Taky jsem se dívala, s podobným názorem, že holky čekají kdo co zařídí, dá a nějak to dopadne. Dopadlo to bohužel špatně.............

Jo včera jsem to taky viděla, docela slušný socky. Mě nejvíc dojímalo jak si na Ivanu v každé práci někdo zasedl a tak musela chudinka odejít.  Nicméně ten konec byl drsnej, tohle jsem tedy Marcele ani Ivaně nepřála :-((

Pro potvůrka - stručná story - Marcela a Jiří, vzali se, bydleli u Jiřího rodičů, Marcela otěhotněla, po necelém roce se rozvedli, v čemž podle mě velkou roli ( i když asi ne jedinou ) hrála Jiřího matka, zosobnění slova tchýně. Marcela se odstěhovala k rodičů, kde bydlela se sestrou, švagrem, jejich a svojí dcerou v jedné místnosti...po čase získala od úřadu byt, malý, tmavý s pavlačí, ale její....

Po čase se dala se svým ex zase na chvíli dohromady, asi na dva roky, ale ani to nefungovalo a zase se rozešli, podle všeho zase tchýně. Když bylo Ivaně osm, obvinila tatínka ze sexuálního zneužívání, což podle Marcely interpretace nějak vyšumělo, nicméně Ivana od té doby svého otce neviděla.

Marcela si po čase pořídili s nějakým, podle jejího popisu, vícéměně náhodným přítelem syna, lehce opožděného, hyperaktivného s mozkovou dysfunkcí.

Ivana mezitím dokončila učňák a hledala práci...no hledala...nikde moc nevydržela, pokaždé si na ní někdo údajně zasedl. Rodina v podstatě žila ze sociálních dávek a alimentů, Marcela sice občas někde pracovala, ale taky nic moc.

Pak se odstěhovali z centra Prahy do paneláku v Českém Brodě, všechno vypadalo relativně v pohodě. Jednou Ivana nepřišla domů a po několika dnech jí policie našla mrtvou, podle všeho spadla pod vlak.....:-(((

Ota a spol., víte, co pro mne s postupem času, když o tom znova přemýšlím, je děsivé, že já, celý život dělám, vychovala jsem dvě děti a naprosto žádné sociální výhody jsem nikdy neuplatňovala a při repro toho dokumentu, jsem si spočítala, že tato tříčlenná sestava měla měsíčně cca 10 tisíc čistého na soc.dávkách, z čehož plyne, že  ta sociální síť u nás je nastavena neúnosně, protože proč nebýt na dávkách, když to ta společnost (hloupá) tak krásně umožňuje a bohužel se nejedná o jedince, ale o tisíce takových příživníčků, kteří na slušného Špidlu budou nadávat,
místo aby mu byli vděčni, ale tam jejich IQ nejde.

Barbara napsal(a):

Ota a spol., víte, co pro mne s postupem času, když o tom znova přemýšlím, je děsivé, že já, celý život dělám, vychovala jsem dvě děti a naprosto žádné sociální výhody jsem nikdy neuplatňovala a při repro toho dokumentu, jsem si spočítala, že tato tříčlenná sestava měla měsíčně cca 10 tisíc čistého na soc.dávkách, z čehož plyne, že  ta sociální síť u nás je nastavena neúnosně, protože proč nebýt na dávkách, když to ta společnost (hloupá) tak krásně umožňuje a bohužel se nejedná o jedince, ale o tisíce takových příživníčků, kteří na slušného Špidlu budou nadávat,
místo aby mu byli vděčni, ale tam jejich IQ nejde.

Barbaro,to máš pravdu.Dost mě taky udivovalo,že matka jen naříkala,ale záběry na ní stále ukazovaly: cigáro v puse a věčně v hospodě.Sám jsem kuřák,ale přišlo by mě trapné brečet a nadávat,že na nic nemám.No nehezký osud.

ahojky, jo včera jsem to též sledovala, ten konec byl šokující, docela to mnou zamávalo...ale tam Ivana tedy s tou prací - bylo evidentní že pracovat neee...
syn byl dysklektik nebo dyskrafik ale ne autista ne??Je to "detail" ale myslím že to tak bylo.
Sleduji to od začátku a je dobrý vedět jak se dá žít a nežít.Ve finále mi z toho je hodně smutno tady kolem nás když to všechno vidí, stát, politika, hnus:-(((

Škoda že už nebylo vidět jak žije teď ten exmanžel. Vsadím se, že už se nikdy neoženil a bydlí u maminky, línej flegmatik bez vlastního názoru, maminčin vlezdoprdelka. Ta paní to neměla jednoduchý ale zvládla to, dokoce i s nejpíš hyperaktivním synem, což je co říct. Já jsem jí naopak viděla jako ženskou co se práce nebojí, dceru už tak ne, ale co. A že paní kouřila a byl tam sem tam záběr z posezení u country ? Řekla bych že je fajn když si člověk i v takový situaci v jaký ta rodina byla najde čas na zábavu. Navíc jezdili do přírody a na koně to dneska nedělá ani prachatá rodina.  Z toho jak to dopadlo je mi divně po těle ještě teď, je to síla, když to není film, ale skutečnost.

Mě bylo  té paní velice líto. Má těžký život. Co měla dělat se synem? Copak mohla jít do práce, kdo by se o něj staral? Jakmile šel do školy, našla si zaměstnání. Lehce se odsuzuje, pokud člověk tuto situaci neprožil.

Marcelin manžel vypadal, že by stejně byl k ničemu, ale je škoda, že jsme nemohly vidět, jak žije teď. Moc naděje bych mu nedávala. Jak vždy úhledně seděl u maminky s cigaretkou u kafíčka... A o dceru se absolutně nezajímal.

Marcela mě překvapila oborem, na jaký dala dceru. V jejich situaci, bych spíše volila obor, který pomůže dceři se dostat z té hrozné bídy, ve které byly. Bohatého pracovníka v zahradnictví jsem neviděla. Dala ji na obor, kde bych čekala, že bude pokračovat tak, jak měla rodina našlápnuto. A taky že jo.

Fascinující pro mě bylo, že si Ivana vzala na pohovor v Tescu maminku. Tím si zabila jakoukoli šanci dostat práci!

Chápu jednu věc, že s takovým synem neměla Marcela moc šanci na pěkné místo. Nešlo to asi jinak, byl nezvladatelný, hyperaktivní. Věnovala se mu.

Viděla jsem jen dva příběhy a padá na mě hrůza, čemu jsem o chlup unikla za socialismu. Dva se vezmou, musí, beztoho je to největší akce tehdejšího života. Jiné perspektivy nejsou. I když se k sobě nehodí, přežívají jak to jde. Kde je radost? Kde jsou dnešní možnosti? Samozřejmě jsou jistě páry, které byly jiné, ale z těch filmů na mě dýchá tehdejší beznaděj....

Co je na tom špatného, když řekne synovi, aby nebyl v kouři ???

Teda videla jsem na manzelske prihody tuhle nedeli poprve a pekne to se mnou zamavalo. Bohuzel si ale myslim, pokud Marcela pracovat nemohla, protoze se venovala synovi, mohla by si najit praci na polovicni uvazek, kdyby opravdu tu potrebu mela. S dcerou si taky nejsem moc jista - uz jenom to, ze by rozhodne neobsluhovala lidi, protoze kdyby si vymysleli tak by jim musela neco udelat. To mi pripadalo od cerstve absolventky jako dost silna slova. Bylo mi i smutno, ze dcera se nepouzila s matcineho osubu a po opakovanych nezdarech, bytovych nejistot si chtela s pritelem poridit miminko. Jsem presvedcena, ze by se historie opakovala......Ale konec byl smutny a jeste dnes si na to vzpomenu.

Vida, vida, tak to Marcele přeji. Mohlo by jí to dát odraz ode dna. Má ještě syna a to není málo.

Tak jsem viděla poslední díl z Manželských etud a myslím, že to byla syrová pravda o lásce, vztahu, manželství a rodině. O obyčejných lidech kteří nepřestanou jít za svým štěstím , které život  sráží na kolena a překonávání velkých životních krizí posiluje jejich vzájemnou lásku a úctu.

Upravil(a) Májajája (5. 2. 2006 21:40)