Mám peníze od rodičů a ještě jsem rozprodala miniaturky parfémů, což mi těch 5000 zhruba vydělalo... Cca za týden se začnu shánět po brigádě, až dokončím zkoušky, vlastně už se sháním i ted... Pevně věřím, že si něco rychle najdu... jinak asi půjdu pracovat na plný úvazek a peníze rozdělím...at se mu to líbí, nebo ne.

Martinka1 napsal(a):

maricka napsal(a):

Tak ještě jednou a snad naposledy:

Naše situace:

Dali jsme zhruba stejně peněz do bytu na hypotéku, kterou ted splácíme. Finance máme z jeho vůle společné (protstě peníze z mého účtu mu hned posílám na jeho... ). Nemohu si tudíž našetřit, ani kdybych vydělávála majlant...vždy peníze půjdou do společné kasy a vždy budeme rozhodovat o koupi předmětů spolu.

Na parfém mám již 2000,-Kč z prodeje svých nepouživaných parfémů. Na narozeniny, až se mne rodina zeptá, řeknu, že chci cca 1000,-Kč od každého. Pokud přítel nepřispěje, budu mít jen 4600 a 1000,-kč mi bude na parfém chybět...takže si ho dovolit nebudu moci.  On si chce ted v únoru koupit zbrudu nový mobil za 8000-9000,-Kč, ptal se mne, ten jsem mu povolila, protože vím, že se si jej zaslouží a protože chci, aby měl jendou za čas radost. On mi tu 1000,-Kč na anrozeniny na parfém asi nepřispěje...podle něj je to zbytečnost. Ale copak já se ptám, jestli jeho mobil není zbytečnost? Chci,abysi udělal jendou za čas radost, když na to máme.

Maričko nezlob se, ale máte to nějak špatně celé nastavené.
I když máte společné peníze - měli byste každý mít nějaké peníze jen pro sebe... takové "kapesné" z jehož utrácení nemusíte jeden druhému skládat účty.
Přítel je podle mě sobec, když si koupí nový mobil za 9 tis. ze společných peněz!!! a Tobě nepřispěje tisícovku na parfém!!! Navíc když on vydělává a Ty jsi studentka.

Ohledně toho bytu, ještě jednou:
zaplatila jsi půlku bytu, ale on je jediným vlastníkem - tak znovu opakuju: pokud nejsi zapsaná v katastru nemovitostí, a nemáš to jinak právně ošetřeno, vlastně ho dotuješ a ten byt jednou zůstane jemu. Po svatbě taky, majetek nabytý před svatbou nespadá do SJM.
V případě bytů družstevních je to asi jinak, to nevím.
Ale nikdo Ti nemůže zaručit, že se vezmete, že jo.

Prostě, dát statisíce do bytu a nemít žádnou záruku, že to dávám do svého... to je naivita.
Ale nevím, možná Ti křivdím, možná to máš po právní stránce ošetřené dobře. Každopádně nejsem právník a předpokládám - doufám - že jsi to s právníkem skutečně dobře probrala, abys jednou neodešla s brekem a bez bytu a bez peněz.

Vždyt jsem psala, že to je ošetřené smlouvou:-)

maricka napsal(a):

Vždyt jsem psala, že to je ošetřené smlouvou:-)

Jasně, píšeš rychlejc, než já čtu :-)

Víš, ty peníze, to je hlavně o tom, na čem se dohodnete, aby to bylo ok pro Tebe, i pro něho.
Ale hlavně si chraň svoje peníze a svoje zájmy :-)

Nemám zkušenosti s tím, mít společný majetek (jako byt), máme každý svůj (a možná to tak je lepší)... ale, určitě bych nešla do společného bytu s člověkem, se kterým bych si nebyla jistá, že si ho chci vzít a zůstat s ním do konce života (i když je samozřejmě otázka, jak by to dopadlo).

Nemáš pocit, žes to třeba moc uspěchala - třeba z důvodu, žes už nechtěla bydlet u rodičů nebo na koleji nebo tak?

Seš si jistá, že je to ten pravej, se kterým chceš strávit zbytek života, vzít si ho, porodit mu děti... seš si jistá, že Tě na mateřský bude živit a nebude Ti odpočítávat každou korunu na mlíko, a že Ti nezakáže Tvoje parfémy???

maricka napsal(a):

Martinko, až ted v lednu jsme zavedli kapesné... 500,-Kč na měsíc pro každého bez zpovídání se... Tak alespoň něco:-) Takže vlastně vidíš, ušetřím si i něco na ten drahý parfém:-) a něco dají rodiče na anrozeniny, dva tisíce mám, takže asi bude v srpnu můj:-) Ale o to stejně nejde... Jde o to, že přítel nehce rozdělit finance, ale sám si může něco navíc dovolit, protože prý vydělá více, a já nemohu... Dobře, vydělává více, ale finance jsou společné... Pokud se chce přít, že on vydělává více, raději bych finance rozdělila...

500,- na měsíc je podle mě málo... no ale asi  mám vyšší nároky :-)

Kolik teda dává do společné kasy on, když Ty dáváš 10 - 11 tisíc? A necháš si jenom 500,- měsíčně pro sebe?

Nějak mi to vaše hospodaření přijde divný... ale ono je to vždycky těžký, když se partneři nechtějí dohodnout nebo pokud mají každý jiný názor.

Já bych ráda měla společné peníze, s kapesným samozřejmě... přítel (zatím) nechce, takže máme každý svoje peníze + jeden společný účet, kam přispíváme oba, na společné výdaje. (Hypotéky nepočítaje).

Já si ze svých peněz koupím co chci, přítel taky... Nedovedu si představit, při každé koupi se ptát, jestli tohle a tohle můžu... Jestli si můžu koupit kalhoty za 2 tisíce (normální cena v Praze v krámě kam chodím... konfekční velikost neoblíknu) a tak... :-)
Jasně že přítel kouká, kolik stojí třeba jedna podprsenka... ale nic neříká...

Nemohla bych být s chlapem, kterej by mě zakazoval pro mě důležité věci... a pro Tebe ty parfémy důležité jsou - to chápu... já mám zase jiné důležité věci, které si prostě pořídím/zaplatím, i kdyby "na chleba nebylo"... a hodně by mě sralo, když by mi chlap zakazoval, to udělat, když bych si na to vydělala...

No jo no... je to na komunikaci a na dohodě... to musíte vykomunikovat mezi sebou... ale nejdřív si ujasni, jak to chceš Ty sama a co pro Tebe je a není přijatelné... a nakolik jsi ochotná ustoupit.

Pandorraa napsal(a):

Tatínek zakazuje dcerunce drahou, z jeho pohledu celkem oprávněně zbytečnou, hračku a dcerunka se bez tatínka neobejde, takže si může jen stěžovat.
Hádejte, jak to bude dál?

A zili az kym sa nepozabijali

maricka napsal(a):

Martinko,jsem si téměř jistá (nikdy není 100procentní jistota), jinak bych s ním nebyla... jak jsem psala, na ten parfém mi pak v srpnu určitě přispěje, myslím, že jen ted je nějaký podrážděný... A pokud náhodou ne, tak si jej koupím za kapesné

Stejně je zvláštní, že v lednu řešíš, jak do srpna vyrazit z přítele 1000 korun. Do srpna máš přece dost času, aby sis zařídila své věci po svém, ušetřila si, našla práci..... cokoli, a mohla by ses mu na jeho tisícovku vyprdnout

Ahoj Maricko,
podle me by mel zit kazdy tak, na co ma. V podstate mas jen na tu lacinou vonavku za dve stovky, ale ty bys chtela krasne draze vonet. A jak toho chces docilit ? Reknes si o penize ostatnim. Sama si prispejes prodejem vonavek, ktere jsi kdysi tak moc potrebovala,nicmene jsi je pak temer nepouzila.
A myslim si, ze je tezke zit s partnerem, ktery ma "pidi" problem ( treba zenska, co nakupuje nove a nove hadriky, cim dal tim drazsi a lepsi, a doma nebude pomalu co jist )
Nerikam, ze v tom budes takhle "litat", ale symptomy uz mas

Upravil(a) mipi (10. 1. 2009 14:27)

maricka napsal(a):

Mám takový pidi problém, bydlím s přítelem (splácíme hypotéku, máme společné finance), on pracuje, učí ve škole a po večerech překládá (má toho opravdu hodně, cením si jej za to). Já jsem studentka a teď si hledám brigádu s tím, že chci vydělávat cca 5000,-Kč měsíčně. Předtím jsem vydělávala cca 4000,-Kč, jenže stalo se vyšší mocí to, že ted prostě nic nemám (takže znovu hledám). Mám jeden velký koníček (parfémy a vůně), do kterého jsem schopna docela dost investovat, jak časově, tak peněžně. A tak z mé strany nedávno vzešel nápad, že si na narozeniny v srpnu budu přát parfém za 5800 (již ted mám dva tisíce z prodeje nepoužívaných vůní na poličce a na narozeniny si budu od každého přát tisícikorunu). Přítel je razantně proti... Odůvodňuje to tím, že já si tolik nevydělávám, abych mohla mít takový drahý parfém (jenže já si jej přeci nekoupím jen tak, ale chci jej na narozeniny a teď již mám také ony dva tisíce)... On si cca za měsíc koupí zbrusu nový na trh uvedený mobil za 9000 (také tak drahý nepotřebuje), ale to tvrdí, že on si jej zaslouží, protože tvrdě makal a vydělal si. A teď kámen úrazu - máme společné finance, ale on si něco zaslouží a já ne (protože on vydělává více). Absolutně nechápu jeho myšlení, také mu ten jeho skvělý mobil neberu, tak proč mi on bere něco, na co si šetřím a co chci na narozeniny? Jen proto, že je to drahý luxus a ze zásady jej prostě nemohu mít? Nejraději bych finance rozdělila, jenže to nějak nejde, jen tak tak bych se uživila...

Jednoduchý.Parfém za 6000 a mobil to jsou různé věci.Taky bych byla proti aby si manžel koupil vonavku za skoro 6000,jo kdyby to bylo něco "rozumného" tak jo ale vonavku?

Mohu se zeptat co je to za vonavku?Jen tak ,ze zvedavostí.

Tajgr napsal(a):

maricka napsal(a):

Mám takový pidi problém, bydlím s přítelem (splácíme hypotéku, máme společné finance), on pracuje, učí ve škole a po večerech překládá (má toho opravdu hodně, cením si jej za to). Já jsem studentka a teď si hledám brigádu s tím, že chci vydělávat cca 5000,-Kč měsíčně. Předtím jsem vydělávala cca 4000,-Kč, jenže stalo se vyšší mocí to, že ted prostě nic nemám (takže znovu hledám). Mám jeden velký koníček (parfémy a vůně), do kterého jsem schopna docela dost investovat, jak časově, tak peněžně. A tak z mé strany nedávno vzešel nápad, že si na narozeniny v srpnu budu přát parfém za 5800 (již ted mám dva tisíce z prodeje nepoužívaných vůní na poličce a na narozeniny si budu od každého přát tisícikorunu). Přítel je razantně proti... Odůvodňuje to tím, že já si tolik nevydělávám, abych mohla mít takový drahý parfém (jenže já si jej přeci nekoupím jen tak, ale chci jej na narozeniny a teď již mám také ony dva tisíce)... On si cca za měsíc koupí zbrusu nový na trh uvedený mobil za 9000 (také tak drahý nepotřebuje), ale to tvrdí, že on si jej zaslouží, protože tvrdě makal a vydělal si. A teď kámen úrazu - máme společné finance, ale on si něco zaslouží a já ne (protože on vydělává více). Absolutně nechápu jeho myšlení, také mu ten jeho skvělý mobil neberu, tak proč mi on bere něco, na co si šetřím a co chci na narozeniny? Jen proto, že je to drahý luxus a ze zásady jej prostě nemohu mít? Nejraději bych finance rozdělila, jenže to nějak nejde, jen tak tak bych se uživila...

Jednoduchý.Parfém za 6000 a mobil to jsou různé věci.Taky bych byla proti aby si manžel koupil vonavku za skoro 6000,jo kdyby to bylo něco "rozumného" tak jo ale vonavku?

Jojo, to je přesně ten dnešní přístup - mobil a jiné spotřebiče za x tisíc jsou potřeba,ale parfém je zbytečnost... Já třeba nemusím mít mobil za 9000,-Kč, stačí mi za dva tisíce... Myslím, že pokud si našetříme nebo si přejeme něco málo na narozeniny, je naše věc, co si koupíme, někdo má raději exkluizivní vůně (ne proto, že jsou drahé, ale protože lépe voníú, někdo má raději kvalitnější oblečení, někdo motorku apod. A vůním jsem nepropadla, i na tomto pooli si mslím, že se chovám rozumně, utrácím jen tehdy, když na ně mám... V životě by mě, jestli budu mít děti, nenapadlo jim od pusy ubrat a sobě nakoupit spoustu vůní...

Co je to za vůni? Parfum MDCI Promesse de l´Aube : ******   A tady něco o značce MDCI: ********  Ty vůně jsem zkoušela, krásné, nenásilné a přitom úžasně padnoucí vůně... Nekřičí, jen tiše působí... Tady v této ceně jsou už parfémy a vůně umění, ne módní doplněk... To je to samé, jkao bych si chtěla koupit obraz z galerie místo od Vietnamců z kýčovitým koníčkem... Ale netvrdím, někomu přijde vyhazování za parfémy zbytečnost...Já zase považuji za zbytečnost mobil za 9000,-Kč, každý podle svého gusta a zájmů...

Želvička17 napsal(a):

Já když si představím, že jsem chlap, žiju s přítelkyní, která vyhazuje za voňavky, které nakonec ani nepoužije, tak bych taky nepřispěla...

V tom případě mu také nemusím povolit ten jeho mobil za 9000,-Kč...nepotřeuje jej, klidně si můžekoupit i za tři čtyři tisíce... Za parfémy nevyhazuji, kupuji po dlouhých úvahách. Rozprodala jsem parfémy z minulosti. Ted, co mám parfémy na poličce, používám už všechny, protože se mi za těch x let či měsíců stále líbí...

já parfémy moc neřešim, ale chápu, že někdo do toho vidí víc než já..někdo investuje do sbírání věcí, který se třeba ani použít nedají. a tady pán ještě může být rád, že jeho slečna bude vonět kvalitně. pokud by mu teda šlo o ni. ale z toho co dělá mu jde jen o sebe.