Ahoj Aluško, byla jsem ve velmi podobné situaci. Taky mi byly hned nasazeny vysoké dávky Euthyhoxu. A výsledek vidíš u mě v metříku či na www.
Musím říct, že nervy to byly hrozné. Vlastně celé těhu. Navíc jsme si na otěhotnění počkali dva roky, měla jsem za sebou i mimoděložní těhotenství a šance přirozeně otěhotnět byla mizivá. (z jiných důvodů na ŠŽ).
Nemám ted u sebe papíry, abych ti našla přesné výsledky. Na genetice nám řekli, že máme tak 50%, že miminko přežije a těch 50% tak půlku, že bude vpořádku. Pak jsme měli ještě těžký porod, ale díky Bohu to vypadá, že Ester Kačenka je vpořádku.

Řekli nám, že při zjištění takto brzy - tj ca ten 8-10tt je to víceméně hop nebo trop - všechno nebo nic. Pokud je postižení závažné, tak dojde k samovolnému potratu a pokud ne, tak je šance, že vše bude vpořádku. Byl nám nabídnut i potrat, ale ten jsme s manželem odmítli. Na odběru ch. klků jsme nešli. Byla jsem na NT screeningu (12tt? myslím), kde vše vypadalo vpořádku. Riziko v rámci normy. Na odběr plodovky jsem jít nemusela a jsem za to ráda (jít jsem totiž nechtěla, riziko potratu je velké, ale nevím, jak bych se zachovala, kdyby vyšly výsledky špatně). 
Pak na dalších odběrech v 16tt- standard a podrobný UTZ ve 20tt. Nikde se naštěstí neukázalo nic závažného. Někdy vpočátku jsem sice měla nějakou neuzavřenou.... cosi(nevzpomenu si?) což by mohlo znamenat i poškození plodu, ale za týden na kontrolním UTZ už bylo vše vpořádku.

Budu ti moc držet palce, aby vše dopadlo dobře. Celé těhu jsem samozřejmě chodila na endokrynologii na odběry a upravovali mi dávky, teď je mám dokonce dost nízké.

Kdyžtak mi písni SZ jak pokračujete. Moc vám přeji, abyste se zdavého miminka dočkali. U nás to bylo dítě "zázraku" navzdory všem lékařským prognozam. A ted mi tu fňuká, tak se mu - jí jdu věnovat.

Upravil(a) Romisek (9. 11. 2008 20:55)

Alu já mám chronický zánět štítné žlázy, sníženou funkci, ale nijak extrémní a pod kontrolou. Tak ti jenom chci napsat že ti držím palce. Potom co jsem zjistila, že jsem těhu, jsem musela okamžitě jít ke svému endokrinologovi a chodila jsem tam každý měsíc pravidelně na kontroly. Zdojnásobili mi dávku léků a po porodu mi zase dali původní dávkování. Strach jsem měla taky, není to pro mimi dobrá situace. Ale jak píše Romísek, není to vždycky úplně špatně. Drž se

Aluško, moc držím palce, ať je mimi v pořádku.
Já sama také trpím touhle chorobou, po porodu prvního dítěte mi začala štítka zlobit, dr. na Mělníce mi řekl, že mám hraniční hodnoty a že až budu mít problém, tak ať přijdu ( o tom, že chceme další dítě jsem mu několikrát říkala ... ).
Sama víš, že tohle onemocnění nemá nějaké konkrétní příznaky, únava, váha atd. to jsou běžné starosti každé maminky. Jenže mně pak jednou váha skočila strašně rychle nahoru bez zjevné příčiny a byla jsem dooost unavená, tak jsem praktickou lékařku požádala o pomoc. Ona mi nechala udělat testy a než jí dorazily, tak jsme zjistili, že čekáme další miminko. Testy samozřejmě vyšly špatně, ale mé hodnoty byly nižší než ty tvoje. S výsledky jsem jela hned na Mělník a tam mi dr. dal ihned léky, Euthyrox  (a zvýšil jednou tolik dávku, aby bylo i pro mimi. Celé těhotenství jsem tam chodila na kontroly. Pak jsem se přehlásila jinam, jeho přístup mně fakt naštval. Věděl, že hodnoty jsou hraniční a přesto mně nepozval na kontrolu nebo tak!!!!!
Porod byl v pohodě, kluka jsem dokonce přenášela a je zdravý jako řípa! Mně už výše léků bohužel zůstala, on je porod velká zátěž pro organismus a nejspíš se mi to mé onemocnění právě prvním porodem spustilo. Dnes už mám opět vyšší dávku, jsem na 75 um z 25. Ale důležité je, že o tom vím a že to lékama zvládáme.
I jiné holky s touto diagnozou mohou mít v pohodě děti, jen to musí být plánované rodičovství a pak hlídané lékaři. Tato diagnoza totiž bývá i často příčinou, proč některé maminky nemohou otěhotnět. Ta štítka ti totiž rozhodí cyklus a je horší pak trefit ty správné dny! Takže to, že jsme otěhotněly ber jako dar a určitě se neboj. Bude v pořádku. Ten náš je taky.
Mmch. až nedávno jsem se o mém problému bavila s babičkou a dozvěděla jsem se, že toto onemocnění máme v rodině, že ona i mámina sestra se již roky léčí. Tak teď už vím, kde jsem k tomu přišla .
Hodně štěstí, pohodové těhu a zdravé
Míša

Upravil(a) misulinka21 (15. 11. 2008 16:17)