14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Ahoj vem. Tohle téma mne velmi zajímá, protoe máme doma 2 psy, které jsme si vzali z útulku. Já jsem od svých 9 let vyrůstala vdy s nějakým psem (nebo psy). Měli jsme ovčáky, velké knírače a fantastického velkého vlčího pice. Vichni byli čistokrevní. Potom jsme se jednou vydali pro psa do útulku a přivezli jsme Bertíka. Malého kříence teriéra. Tehdy mu byl rok. Nikdy jsem si nedokázala představit, e bych měla psa v bytě (domek a zahradu). Kdy jsme chtěli nechat Bertíka venku, přelezl plot a u dveří domu byl dříve ne my. Vzali jsme ho domů a u tam zůstal. Máme ho ji 7,5 roku. Koncem loňského roku jsme si řekli, e by mu třeba bylo veseleji, kdy jsme teď ji vichni v práci, kdyby měl kamarádku (Bertík je vykastrovaný, take nehrozí, e by nám začalo pejsanů přibývat). Zajeli jsme do útulku a přivezli jsme Terezku. Je jí 6 let a je to malý (jen troku větí ne Bertík) kříenec teriéra. U měsíc Bertík zjiuje, e není celý byt jen jeho bouda, ale celkem to jde. Těím se, a bude teplo a budou se moci vyřádit venku. Teď tam chodí jen na chvíli.
Zajímalo by mne, jestli máte také zkuenosti s pejsanama z útulků.
Ja ano. Kdysi jsem si vzala z utulku nemeckeho ovcaka. Byli mu tenkret asi tri roky. Velmi se na me upnul, a perfektne hlidal. Kdyz prisla navsteva, sedel vzdy mezi dvermi a cekal az ja rozhodnu, jestli je pustim dal nebo ne. Teprv kdyz jsem se rozhodla ze ano, sel si lehnout, ale nezamhouril oko. Neustale z mista sledoval, jestli jsem v pohode a neublizuji mi. Neexistovalo,, aby na me navsteva sahla (poplacani po rameni atp.) Mel ze zacatku jednu obrovskou nevyhodu - byl alergicky na lidi s destnikem, holi, placackou na koberce....okamzite utocil. Z utulku jsem vedela, ze ho nasli privazaneho v lese na ostnatem dratu kolem krku. Zapsali jsme se na cvicak a cilenou vychovou jsme ho preucili na rukav, sel totiz okamzite po krku. Kdyz mu bylo sest let, zacala jsem s nim hlidat v jedne agenture. Mohla jsem v pohode celou noc beze strachu pred kymkoliv prospat, dokonce i kdyz prijel sef na kontrolu o pul jedne v noci, obdivoval me, jak perfektne pracuji zatimco ja se sotva vyhrabala z pod deky. Chrnela jsem v maringotce, kdyz muj Sorbon pribehl a zacal do me zduchat cumakem. Pak me olizl a cekal az ho vypustim ven. Otevrela jsem dvere a bezela za nim. Na druhe strane stavby jsem nasla jeciciho sefa vysiciho na plote s ovcakem zakouslym do jeho nohavice a vycenenimi zuby. Kdyz me na te same stavbe chytil cikan pod krkem, nemusim ani zduraznovat, co se stalo.... Pak jsem se stehovala do Francie, a tak jsem ho prodala sefovi. Nikdy ho nebranil tak jako me, ale hlidal velmi dobre i dal. Poslouchal na slovo, ale presto, kdyz jsem je spolecne potkala na prochazce, vrhl se na me, vyskocil mi na ramena a olizal me stejne jako vzdycky predtim. Dnes by mu bylo asi tak 15 let, takze uz asi neni mezi nami, ale byl moje nejvetsi laska.
Není tady
My jsme si před lety taky brali pejska z útulku. Byl mení, plemeno neurčité, měl veselé oči a byl moc milý ale měl taky vadu, jak nikoho neviděl, stále těkal. A tak těkal v noci, těkal ve dne, prostě pokadé, kdy měl pocit, e je sám a stačilo jen to, e neviděl nikoho z nás. Tedy i kdy jsem zala za roh, začal těkat. Zkoueli jsme ho to odnaučit ale nezdařilo se. Kvůli neustálým stínostem sousedů jsme ho museli vrátit zpět. Ale vydreli (sousedé) skoro půl roku.Teď máme jiného pejska, ale od těněte a z tého místa. Myslím, e je moc dobře, e kadý útulek má tu "ochrannou dobu", po kterou je mono pejska vrátit (nebo vzít vám), protoe se můe stát, e vám to klapat nebude. Přeci jen na pejska někdo nějak působil a ne kadý je odborník na převýchovu. Je smutné, kdy se musí vrátit ale aspoň jde tam kde to u zná a dostane najíst a má pelíek.
Není tady
Fenku Desinu mám taky z útulku ji třetím rokem ( nejvíce se podobá kokrovi). Bylo to v únoru a 14 dnů prý běhala v -20 °C mrazech a ivila se odpadky, a jí policajti přivezli do útulku. Říkám jí holka z polepovny. Má u mně dobré rádlo, ale jak jí pustím z vodítka řítí se neomylně k popelnicícm, i kdyby byly za rohem 2 km daleko a ere ty největí fujtajbly, co najde. Kadý pejsek z útulku má své patné skuenosti. Ta moje má "infarkt" kdy vidí tak 15letého výrostka. Straně se bojí bouchacích kuliček, a tak je to v době Silvestra utrpení. Bojí se mnohem víc, ne jiní psi. Chodím kadý rok na veterinu pro práky na uklidnění. Přesto se klepe a plazí se po zemi a oči má navrch hlavy. S posloucháním to s ní taky není lehké. Ze začátku jsem jí litovala a rozmazlila a teď těko doháním nedostatky v převýchově. Jinak je čistotná, nikdy mi nic nezničila a nikdy neudělala v bytě louičku. Můj pes NEPOSLECHNE NA SLOVO.
Kadý příkaz jí musím dát 10x a pokadé se podívá svým smlouvavým pohledem, zda to myslím váně a musí to být a pak očividně nerada poslechne, ale jen na 5 vteřin. Přede mnou si nedovolí skočit na gauč, ale jakmile si myslí, e jí nevidím, HUP a u je na gauči. Jakmile jí vykoupu, nemůe se dočkat, a se vyválí venku v nějaké píně. Zkrátka holka z polepovny.
Není tady
Ná Bertík se hrozně veho bál, kdy jsme ho kdysi z útulku přivezli. Postupně se to lepilo, teď u není ani tak ustraený, jako rozmazlený. Terezka zase měla problémy s čistotností-ne pochopila, e na záchod chodíme ven. To trvalo natěstí jen krátce. Teď se jetě trochu bojí, ale to asi větina psů z útulku. Ale u chápe, e se nemusí krčit a lehat na zem při kadém slově.
Tak doufám, e to s ní bude u jen lepí, jako s Bertíkem.
Jo holky z polepovny.... Je fajn, e tě má...
Není tady
Ahoj.
Zasmála jsem se při čtení věrčina příspěvku. Mám z útulku dalmatina a taky jsem ho "nevychovala", ale rozmazlila. Byl v útulku 11 měsíců, nikdo si ho nechtěl vzít, protoe prý nemá psí pohled - asi tomu nerozumím... Kdy jsem ho poprvé přivedla domů, ukázala v chodbě na jeho nový pelíek a řekla:"Místo", okamitě se k němu vrhnul a dokud jsem ho neodvolala, tak se z něho nehnul... To je ovem taky to jediné co mu z poslouchání zůstalo dodneka
S gaučem mám zkuenosti taky. "Chudáček z útulku" můe vude, ale kdy jsme si koupili novou sedačku do obýváku, zařekli jsme se, e tam nesmí! Nějakou dobu jsme byli spokojení s naí schopností vycvičit dalmatina jako vlčáka...ne nám docvaklo jako to doopravdy je. Pes se vdycky v noci přiel podíval do lonice a kdy usoudil, e u nebudeme chodit po bytě, tak se el uvelebit na novou sedačku a kdy jsme ráno začali vstávat tak rychle přeběhl do svého pelechu. Stačilo jednou potichu vejít do obýváku a plácnout ho novinama, od té doby tam u nevlezl(to si aspoň myslíme ). Jinak je to neuvěřitelně hodný a klidný pes. Jenom dodneka tápu v tom, jaký je vlastně správný psí pohled?
Mějte se fajn, D.
Není tady
Je to se pejskama z útulku někdy fakt sranda. Desina má pohled absolutního vyčůránka. Kdy jí dám příkaz, kroutí očima jako Olda Kaiser kdy hraje dívku . Je to výraz : " No, jó, kdy teda myslí.....bóe ty se navotravuje...."
Upravil(a) Verča (31. 1. 2006 11:37)
Není tady
Kdyz se moje maminka rozvedla a pocala mit podivne myslenky o tom, jak chutna rohypnol s vodkou, ze vseho ji dostal maly cerny orech (asi terier X jezevcik), se kterym jsme ji prisli navstivit.
Mam v utulku dobreho kamarada, ktery tam pracuje a tak jsem za nim zasla, ze hledam neco maleho, klidneho a hodneho, nejlepe stene. Na vyber bylo, ale ja si pak vsimla uplne vzadu v kotci toho cerneho klubicka se spravnym psim pohledem
Kamarad mi rekl, ze by byl moc rad, kdyby si ho nekdo vzal - je mu uz 6 let, v utulku je 4,5 roku a on ho bude muset za pul roku dat utratit (vyhlaska mesta). Pry ho nasli na ulici se zlomenou nozickou a promacklym hrtanem, pravdepodobne ho nekdo zkousel skrtit.
Dival se na me s takovou prosbou, ze jsem neodolala, bylo mi ho tak silene lito, ze s nama odesel.
Pro maminku to bylo prekvapeni. Nechtela jsem se ptat, jestli chce nebo nechce, proste to melo byt tak....tady mas lek na deprese a na nic se neptej. Kdyz nam otevrela, Zulda (Hulik dle vyslovnosti meho syna, ktery v te dobe jeste neumel Z a H uz mu tam zustalo) vkracel do kuchyne, zvedl nohu, pocural dvere a uvelebil se v kresle. Matka ho chytla a vyhodila na chodbu.
Asi po pul hodine ostre hadky usoudila, ze se na nej teda aspon podiva (ale hned zitra ho vratime!!! ) Z(H)ulik sedel porat na rohozce a nechapave se dival na dvere. Kdyz mati otevrela, ocuchal ji pantofle, hodil psi zada a zacal ji olizovat nohu. Mama rekla jen "tak pojd" a od te doby jsou porat spolu. Spi spolu v posteli pod jednou dekou, Zulda ji hlida, na znameni velke lasky ji neustale su***a nohu(staci sice jen vystrazny pohled jeho panicky a da pokoj, ale tvari se u toho jako zhrzeny manzel a kdyz venku prsi, nosi mati dva destniky - jeden pro sebe a jeden pro nej. Jinak Zulda nevystrci nos ze dveri.
Dneska je mu 14, z uboheho chlupateho vychrtlinka je z nej pekny tlustoucky a peclive holeny a udrzovany pan pejsek.
Kdyz jsme prijeli poprve na navstevu s nasim westikem jako stenetem, meli jsme vsichni strach jak to dopadne, ale Z(H)ulik se o nej od prvni chvile staral jako o vlastnoho. Jenom mu dal obcas najevo, ze on uz je starsi pan a od takoveho usmrkaneho ulicnika si neda diktovat, ale jinak to perfektne klapalo. Jenom si Z(H)ulicek posbiral vsechny hracky (dokonce i ty, ktere nebylo mozne jiz delsi dobu najit), nanosil je pod topeni a hlidal si je. Nasemu steneti nepujcil ani jednu !!!
Upravil(a) Dita.L (31. 1. 2006 12:23)
Není tady
Moje matka má dva psíky, nejsou sice přímo z útulku, ale dostala je od kamarády mé sestry, která občas nějakého takového psího zoufalce buď vysvobodí od "majitele" nebo najde a pak větinou skončí u nás :-)). První pes, ehm Fenka, je malá hnědá kříenka bůhvíčeho, ani veterinář si nebyl jistý, je úplně zlatá, posluná pejska, ale v lese nebo v přírodě musí chodit na vodítku, protoe jak se kolem mihne nějaký zvíře, u letí. Jo a taky nenávidí kočky...jak vidí kočku, jde po ní. Natvrdo, ádné předstírání, natěstí jsme jí vdycky včas chytli. Jo a taky umí chytat myi.
Druhý pes je čistokrevný vlčák, jmenuje se Bak, docela blbé jméno, ale slyí na a něj a přejmenovávat estiletého psa se nám nechtělo. Jeho ex majitel byl podle veho úplný idiot, Bak podle veho trávil vechen čas v kotci a asi jak oulával mříe či co, má zuby obrouené úplně doplacata. A taky dysplazii zadních noh, take nesmí moc přibrat a nesmí chodit na dlouhé vycházky. Ale jinak je to zlatý pes, poslouchá na slovo a pořád by se mazlil, a to tak, e pořád. Asi si mazlení a drbání za ivot moc neuil, tak si to teď vychutnává....
Není tady
No my jsem vzali z útulku pejska jako do dárek pro mamču ... Je to zlatíčko, ale nebyla tam dlouho ... u psa o kterém bych nevěděla co se mu stalo a jestli ho někdo týral, bych měla strach si ho vzít a hlavně, kdy by to bylo větí plemeno...Ale známá si přivedla bernardýna a také v pohodě, tedy a na to, e nesmý enská začít křičet, to je potom schopnej ji serat ... ale vědí o tom tak si dávaj pozor ... Je to vdycky těký rozhodnutí jestli psa z útulku, nebo těně ...
Není tady
Já jsem si vzala z útulku 8 měsíční těndo Americ.kokra a byla to moc dobrá volba.Mám jí u skoro 10 let,je chytrá,rychle se učila a dobře hlídá.Taky má bezvadnou povahu i kdybych ji vzbudila o půlnoci.,tak je dobře naloená.Před rokem jsem se rozvedla a ijeme teď jen spolu.U spí se mnou v posteli a uívá si klidu se mnou.
Taky máme ,,jezevčíka" z útulku. Máme ho u 3roky a pořád se krčí kdy se na něj volá...... jinak je moc hodnej a furt se válí po postely.Taky jsme si ho rozmatlili:
v autě seděl na zemi...teď hádejte kde!
do postele se neodváil a ni podívat....teď????
ral jen granule.....teď? jen masíčko
Nevím jestli to bylo před tím e ho někdo měl vychovanýho ale spí mě přilo e ho tak mlátili e si netroufl vůbec nic. Pořád měl svěenou hlavu a neopováil se na nás ani podívat.
Ale teď u je to lepí i kdy někdy se jetě bojí ale on si nás tak pěkně vycvičil
Ráda se zapojím se svými skuenostmi s pejskem z útulku .Kdy mi odela moje jezevčičí holčička ve věku 10 let ,u jsem ádného pejska nechtěla.Ale mělo tomu být jinak .Po jedné návtěvě útulku, kde jsem se byla jen tak podívat se svoji devítiletou dcerou jsme doly a do míst, kde jsou těňátka s maminkami .V kotci bylo pět nádherných kuliček schoulených u mámi . Dcera si je chtěla pochovat a tak kotec otevřeli a to byl ten zlomový okamik !Z kotce se na mě vyřítila plstnatá, utahaná mamča od pěti těňátek a skočila mi do náruče . Věděla jsem hned ,e ji tam nenecháme.Čekali jsme měsíc ne těňátka odrostla a byla vydaná novým majitelům.Terynka , jak ji pojmenovali byla hodně od těňat zdevastovaná .Jetě ji nebyl ani rok. Nevím jak ila před tím , ale byla hodně vystraena a jetě te, kdy potkáme nějakého dědu nebo babičku útočí na ně. Z prvu nás jen okukovala ,ale velice rychle přila na to, co a jak s námi má dělat ,aby dosáhla svého .Miluje děti, dcera si s ní můe dělat co chce .Terezka ,jak se nae psí slečna te jmenuje je to nejlepí co si můe člověk přát ,čistotná,kdy je potřeba vydrí i delí dobu sama ani by něco poničila. Oddaná ,miluje rodinu ,hlídá si nás je to velká bojovnice přitom veliký mazlík .Má tři pelíky ,ale jako správná dáma spí se mnou v posteli.Manel nejdříve protestoval ,ale te ,kdy je zima se o Terezku přetahujeme koho bude ná ivý plyáček hřát.Před Terezkou jsme měli tři psy vichni byly skvělý ,ale to co zaíváme s pejskem z útulku tu fakt jetě nebylo.Terezku máme rok a půl ,za tu dobu jsme proili s naí Irskou terierkou samé pěkné chvíle .
Taky jsme si vzali před čtyřmi lety pejska z útulku.Hned si nás vybral, opřel se o nás smutnýma mandlovýma očima prosil. A byl ná. chvilku se okoukával,ale brzy si zvykl. Měl svůk charakter a tím se řídil. Ale nerad se mazlil a koupal. Jezdili jsme s ním na výlety a dovolenou, vude nás doprovázel. A do loňského podzimu. Začalo mu být zle, naříkal, schovával hlavičku, hledal pomoc asi od bolesti. Lékař ho vyetřil, dal léky, ale ty nezabraly. Moc trpěl, tak jsme se rozhodli ho uspat. Bylo to velmi těké rozhodnutí, protoe byl moc hodný, skromný, a já jsem k němu přilnula. Teď je tu prázdno, vude ho vidím, moc nám chybí, nae litička.
Není tady
bolka napsal(a):
Taky jsme si vzali před čtyřmi lety pejska z útulku.Hned si nás vybral, opřel se o nás smutnýma mandlovýma očima prosil. A byl ná. chvilku se okoukával,ale brzy si zvykl. Měl svůk charakter a tím se řídil. Ale nerad se mazlil a koupal. Jezdili jsme s ním na výlety a dovolenou, vude nás doprovázel. A do loňského podzimu. Začalo mu být zle, naříkal, schovával hlavičku, hledal pomoc asi od bolesti. Lékař ho vyetřil, dal léky, ale ty nezabraly. Moc trpěl, tak jsme se rozhodli ho uspat. Bylo to velmi těké rozhodnutí, protoe byl moc hodný, skromný, a já jsem k němu přilnula. Teď je tu prázdno, vude ho vidím, moc nám chybí, nae litička.
Úplně chápu, jak je ti zle. Zaila jsem to taky a vím, e nemá cenu utěovat. Snad ti pomůe vědomí, e jste pomohli pejskovi z útulku a jemu s vámi bylo určitě dobře.
Není tady
take jsme si vzaly Pollynku z utulku..skrz mrize vyskocila a zacala mi olizovat ruku:)) no hned byla moje:) ..to je skace vecne a olizuje kazdeho jsem poznala az co jsme si ji dovedly ale je to moje zlaticko..jak mi chybiiiiii....uz abych byla zpet v CR:)
Není tady
Pani Hano:) nejste nahodou z Olomouce z Bozky c. 1?Tady Tereza co bydlivala v 5 )))..s Pollynkou:)
Není tady
jo jo hafanci,take mi dlouhou dobu trvalo presvedcit mamu ze pes je vazne super moznost,ale chapu,mela strach ze se nebudu starat apod(coz zrovna ted nedelam jelikoz jsem v zahranici),ale urcite si ji chci prevezt:))))
mam ji od 14...dnes je mi 8 let...a je to moje miminko..hehe:)
Není tady
ate napsal(a):
po mnoha letech rodičovského vysvětlování a "rozumných" důvodů, proč v malém městě v rodinném domku se zahradou "opravdu nemůeme chovat ani malýho psíka", po letech chovu hlodavců veho druhu, jsem se odstěhovala "do města". Noví lidé okolo, nové zkuenosti...nový byteček ve 12tým patře paneláku...a hlavně "můj dům, můj hrad". S přítelem jsme si chtěli pořídit nějakého malého pejska, nejlépe jorkíra, ale pořád jsme si nějak nemohli vybrat. Natěstí Pak, ze dne na den, z minuty na minuty, bez předchozích úvah tímto směrem, jsme se sebrali a odjeli do útulku, s jasnou představou pejska - co nejmení, kluk, nejlépe těně do 1 roku.... vybrali jsme si tři kandidáty dle "katalogu", mezi nimi neplánovaně i jednu psí slečnu, které sice u byly dva roky,ale vzhledem k tomu e prola do "uího výběru" jsme si řekli, e se na ní podíváme. Po chvilce čekání se za prosklenými dveřmi začalo divoce zmítat na vodítku jakési černobílé chlupaté cosi Po bliím prozkoumání jsme si vimli,e to asi bude "ono"....to u ji doběhl i pan zřízenec. Sotva otevřel dvěře, měla jsem ten smrdící chuchvalec s energií tasmánskýho četa v náručí ne sice na dlouho, nevěděla u koho z nás divočit dřív, ale bylo jasno ) tohle nepochopí nikdo, kdo nezail U cestou na MHD jsme vymysleli jméno a jetě ne jsme tam doli, nae princezna na něj slyela (neplést si slyet s poslouchat:)...autobus jsme zvládli, stejně jako koupání, stříhání a jiné kosmetické úpravy, ani útulkem doporučený náhubek nebyl třeba. Naučila se základní povely rychlostí blesku, její čertí energie jí zůstala s podvyivené kostřičky se zánětem v ouku se stala zdravou, troku kulatou fenkou. Jediné, co jsme si "přinesli" z útulku je árlivost a nedůvěra k ostatním pejskům - před velkými se schovává za své páníčky a malé aportuje v zubech stejně tak je nemoné nechat ji uvázanou před krámem - okamitě se vyvlékně z obojku a zdrhá...to pak člověk v klidu vybírá rohlíky a ta potvora se objeví hned vedle s ukřivděným výrazem "tys mě tam klidně nechala čekat!". Pejsek z útulku je tisíckrát lepí ne od chovatele...Tedy alespoň pro toho, komu jde o to mít opravdu oddaného chlupatého kamaráda U pejsků s PP nikdy člověk nepozná tu vděčnost v pohledu...nebo aspoň ne v takové míře
Teda, nemám slov - zní to jako pohádka - je to skutečnost
Není tady
Něco pro milovníky pejsků
Není tady
toje roztomilyyyy jeee:))))
Není tady
Ferda napsal(a):
Pani Hano:) nejste nahodou z Olomouce z Bozky c. 1?Tady Tereza co bydlivala v 5 )))..s Pollynkou:)
Jestli myslíte mne, nejsem. Bydlím u Ostravy.
Není tady
jo jo mela jsem na mysli vas
v ulici kde jsme drive bydleli je pani..mam dojem take Hana a maji psa...hodne podobneho jak jste popsala z utulku a take mu rikaji Bertik..tak jsem si myslela ze jsem tu na vas mozna narazila...no nevadi ..doufam ze pejsanci vam delaji radost !!
Není tady
Ferda napsal(a):
jo jo mela jsem na mysli vas
v ulici kde jsme drive bydleli je pani..mam dojem take Hana a maji psa...hodne podobneho jak jste popsala z utulku a take mu rikaji Bertik..tak jsem si myslela ze jsem tu na vas mozna narazila...no nevadi ..doufam ze pejsanci vam delaji radost !!
Celkem to jde. Ale pořád -i kdy máme Terezku u delí dobu- si nemůeme s nimi s oběma najednou hrát. Okamitě po sobě vyjedou. Ne jsme přivezli Terezku měli jsme Bertíka s Donou-to byla německá ovčačka. Tu jsme neměli z útulku, ale zato jsme ji odmalička rozmazlovali. A ona s Bertíkem-to byla láska na celý ivot. Jeden na druhého nedali dopustit. Ikdy Bertík jí sahal taktak po břicho. S Terezkou to je jiné. Asi proto, e jsme si ji vzali v 6 letech a má za sebou dost patných zkueností. Ale kdy se do nich nemícháme, jenom je občas usměrňujeme, tak to jde.
Není tady