Martulko -napiš víc, ony ty vztahy tchýně x snacha jsou velmi křehké a stačí málo a je průšvih.
Snad je to řešitelné.

Martulko, napiš více.

Posílám vám krásnej vtípek .... ze života .... ať vám zlepší náladu :

Inzerát:

Prodám všeobecnou encyklopedii, 45 dílů.
Již ji nepotřebuji, před dvěma měsíci jsem se vdala.
Moje tchyně ví naprosto všechno!

Tak tchyně, jo. Mohla bych vyprávět

moje ex tchýně měla tři snachy. ani jedna k ní nechtěla jezdit. jen když to bylo nutný. tak si říkám, v kom byl asi problém
ale tchán byl skvělej, rozuměla jsem si s ním perfektně, to zase joooo

Já si prostě se svou tchyní nerozumím a ona si nerozumí se mnou. Když přijede na návštěvu, nebo já k ní, ani jedna nevíme, co si spolu máme povídat. Takové napětí na obou stranách. A hlavně - pracujeme v jedný firmě, ne úplně spolu, ale vídáme se tam. Párkrát jsem se dověděla, že o mně před lidma v práci nehezky mluvila. Mrzí mě to

Upravil(a) Kotěvbotě (15. 12. 2008 21:44)

Moje rodiče mě vedli k samostatnosti, ctili moje soukromí, do ničeho mi nemluvili. Tchýně komanduje mého muže pořád, on k ní raději nechodí a zase je zle.

martulka si asi delala jen legraci, nebo cekala ze se rozjede diskuze sama?

No já si s tchýni taky nerozumím,už o svatebním dni mi řekla,že si pro svého syna představovala jinou nevěstu...stále se mě snažila přesvědčit,že jsem nemožná a ona ,že ví všechno nejlíp....dost dlouho semnou kejvala jak se ji chtělo.A já se pak naštvala a že už toho je akorát,že sice nejsem podle jejího gusta,ale žije semnou její syn a né ona.A už je klid,sice to stále zkouší,ale už si nedovolí tolik jako předtím.Já ji vykám,toleruji její názory,i když se neschodují s mojima,ale je fakt,že si taky nemáme co říct......je nám oběma líp,když se nevidíme......a věřte ,že mi to vyhovuje......nejhorší na tom ale je,že mojeho nemusí ani jako svého syna,protože ji hodně připomíná bývalého manžela,ale druhý syn je u ní na prvním místě úpně ve všem i přesto ,že ho ze dvou škol vyhodili,fetuje,tahá si dom kamarády s divnou minulostí,nepracuje a ještě jí stále něco vyčítá....sice si stále stěžuje,ale nedá na něj dopustit,stále mu věří,že se polepší....tomu už říkám rodinný bordel

koukám, že tu konverzace nějak vázne

No až teď, co mám mimčo, tchyňka dává rady (no ale jaký! - nedá se podle nich řídit) a já abych neřekla něco k tomu odmítavýho, tak radši neřeknu nic (tak to je z jejího pohledu špatně).
Když něco dělám, něco řeknu, tak mám pocit, že je to podle ní špatně a z jejích řečí jsem vycítila, že mě má za blbečka, co nic neví. Mrzí mě to.
Ale tak si říkám, že to je prostě typický vztah tchýně ke snaše a taky že je to její povaha - má moc velké nároky na lidi (na své děti samozřejmě ne!), nikdo jí není dost dobrej a taky ona sama je ve svém životě docela suverén, myslím tím, že nemá ´pochybnosti o tom, že by snad někdy udělala chybu (a že teda taky v životě dělala chyby, ne že ne).
Já myslím, že člověk by sám se sebou neměl být nikdy spokojenej, teda myslet si, že všechno dělá JENOM správně a nepochybovat o tom, přijde mi to takové krátkozraké a primitivní, ne?
No a ona je taková povaha. Tak si říkám, že prostě nemám šanci se jí zavděčit.

Já jsem sama tchýně, asi ta nejlepší , mladí bydlí 400 km daleko, tak že po telefonu neradím, a jsem ráda, že je slyším. Navíc teď mají malinké miminko, tak musím být hodná babička, aby mi vnučku vůbec ukázali .
Moje tchýně je taky zlatá, ale myslím to vážně, mám ji moc ráda. A je taky daleko, bydlí v Polsku.
Takže já říkám, každá tchýně, která je daleko je hodná .
Ikdyž si dovedu představit mou tchýni , že by tu byla s náma.