku, sice tě miluju, ale pokud se ke mně budeš chovat dále jako hulvát, najdu si nějakého jiného pána.
Není tady
Axi napsal(a):
Kirana napsal(a):
Občas přijdou špatné dny, kdy je na mě opravdu hnusný, sám mi říkal, že mě chce zlomit, jestli to všechno vydržím, ty jeho narážky a tak.
Drahoušku, sice tě miluju, ale pokud se ke mně budeš chovat dále jako hulvát, najdu si nějakého jiného pána.
Opět nás Axi udeřily do očí stejné věty 
A tohle je fakt šlupka.
Chce tě ZLOMIT?
Opravdu chce mít doma ZLOMENOU ženu?
A co s ní pak jako bude dělat?
Jak říká Som: co se stalo už nelze změnit. Lze se z toho buď nadále hroutit a navzájem ničit a nebo z toho lze vytěžit to nejlepší pro přítomnost, pro budoucnost. Najít tam ty drahokamy, kterými jsou rozpoznání vlastních špatných vzorců chování, vlastnícho chybování..
A postup je jasný:
- najít
- přijmout (ano, jsem taková/ý, i to jsem já)
- odpustit si - mu
- vytěžit maximum z toho, co jsem se dozvěděla - ano lžu sama sobě i partnerovi, že mi nevadí jeho hraní na PC, matu ho, dávám mu špatnou informaci, odtěď to dělat nebudu a řeknu, co cítím: ano, vadí mi to, protože tomu dáváš víc času, než nám dvěma společně.
- změnit to
Pokud nezjistíš, co děláš špatně, nemůžeš to změnit, pokud svému muži neřekneš, co bys si přála, nemůže to pro tebe udělat.
Pokud tě chce zlomit, je to blázen a plácá se v tom všem možná víc, než ty. Měl by se trochu popasovat se svým egem...
Není tady
Ano, je to pravda to s tím jeho egem, plácal se v tom hodně, ale teď vidím, že ten poslední špatný den nebyl až tak hrozný a pomalu polevuje na intenzitě. On sám se vnitřně pere, sám mi to řekl, vím o tom. A je to hlavně kvůli jedné věci u mužů té nejchoulostivější.
Ze začátku chtěl vědět všechny detaily proč... a ptal se mě i na délku přirození. Bohužel jsem mu řekla pravdu (vím, neměla jsem to dělat), že ho měl většího. Ze začátku se zdálo, že to nerozchodí, nechápala jsem to, je to u mužů asi fakt středobodem světa, ale on sám chodí na fórum (jiné než je tohleto), a tam mu odpovídali, že i s malým kašpárkem se dá udělat velké divadlo, a že ne všechny ženy mají rády velká přirození. Teď už ho to trápí o něco míň, ale pořád mu musím říkat, jak je skvělý, atd. To mi ale nedělá problém, ráda mu to říkám.
A co se týče drsně odpovídat ne jeho drsné připomínky. Já se naštvu jen když mě někdo už fakt šíleně naštve, jinak to v sobě dusím a snažím se to překonat. V našem vztahu předtím, jsme se nikdy pořádně nepohádali, jen kvůli prkotinám. No a teď to asi přišlo za celých těch 9 let. Jednou do mě zase rýpal a začal na mě skoro křičet, ať taky začnu, byl už to opravdu extrém, začala jsem. šíleně se mi ulevilo a on mě pak obejmul a políbil. Nečekala jsem to, ale uvědomila jsem si, že občas to asi oba dva potřebujeme, prostě to trochu - jak se říká - ventilovat.
Zlomit mě chce v tom smyslu, že když se nedám, tak uvidí, že ho mám opravdu ráda. Dávám mu to pořád najevo, ale asi mu to nestačí. Ale jak říkám, teď už je to klidnější, a oba víme, že náš vztah má budoucnost, děti ještě nemáme, ale oba jsme si uvědomili, že je hrozně chceme a to si myslím, že je něco nádherného.
Není tady
Kirana napsal(a):
Zlomit mě chce v tom smyslu, že když se nedám, tak uvidí, že ho mám opravdu ráda.
Hmmm.... dávám si jazyk na uzel Bych tu jen napáchala neplechu, kterou by ten tvůj asi nerozchodil.
Tak se drž holka a nic v sobě NEDUS! To je dost blbej postup a k ničemu dobrému to nevede 
Není tady
Si taky dávám prstíky na uzel. Ale délka přirozění mě dostala. 
jo a nějak si zapiš za uši, že intimnosti ze vztahu dvou lidí se nepouštějí "dál" , i kdyby tě ten druhý ( třetí 
) prosil na kolenou a zapřísahal, že mu to vůbec, ale vůbec neublíží.... to je hovadina a vždycky to dopadne špatně jak pro tazatele, tak pro odpovídajícího.
Nenech se do takových rozhovorů zatáhnout, člověk si pak myslí, že může ulevit svému svědomí, ale není to tak, jen si vzájemný vztah a následné budování důvěry zkomplikujete.
Upravil(a) Somaia (11. 1. 2009 12:03)
Kirano, dej manželovi čas, aby se s tím vypořádal. Ono se řekne, je třeba odpouštět, ale v praxi je to horší, naše ega s námi mávají. Věř, že i on na to chce zapomenout, ale občas to v něm prostě vybublá. Já jsem to zažila z druhé strany, časem jsem odpustila, ale nezapomněla jsem. Kdyby se vyptával na nějaké podrobnosti, řekni jenom: Není to pro mě posdtatné, to už jsem zapomněla, nevzpomínám si atd. Za žádnou cenu mu nevyprávěj žádné podrobnosti ze svého bývalého vztahu. To moc ublíží. Jinak jste na dobré cestě. Držím palce. 
Není tady
Tetamáma napsal(a):
Kirano, dej manželovi čas, aby se s tím vypořádal. Ono se řekne, je třeba odpouštět, ale v praxi je to horší, naše ega s námi mávají. Věř, že i on na to chce zapomenout, ale občas to v něm prostě vybublá. Já jsem to zažila z druhé strany, časem jsem odpustila, ale nezapomněla jsem. Kdyby se vyptával na nějaké podrobnosti, řekni jenom: Není to pro mě posdtatné, to už jsem zapomněla, nevzpomínám si atd. Za žádnou cenu mu nevyprávěj žádné podrobnosti ze svého bývalého vztahu. To moc ublíží. Jinak jste na dobré cestě. Držím palce.
Jojo, kdybych tohle všechno věděla dřív, tak bych si sakra dávala bacha na jazyk. Bohužel je to venku, ale naštěstí musím říct, že i tak to manžel zatím ustál, a snaží se a já pomáhám jak jen to jde. Oba si myslíme, že je to teď na dobré cestě.
Jinak můj vedlejší vztah vlastně nebyl ani vztah, byla jsem s ním jen dvakrát a city v tom naštěstí nehrály roli. On mě sice pořád chtěl ještě vidět, ale já jsem se pořád vymlouvala, až jsem s ním úplně přerušila kontakt. Manžel to všechno ví, a je rád za to, že v tom nebyly city. A když se na to teď zpětně podívám, tak si pořád říkám, proč jsem to vlastně nechala zajít až tak daleko. Místo abych šla se svými problémy za svým nejbližším člověkem, tak jsem šla za úplně cizím chlapem. A to mě teď štve ze všeho nejvíc.
Není tady
Nojo, ono to co se stalo, nebo i jen řeklo, to už se nedá vzít zpátky. Jenom můžeš zmítnit důsledky, nech manžela občas vybouřit. Nejlepší terapie je práce...... Ale pozor, nenech si vaše vztahy nastavit tak, že ty už budeš na věčné časy provinilá a budeš si to muset stále odpykávat. Jak jsi sama psala, tak svou vinu na tom má i manžel, dlouhodobě tě zanedbával, musí si to taky uvědomit. Jinak na tom můžeš být za čas zase stejně.
Není tady
Kirana napsal(a):
jsem tady poprvé. Je to trochu na můj popud, trochu na popud mého manžela.
.. malý dotaz....proč manžel chce, abys to sem napsala?..a nechce také napsat, sám za sebe?
Vanda napsal(a):
Kirana napsal(a):
jsem tady poprvé. Je to trochu na můj popud, trochu na popud mého manžela.
.. malý dotaz....proč manžel chce, abys to sem napsala?..a nechce také napsat, sám za sebe?
Už jsem se zmiňovala, že on sám už píše na fórum, ale někam jinam. a on spíš chtěl, abych se s tím někomu svěřila a vypovídala se, ale vzhledem k tomu, že nemám žádnou kamarádku, které bych hodně důvěřovala a o které bych věděla, že se s tím můžu svěřit, tak mi poradil, ať to zkusím takhle, přece jenom je tu nějaká anonymita, je to pro mě asi jednodušší. Vypadá to, že mám strach aby se to někdo jiný z mého okolí dozvěděl, a ano, je to tak, mám strach. Je na tom něco špatného? Nevím...
Není tady
Myslím, že manžel chce, aby sem psala, aby si to mohl přečíst. 
Zavání mi to velkou manipulací a v budoucnu mnohem většími problémy typu psychického týrání.
Není tady
Nabuko0 napsal(a):
Myslím, že manžel chce, aby sem psala, aby si to mohl přečíst.
Zavání mi to velkou manipulací a v budoucnu mnohem většími problémy typu psychického týrání.
Ne, to opravdu ne. On sám na mě vidí, že mě to pořád trápí, že se tím dusím a chce mi pomoct, jenže v některých věcech mi prostě nepomůže, od toho jsou např. kamarádi. Už jsme si mysleli, žebychom navštívili i poradnu, ale ještě to zkoušíme zvládnout sami a časem uvidíme.
Teď už převažují spíše ty krásné dny a on i já se opravdu snažíme.
Není tady
Držím pěsti.
Není tady
Pak si znovu přečti návod od Pan. Zejména bod: odpustit si-mu
Abych pravdu řekla, tak jsem z tady toho měla strach, ale fakt mi to pomáhá, uvědumuju si stále nové a nové věci. Myslela jsem si, že budu litovat, když tady něco napíšu, ale nelituju toho. Vím, že nás čeká ještě dlouhá cesta, ale taky vím, že když máme do budoucna nějaký společný cíl, tak to určitě zvládnem a těch cílů máme dost.
Díky za rady a názory, a pište dál, budu moc ráda.
Není tady
Jé, jak mi to něco připomíná. Cítíš se pořád ještě vinna? Všechno úplně všechno pominu, ale s tímhle syndromem- stigmatem na sobě, to nikdy nepřekonáš.
Nesnáším větu, že za to "můžou" oba. To je hloupost, někdy je v tom ten podváděný úplně nevinně. Jenže to, co chce po tobě tvůj muž nesmíš dovolit. Tedy, jestli chceš tohle manželství žít. Ve chvíli, kdy Tě to zlomí, tak ho přestaneš bavit. Zvítězí v něm to, co vlastně vůbec sám nechce.
Ještě něco mám na srdci.
Manžel mi říkal, že teď pro něho bude těžší odolávat pokušením. Chápu to, může si klidně říct, ona mi to udělala, tak proč ne já. I když osobně mi to nechce oplatit, jenže člověk nikdy neví, co se může stát. A dokonce už to i přišlo a to zrovna na silvestra. Když měl před koncem práce a chystal se domů za mnou na oslavy, jedna žena mu nabídla, jestli by nechtěl jít k ní domů. Samozřejmě byla sama doma. On ji naštěstí v tu chvíli podal ruku, popřál ji do nového roku a řekl jí, že pospíchá domu. Říkal mi, že měl z toho nijaké pocity, možná toho i trochu litoval (to nevím), ale když mě pak uviděl, byl hrozně rád, že to neudělal a Silvestr dopadl na jedničku. Vím, že takových situací určitě bude ještě hodně, ale pokud to půjde tak jako poprvé, budu šťastná.
Musím říct, že ho za tohle opravdu obdivuju.
Není tady
Kirano - taky si myslím, že si to tady tvůj muž přečte, takže tak trochu k oběma - nepřeceňujte to, co se stalo. Tys nechtěla muže opustit, máš ho ráda, stalo se ti to, co se prostě stát může, že sis chtěla dopřát to, co ti strašně chybělo a chtěla bys to raději od svého muže, ale když ti to nedával, přijalas to jinde. Cítíš pocity viny, chtěla bys, aby se to bylo nikdy nestalo. Tvůj muž se zase cítí ponížený, zrazený, naštvaný, ale zjevně si uvědomuje i svůj podíl a dělá vše pro změnu.
Pan už to napsala jasně. Já jen dodám - přestaňte se o tom bavit. Co mělo být vyřčeno, to už bylo. Vše další už je zbytečné. Prostě je to za vámi, i když se vám to teď nezdá, tak proti jiným lidským neštěstím je to naprostá banalita a hloupost. Kdyby vás nikdy nic jiného nepotkalo, budete šťastní lidé. Tak si toho važte, zakažte rozebírání, nechte to prostě být a žijte.
Není tady
Kirano, Kirano,
tak nějak nevím kde začít, ale můj pocit je, že takhle je to špatně... Tak nějak všechno špatně. Ze začátku klasika, dlouho jste spolu, cítíš, že už to není tak jako na začátku, prostě stane se a Ty ujedeš. Do teď vcelku nic zvláštního. Teď mám otázky: jak se manžel o tom dozvěděl? Jak dlouho už se musíš kát? Tam s tím druhým jsi to utnula až na popud manžela že se o tom dozvěděl nebo sama? Co znamená, že Tě manžel chce zlomit? Jestli to co si pod tím představuju, tak bych si vybrala radši milence... Chtěla jsi manžela hodně potrestat když jsi mu řekla, že ho má menšího než milenec? Dohodli jste se s manželem kdy bude klid zbraní? Můžeš někam i po "svém selhání" jít sama, třeba do fitka nebo kamkoli aby jsi nebyla hlídána? Pokud budeš mít chuť napiš.
Není tady
Tak teď mám ještě větší pocit manipulace.
Oooh, hrdina, odolal i když se mu ta ona žena naservírovala. A Ty jsi ta zlá, která neodolala a máš k němu za to vzhlížet. Myslím, že ta situace s tou ženou ani nenastala.
Ježí se mi z toho chlupy.
Není tady
Kirana napsal(a):
Ještě něco mám na srdci.
Manžel mi říkal, že teď pro něho bude těžší odolávat pokušením. Chápu to, může si klidně říct, ona mi to udělala, tak proč ne já. I když osobně mi to nechce oplatit, jenže člověk nikdy neví, co se může stát. A dokonce už to i přišlo a to zrovna na silvestra. Když měl před koncem práce a chystal se domů za mnou na oslavy, jedna žena mu nabídla, jestli by nechtěl jít k ní domů. Samozřejmě byla sama doma. On ji naštěstí v tu chvíli podal ruku, popřál ji do nového roku a řekl jí, že pospíchá domu. Říkal mi, že měl z toho nijaké pocity, možná toho i trochu litoval (to nevím), ale když mě pak uviděl, byl hrozně rád, že to neudělal a Silvestr dopadl na jedničku. Vím, že takových situací určitě bude ještě hodně, ale pokud to půjde tak jako poprvé, budu šťastná.
Musím říct, že ho za tohle opravdu obdivuju.
100% souhlas s Nabuko0, manipuluje s Tebou, a až Ti zahne, víš čí to bude vina, že jo? Já ho teda neobdivuju...
Není tady
Nevím, možná že se špatně vyjadřuju. Ale věřím, že ta situace nastala, protože o té ženě se ví, že nemá chlapa a snaží se sbalit kohokoli. Ale manipulace, to si nemyslím.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
