anna-mary napsal(a):

Amriana napsal(a):

anna-mary napsal(a):

No pan, není to jen zbožné přání, kolik jich znáš mimo svých a mých rodičů, tedy zrozenců v 3O letech?

Ale to, že naši rodiče jsou spolu 40- x let neznamená, že je nikdy nezaujal někdo jiný přece...to nevíme nikdo z nás.

No právě, jen žili v jiné době, ale ta dnešní s sebou nese jiná stanoviska a jiné vztahy. Potkáme se, předáme se zkušenosti... nebo jen tělesné tekutiny a hurá pro jiné zkušenosti. Ono se to dříve taky dělalo, jen to nebylo tak vidět. Ale je tu ještě jeden důležitý bod a tím je osobní zodpovědnost. Když půjdem do důsledků, tak kdo si vybral toho nevěrníka za manžela? No přeci já, takže nesu za celou situaci svůj díl zodpovědnosti. Nejde všechno hodit jen na jednoho a litovat se. Pandora vás naučí, jak chodit s hlavou vztyčenou i když máte chuď se plazit pod zemí, že?

Nééé zvednout se a jít musí každej sám víš ? Jen mu může někdo ukázat, že když bude chtít, tak to třeba půjde, ale zdali to půjde, to je jen na něm ...Tím chci jen říct, že naučit se to od někoho nedá ..můžeš jen dostat kopanec kterej tě nasměruje...Tak ted je to celý

Upravil(a) Amriana (26. 11. 2008 21:20)

Olympia napsal(a):

Proc to delaji, je mi zahadou.
Muj BM si nasel prvni milenku v dobe, kdy jsme se snazili o dite, a jejich vztah trval cele moje tehotenstvi, az do cca pul roku miminka. V te dobe uz jeho milence zacalo vrtat hlavou, proc se ten nas rozvod tahne, kdyz ona uz planuje svadbu ..... BM ji napovidal, ze se rozvadime, o cemz ja nemela tuseni, a tak jsem byla dotazana, proc jim stojim ve stesti.

Jé, něco podobného se mi stalo taky ... dcerce byly myslím 3 měsíce a já měla radost, že jsme konečně překonaly hranici 3 kg - faktem je, že jsem do té doby měla o ni takový strach, že mi bylo úplně jedno, co a s kým kde dělal můj bývalý manžel - což se mi pak jevilo jako moje chyba. A dnes si říkám, že ne ... že to tak mělo být, abych se dostala tam, kde jsem teď

Peter, prečítaj si príbehy Nabuko, Barusje a iných... Dlhoročn évzťahy, plánované miminko - a bác! Nehovorím, že nie sú aj iné prípady, ale tieto tunajšie sú dosť jednoznačné.

Amriano, proč si říkat o kopance, když se to můžu naučit i bez nich? Máš pravdu, každému lze ukázat cestu, ale jít po ní musí sám. Jenže, jak půjde, když ho nikdo nenaučí chodit, neukáže mu směr? Všechno se musíme učit, i žít ve vztahu se učíme právě všemi těmi problémy. Nakonec stará učení mluví jasně : "Cesta do Síně moudrosti vede přes Síň učení". Celý život je učení a naučit se lze všechno. O tom, zda v životě použiješ to, co ses naučila, už si ale rozhoduješ sama.

Selima napsal(a):

No, toto vlákno asi bolo založené kvôli tomu, aby sa ozvali tí, ktorí to robia a objasnili prečo... ale pochybujem, že takléto odpovede prídu.

Taky pochybuju... a ani nechápu - já osobně bych ženě, která čeká se mnou dítě, nezahnul... pro mě je to sviňárna nejtěžšího kalibru...

Mikeš napsal(a):

Selima napsal(a):

No, toto vlákno asi bolo založené kvôli tomu, aby sa ozvali tí, ktorí to robia a objasnili prečo... ale pochybujem, že takléto odpovede prídu.

Taky pochybuju... a ani nechápu - já osobně bych ženě, která čeká se mnou dítě, nezahnul... pro mě je to sviňárna nejtěžšího kalibru...

Svatá prostoto. Myslíš, že je to menší sviňárna než říct ženě, se kterou žiju 20 let, že vypadá jak vlak a ať se sebou něco dělá? I kdyby ve srandě..
Myslím, že to zcela záleží na to, kdo se dívá. Pro tebe ano, pro mě ani náhodou. Prober se Mikeši, nebo taky nikdy?

Selimo, to vadí asi každému kdo se nad tím zamyslí. To, že na to doplatí ta žena, to je sice smutné, ale mohla to ovlivnit, partnera vybírala sama a určitě dobrovolně s ním otěhotněla. Ale jak k tomu přijde to malé? To, které po narození potřebuje od rodičů cítit lásku, pohodu a vyrovnanost, a zatím místo toho všeho cítí jen lásku matky, ale rozhodně ne pohodu a vyrovnanost.

Salen napsal(a):

Nabuko0 napsal(a):

Salen napsal(a):

A já zase říkám, že těhotná žena se neopouští a nepodvádí a zralý muž dobře ví, že v tomto stavu od ní může čekat i zcela nečekané :-) a je na to připraven.

Salen, BM určitě nepředpokládal, že se zachová takto. Byl připraven, chtěl dítě, chtěl ho se mnou, chtěl se mnou být do konce života. Ale .... okolnosti se změnily. Třeba už jen proto, že potkal někoho, s kým chtěl tyhel věci mnohem víc.

Ze všeho nejvíc jsem zklamaná (s malým z ), protože jsem si to všechno představovala jinak. Ale věřím, že stejně je zklamaný i on.

NABUKO !!!??? Ty jsi ve fázi přijímání viny na svoji hlavu? :-) Nepřeháněj to! To je styl dítěte - něco mám, ale vidím něco lepšího, tak to  musím vyměnit - já přece mám právo mít jen to pro mě nejlepší.  Zplodit dítě prostě JE závazek a v tom souhlasím s tím Ivany citátem. Tvůj muž odsoudil svoje dítě k tomu, že s ním nebude vyrůstat. Místo toho vychovává cizí dítě. Ty budeš ta, která to jednou budeš muset svému synkovi vysvětlit tak, aby z toho táta vyšel se ctí. Já bych ho neomlouvala a ani nehrála místní oblíbenou hru na "tolik ti to přeju, abys byl šťastný ve svém novém vztahu" - promiň :-).

Salen,
zadrž prosím
"Vina" se pochopiterlně většinmou dělí dvěma a já myslím, že Nabuko ten svůj díl umí velmi dobře rozlišit.
Tvrdit, že její ex ODSOUDIL jejich syna k tomu, že bude vyrůstat bez otce, bych si tedy nedovolila. Jednak my nevíme nic o tom, co si DUŠE toho malého chlapce zvolila jako svou lekci, navíc nevíme vůbec nic o tom, s KÝM bude jednou vyrůstat. Jak jsem tu poznala Nabuko, vůbec bych se nedivila, kdyby její syn měl jednou DVA úžasné otce - jednoho doma, druhého "na tlefonu".
Navíc znám dost dětí, které mají otce doma a raději by ho neměly vůbec.
Znám hodně brutálních osudů dívek a chlapců, které rodiče poznamenali takovým způsobem, že by dnes raději nebyli, hroutí se jim následně nejen vztahy s partnerem, s dětmi, ale hroutí se jim všechno...celý život.

Možná důvod odloučení jednou vysvětlí synovi jeho otec sám, možná nebude třeba vůbec žádného vysvštlování. Vzorce, které platí v jedné rodině, nemusejí vůbec  platit ve druhé.

Myslím,že Nabuko přes své vlastní tužby už dnes nic nehraje a skutečně DOKÁŽE svému ex přát štěstí. Ona není tou, kterou by bolelo až tolik Ego, jí víc bolí srdce a tahle bolest se většinou rychle utiší. Když bolí Ego, je to daleko větší masakr... však víš

právě, já dovedu pochopit, že se muž i žena (samozřejmě)mohou zamilovat někde jinde...to je jasný, já  prostě jen nechápu, proč když mám doma těhotnou ženu..jde třeba na nějakou seznamku a hledá tam....naváže nějaký kontakt a ta druhá(nejprve nic netušící žena se do něj zblázní, zamiluje), on jí to také tvrdí(že je do ní zamilovaný, ale nakonec jí prozradí, že má doma těhotnou ženu, kterou nehodlá opusti..ale do této nové známosti se strašně zamiloval, jako už dlouho do nikoho..), já nevím bližší podrobnosti, jen jsem nad tím uvažovala...kamarádka se samozřejmě do ničeho dalšího pouštět s oním mužem nechce, sice jí moc přitahuje....., ale právě, že myslí na tu těhotnou, jak je doma a čeká miminko a o ničem(asi ) netuší...
samozřejmě, že pak člověk uvažuje, že se to může stát i jemu(to, že ho muž bude podvádět nebo podváděl v těhotenství), proto to proč...zrovna V TĚHOTENSTVÍ
ale pravdou je, že mohli mít problémy, že muži to těhotenství asi neprožívají jako něco bůhví co, že už tu svou ženu, i když je těhotná a plánují s ní společnou další budoucnost, nemilují....nevím...no a asi nikdo, kdo se zamiloval jinde, když jeho žena čekala miminko sem nenapíše, a já žádného takového muže osobně neznám , tak se to asi nedozvím, no a taky je opravdu pravda, že všude, kde se to stalo, je důvod zcela jiný...
jen jsem chtěla vědět,nebo si ujasnit....jestli lze právě o takovém muži jednoznačně říct např.fuj, to je, ale hajzl...jak jí to mohla udělat, když je v "tom".....tento "kamarád"mé kamarádky(dle toho co vím) : odcházet od své těhotné ženy nechce, do kamarádka se, ale zamiloval...jak to bude dál, nevím...důvod jí ještě neuvedl, myslím, že se ho ještě ani nezeptala....řekl jí to nedávno, jak jsem již psala...

Ivana napsal(a):

Já ale nějak vůbec nechápu, proč lidi (a teď  nemyslím jen muže) neřeší problémy ve vztahu se svým partnerem, ale když něco neklape (a že se vždycky najde něco, co neklape), hledají někoho jiného. Mně to hlava nebere.

Možná je to spíš o vyzrálosti partnerů ... a o důvodech, proč se rozhodli žít spolu ... Já třeba vím, že na počátku konce mého manželství byla svatba, o kterou jsem až tak nestála - ale po 4 letech už se to slušelo a nevhodný život "na hromádce" a blablabla ... Prostě jsem se rodiči a příbuznými z obou stran nechala dotlačit k něčemu, o čem jsem sama vnitřně nebyla přesvědčená. A dnes myslím, že kdybychom se nevzali, tak jsme to rozsekli do několika měsíců. Takto nám to trvalo 10 let . Ale zasejc mám super dceru, tak to za to stálo

Ivano,
holt problemy mezi partney ve vztahu se dají někdy uspokojivě řešit pro OBĚ strany , ač s tím zprvu jedna - většinou ta, co má JEN rozum - nesouhlasí, právě a jen civilizovaným rozchodem.
Je to prostě jedna z možností a právo volby mají oba.

No, pokud je 2000 let málo na to, aby se homo sapiens choval dle nařízení křesťanů, kolik tedy ještě bude trvat let, než se na světě vrátíme ke svým pradávným zvykům skupiny plodící mláďata schopných samců jakékolikv samičky a starající se o všechny dohromady?

Předpokladám, že spíše muži touží po více ženách v současnou dobu, vím, že  spíše muži jsou v politice a přesto na většině kontinentů nebyl nikdo schopen říct (uzákonit) - ano - chceš více manželek, více dětí - tak si je pořiď - když budou ony chtít... a starej se a užívej si

Jessika napsal(a):

No, pokud je 2000 let málo na to, aby se homo sapiens choval dle nařízení křesťanů, kolik tedy ještě bude trvat let, než se na světě vrátíme ke svým pradávným zvykům skupiny plodící mláďata schopných samců jakékolikv samičky a starající se o všechny dohromady?

Předpokladám, že spíše muži touží po více ženách v současnou dobu, vím, že  spíše muži jsou v politice a přesto na většině kontinentů nebyl nikdo schopen říct (uzákonit) - ano - chceš více manželek, více dětí - tak si je pořiď - když budou ony chtít... a starej se a užívej si

Návrat k pradávným zvykům skupiny - myslíš skupinu pračlověků? Kteří teprve dalších několik x stovek let pomalu přemýšleli a vývojem pak došlo k jejich rozumové výši nad zvířaty? Takže jako vrátit se zpět a přitom si to umět "zdůvodnit"? Já osobně pochybuju, že k tomu dojde.
a s tím druhým odstavcem - jistě, pokud je to taková touha mít víc "samiček" ve svém kruhu, pročpak to páni v parlamentech a vládách už neuzákonili, že? Jde ale o to, zda i kdyby to bylo uzákoněno, zda by to vlastně vůbec bylo aplikovatelné - muži by chtěli - budou chtít i ženy?
Včera v noci v jednom dokumentu zazněla slova - a řekl je člověk z oblasti, kde mnohoženství je možné.
Neexistuje absolutní svoboda, postupem času člověk došel k poznání, že určitá pravidla se musí respektovat a určitá pravidla musí být. Právě proto, aby jeden druhému nemohl ubližovat. Pravidla vymyslel člověk k lepšímu životu, není to o manipulování a moci. A všude určitá pravidla jsou, není oblast, kde by se žilo bez pravidel.

I v partnerství se žije podle určitých pravidel, buď se žije podle již zažitých, nebo si ti lidé nastaví vlastní pravidla - ale nelze nastavit určité pravidlo bez souhlasu toho druhého. Pak mohou spolu být v pohodě. Nastaví-li si někdo svévolně své pravidlo a chce, aby ten druhý to akceptoval, buď ten druhý se podřídí a respektuje , nebo se prostě nepodřídí , protože nastavené pravidlo partnera mu nevyhovuje a buď se udělá kompromis, nebo se vyjednává (řeší) a pokud ani toto nikam nevede, je lepší se rozejít. V současnosti v našich životních podmínkách je nepsané, že lidé žijí v páru a člověk vstupující s druhým do soužití to ví - já tedy to vím, kdybych to nevěděla, nežiju se svým mužem jen sama, ale žiju přeci v nějaké skupině žen, a vůbec nebudu přeci přemýšlet nad tím, proč má další ženy. Npřemýšlela bych o tom, kdybych žila v oblastech, kde mnohoženství je normální. Tady normální ale není.