Salen napsal(a):

Jedna moje kamarádka nám nedávno vyprávěla, jak přijela o den dřív z nějaké akce domů. Přišla do bytu, našla zamčenou ložnici zevnitř. Pomyslela si, to jsem ale blbka, že jsem včas nezatelefonovala. Zavolala přes dveře "ahoj, to jsem já, už jsem doma" a odešla do koupelny. Když se vysprchovaná vynořila, manžel už jí poklízel věci, bylo vidět, že se cítí trapně, ale nic nevysvětloval a ona se na nic neptala, začali se bavit o dětech a co je doma nového. Ani jedna z nás naslouchajících jsme to nedokázaly pochopit. A ona nám tak v klidu řekla, že je to přece jedno - že mohl třeba masturbovat nad časákem a nebo tam i někoho mít - ale proč by to měla chtít vědět, když to nic pro ně neznamená...

Kamilo, ale opravdu bych teď řešila spíš jeho chování k tobě, než nějaké domněnky ... nemáš to lehký a držím ti palce, ať to ustojíš co nejlíp.

Upravil(a) Míša Kulička (21. 11. 2008 7:43)

Zklamaná napsal(a):

a nedám ti spát a nedám, viď? se ti divím Pandoro - ty, taková vzdělaná a nad vším a všemi taková povznesená... a nějaká Zklamaná ti v tom dělá bodrel - no jasně, srovnat do latě bys ji chtěla a ta mrška se nedá a nedá. No což, tak ji nech natlouct čumák (si to přeci vyčetla v kouli) a běž spokojeně do hajan, se přeci nevzrušuj

Zbožné přání,myslím, že ti ho nesplním.

Somaia napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Somaia napsal(a):

Teda Marti, promiň, ale při představě, že žiju svůj život jako "konstruktivní boj" s partnerem  a ještě se při tom cítím dobře... lépe... (spokojeně ? ) mi naběhla husí kůže jak pralinky.... fuj. Nemám ráda jakýkoliv boj s někým, o něco....  asi jsem tělem i duší pacifista

Takové bruselské pralinky bych si ale dal V uličce k Pissmanekerovi jsou nejlepší

To jsi měl říct včera...moje drahá polovička se nacházela v Bruselu, tak jsem ti mohla tvé přání splnit doslovně
Teď už je bezpečně doma... tak snad příště...
pardon jsem ...už mlčím

No jo to známe, kdybych řekl včera, byla by jiná výmluva

Vanda napsal(a):

Omlouvám se Kakamile a Salen, ještě jednou nebudu k tématu, sama to zaplevelování nemám ráda. Ale pak na Zklamču opravdu přestanu reagovat. Takže:
Zcestná je tvoje úvaha, že tě někdo chce "stavět do latě" (proč by to kdo dělal, to mi uniká), že svými "radikálními názory"dráždíš  - to se hodně přeceňuješ. Mně nedráždíš názory (i když se v nich často rozcházíme), ale způsobem jejich podání - píšeš na můj vkus agresivně, používáš dost nevybíravá slova a obraty, útočíš.
A ještě jedna věc : žít s chlapem, o kterém bych věděla, že má připravenou cestu k odchodu a nebude váhat ji použít při něčem, co on bude považovat za chybu (teď je to nevěra, ale časem to může být cokoli)...to bych se cítila jako pod Damoklovým mečem, nedýchalo by se mi volně a nejspíš bych tak žít ani nechtěla. Měj se fajn.

Podívej se vando - toto vlákno je kakamily, já ji napsala svůj názor, Mikeš měl k tomu své připomínky a s ním jsem si ty naše názory také řešila. jenže najednou, do této naší konverzace si měla nutkavou touhu zasáhnout, neboť se ti opět nelíbilo něco, co jsem napsaal. hergot, máš se mnou problém a to dost velký, že tě nenechá chladnou jakýkoliv můj příspěvěk. Zde na tomto vlákně jsem dávala SVŮJ NÁZOR A SVŮJ POHLED NA VĚC, kdežto jiní - zejména ty a pandora, ¨místo, aby jste se vyjadřovaly směrek ke kakamile a jejímu problému MUSÍTE opětně řešit moje písmenka? Všimni si, že já nejsem útočná, nebo nemám potřebu ukazovat někomu, že jeho názor je zcestný, agresivní, a že se mi to jeho jednání a psaní nelíbí. Vždy je to někdo, komu prostě nesedí to moje psaní a nedá se tedy nic dělat, že s tím má osobní problém. Můj problém to není, že nedokážeš ty a Pandora a občas i další KONEČNĚ pochopit, že jsem to já a nehodlám se kvůli některým jedincům, kteří mají jiné smýšlení než mám já, předělávat k jejich obrazu. Prostě jste si mě zaškatulkovali a i kdybych psla jen k autorovi vlákna, vždy se najde "šťoural", CO MÁ POTŘEBU mě jakkoliv poučovat, ukazovat, že něco dělám špatně a pd. hele, já nemám problém se svým jednáním, proč si tedy berete řešení mého jednání na svá bedra? Že tě nedráždím svými názory? Podivné - tak proč na ně reaguješ a ještě tím svým učitelským stylem? Píšu na tvůj VKUS agresivně, používám nevybíravá slova a obraty a útočím? Na koho? Přímo na tebe? Nebo se v těch mých písmenkách prostě jen vidíš? Popřemýšlej nadtím, proč ti tak ležím v žaludku. proč tě moe psaní nutí poučovat mě o mém názoru a stylu psaní...
jestliže mi tu Mikeš něco čmárne, dokážu z jeho psaní pochopit, jak to myslí, někdy je to rýpanec, někdy je to ironie a pokus o zlehčení - a si představ, dokonce to i pobírám, ale najednou se do toho musíš vložit ty se svými učitelskými deformacemi a začít mě poučovat, jak žáčka první třídy - víš, co? Nech si to pro ně, možná vychováš lepší generaci a k obrazu svému, na mě se laskavě vykašli, já už jsem na nějaké předělávání a panáčkování pro někoho víc v letech a navíc, moje jednání a životní postoj mi nedělá problém, dokážu se s ním poprat sama, nepotřebuju k tomu sparingpartnera, který by mě rád vedl za ručičku

kakamila napsal(a):

Ahoj, díky všem za názory. Mně ani nevadí, že se občas diskuze ubírá jiným směrem, aspoň se při čtení odreaguju. A ono ani nejde radit do nekonečna. Hrabu se teď sama v sobě a snažím se utřídit pocity. Je to jak na houpačce. Včera se M choval celkem normálně.... a večer sedíme u televize, on je na gauči přikrytej dekou, já se na něj otočím a zjistím, že píše SMSku. V jedenáct večer...  Já asi odejít chci (ve skrytu duše) ale zároveň se i bojím toho procesu. Asi podvědomě hledám ten důkaz, aby mne to nakoplo.

Já bych se ho zeptala "komu píšeš"? Protože bych byla zvědavá a zajímalo by mě to. Pokud by to nebylo tajný, tak by měl odpovědět.
Z odpovědi bys poznala, jestli píše mamince/šéfovi atd. nebo jestli fakt o něco jde.

kakamila napsal(a):

Ahoj, díky všem za názory. Mně ani nevadí, že se občas diskuze ubírá jiným směrem, aspoň se při čtení odreaguju. A ono ani nejde radit do nekonečna. Hrabu se teď sama v sobě a snažím se utřídit pocity. Je to jak na houpačce. Včera se M choval celkem normálně.... a večer sedíme u televize, on je na gauči přikrytej dekou, já se na něj otočím a zjistím, že píše SMSku. V jedenáct večer...  Já asi odejít chci (ve skrytu duše) ale zároveň se i bojím toho procesu. Asi podvědomě hledám ten důkaz, aby mne to nakoplo.

Asi bych neřešila, co a komu píše, spíš bych se víc zaměřila na to - chci x nechci odejít. Důvody hledat nepotřebuješ. Stačí, že s ním prostě nechceš být ... nebo chceš? Tak to bych spíš hledala to, co vás spojuje, ne to, co by vás mohlo rozdělit. Chápeš?

Mikeš napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Já bych se ho zeptala "komu píšeš"? Protože bych byla zvědavá a zajímalo by mě to. Pokud by to nebylo tajný, tak by měl odpovědět.

Jj, taky se zeptám, když vidím, jak žena v noci ťuká do mobilu SMSku...
"Píšeš mu, jo?"
"Komu?"
"Milencovi"
"Prosím tě, píšu Janě"...
A je to

:-) jo, já jsem taky zvědavá komu přítel píše... nebo kdo mu píše... vždycky mi to řekne :-) A nikdy o nic nejde.

majkafa napsal(a):

Když s partnerem byť v legraci mluvíme o jeho nebo našich milencích, přivoláme si je.

Sakra, nestraš, ženská...

majkafa napsal(a):

Nepíšu to sem poprvé.
Je všeobecné známo, že čehokoliv se obáváme, velice často si to přivoláme. Síla podvědomí je nekonečná. Kdo s ním neumí pracovat, netuší, jaké si na sebe někdy nevědomky přivolá "peklo".

Naprostý souhla ale potlačit ty myšlenky, to je tedy umění

A ještě dodávám, co jsem zapomněla napsat do původní zprávy - já se zeptala, komu píše. Jen něco zahučel.. A nekamenujte mě prosím, co bych ještě chtěla vědět víc ...

Martinka1 napsal(a):

:-) jo, já jsem taky zvědavá komu přítel píše... nebo kdo mu píše... vždycky mi to řekne :-) A nikdy o nic nejde.

Teď jde o to, jestli to je taky pravda, žejo... moje žena mi např. může s úsměvem sdělit, že píše Janě, ale ve skutečnosti bude psát Karlovi , protože ví, že já jí žárlivecky nevyrvu mobil z ruky se slovy: "Tak se na tu Janičku pěkně podíváme, miláčku"

Selima napsal(a):

Jessika napsal(a):

všechny ty "osly" , kteří už dneska nejsou osli a sekají latinu , bylo třeba donutit , aby se rozhodli...

Môj "osol" sa rozhodol a "seká latinu" inde. Práve o to ide, že ke´d už niekoho donútiš komunikovať a konať, nemusíš byť spokojná s výsledkom. Ale to je riziko každého podnikania, aj vo vzťahu. No sú ľudia - ako môj posledný ex - ktorí trebárs v práci komunikujú o106, ale vo vzťahu im musíš občas pridržať pišoľ pri hlave, keď z nich chceš vypáčiť postoj alebo rozhodnutie. Mne osobne to nesedí - a jemu nesedela moja priamosť - tak sme už len bývalí...

No však to píšu...
Tvůj "osel" byl donucen (situací, manželkou, pracovní příležitostí... nebo čímkoli jiným...)
KaKamila je "donucena" svou situaci řešit, neb se jí nelíbí (donutila se sama)
Manžel KaKamily bude třeba zítra nebo za pár dní či měsíců taky "donucen"... (manželkou, dítětem, možná milenkou - pokud existuje -  nebo svědomím...)
Nejsme tu sami a naše svoboda není až tak velká , máme-li brát ohledy i na druhé.

Jess, mňa len nebaví byť donucovačom, to je všetko. Dávam prednosť dobrovoľnosti, nakoľko sa to dá. Sama nie som rada "nútená" - pravdupovediac to neznášam - tak sa usilujem minimalizovať to voči druhým.