Někde jsem slyšela, že láska mezi příbuznými roste se čtvercem vzdálenosti. Dokud jsou děti s rodičemi blízko, pořád je budou mít za děti.

Tak jo moje tchýně mi na svatbě vyčetla že sem ji zebrala syna.Přitom on chtěl náš dům a bydlet jinde já ne.Pak začala počítat kolik hostů je z jejich strany a kolik z naší a že rozpočtem kávu a pivo na hlavu a každá si zaplatíme své.Mně krátce před svatbou umřel otec a maminka na to neměla sílu,aby mi dělala svatbu.Platila jsem si s toho co mi taťka našetřil.Pak mi má milovaná tchýně chodila radit k nám a to bylo,, to už jsi měla mít hotovo a tohle uděléj takhle a tohle uděláš tak a sama bo můj syn bude dělat něco jiného."Když jsem ji řekla že máme hospodárku a dvě děti řeklami že měli taky ovečky.To teda měli dvě a my krávu,koně,prase,8 ovcí s nich ty jejich dvě,býka,moráky a slepice.To jen pro představu jaká byla tchýně za mlada.Má 3 snachy a ke všem se chovala stejně,byly jsme cizí ,když nám dávala šicí stroje tak tuplovala, že to dostali synové prý co kdyby jsme se rozvedli.No a teď zestárla chytá alzhajmra věčně ji někdo něco ukradl a schoval a schválně vzal a já přes všechny špatné zkušenosti s ní a to jsem zdaleka nenapsala ty nejhorší nejsem schopná ji nechat na pospas osudu.Nechci být taková tchýně a doufám že nebudu.

Upravil(a) nmery (14. 1. 2009 19:46)

mám to podobný jako Ita.. nemá mě ráda, manžovi to řekla než jsme se vzali. Bydleli jsme u nich ve sklepě(teda jedno okno tam bylo, neměli jsme na výběr), pořád nám chodila kontrolovat obsah skříní a nočních stolků, i lednice, brala si tam co se jí zlíbilo. V zimě vypínala topení, nosila nám tam nepotřebné krámy(měli to přes naši kuchyň na zahradu), pořád bylo našlapáno a nespláchnuto na našem záchodě.Byla tam zima, v koup.13st., jinde tak 18, v kuchyni ale teplo nehrozilo, pořád musely být otevřené dveře ven, jinak bylo zle. Topit jsme nesměli, ale na rekonstrukci topení jsme přispět museli, manža dával i na nová okna. Pořád bylo všechno špatně, večer když jsme chodili z práce, ležela nám na posteli a dívala se tam na televizi !! nehledě na to, že se před námi chová jako milius, ve městě nás pomlouvá a není jí to blbý. Když se ptáme, co je nového, neřekne že strýc je na tom zle, ale začne pomlouvat mladšího švagra. Starší švagr tam bydlí, dostal od maminky totiž byt, tak je nejlepší. Ostatní synové jsou špatní, protože se uměli postavit na vlastní nohy i bez její "pomoci". Radši tam nechodíme, manža ani nechce, jen když je to nutné tak zajdeme na návštěvu. Když jsme oznámili moje těhotenství, byla opět nejchytřejší a ani neřekla, že blahopřeje, nebo že je ráda, jen že se s tím ještě tak brzo nedá počítat - jako by ji to snad obtěžovalo, ale kdybychom mlčeli, tak by to taky bylo špatně. Prostě všechno je špatně. Byla jsem z ní psychicky dost na dně, teď jak už ji nemusím vídat, tak je o 200% líp. Naši jsou v pohodě, tak s nima trávíme dost času a ta jak se to dozví, je zle, to se hned lituje, jak nikoho nezajímá. A to nekomentuju jak se "stará" o vnuka - já jí dítě ukážu asi jen na fotce. Tchán je v pohodě, ač nevlastní, ale je zlatej a snaží se, rozhodně to je úplně něco jiného než ona.

já to vážně nechápu, že by se nedokázaly smířit s tím, že i jejich děti mají už svůj vlastní život ? ale proč nám to kazí? špatná zkušenost? nevím..

U mé tchýně to určitě není vlastní zkušenost. Jako dítě měla vždycky chůvu, podle toho, co vykládá,asi měla pevnou výchovu postrádající cit. Maminka jí umřela než se vdala, tchýně byla daleko, takže jí do ničeho nikdo nemluvil. Ovšem ona své děti vychovávala taky systémem trestů a příkazů. Klidně v noci vzbudila dceru, že neumyla schody. Dřív je to asi tím, že kromě drbů s kamarádkou nemá co dělat. Navíc u nich v rodině si všechno asi vzájemně platili, my jí platíme za místnost, o kterou je větší náš byt, protože mají s mým mužem každý polovinu domu. Přitom platíme vodu pro celý dům, elektriku společných prostor, kabelovou televizi, noviny... Jednou nám půjčila na koupi chalupy a to jsme museli měsíčně splácet, přestože jsme na tom tenkrát byli finančně moc špatně. Prostě, takovou "lásku" k vlastním dětem nechápu.

ito, já už se tu porůznu několikrát zmiňovala, proč by se v rodině mělo dávat všechno zadarmo. Když platíte za cimru navíc, proč se buď nedohodnete na tom, že se o ostatní platby podělíte, nebo neplatíte jen svoje spotřeby? A proč si půjčujete na chalupu, když nemáte finance? Mmmch - půjčka se splácí, to je normální. Jenom dary se dostávají bez podmínek.
annie - řekni si "zaplať Pánbůh, že je ten vztah alespoň korektní". Podle mě je taky jeden z předsudků, že snacha/zeť bude i v nové rodině dalším vítaným dítětem. Stačí, když si vyloženě nejdou po krku a slušně spolu vycházejí. Láska se vynutit nedá - ani z jedné strany, bohužel.

Upravil(a) helena (15. 1. 2009 11:01)

Tak já moznala několik maminek od bývalých přítelů a můžu říct,že byly skvělé.A teď.Mám tchýňi,co snad ani není člověk-asi po dvou měsících mi řekla,že jsem pěkná svině.A táhne se to celé mé manželství.Prý hážu všechny tchýně do jednoho pytle,ale tak to není.Dlouho jsem si dělala svoje a neposlouchala její tzv.rady.Protože ona je chodící encyklopedie..Ale,když vás člověk pořád sleduje,nadává do nehorázných p...,tak to je prostě velký malér.Manžel se mně dlouho nezastal-prý si myslel,že to dusno dělám já.A pak jednou přišel z práce dřív a nestačil se divit...Mám tříletého chlapečka-samozřejmě,že jsem podle tchýně špatná matka.Chtěla ať jdu do práce,že jej pohlídá.A teď jsem zase pořád jen v práci(i když dělám na zkrácený úvazek).Třikrát týdně jsem v práci a zbytek se starám o syna-chodíme na procházky,hrajeme si,bruslíme atd.A mezitím musím uklízet dům,protože moje hodná a milá tchýně se nezvedne z křesla u televize.A když mi manžel volal do práce,že malý si vzal od tchýně žehličku,zapl jí do zásuvky a díval se,jak se škvaří koberec-málem mně ranila mrtvice.Tchýně řekla,že jen něco dělala vedle a že mi dá na nový koberec.Ale vysvětlit jí,že se něco mohlo stát synovi,nejde.Jednou mu dala,když měl tak dva roky,pít čaj z tenké sklenice.Já vařila v kuchyni a slyšela jsem,jak se něčím dusí.On tu sklenici ukousnul a plival sklo...Když jsem tam vletěla,tak tchýně řekla,že to nic není,že nevěděla a že už mu to vytáhlá...Dáda měl plnou pusu skla a krve..A tak tu žijem.A takových věcí je spousta,protože ještě přistavujeme dům,což nám na klidu taky nepřidá...nezlobte se na mně,ale já si vyřvala samostatný vchod a ještě jsem řekla,že ho obeženu ostnatým drátem nabytým elektřinou...Opravdu jsem se jí snažila pochopit a taky jsem jí to řekla,ale nemůžu pochopit takového zlého člověka...Mně by taky hrabalo,kdybych seděla celý den jen u televize a nic nedělala...A ona mi taky řekla,že mně za snachu nechce a že jsem rozmazlený hajzl.To už se snažit,s takovým člověkem vycházet,nejde.Snažila se rozdělit i mně a manžela-sice máme krizi,ale to bývá v každém manželství,ale v tomhle držíme naštěstí při sobě.Teď už se naštěstí zamyká,protože prý se bojí,abych jí něco neudělala(byla jsem nemocná a beru jedno antidepresivum).Tak nevím,jestli by jsme ji neměli poslat k doktorovi,protože jestli to takhle půjde dál,tak se asi zblázní doopravdy.Na tchýně se dělá hodně vtipů,ale málokteré je vlastně opravdu špatná.Spousta věcí se dá pochopit,ale já tu svoji opravdu nikdy nepochopím.....

ita napsal(a):

Sisi, to jsme na tom stejně. Pořád si říkám, jak jsem ty děti vychovala, že si vybírají partnery, co je naprosto ovládají. Doma byla až moc velká demokracie.

jo a problém je .,že se stím nic nedá dělat!!!

Já mám hodnou tchýni.  Udělá první poslední, -.............. to je to nejdůležitější, že ?

A když bude při tom ještě držet hubu a paní snaše salutovat, bude už skoro ideální.

Holky, uvědomte si, že stejně tak, jako jste si nevybraly vy ji, ona si nevybrala vás - přece není nutné se milovat, stačila by trochu úcty a nadhledu.
Já s tchyní problém nemám. Je ale fakt, že to už je druhá tchyně a já už zralejší, než ve 20. Beru to tak, že mi byla přidělena a nikdo není dokonalý - ani já. Bavíme se o neutrálních tématech, občas se jí na něco zeptám, aby měla radost, vezmu jí na nákupy, na kafíčko v cukrárně............. ježíši, vždyť ony to přece myslí dobře

Daniela S. napsal(a):

Na odlehceni... Tchyne zacala po ctyriceti letech znovu ridit, a tak nekdy prijede na nedeli k nam a to se dejou VECI.

Neresim, ze se postavi vedle mycky a rucne myje hromady nadobi, neresim, ze se chopi hadry a kbeliku a vytre mi ctyri mistnosti, ale obcas mi zustava rozum stat. Tuhle jsem ji pristihla, jak sklada hromadu mne povedomych svetru. Byly to ty z geologicke vrstvy obleceni meho muze v jeho "pracovne", kam pro klid duse nevstupuju a zabyvam se vyhradne tim oblecenim, ktere se objevi v kosi na spinave pradlo. Ona tu hromadu rozebrala, vynesla jednotlive kusy vyvetrat ven na slunicko a pak je peclive skladala a rovnala do kominku do skrine. S lehkou vycitkou se me ptala, jak dlouho jsem "mu tam to obleceni nechala lezet". Uprimne, vazne me nenapadlo mu nosit kosile vencit na zahradu!

Nemluve o jejim dotazu, kdy tak myslim, ze mu odnesu zimni bundu do cistirny, jaro na krku...

Jsi správná holka, že to bereš s nadhledem. No, je na krku jaro, tak proč nosit do čistírny zimní bundu. To snad jedině, až bude na krku zima, ne ? (si jí tam odnese sám)

mashanka: "tak, jako jste si nevybraly vy ji, ona si nevybrala vás - přece není nutné se milovat, stačila by trochu úcty a nadhledu. Beru to tak, že mi byla přidělena a nikdo není dokonalý - ani já. Bavíme se o neutrálních tématech, občas se jí na něco zeptám, aby měla radost, vezmu jí na nákupy, na kafíčko v cukrárně.............

Zlatá slova, mashanko - mně je občas příšerně smutno po tchýni, nebyla s námi dlouho .
Než jsme si na sebe kdysi zvykly, chvíli to trvalo - VELMI jsem vybočovala z jejich rodinného "režimu" , ale po narození dítka to byla mezi námi krása. Pro mě bylo příjemným překvapením, že mi byla ochotná třeba vyžehlit prádlo, když byla dcerka mrňavá... Vážila jsem si toho. Byla jsem totiž vychovaná tak, že každý si má poradit a udělat všechno sám. V jejich rodině to bylo jinak.
Je tedy fakt, že mi nikdy neotevřela žádný šuplík a nedirigovala moje představy o domácnosti, které z jejího pohledu určitě byly naivní a nedokonalé.... Zato jsme spolu občas vyjely do ciziny nakupovat, vařila jsem jí - ráda - prima papáníčko, které oni doma nevařívali, a pokecaly jsme při kafču o všem možném.
Když náhle zemřela, poprvé v životě jsem se žalem opila skoro do němoty   a dost špatně snáším vtipy o tchýních.
Ale chápu, že někdy se ty povahy tchýní a snach nesejdou , v tom případě je asi ideální trvat na pouhých kávových "slušnostních" návštěvách a na tom, že moje domácnost je moje výsostné území.
Znám některé maminky mých kamarádů a fakt bych je za tchýně nechtěla (ale myslím, že je to všecko nějak "osudově" provázané, protože bych pod jednou střechou nechtěla ani ty jejich syny) 

Aprill: " a i my dříve nebo později  budeme tchýně  "

...přesně tak, a taky možná neodhadneme, co se mladým líbí a co už ne, viď....

Danielo, odkud jsi?