Mohla by pomoci psychologie, podívat se, co se za tím strachem skrývá a nebo odblok na kineziologii. A třetí metoda je postupné zvykání si. Nejdřív hledat a dívat se na obrázky, pak na živé pavouky, až si nakonec nějakého vezměš do dlaně.

PavlaH napsal(a):

Mohla by pomoci psychologie, podívat se, co se za tím strachem skrývá a nebo odblok na kineziologii. A třetí metoda je postupné zvykání si. Nejdřív hledat a dívat se na obrázky, pak na živé pavouky, až si nakonec nějakého vezměš do dlaně.

Nejhorší je ,že se nepodívám sama ani na obrázek,natož na živého.Jak nějakého uvidím,zmocní se mě panika a šílený strach,strach z toho,že jak budu spát polezou mi všude,je to hrozný pocit,když jdu spát ,musím mít opravdovou jistotu,že nikde v mé blízkosti nic není.Můj už mi neříká,at se nehýbu, nebo neotočím,prostě to řeší ,tak,že mi nic neřekne a chytí ho,aby mě nevylekal.......už sem uvažovala,že bych šla k doktorovi.ale já nechci ,aby mě naučil je mít rád,když je ráda nemám

Petruša napsal(a):

přiznam se že u postupnýho zvykání bych asi umřela. Zvlášť při "až si nakonec nějakého vezměš do dlaně" Já to teda nemam až tak, že bych viděla jak se na mě spouští, ale mam u nich hezký hysteráky. Ani pavouka nemůžu zabít, protože bych se k němu musela přiblížit. Kamarádka má sklípkana (neviděla jsem ho) a on se svlíkl z kůže. Já jí chtěla vidět (myslela jsem že bude průhledná jako u hada) a když jsem jí viděla jak mi jí nese (nešla jsem totiž do obýváku kde ho má), tak jsem zdrhla a musela to odnýst. Ona vypadá stejně jako on........

Tak to je mi taky dost podobný,když nějakého uvidím ,tak zdrhám a řvu na někoho doma,kde ho najdou apod.

Niobe6 napsal(a):

Tak to je mi taky dost podobný,když nějakého uvidím ,tak zdrhám a řvu na někoho doma,kde ho najdou apod.

Moje žena taky - začne řvát, abych ho zabil a osobně si zkontroluje, jestli jsem to provedl
Když se netrefím, řve ještě víc

Mikeš napsal(a):

Niobe6 napsal(a):

Tak to je mi taky dost podobný,když nějakého uvidím ,tak zdrhám a řvu na někoho doma,kde ho najdou apod.

Moje žena taky - začne řvát, abych ho zabil a osobně si zkontroluje, jestli jsem to provedl
Když se netrefím, řve ještě víc

Tak to já taky,s tím ,že to potom odskáčou oba......řvu ještě víc,můj tvrdí,že se mi nediví,protože nikdy nemůžu vědět,zda ten pavouk není ozbrojený

ja zase sama za nič na svete nejdem výťahom.... a ked už naozaj musím, tak od strachu ani nedýcham. Ale pavúky milujem. Raz ma jeden štipol - taký veľký čierny - chmatla som ho do ruky a od sa chudák bránil. Našťastie nebol jedovatý. Bolo to na Strednom Slovensku u priateľovej mamy. býva v rodinnom dome. Neskôr som videla takého istého pavúka v hoteli pri Modre. Už som bola múdrejšia, pavúka som si nechala vyliezť na ruku a vyhodila som ho von. Inak aj ja sa trochu boljím, ale to preto, lebo neviem, ktoré druhy pavúkov sú jedovaté. Keby nebol žiadny druh jedovatý, tak nech mi aj lezú po hlave.

Niobe, vyzkoušej EFT.

NIobe, tak sis vybrala metodu, která neprojde a co ty další návrhy?

ježiši, moje téma, také mám arachnofobii.
Já to řeším tak, že když doma objevím pavouka, tak dle velikosti ho vezmu do ruky nebo skleničky a vyhodím ven, a postupně si moje ruka zvyká na větší a větší mnohonožce. Říkám si při tom že je to jen malé zvířátko, které nemá v úmyslu mne kousnout nebo dělat to co v béčkových amerických filmech

Upravil(a) PetrHl (24. 11. 2008 19:47)

LIdicky,Vy mate problemy,ja je mam rada,hlavne ty veliky-sklipkany,ty tak hezky lochtaji kdyz lezou po ruce,no ale proti gustu zadny disputat.

Rebi jestli ty si nevyléčíš fobii z práce, tak si na ty pavouky budeš muset začít zvykat, pod mostem jich je dost.

Cože ti to bude na té ruce dělat ?
Jinak, já tě plně chápu, mě sice pavouci nevadí, ale podobný vztah mám k myším. To vždycky málem dostanu infarkt. Proto mám taky doma čtyři kočky.