aprill napsal(a):

PetaZ napsal(a):

Aprill, částečně hradí rodiče, ale kolik to je, to nevím.. Rozhodně to není velká částka.

Měla jsi na mysli tuto komunitu?
Řevnice, Cesta
Terapeutická komunita, pobytový program
Diagnostický ústav Dobřichovice
Sádecká 169, Řevnice, 252 30
telefon: 257 721 231
MUDr. Ivan Platz
http://www.cbox.cz

ano, to je ono

Cilko, v Řevnicích se mi líbilo, že tam zapojují i rodinu a tehdy jsem se mámě otevřela, takže přišlo na pozitivní emoce.. Nevlastní otec neměl nikdy enormní zájem, abych se z toho dostala.. Každopádně to byl můj problém a já jsem cestu ven našla..

Míša Kulička napsal(a):

To by možná chtělo méně psychologů a psychiatrů, méně příkazů a zákazů, více svobody, ale s tím, že dcerka ponese všechny důsledky, které to přinese. A nějaké cíle, jakékoliv ... Má dcerka nějaké koníčky, sny, přání? Proč jí s nimi nepomoct ... stačí třeba jen malá rada, jak na to ...
... protože na to, že s marjánou se většinou nedosáhne ničeho jiného, než pár minut euforie, si musí přijít sama.

já si nemyslím, že v 16 letech by měla mít bůh ví kolik svobody. zvlášt, pokud je s ní problém.

cilka napsal(a):

Když už jsem nastínila problém kamarádky s dcerou, tak také napíšu svůj pohled.
Moje kamrádka se o dceru stará sama, žije s ní sama. Situace je už tak daleko, že doma nemá žádné peníze, vše cenné nosí stále u sebe. Dcerka doma v klidu kouří nereaguje na žádné zákazy. Dřív bydlely v domku od té doby mají psa, kterého má dcera od mala, ale je schopná toho psa v návalu vzteku zbít, stejně tak v návalu lásky "umazlit" k smrti. Stejně jako o něj pečuje, tak se i nestará, třebas i to, že s ním nejde ven, dlouho, hodně dlouho... Pes se počůrá ona ho zbije, nereaguje na naprosto žádné vysvětlení mámy, na tresty ani prosby, ani pochvaly, prostě na nic.
Příklad se psem uvádím záměrně, dá se to připodobnit na jakoukoli životní situaci: co je dnes skvělé, zátra nenávidí, co miluje ve 12:00, ve 13:00 neexistuje. Kamarádka chtěla psa dát pryč, ale dcera začala vyhrožovat útěkem. Protože výhružky trvají déle a byly i typu - já se podřežu a několikrát se to stalo, kamarádka vyhledal psychiatra. Proto ti lékaři. Naprosto k ničemu - můj pohled.
Já jsem tky máma problémového dítěte, vím jak je náročné starat se o dítě o kterém nikdy nevím, co bude. Vnímám svou kamarádku jako hodně moc unavenou ženu, běhající v začarovaném kruhu. Ať udělala cokoli, vždy to dopadlo špatně. V současné době své dítě skoro nenávidí, myslím, že jí má ráda ale už je to někde hrozně hluboko. Říkala mi: víš, dřív bych po takovém zjištění nespala, teď už spím klidně. Kamarádka je rozvedená, nemá žádného přítele, je sama. Je milá a tichá, nemá ráda konflikty. Je bezradná a zoufalá. Jak můžu pomoct jí?

cilko, já mám z té holčiny pocit, že dobře ví, že má matinku v hrsti. vydírání útěkem a podřezáním žil .. to  je fakt na cvokaře

Ahoj Cilka,je ozaj problém Ti poradit,lebo podla mna to chce jednoznačne odborníka na drogy.Hovorím Ti to preto,lebo moj syn začal s mariškou a neskor už mu bolo jedno čo berie.U nás bol problém,že už mal 18  a nemali sme ho ako donutit.Dokonca i lekár na protidrogovom nám povedal,že je dospelý a ked nebude chciet ,aby nám povedal o jeho stave,tak nám nepovie.Nepomohlo,že som argumentovala,že my s ním bývame.Absolvoval tri liečenia,pokradol nám zlato,vyniesol z domu čo mohol,trvalo to desat rokov.Bolo to peklo.Preto radím kamarátke,aby čo najskor išla s dcérou za lekárom ,ktorý sa zaoberá touto problematikou.Nás to stálo zdravie,financie a kopec energie.Chvalabohu je už 5 rokov čistý,má dve deti a o rodinu sa vzorne stará.Ale do dnešného dna Ti nepoviem impulz,prečo prestal.Bola taka situácia,že sme boli s mužom už na konci síl a udali sme ho na polícii,že nás okradol.V ten večer  ho muž zbil a ja som pojedla tabletky.Asi už videl,že sme na konci,lebo od toho dna prestal.Sám.Dovtedy nezaberali liečenia,vyhodenie na ulicu,nič.Ja si do dnes hovorím,že sa stal zázrak.Kamarádka to asi bude mat velmi tažké.Záleží i na tom,aký vztah mala doteraz s dcerou.Ja som si s týmto synom rozumela vždy najlepšie z mojich troch detí.Ale další dvaja jeho fetactvom nesmierne trpeli.Povedz kamarátke,nech to rieši čím skor,lebo po mariške nastupuju tvrdé drogy.On si ku koncu pichal kdečo.Dostal i hepatitídu C.Ked skončil,liečil si pečen a dobré to už nebude.Páá a držím palce.

PPavlaa napsal(a):

na mně to spíš dělá dojem, že holka je rozmazlený spratek, který nikdy nic nemusel. maminka ji evidentně nezvládala nikdy, dcerunka si dělala co chtěla, nemá žádné povinnosti, jen práva.
že nesnižuje její důstojnost, nebije ji a neuráží je sice fajn, ale nevím, jestli zrovna u ní na místě. obávám se, že být její matinkou já, šlo by ji o život.
nejsem pro bití dětí, ale tenhle způsob výchovy, kdy se na dítě nesmí sáhnout se mi taky nelíbí. někdy je prá facek v pravou chvíli lepší jak dvouhodinové vysvětlování.

asi by měla zkusit ty řevnice, sama to nezvládne, holka ji přerostla přes hlavu

jo a to s tím fyzickým napadením - to měla kolegyně v práci - mají s manželem tři děti, ale s jejich výchovou si neví rady. došlo to tak daleko, že když ji ujely nervy a synáčkovi už jednu hvízdla, tak ji ji vrátil

A na mě to dělá dojem, že  holčina  se snaží na sebe upoutat pozornost. Ano, matka ji nezvládá a ani nijak nevychovává (mám pocit, že i matka má dost problémů sama se sebou) . A docela dost pozdě hledá řešení.

PPavlaa napsal(a):

...já si nemyslím, že v 16 letech by měla mít bůh ví kolik svobody. zvlášt, pokud je s ní problém.

Víš, PPavlí, to kolikrát přijde pomalu ze dne na den... myslím ty problémy... a rodiče zprvu ani nemusí nic tušit...
Můj kamarád, kterýmu je lehce přes 50, takhle před pár lety přišel o syna... ...kluk, kterej nepil, nekouřil, sportoval... v 18 letech byl 3. na mistrovství Evropy juniorů v thajským boxu... pak se přes holku chytnul party, začal na trávě, pak přitvrdil a do dvou let, bohužel, konečná... ... taky bral doma rodičům peníze i jiné cennosti, aby měl na fet... jsou to hrozný příběhy, já vím, ale takovej bohužel bývá často dnes život mladistvých a my se můžeme jen snažit, aby naše (třeba zrovna Tvoje a moje) děti nepropadly podobnýmu svinstvu...

PPavlaa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

To by možná chtělo méně psychologů a psychiatrů, méně příkazů a zákazů, více svobody, ale s tím, že dcerka ponese všechny důsledky, které to přinese. A nějaké cíle, jakékoliv ... Má dcerka nějaké koníčky, sny, přání? Proč jí s nimi nepomoct ... stačí třeba jen malá rada, jak na to ...
... protože na to, že s marjánou se většinou nedosáhne ničeho jiného, než pár minut euforie, si musí přijít sama.

já si nemyslím, že v 16 letech by měla mít bůh ví kolik svobody. zvlášt, pokud je s ní problém.

Moje dcera (17) ji má a s ní i patřičný podíl zodpovědnosti ... Kupodivu se mě i přes to ptá, jestli může být večer déle venku s kamarády (tzn. i po osmé hodině), jestli s nimi může jet na sraz, jestli u nás může přespat kamarádka atd. Spousta jejích kamarádů si jede po své lajně a s rodiči vůbec nic neřeší. Tož oceňuji, že ona jo. Jen teda nemám ponětí, jak jsem toho dosáhla. Možná je to skutečně tím, že spolu probíráme kde co...
Jenže si myslím, že na to je už u té berušky Cilčiny kamarádky trochu pozdě. Kdyby šlo jen o marjánku, tak to není tak hrozné, ale ve světle toho dalšího, co tu popsala ... opravdu bych v tomto případě nastavila striktně pravidla s tím, že je buď bude dodržovat, nebo půjde do ústavu ... ale asi bych jí dala poslední šanci. Přece jen je ta holka v tom nejcitlivějším věku a ať blbne jak blbne, máminu lásku stejně potřebuje.

Tak jsem to všechno přelouskala a ...jsou to smutné příběhy. Mám ještě malé děti, ale z tohodle mám vítr už teď.
     Naprosto souhlasím s Kiarou, pokud už doma takhle krade, tak to skutečně neni pouze na marihuanu. Ta holka jede ve tvrdym. Už jen jak popisuješ to, jak se chová ke svému psovi, takové reakce by pouze z marihuany určitě nebyly! Kamarádka musí zatnout zuby a být k holce opravdu tvrdá, určitě detox a pak následná komunita a hlavně nepovolit, pokud by začala holka škemrat, že už je to v pohodě a chce domů. Držim palce, at to obě dotáhnou do zdárnýho konce.

aprill napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

na mně to spíš dělá dojem, že holka je rozmazlený spratek, který nikdy nic nemusel. maminka ji evidentně nezvládala nikdy, dcerunka si dělala co chtěla, nemá žádné povinnosti, jen práva.
že nesnižuje její důstojnost, nebije ji a neuráží je sice fajn, ale nevím, jestli zrovna u ní na místě. obávám se, že být její matinkou já, šlo by ji o život.
nejsem pro bití dětí, ale tenhle způsob výchovy, kdy se na dítě nesmí sáhnout se mi taky nelíbí. někdy je prá facek v pravou chvíli lepší jak dvouhodinové vysvětlování.

asi by měla zkusit ty řevnice, sama to nezvládne, holka ji přerostla přes hlavu

jo a to s tím fyzickým napadením - to měla kolegyně v práci - mají s manželem tři děti, ale s jejich výchovou si neví rady. došlo to tak daleko, že když ji ujely nervy a synáčkovi už jednu hvízdla, tak ji ji vrátil

A na mě to dělá dojem, že  holčina  se snaží na sebe upoutat pozornost. Ano, matka ji nezvládá a ani nijak nevychovává (mám pocit, že i matka má dost problémů sama se sebou) . A docela dost pozdě hledá řešení.

Moje teorie je, že holčina chce na sebe upoutat pozornost, protože chce pomoct, ale o pomoc si sama říct nechce.. Žádnýho drogově závislýho nebaví takový život, ale z toho kruhu se hodně špatně vyskakuje..

cilka napsal(a):

PO telefonu odp kamrádky:

Dcera má pozornosti spoustu, kdykoliv přijde chce si povídat, chce něco řešit, věnuju se jí. Problém je i v tom, že se časem dozvídám, že vše bylo úplně jinak a její vyprávění, její problém byl vymyšlenej. Stejně znovu se jí věnuju, abych náhodou jí nenechala ve skutečném problému samotnou. Aktivně volný čas se mnou trávit odmítá a když teda někam jde, vyvolá hádku - tzn. už se nesnažim.
Nezačínám řešit teď ale řešim problémy tak jak přicházeli - určitě už dobrých 6 let, možná i dýl, proto jsme začali navštěvovat psychology, protože na ní nepůsobilo to, co na jiné děti - dostala trest a nehlo to s ní, absolutní nezájem. Jsme se dostali do situace, že nebylo co zakazovat, protože se zákazy kupily jak byly k ničemu.
Povinnosti doma má a měla, jenže je prostě neudělá a sebere se a odejde z domu, přijde až když uzná za vhodné.

jasně, když je udělat nemusí a klidně může odejít a přijít kdy se ji zamane.

PetaZ napsal(a):

aprill napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

na mně to spíš dělá dojem, že holka je rozmazlený spratek, který nikdy nic nemusel. maminka ji evidentně nezvládala nikdy, dcerunka si dělala co chtěla, nemá žádné povinnosti, jen práva.
že nesnižuje její důstojnost, nebije ji a neuráží je sice fajn, ale nevím, jestli zrovna u ní na místě. obávám se, že být její matinkou já, šlo by ji o život.
nejsem pro bití dětí, ale tenhle způsob výchovy, kdy se na dítě nesmí sáhnout se mi taky nelíbí. někdy je prá facek v pravou chvíli lepší jak dvouhodinové vysvětlování.

asi by měla zkusit ty řevnice, sama to nezvládne, holka ji přerostla přes hlavu

jo a to s tím fyzickým napadením - to měla kolegyně v práci - mají s manželem tři děti, ale s jejich výchovou si neví rady. došlo to tak daleko, že když ji ujely nervy a synáčkovi už jednu hvízdla, tak ji ji vrátil

A na mě to dělá dojem, že  holčina  se snaží na sebe upoutat pozornost. Ano, matka ji nezvládá a ani nijak nevychovává (mám pocit, že i matka má dost problémů sama se sebou) . A docela dost pozdě hledá řešení.

Moje teorie je, že holčina chce na sebe upoutat pozornost, protože chce pomoct, ale o pomoc si sama říct nechce.. Žádnýho drogově závislýho nebaví takový život, ale z toho kruhu se hodně špatně vyskakuje..

Peťo, ale máma se ji prý věnovala a tohle není první její problém, ona je evidentně problematická už x let ... nemyslím že, je to o tom na sebe strhnout pozornost.