Pisatel napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

kukusa napsal(a):

adfka ma pravdu, clovek, ktery si neni jisty, ze to na silnici zvladne, by nemel jezdit!

v pripade ze nekoho zabijes, se budes tezko vymlouvat na to, ze sis ho nevsimnul, nebo ze jsi nevidel dopravni znaceni
stat se muze cokoliv to je pravda, ale clovek, co jezdit neumi a neciti se za volantem dobre, je zmateny a neveri si je podle me mirena strela! zvlast v dnesni dobe, kdyz vsichni ostatni jezdi mnohem rychleji a chovaji se zbrkle a obcas nepredvidatelne!

Jak se chceš naučit řídit, když nevyjedeš na silnici?

A´t to zkouší na pC a trenažérech

tak to je hláška dne

Žádnej trenažér nenahradí vlastní zkušenost na silnici

KALIK napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Jak se chceš naučit řídit, když nevyjedeš na silnici?

A´t to zkouší na pC a trenažérech

tak to je hláška dne

Žádnej trenažér nenahradí vlastní zkušenost na silnici

Dík žes to napsal za mě.

já teda nemám feministický rýpanec, protože už jsem zažila vzácné exempláře z obou táborů, ale takový nějaký obecný apel;
jezděte svižně a nespěte. Ne rychle a jako prase, ale můžu z kůže vyletět, když se na světlech někdo šťourá v nose a chrápe. Zaspí oranžovou, reagovat začne až na zelené, rychle na to hamtne, zatúruje a vystřelí, zatímco autům za ním už zase padá oranžová a mají smolíka. Vidím to denně. Jakmile vidím že chodcům padla červená, vím, že za 2 vteřiny mi padne oranžová a za další 2 vteřiny budu mít zelenou, takže už si nebudu prohlížet displej mobilu a čučet na bilboard, ale udržuju pozornost tak, abych na oranžovou zařadila za 1 a s náskokem zelené se rozjela, né?

Taky mě irituje, když někdo přede mnou udržuje 25m odstup na jižní spojce v době největší zácpy. Kdyby to udělal každý, byla by ta šňůra až na lanovej most, tak nějak nevidím smysl... akorát vidím to, že se před taokvého "dobráka" dostane během chvilky několik aut z jiných pruhů. nemusím snad dodávat, že tihle experti "zdržovači" jezdí nejraději v levém pruhu. Celkově nemám vůbec nic proti umírněné jízdě, ale pokud chce někdo z nějakého důvodu jet po spojce 60, ať jede, ale ne v levém pruhu.
Pak se ani nelze divit, že někomu bouchnou saze a lepí se mu na zadek a bliká.

Opačný extrém jsou zase nedočkavci, kteří vjedou do křižovatky, aniž by věděli, jestli ji stihnout projet počas své zelené. Zůstanou pak "viset" uprostřed, brzdí auta z jiných směrů a pokud možno ještě tramvaj a koukaj jak troubové.

A teď  tématu

MAryt, já jsem se učila jezdit hned po autoškole, ve staré 120ce. dala jsem sï na zadní sklo Zetko, aby všem bylo jasné, proč se ploužím podél krajnice a měli pochopení pro to, kdyby mi to při rozjíždění chcíplo. jezdila jsem zásadně o víkendu anebo ve všední den večer, aby mě nestresoval provoz a nepřekážela jsem. Byly to nenáročné jízdy - přes pár ulic do fitka, nebo do supermarketu. Pamatuju si ještě, že pro mě byla můra odbočit v křižovatce vlevo přes jízdní pruhy v protisměru Ale tyhle drobné cesty a kilometry se načítaly, přidávala se náročnost a jednoho dne jsem si uvědomila, že už jsem s tím autem srostlá. Po 12 letech ježdění si už neumím život bez auta představit.

Tak se toho neboj a začni popojíždět v prázdnějším provozu.

KALIK napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Jak se chceš naučit řídit, když nevyjedeš na silnici?

A´t to zkouší na pC a trenažérech

tak to je hláška dne

Žádnej trenažér nenahradí vlastní zkušenost na silnici

A jak chceš vyjet na silnici, když neumíš držet volat a řadící páku si pleteš s vařečkou?  Navíc ještě práce s nohama (silnice není taneční sál) a k tomu řasenka a mobil, na něm milenec, vzadu uřvané dítě. Káliku Káliku koukám ty potřebudeš fakt autoškolu řízení jak prasátko drbání neci se tak nějak chlubit, ale myslím žes najezdil do předu tolik co já nacouval s tankem

Souhlas s Fidorkou... A náhodou já jezdím líp jak leckterej chlap

Maryt napsal(a):

Ahojky,

zajímalo by mě, za jak dlouho jste se takzvaně" vyjezdili" a začali brát jízdu autem jako příjemný způsob cestování

Já řídím už rok, ne tedy denně, ale jednou týdně určitě, a pořád jsem strašný zmatkář. Navíc musím mít s sebou spolujezdce, který mi "pomáhá" hlídat cestu. Na dálnici nejezdím vůbec. Včera jsem řídila v noci a "lehce" mě znervozňovalo, že nevidím konce silnice a že nemám přehled. Jela jsem prosím průměrnou rychlostí 60-70 km/ hod Provoz moc nebyl, ale myslím, že jsem ostatní řidiče dost štvala

Je to normální? Myslíte, že to řízení časem zvládnu, nebo budu muset jezdit autobusem

A máš na okně "Z"?

Jinak já se vyjezdila cca za rok. Pak jsem byla dlouho v pohodě, dokud jsem se vlastní vinou, ve spěchu a stresu, nevybourala. Od té doby jsem za volant nesedla a naopak neopomínám z pozice spolujezdce připomínat řidičům, že stačí málo ... za což mě všici hrozně milují a strašně rádi vozí

Fidorka napsal(a):

já teda nemám feministický rýpanec, protože už jsem zažila vzácné exempláře z obou táborů, ale takový nějaký obecný apel;
jezděte svižně a nespěte. Ne rychle a jako prase, ale můžu z kůže vyletět, když se na světlech někdo šťourá v nose a chrápe. Zaspí oranžovou, reagovat začne až na zelené, rychle na to hamtne, zatúruje a vystřelí, zatímco autům za ním už zase padá oranžová a mají smolíka. Vidím to denně. Jakmile vidím že chodcům padla červená, vím, že za 2 vteřiny mi padne oranžová a za další 2 vteřiny budu mít zelenou, takže už si nebudu prohlížet displej mobilu a čučet na bilboard, ale udržuju pozornost tak, abych na oranžovou zařadila za 1 a s náskokem zelené se rozjela, né?

Taky mě irituje, když někdo přede mnou udržuje 25m odstup na jižní spojce v době největší zácpy. Kdyby to udělal každý, byla by ta šňůra až na lanovej most, tak nějak nevidím smysl... akorát vidím to, že se před taokvého "dobráka" dostane během chvilky několik aut z jiných pruhů. nemusím snad dodávat, že tihle experti "zdržovači" jezdí nejraději v levém pruhu. Celkově nemám vůbec nic proti umírněné jízdě, ale pokud chce někdo z nějakého důvodu jet po spojce 60, ať jede, ale ne v levém pruhu.
Pak se ani nelze divit, že někomu bouchnou saze a lepí se mu na zadek a bliká.

Opačný extrém jsou zase nedočkavci, kteří vjedou do křižovatky, aniž by věděli, jestli ji stihnout projet počas své zelené. Zůstanou pak "viset" uprostřed, brzdí auta z jiných směrů a pokud možno ještě tramvaj a koukaj jak troubové.

Přesně tak
Dle mé vlastní zkušenosti ca. 450 tisíc km, je výše popsané a dále na dálnici předjíždění zprava, kamiony navzájem se předjíždějící v rychlých pruzích a šílení magoři jedoucí 200 km/h s neustále rozsvícenými dálkovými světly, to nejhorší zlo, co neustále dnes a denně číhá na normální řidiče.... Ono se totiž většinou nic nestane, ale pak někomu úplně jinému prdnou nervy, začne být nervozní, nepozorný a už je řetězovka.

Rok praxe po řidičáku je opravdu krátká doba na určení, zda má člověk buňky na řízení a nebo je to ztracený případ. Je třeba vytrvat a trénovat a trénovat... Základ je dobře zvládnuté ovládání auta, křižovatky, značky a oči na šťopkách a dívat se nejen před sebe, ale skoro časteji do všech zrcátek a snažit se zpočátku jen pozorovat reakce ostatních aut a později příjde sám ten cvik, že podle určitých znaků, půjde odhadnout, co tak asi má ten za mnou, vedle či přede mnou v plánu.

Zkoušela jsem naučit či zaučit svoji známou, o které jsem v počátku doufala, že na to má... Ale po půl roce jsem se začla s ní v autě čím dál víc bát, takže jsme to zabalily, protože tam to opravdu nešlo.... Kde není logické uvažování a alespoň kapka odhadu na vzdálenosti a chování ostatních, tam to fakt nejde....

Maryt napsal(a):

mashanka napsal(a):

Maryt napsal(a):

Ahojky,

zajímalo by mě, za jak dlouho jste se takzvaně" vyjezdili" a začali brát jízdu autem jako příjemný způsob cestování

Já řídím už rok, ne tedy denně, ale jednou týdně určitě, a pořád jsem strašný zmatkář. Navíc musím mít s sebou spolujezdce, který mi "pomáhá" hlídat cestu. Na dálnici nejezdím vůbec. Včera jsem řídila v noci a "lehce" mě znervozňovalo, že nevidím konce silnice a že nemám přehled. Jela jsem prosím průměrnou rychlostí 60-70 km/ hod Provoz moc nebyl, ale myslím, že jsem ostatní řidiče dost štvala

Je to normální? Myslíte, že to řízení časem zvládnu, nebo budu muset jezdit autobusem

Určitě to zvládneš. On je hlavně chybná ta tvoje představa, že rok už je UŽ. Rok je TEPRVE. Rok není nic, obzvlášť, když řídíš jen občas.

Poradila bych ti, vzít občas auto a jet sama - naučit se spoléhat jen sama na sebe. I kdybys měla jezdit někde zbůhdarma po vesnicích - prostě, abys s tím autem srostla

Děkuji, to mi pomohlo. Snažím se, občas si auto vezmu, ale zatím jsem ve stadiu popojíždění, přeparkování a cest do Alberta Chtěla bych si přidávat víc, ale pak stačí jedna noční jízda, nebo špatné zařazení do pruhu, a jsem zase na začátku. Pak nastupují slova UŽ rok řídím, a JEŠTĚ jsem pako

Proč pako - každý se někdy špatně zařadí. Buď proto, že vlastně neví kudy jet, v cizím městě, nebo třeba si uvědomí, že jede jinam, než včera.... no, tak zašachuje, no. Důležité je, nezmatkovat a nedělat nepředvídatelné manévry, i kdybys měla třeba zastavit - oni tě objedou. Zkus přestat v těch autech vidět ty lidi a přemýšlet o tom, co si o tobě jako řidičce myslí a bude to hned lepší

Rok není moc dlouhá doba a určitě se to poddá, určitě není možné mluvit o vyježděnosti. To snad možná, pokud by někdo dělal obchoďáka nebo tak něco, ale i tak si myslím, že ne.

Papíry mám 12 roků, jezdím cca 6 a nic moc si o sobě nemyslím. Brno je OK, cizí města celkem taky včetně Prahy. Dálnice jsou OK i když na tu D1 je lepší velký auto co aspoň trochu tlumí ten rachot. Nemám rád první třídu, protože jsou celkem dobrý a každej tam lítá jako čert. Nemám rád řidiče, co nechápou, že na okreskách, který neznám, jedu pomalu, protože prostě nevím, jestli je za horizontem rovinka, ostrá levá, nebo díra jako meloun.
Nemám rád kochače, co jedou po městě 40, nemám rád trumbery, co jedou třicet a najednou to zadupnou a až pak dají blinkr, když uvidí díru k zaparkování.
Chrápaly na křižovatkách. Drzouny co se derou z vedlejších a pruhů - nemám problém někoho pustit. Ale ne deset aut najednou. A taky ne osla v X5, kterej prostě dá blinkr a strhne volant, ať se ostatní třeba poxxxx. Čili nejraději v klidu.

Jo a ve městě tempomat nepotřebuju, to mě spíš nebaví kvedlačka. Ale jet 1000 km s nohou na plynu si nějak neumím přestavit.

lojla napsal(a):

Tiina: Jj, semafory, svetla, to je hezke, ale prave ty kolony a to mnozstvi aut.. kolem pate, seste vecer.. kdyz ti ani nejde se zaradit do sveho pruhu, tak kolikrat odbocis jinam, nez chces:).. na to asi nebudu mit nikdy.

No tak v koloně popojíždíš pomalu, na tom celkem nic není, akorát to chce dobrou práci se spojkou. Jo a taky dobrý nervy, protože někdy je to fak ubíjející. Ad pruh...no tak ho změníš ne ? Hodíš blinkr a někdo tě pustí. Pražští řidiči nejsou zdaleka takový hovada jak se o nich tvrdí a někdo tě vždycky pustí.

Dita.L napsal(a):

V aute je treba mit stale strach.

V autě má mít člověk respekt, ale ne strach.

Pisatel napsal(a):

venuše napsal(a):

lojla napsal(a):

Tiina: Jj, semafory, svetla, to je hezke, ale prave ty kolony a to mnozstvi aut.. kolem pate, seste vecer.. kdyz ti ani nejde se zaradit do sveho pruhu, tak kolikrat odbocis jinam, nez chces:).. na to asi nebudu mit nikdy.

To je o ohleduplnosti a te je na ceskych silnicich opravdu malo. Normalni ridic, kdyz das blinkr, te prece bez problemu pusti........

Jo ohleduplnost tak to s tebou souhlasím stejně jako když s jinou značkou než "A" dáš v Praze pozděn blinkr. (Pokud máš "A" tak když ho dáš i po nic se neděje) Nechtěj slyšet a vidět pod jakou palbou klaxonů a světel se octneš. (Ale světal ramap to nejsou )

Nevím tedy po jaké Praze jezdíš ty, ale tam co jezdím já tohle není pravda. Mám na autě S, po Praze jezdím denně a nemá problém s tím, aby mě někdo pustil, když potřebuju.

Jde taky o to, co znamená "dát pozdě blinkr" když někomu hodíš myšku a až v průběhu toho manévru začneš blikat, tak se nediv. Neříkám, že je to tvůj případ...

Fidorka napsal(a):

Dita.L napsal(a):

V aute je treba mit stale strach.

V autě má mít člověk respekt, ale ne strach.

nebo respekt, to zni vlastne lip.