14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Nevím jak začít, je to moná pořád dokola. Snaila jsem se pročíst spoustu příspěvků, ale jsem ve fázi bezradnosti.
iji s přítelem 8 let, máme spolu malé dítě. Mé první dítě je z předcházejícího vztahu. Proili jsme toho samozřejmě spoustu, zpočátku tradičně skvělá změna, spoustu nového, ale časem jako vude jinde. Otěhotněla jsem, přítel se chtěl stále bavit, já u neměla jednak síly a jednak ani chu. Z jeho strany zábava trvala dále, já zůstávala doma s malým dítětem. Do toho alkohol, milenka, ale nějak se to časem uklidnilo. Alkohol přetrvával, umírňoval se, okruh kamarádů se zmenoval. Po návratu do zaměstnání po mateřské jsem se najednou cítila opět dobře, měla jsem dojem, e mi sebevědomí opět trochu stouplo.
Jene jako kadá euforie i tato za nějakou dobu skončila.
Konečná verze: 2 měsíce omezil pití na minimum, budujeme společné bydlení, ale nějak se odcizujeme.
Myslím si, e se snaím vycházet vstříc, ale přítel si myslí, e jsem stále protivná, e se u neumím smát. Nakonec mi řekl, e se mnou nemá ani chu hovořit, a navíc se dokonce bojí cokoliv říct, aby to prý neřekl patně. Neustále prý musí být ve po mém, ale já mám spíe opačný pocit. Kdy se zavřu do kuchyně, abych nepřekáela, tak prý dělám něco, co mne baví a on prý nemůe. Kdy naopak za ním přijdu, e bych se s ním alespoň 10 minut pobavila o obyčejných věcech, tak on nemůe, prý si vdy vyberu nevhodnou chvíli. Podotýkám, e hledá na internetu nějaké strojní zařízení, nebo dělá na netu fotky, popřípadě se zajímá o jiné odvětví. Přála bych si třeba, abychom si společně vypili odpolední kávu, nebo něco podobného. Jene u mám strach cokoliv navrhnout, dokonce se někdy sama přistihnu, e si sama vymýlím nějakou ruční práci, abych něčím vyplnila čas. Co dělat dál?
On odmítá cokoliv řeit, prý jsem nemocná a měla bych si někam zajít.
Není tady
třeba je to jen nějáká krizovka
Není tady
já nejvíc nechápu tuhle větu "..se zavřu do kuchyně, abych nepřekáela"
Není tady
Zavřu se a něco třeba peču, nebo vařím, nebo něco vymýlím. Kdy jdu za ním, tak mi stejně řekne, e nemá čas, nebo se na mne obrátí se slovy: "já teď něco dělám". Abych se necítila "odpálkovaná", vymýlím nějakou aktivitu. Tím mám na mysli, aby mne to nepokouelo se s ním bavit a vyruovat jej.
Není tady
Tomi40 napsal(a):
Zavřu se a něco třeba peču, nebo vařím, nebo něco vymýlím. Kdy jdu za ním, tak mi stejně řekne, e nemá čas, nebo se na mne obrátí se slovy: "já teď něco dělám". Abych se necítila "odpálkovaná", vymýlím nějakou aktivitu. Tím mám na mysli, aby mne to nepokouelo se s ním bavit a vyruovat jej.
promiň, ale ve mně to vyvolává pocit jako u vysavače, na kterej si taky vzpomenu jenom, kdy ho potřebuju....protoe kdy ho nepotřebuju, tak mi v pokoji překáí.... Tomi, nepi o sobě samé prosím takhle
Není tady
To je právě ono. Domnívám se, e bych s tím měla něco udělat. Ale nevím co. Můj přítel tvrdí, e nejsem v pořádku, kdy se snaím s ním o tom mluvit, tak odmítá poslouchat a tvrdí, e je to jen můj problém. Jene já si nemyslím, e by to byl pouze můj problém. Ale kdo se v tom u má teď vyznat. Je to zamotané a pořád dokola. :-(
Není tady
Pokud si dva nechtějí naslouchat.. je to patné..neutíkej do kuchyně a mluv s ním..a zkus opravdu ,abyste si vypily tu kávu společně..po 7 letech bývá vdy krize..Teď jde o to jí jen ustát,,
Není tady
A co takhle jít ven na procházku, děti kolem budou pobíhat, vy se budete dret za ruce a povídat si? Takhle jsme to dělávali za lepích časů s mým BM a bylo to krásné....
Není tady
Asi bych navtívila psychologa. Sice se pořád opakuju - mně pomohl.
Tvoje situace mi připadá taková beznadějná.
Není tady
Děkuji za rady. Bohuel u ve jsem zkouela, beznadějně. Prostě to u nemám sílu nějak řeit. Ale nemám ani chu na radikální změnu. Je to asi sloitějí, ne to vypadá.
Není tady
Pokud u nemá chu nic ve vztahu zkouet,,tak nevím,nevím jestli se něco změní!!!!
Samo se to asi neudělá k lepímu a někdy jak já říkám ,se musí chlap popostrčit!!!
Není tady
Popostrčit ho nejde, leda, e bych do něho strčila a shodila ho do nějaké díry. Ale ani tak by se mu nerozsvítilo. Kdy si s ním chci promluvit, tvrdí, e on ádný problém nemá, já se dle jeho názoru, neustále pitvám v prkotinách. Asi má pravdu, protoe se opravdu cítím hodně zle. Vadí mi, e popíjí, ale on mi na to odpoví, e na tom nic není. A kdy nepopíjí, tak sedí na NETu a zbytek rodiny čeká, a si jde třeba zakouřit, aby se mohl někdo podívat třeba jen na potu. Ké by existovala nějaká rozumná rada jak na něj. Já cítím, e se asi blíí konec, ale nějak si to nechci připustit. Snad alespoň vánoce dopadnou dobře. :-)
Není tady
není to teda jen dočasné..no pokud ,ale jak píe je takovej ,e jen sedí na netu ..tak a sedí ..jdi se bavit ,,uka mu ,e se vlastně obejde i bez něho . a uvidí jeho reakci ..Třeba se začne aspoň trochu zajímat.a pokud to sním nijak nehne,,tak pak asi opravdu to ukončit ,,protoe to můe být opravdu sama...
Není tady
No jene, kdy se půjdu bavit, kdo pohlídá 5ti letého prcka. To pak ten prcek sedí u PC v pokoji a hraje si své hry. Take se neumím uvolnit a jít za zábavou, jen tak. Asi bych měla .............. Měla bych začít ít a ne se jenom starat o druhé.
Není tady
Tomi40 napsal(a):
Popostrčit ho nejde, leda, e bych do něho strčila a shodila ho do nějaké díry. Ale ani tak by se mu nerozsvítilo. Kdy si s ním chci promluvit, tvrdí, e on ádný problém nemá, já se dle jeho názoru, neustále pitvám v prkotinách. Asi má pravdu, protoe se opravdu cítím hodně zle. Vadí mi, e popíjí, ale on mi na to odpoví, e na tom nic není. A kdy nepopíjí, tak sedí na NETu a zbytek rodiny čeká, a si jde třeba zakouřit, aby se mohl někdo podívat třeba jen na potu. Ké by existovala nějaká rozumná rada jak na něj. Já cítím, e se asi blíí konec, ale nějak si to nechci připustit. Snad alespoň vánoce dopadnou dobře. :-)
S bývalým přítelem jsem byla skoro 9 let, asi rok před naím rozchodem začal hrát online hru WoW, skoro jsme spolu přestali mluvit, kdy jsem za ním přila, nevnímal mě, pokud jsem se začala domáhat společnosti, 2x mě z pokoje vyhodil. Jediné, co jak tak zvládal, bylo, e kdy jsem potřebovala zajet na nákup, tak jel. Jinak do deseti minut, co přiel z práce zasedl k počítači, v noci skončil, ráno el do práce nebo si el sednout zas k počítači. Půl roku jsem se odhodlávala k radikálnímu řeení, kdy jsem se odhodlala, bylo u pozdě zachránit vztah. U jsem k němu nic necítila, ale dnem rozchodu, který byl pro něho dost ok, přestal hrát. U jsou to 2 roky a do hry u neel. Dodneska si vzpomínám na ten výraz oku v jeho obličeji "řekni, e si dělá legraci", moná kdybych nala odvahu ho vyokovat dřív, mohli jsme být spolu, kdy jsem se odhodlala, u jsem se jen těila, a se ho zbavím. Nevím jaký tvůj přítel je, ale doporučuji trochu mu podkopat základy, aby si uvědomil, o co můe přijít. Pokud to neudělá, bude se trápit a nakonec to ubije vechen cit.
Není tady
Tomi40 napsal(a):
Děkuji za rady. Bohuel u ve jsem zkouela, beznadějně. Prostě to u nemám sílu nějak řeit. Ale nemám ani chu na radikální změnu. Je to asi sloitějí, ne to vypadá.
tak to neře ...najdi něco, co tě bude bavit a kde bude jen sama se sebou , se svými krásnými mylenkami...děti at v tu chvíli má na starost přítel a zapomen na vechny tři... v hlavě...v srdci budou vdycky... a uívej si tu chvilku jen pro sebe... nejtěí je najít to, co tě bude naplnovat... to bude dlouuuhááá cesta a zkouet bude spouuustu věcí...ale v tom má přítel pravdu...je to tvůj problém...
jestli chce hezké chvíle a lepí a tastnějí ivot, zastav se, přemýlej a pak tvoř... .... je jen na tobě, co a jak bude mít
Není tady
Přítel je takový periodik, jednu dobu hraje, jednu dobu popíjí, jednu dobu se zajímá o zlepování bytu. Jene ve dělá tak jakoby sám. Kdy mluví se svými známými, tak hovoří ve smyslu: "já mám syna, já jsem si pořídil auto, já ......" a mne to mrzí. Tvrdí, e není moje děcko a e se mi přizpůsobovat nebude. Jene to po něm nikdo nechce. U mne je ten cit u otupělý, já stále veselá, jsem smutná. Zajímavé je, e jsem smutná jen s ním. U jsem se několikrát přistihla, e se mi domů vlastně ani nechce. A je mi dobře mimo domov. A z toho začínám mít strach. Snad to po vánocích přejde a načerpám nové energie. Ukončit bych to nechtěla, mám ho ráda, ale někdy mi přijde, e tady ani jiné řeení není. A toho se bojím. Do vztahu jsem vloila úplně ve, ale moná a moc :-)
Není tady
sandra napsal(a):
já nejvíc nechápu tuhle větu "..se zavřu do kuchyně, abych nepřekáela"
Co je spatneho na tom byt zavrena v kuchyni ? Ja tam travim 80 % casu. Nemyslim tim, ze bych se venovala kuchynskym cinnostem , ale je to moje oblibena mistnost.
Není tady
Ivana*M napsal(a):
Co je spatneho na tom byt zavrena v kuchyni ?
patného je to, e tam utíká před svým přítelem, aby mu nebyla na očích, kdeto ty jsi tam proto, e se ti tam líbí....
Není tady
Tomi40 napsal(a):
Do vztahu jsem vloila úplně ve, ale moná a moc :-)
Hmm.... tak co chce dělat ? Kdy u jsi vloila ÚPLNĚ VE ??
Není tady
Ivana*M napsal(a):
sandra napsal(a):
já nejvíc nechápu tuhle větu "..se zavřu do kuchyně, abych nepřekáela"
Co je spatneho na tom byt zavrena v kuchyni ? Ja tam travim 80 % casu. Nemyslim tim, ze bych se venovala kuchynskym cinnostem , ale je to moje oblibena mistnost.
Ivano M, na tom, být v kuchyni,není nic patného.Já reagovala na to, jak o sobě pisatelka píe "abych nepřekáela".....
Není tady
To já právě nevím co chci dělat. Kdybych to věděla, tak bych sem nepsala. Lépe řečeno, kdybych si byla jista tím, e má rozhodnutí budou správná, tak bych udělala za vím tlustou černou čáru a začít znovu, by bylo to nejlepí řeení. Ale nechci brát otce svému dítěti, take nevím, co bude nejlepí. I kdy kadé rozhodnutí má své opodstatnění a vdy to dopadne tak, jak má. Přesto vem děkuji za názory.
Není tady
Mně v podobné situaci pomohla rada psycholoky. Napsat si na levou část papíru, co od mue potřebuji a na tu druhou polovinu to, co od svého dostávám.... pak jsem dlouho hodnotila, přemítala, měli jsme tehdy jedenáctiletou dceru, byli první láska, spousta pěkných vzpomínek.... no a po pár měsících jsem přila na to, e mi to, co mi můj mu dává, nestačí. Byl podobný tvému - já, já, jenom já... Rozvedla jsem se. A měla jsem na to přijít dřív. Dneska se u zase směju. Jsou to víc ne tři roky, za poslední půlrok mi přetáhl dnes pubertální dceru k sobě, ale i tak říkám, e je dobře, e jsem se s ním rozvedla... Nejhorí samota je samota ve dvou
Upravil(a) Eva36 (26. 12. 2008 21:24)
Není tady
PS: Čím se projevuje jako otec k vaemu dítěti? ... Jestli váně jako táta, tak bude takový, i kdy se rozejdete. Jestli na to kálí u teď, nedonutí ho ani párem volů, aby tátou byl... bohuel... a soudím, e ten tvůj táta není....někde jsi tady psala, kdo e by pohlídal prcka? No, promiň, ale jestli ani jednou za 14 dnů nemůe pohlídat dítě, tak pak myslím, e i sousedka by byla lepí "táta"...
PSII: Jo a problém jsem taky měla jen já, on vůbec ne. A kdy u viděl, e to je nahnutý, tak i přiznal, e není vechno koer a sliboval, e se zlepí. A ono, světe div se, se nestalo vůbec nic ... a já blbka čekala ... ale veho do času. Taky nazraje.
Upravil(a) Eva36 (26. 12. 2008 21:27)
Není tady
Evo, jetě tě chodí mírovat, nebo u vychladl ?
Není tady