|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Chtěl bych tu navázat na již uvedený článek z tématu "Zvláštní sny", proto jej zde znovu otiskuji:
Karmu, kterou si v budoucím životě odžijeme, si vpravdě vybíráme sami z druhého břehu a teprve pak se vtělíme, proto je nutné ji chápat jako naši volbu. Jak moc jsme sami na sebe nároční a co ještě sneseme. Ve stavu ryze duchovním (nevtěleném) vidíme minulost i budoucnost. Takže přijetí toho, co se nám dnes děje, je respektive jen přijetí vlastního rozhodnutí, kdy jsme ještě celou situaci nazírali nezkresleně. Možná nám pomůže, když si to takhle řeknem. Ne nějaký Bůh, ne nějaký soudní Nebeský tribunál, ale my sami jsme o svém životě rozhodli, když jsme ho z oblasti Akéša spatřili, kterak došel naplnění.
Odtud je možné chápat pojem: "Viděl jsem tě ve tvé Slávě!" Neboť sami jsme stáli u toho, kdy náš život konečně došel Pravého poznání a transmutoval tím do božské podstaty. Co na tom, že ještě mnoho životů uplyne, než se tak stane! Důležité je, že jsme tam všemi svými inkarnacemi nasměrováni. Z tohoto bodu pak někteří sestupují do pekelných míst, protože tam pořád ještě s někým vedou dialog, a jiní na výsluní s travičkou a kytičkami, jelikož žádné takovéhle rozhovory si pro tento konkrétní život nenaplánovali.
Pokud k tomu ještě přidáme, jak zde kdysi vyjevil Salvator, že nazíráno z vyšší úrovně (kde není čas a prostor!) všechny tyto naše inkarnace vlastně probíhají v jednom okamžiku, tady a teď, ocitneme se náhle v proudu toků gigantického vědomí, jehož jsme součástí. A ne že někdo působí na nás, ovlivňuje nebo případně dokonce limituje naše vědomí svou vůlí, ale my sami to způsobujeme, protože už jsme tam byli, respektive jednou svou částí tam právě jsme. V tisíci paprscích vědomí, jež probíhají současně a na všech úrovních každou právě probíhající vteřinou, kterou něco poznáváme, pochopíme anebo naopak neobsáhnem, dochází k omezení, přestrukturalizování, či nejvyšší duchovní inspiraci oněch ostatních entit našeho Já. Jako paprsek namířený od jednoho k druhému jsou propojeny všechny naše inkarnace a tepou společně v jediném okamžiku přes propast času i prostoru celého vesmíru.
Odtud je potom snadné pozorovat a chápat všechny peripetie života i jeho všeobsáhlost, kudy se ubírá. Neztotožňovat se s ním natolik, abychom přestali vnímat ony ostatní bytosti z jiného prostoročasu, jež jsou úplně stejnou měrou také Já. A cítí a žijí a dýchají plni naděje i zoufalství v každém okamžiku jejich bytí.
Neboť tam máme dojít.
Tam, jestli zvolíme správně, dojdem.
Tam jsme došli poté, co jsme konečně pochopili!
Není tady
Átmá (duše) si tedy v okamžiku vtělení do hmoty vytváří plán, který sahá od prvotního zrození až po vyvanutí z hmotné sféry. Budeme zde hovořit jen o lidských vstupech, aby se nám celá problematika lépe chápala, ale musíme si uvědomit, že tomuto bytí, v němž jsme již schopni racionálně uvažovat, předchází mnohá zrození na nižších úrovních. Tj. v okamžiku prvotního promítnutí do hmoty jsou odstartována i všechna následující narození až do konečné realizace, probíhají však v jiných časoprostorových kriteriích. Existuje zde jakási posloupnost vývoje, kdy jednotlivé životy navazují na předchozí vstupy, ale nemusí probíhat lineárně v časovém kontinuu, tj. deset jich kupříkladu proběhne po sobě vždy po nějakých sto letech během jednoho tisíciletí, avšak následující mohou zasahovat, řekněme, o dva tisíce let dříve. Jde totiž o procesy, které v jednotlivých érách probíhaly a které si Átmá potřebuje v daném sledu zrovna prožít, proto může vstupovat střídavě do různých období. Tolik z hlediska lidské existence, jež se projevuje v časoprostorových hranicích.
Pro bytosti na vyšších úrovních však ve skutečnosti čas a prostor neexistuje. Proto nazíráno z této sféry všechna naše vtělení probíhají současně. Vědomí pak vytváří propojení s ostatními entitami našeho Já, takže do jisté míry vnímají sebe navzájem. Ty, které jsou na počátku vývoje mají toto vědomí ostatních zastřené, zatímco od určitých dosažených stupňů se mysl pročisťuje a jakoby stává jasnozřivou. Není to však nic jiného, než že dokáže zachytit vědomí ostatních Já, jež probíhají zároveň na jiných úrovních.
Nyní si povšimněme jakéhosi kontinuálního paradoxu: Jestliže jedna naše inkarnace (nazvěme si ji C) nesplní požadavky na ní kladené, potom naruší vývoj všech, kteří se ocitají v posloupnosti za ní. Proto následná vtělení od okamžiku selhání "C" budou zhuštěná a pod vyšším tlakem. Jestliže však vznikne vyšší tlak na "D, E, F", mohlo by dojít k onomu paradoxu, že žádný z nich už nesplní svůj daný karmický úkol. Proto promítají intensivní vibrace směrem k "C", ale i "A" a "B", aby "C" předpřipravili pro onen rozhodující krok.
Tolik pro dnešek. Už si také musím jít lehnout.., tak dobrou noc. Ať jsme ráno čilí, jak Silvestrovské rybky. 
Není tady
Ahoj, Crabate. Dík na SZ.
Já se na tvé psaní dívám tak, že to takhle být může, ale taky nemusí.
Inu, poslouchej dál, možná v Tobě něco zarezonuje:
Z toho plyne nejen jak přítomnost ovlivňuje naši budoucnost, ale i naopak, že budoucnost má vliv na naši minulost. A jak něco takového můžeme tvrdit?.. Inu proto, že chápáno z vyšších úrovní prostor ani čas vlastně neexistují a všechny naše zrození probíhají současně. Navíc jsou navzájem propojena paprskem vědomí, takže za jistých okolností, kterékoliv naše bytí může vědět o druhém. Zatímco však bytosti blížící se vyvanutí jsou si zajisté vědomy ostatních, ty na počátku karmického řetězce potřebují notnou dávku pomoci od druhých, aby zachytily pokročilejší vibrace. A i tehdy má naše jáství tendenci všechno zastřít.
Stává se ale, že naše pokročilejší Já nám sesílá do cesty překážku, abychom jejím řešením vyrostli nad sebe. Jestliže tedy v nějakém ohledu je naše pochopení nesprávné a zničilo by tím práci všech ostatních (v karmické posloupnosti), potom jsme to my sami z vědomějších úrovní, kteří docela nemilosrdně proti sobě v tomto vtělení zasáhnou. Což ovšem od základu mění celý pohled na věc. Ne nějaká zlá síla Temných bytostí prostoru, aneb jak se nám někdy může zdát - nemilosrdná trestající ruka Páně, nýbrž jen my sami z úrovně, kde již vidíme víc, ztrácíme vůči vlastnímu egu trpělivost a jednáme s ním nekompromisně. Oni (naše budoucí Já z hlediska nás samých tohoto prostoru) však ví, že jsme schopni to dokázat, neboť jejich vědomí je takového druhu, že se kdykoliv napojí nad sebe, aby byli svědky svého vítězství, kdy to již vyřešili!
Pochopíme-li tedy z této úrovně náš dnešní problém, získáme správný obraz toho, co se nám vlastně děje. Není tu místa pro hněv nad takovou zátěží, neboť z nadčasového prostoru existuje svědectví, že jsme to již dokázali. Ani tu není místa pro otálení, jelikož naléhavost situace nás sama ujišťuje svým tlakem. Proto se odtud nebrání vlastní mysl vzdorem, že by s námi snad někdo nepěkně manipuloval, vždyť ani bytosti temné, či světlé do toho nezasahují, jen naše osvobozená vůle od pout nevědomosti určuje vlastní kroky.
Pročež jásej mysli a raduj se, zde je to těžiště odkud jsme schopni rozetnout gordický uzel našeho zapletení.
Není tady
Crabat napsal(a):
Pokud k tomu ještě přidáme, jak zde kdysi vyjevil Salvator, že nazíráno z vyšší úrovně (kde není čas a prostor!) všechny tyto naše inkarnace vlastně probíhají v jednom okamžiku, tady a teď, ocitneme se náhle v proudu toků gigantického vědomí, jehož jsme součástí. A ne že někdo působí na nás, ovlivňuje nebo případně dokonce limituje naše vědomí svou vůlí, ale my sami to způsobujeme, protože už jsme tam byli, respektive jednou svou částí tam právě jsme. V tisíci paprscích vědomí, jež probíhají současně a na všech úrovních každou právě probíhající vteřinou, kterou něco poznáváme, pochopíme anebo naopak neobsáhnem, dochází k omezení, přestrukturalizování, či nejvyšší duchovní inspiraci oněch ostatních entit našeho Já. Jako paprsek namířený od jednoho k druhému jsou propojeny všechny naše inkarnace a tepou společně v jediném okamžiku přes propast času i prostoru celého vesmíru.
Vypadá to tak, že již z duševní úrovně se čas jeví jako jeden z rozměrů. Tak, jak my vidíme v perspektivě vzdálenost, tak ve čtvrté, duševní dimenzi, ¨je možno vnímat čas v podobné perspektivě.
tudíž: ne že by tam čas nebyl, ale má jinou strukturu, jako v naší 1./3. úrovni. To stejné platí i pro prostor, kterému ve 4. d. dodává perspektivu právě čas.
Tato představa vychází zejména z výzkumu R.A. Monroa a Paula Newtona.
Ano, jedna duše disponuje 500 - 1000 inkarnacemi, v tom se autoři shodují... tedy, takovým počtem na planetě Zemi. Kolik jich duše má jinde ve vesmíru, o tom se dají vést diskuse. Možná to je základem pro některá tvrzení, že duše prochází ve vývoji až 1,5 milionem inkarnací. Ale spíše se k tomu nepřikláním... Mám za to, že pokud duše obývá prostor Země v Clusteru, pak je součástí pozemské vývojové a zkušenostní platformy.
I když, Monroe uvádí, že v pozemském Clusteru existuje určitá fluktuace, takže některé duše by mohly být "mimozemské" a vyvíjely se již předtím někde jinde.
Ale jinak souhlas, tak nějak by to mohlo být... sedí to taky se starými texty, i když tyto nepopisují věci přesně a v takovém rozsahu, co popisuje třebas Monroe.
Není tady
Jak vidím na babi sáhodlouhý příspěvek, tak ho nečtu, prostě mi to nejde. Připomíná mi to mé povinné čtení dańových a všech dalších zákonů, které potřebuju ve své práci.
Čtu jen příspěvky stručné a výstižné.
Četla jsem akorát konec a konstatuju, že má mysl bude jásat a radovat se, až budu 31.1.2009 odevzdávat kompletní závěrku jedné z našich velkých dceřinek a budu v tu chvíli ještě živa. 
Přeji vám hezké dny.
Babinet je již léta diskusním fórem... bohužel, nebo bohudík, diskutovat lze teprve tehdy, když daná osoba o tématu něco ví, nejlépe z osobní zkušenosti. Jinak nejde o diskusi nýbrž je to něco jiného, co sem s největší pravděpodobností nepatří...
Takže, Crabe, díky za tvé podnětné příspěvky.... :-)
Není tady
-jsou tu příspěvky krátké... kvalitní
- jsou tu příspěvky dlouhé... kvalitní
- jsou příspěvky, pro které by bylo lepší, kdyby se neobjevily vůbec, ....tzv. zbytečné a na délce nezáleží
přeji příjemný poslední den letošního roku 
Upravil(a) Somaia (31. 12. 2008 10:24)
Přesně tak.
Jen bych podotkla, když jsme na duchovním, že vše je relativní. I příspěvky, které se v tuto chvíli můžou jevit nějak, se během času můžou stát něčím jiným, než čím byly původně.
Neboť jediná jistota v životě je změna.
Upravil(a) majkafa (31. 12. 2008 10:24)
Tak ještě jinak ,Majko 
Tvá snaha o rozbití některých zdejších diskuzí na Duchovním, je opravdu zbytečná.
Somaio, jelikož u této diskuse nemůžeš tušit, co jsme si s Crabatem psali v SZ, neboť nepředpokládám, že jsi jasnovidec, tak bych k tvému příspěvku jenom konstatovala, že si děláš domněnky. 
Přeji hezkého Silvestra.
P.S. Přece jenom mi kapka inteligence byla shůry dána, pochopila jsem tvou narážku.
Ale tys nepochopila mou, jelikož jsem se jí snažila otevřít ti cestu k čestnému ústupu od znevažování.
Upravil(a) majkafa (31. 12. 2008 10:31)
Stává se ale, že naše pokročilejší Já nám sesílá do cesty překážku, abychom jejím řešením vyrostli nad sebe.
už první tvůj předpoklad je zcela mylný jsem jasnovidec
ostatní no comment... vše bylo osmajlíkováno
P.S. kdyby to byl první zbytečný příspěvek tak by mi nestál za to, abych reagovala
majkafa napsal(a):
Ale tys nepochopila mou, jelikož jsem se jí snažila otevřít ti cestu k čestnému ústupu od znevažování.
Tak toto je též silvestrovsky vtipné... na ústup rozhodně nemyslím, protože duchovní považuji za svou kolébku tady na Babinetu
Není kam... není proč... není důvod. 
Stačilo by brát mě takovou, jaká jsem.
Taky se učím brát tak ostatní.
P.S. Jestli jsi jasnovidec, tak určo víš, jestli stihneme tu závěrku. Bo já si myslím, že to není v lidských silách. Tak pověz, dobrá vílo, jestli máš pro mě dobrou zprávu. Ale ne takovou, že když budu míň na babi, tak stihneme, neboť v tuto chvíli nemůžu dělat vůbec nic a ta bezmoc je nejhorší.
Jdu se ponořit. Do práce.
Papa
P.S. pro ffly - před chvíli jsem četla příspěvek Oxiho na nevěře a inspirována jím k pokračování tvého příspěvku, a sice - cituji:
Jestliže tedy v nějakém ohledu je naše pochopení nesprávné a zničilo by tím práci všech ostatních (v karmické posloupnosti), potom jsme to my sami z vědomějších úrovní, kteří docela nemilosrdně proti sobě v tomto vtělení zasáhnou sděluji, i když mi to z jistého pohledu srdce drásá, když jsme na duchovním, že sama sebe do.jebávat nebudu. Bo tuto zkoušku mám už za sebou. Doufám.
Upravil(a) majkafa (31. 12. 2008 10:50)
Somaia napsal(a):
majkafa napsal(a):
Ale tys nepochopila mou, jelikož jsem se jí snažila otevřít ti cestu k čestnému ústupu od znevažování.
Tak toto je též silvestrovsky vtipné...
Není kam... není proč... není důvod.
Ano, tentokrát správně. Tohle bylo ode mě skutečně silvestrovsky vtipné.
Btw jsem tím myslela ústup od jiného výkladu mých příspěvků na tomto vlákně, protože jsou o něčem jiném, než co v nich vidíš, dovolím si to usuzovat z tvé reakce na můj první příspěvek, který byl psán BI.
Upravil(a) majkafa (31. 12. 2008 11:43)
No, Majky, řeknu to takhle: Specielně pro Tebe jsem zakládal tohle téma. Protože z jiné úrovně na mě některá z Tvých následujících Majky volala a strašně moc potřebovala znát tohle řešení. Potom přes propast prostoru jsem uslyšel její jásot a radost, když se ho skrze Tvé vědomí dozvěděla. Takže můžeš být klidná, teď už ho ví. Klidně si jdi na sluníčko a užívej radostí života, jiní pracují za Tebe, aniž to tušíš. Ale protože prošlo skrze Tebe, máš právo, aby ses jej také dozvěděla. Můžeš být zúčastněna na společné euforii, neboť teď už letí a jako hvězdy se rozžíhají nabytým poznáním.
Není tady
Vím, napsal jsi mi to v SZ, že je pro mě a já ti odepsala, že přispívat nebudu, neboť o tom nic moc nevím.
Dík za ten poslední příspěvek, dotkl se mého srdce.
Upravil(a) majkafa (31. 12. 2008 11:10)
Crabate, ty a ffly jste mé současné já přivedli k tomu, co jsem si tady měla přečíst a proč. Vím to naprosto přesně a mockrát vám oběma děkuju. Moc jsem to v tuto chvíli potřebovala. 
Jo a ještě Oxi, i když o tom asi ani netuší. Oxi, taky děkuji.
BI.
Upravil(a) majkafa (31. 12. 2008 11:12)
Crabat napsal(a):
Karmu, kterou si v budoucím životě odžijeme, si vpravdě vybíráme sami z druhého břehu a teprve pak se vtělíme, proto je nutné ji chápat jako naši volbu. Jak moc jsme sami na sebe nároční a co ještě sneseme. Ve stavu ryze duchovním (nevtěleném) vidíme minulost i budoucnost. Takže přijetí toho, co se nám dnes děje, je respektive jen přijetí vlastního rozhodnutí, kdy jsme ještě celou situaci nazírali nezkresleně. Možná nám pomůže, když si to takhle řeknem. Ne nějaký Bůh, ne nějaký soudní Nebeský tribunál, ale my sami jsme o svém životě rozhodli, když jsme ho z oblasti Akéša spatřili, kterak došel naplnění.
Odtud je možné chápat pojem: "Viděl jsem tě ve tvé Slávě!" Neboť sami jsme stáli u toho, kdy náš život konečně došel Pravého poznání a transmutoval tím do božské podstaty. Co na tom, že ještě mnoho životů uplyne, než se tak stane! Důležité je, že jsme tam všemi svými inkarnacemi nasměrováni. Z tohoto bodu pak někteří sestupují do pekelných míst, protože tam pořád ještě s někým vedou dialog, a jiní na výsluní s travičkou a kytičkami, jelikož žádné takovéhle rozhovory si pro tento konkrétní život nenaplánovali.
Takhle napsané to na mě působí, že si duše před vtělením něco vybere a pak se narodí, aby si to "odkroutila" My sami jsme o svém životě rozhodli - rozhodli o čem? O konkrétním detailním průběhu? Ta poslední zvýrazněná věta ve mně posiluje dojem, jako by to bylo myšleno takhle.
Myslím, že člověk má i v rámci běžného pozemského života světlejší chvilky, kdy posuzuje situaci v širší perspektivě, přijme třeba nějaké rozhodnutí a potom přijdou chvíle, kdy si musí připomínat, že tohle opravdu chce podstoupit. Překoná překážky, protože ví, proč to celé dělá. Podobně téměř celé lidstvo bylo schopné ve své světlé chvíli přijmout Všeobecnou deklaraci lidských práv a svobod, byť je to s jejím naplňováním někdy velmi složité Myslím, že člověk v nepokrouceném stavu (do kterého se z karmického hlediska dostal tím, že sešel z cesty) vnímá a rozlišuje - tohle nedělej, to škodí. Ale to odbíhám.
Řekla bych, že ten "život, o kterém jsme rozhodli (jako duše)" je spíš jen ta výchozí situace, kterou si duše naplánovala, aby byla v konkrétním životě schopná se rozpomenout na svou pravou podstatu. Něco jako když si člověk udělá uzel na kapesníku. Někdo, kdo o sobě ví, že má tvrdý spánek, si nařídí třeba i tři budíky - podobně některá duše si "naordinuje" tvrdé probuzení prostřednictvím dramatických životních okolností. Nebo spíš ty dramatické okolnosti jsou tím druhým a třetím zvonícím budíkem, když jsme ten první přeslechli nebo si mysleli, že se přece nic nestane, když si chvíli přispíme.
Ve chvíli, kdy se člověk probudí, má podle mě možnost o cestě spolurozhodovat - protože je v kontaktu se svou duší. A protože má právě proto, že je v konkrétní situaci, svým způsobem lepší přehled o tom, co je teď třeba a co by se dalo, může reagovat pružněji. A nedávalo by mi to smysl, kdybych nepřipustila, že i v téhle situaci může korigovat samotný směr. Že tedy nemá jenom splnit to, co si před vtělením duše naplánovala, aby si to tato mohla odfajfkovat, ale že se na tomto plánování může podílet - podobně jako slovo archetyp neznamená jenom vtisk působící odněkud z minulosti, ale taky možnost sám nějaký první vtisk udělat, být původcem a průkopníkem.
Crabate, díky za téma článku, souhlasím s tím, co jsi napsal, protože k tomuto vnímání jsem také časem došel, studiem, poznáváním a navíc má svou logiku.
Takže na závěr je to pro mě dobré připomenutí, něco v tom smyslu "opakování matka moudrosti". Ne, že bych na něco z výše od tebe napsaného opoměl, ale člověk má tendenci známé věci zasouvat do šuplíku hlouběji a hlouběji a zapomínat.
Vzpomínám na dobu, nějakých 20 let zpět, kdy jsem procházel učením o pekle a nebi, odměnách a trestech, ač už tehdy mi to nesedělo a nitro mě nutilo z této blamáže co nejrychleji utéct. Mozek nechtěl, trvalo to nějaké 2 roky, než jsem se odhodlal a pak se začaly dít věci, vím, že tím správným směrem. Proto asi ty sny s náboženskou tématikou kostelíků, co se mi občas zdávaly.
Takže díky Crabate a tobě i všem dobrou oslavu Silvestra a super rok 2009!!!!
Není tady
Ano, samozřejmě Judith, vždyť to vyplývá z mých dalších příspěvků pro Majky. Ten první byl jen základní hrubý nástin a v následujících se pokouším ony procesy dokreslit.
Držím palce všem.
Není tady
No jo, já jsem si to potřebovala přežvejkat pro sebe Mmch jak se tady vynořily ty účetní asociace, napadá mě, že třeba slovní spojení "daň z přidané hodnoty" je krásné téma k přemýšlení - jakou hodnotu ve svém jednotlivém životě přidáváme a jaké daně za to musíme platit
Ty joo, Judit, takže teď navážu:
Bolest je DPH, kterou platíme za lásku. Je dobře, když máme hodně skutečností ke zdanění.
Toto řekl pan Vinklář na pohřbu Ivana Hlinky.
Pssst... Láska nebolí!!! Bolí všechen ten balast okolo, a bolí taky, než na tohle přijdeme
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.