Já bych nemohla darovat. Cítila bych to tak, že jsem dala pryč své dítě.
Nevím, jsem rozpačitá nad těmito pokusy "proti přírodě".
Jsou tam naše geny.
V dětských domovech je spousta opuštěných dětí, které čekají na lásku rodičů.

Upravil(a) majkafa (6. 11. 2008 21:58)

No právě dětský domov je plný dětí, a adopce je složitá České úřady mnoha rodičům cestu k adopci dost znepříjemňují. Vajíčko bych také nemohla darovat.

Upravil(a) topazio (6. 11. 2008 22:03)

ale já děti nechci a cítím že chtít nebudu. že moje místo je v něčem jiným. ale tělo třeba tu možnost má, a jiná maminka nemůže a moc chce. a moje vajíčko jí dá možnost si to dítě i porodit.

kdybych otěhotněla, dítě bych si nechala..ale vajíčko prostě beru jako buňku.

mirko vypadá to že jsi tu na to sama, že by to nikdo neudělal. Ale třeba se někdo objeví, kdo přemýšlel že by vajíčka daroval, já jsem první vlaštovka Četla jsem o tom v časopise minulý měsíc a taky jsem nad tím uvažovala. Od tý doby jsem nad tím nepřemýšlela, vlastně jsem na to zapomněla a tys mi to připomněla... Akorát si sebe představit neumím, ale neberu to jako že bych dala někomu "dítě", protože to vajíčko přece nebude oplodněné...

Upravil(a) Petruša (6. 11. 2008 23:06)

Já myslím, že ale dárkyně je anonymní! Takže nehrozí, že by si tě to dítě jednou třeba našlo nebo ty jeho, ne?
To samé je přeci i u darování spermií.
Já za sebe bych do toho klidně šla, vždyť to opravdu není jako vzdát se dítěte. To se dle mého nedá srovnávat. Je to jen "buňka".
Prostě bych si uměla představit to vajíčko darovat. Neměla bych z toho rozhodně špatný pocit, ba naopak. Jak já bych byla šťastná, že jsem někomu dopomohla k vytouženému potomkovi.

mirka.. napsal(a):

ale já děti nechci a cítím že chtít nebudu. že moje místo je v něčem jiným. ale tělo třeba tu možnost má, a jiná maminka nemůže a moc chce. a moje vajíčko jí dá možnost si to dítě i porodit.

Já bych darovala klidně, kdyby ho někdo chtěl . Ale nevím, jestli by to fyzicko šlo.

mirko - já dost silně uvažuju, že bych do toho šla....zvlášť když několikrát denně čtu o holkách, které by darované vajíčko potřebovaly, ale jsou na konci pořadníku. Ve chvíli, kdy by si přivedly dárkyni, poskočily by na první místo....a jejich šanci by se pomohlo, jejich naděje by se splnily.... Většina z těch jsou holky co znám, mnohdy i osobně a jsou to holky, které by pro miminko udělaly cokoliv. Rozhodně by se k němu nechovaly špatně. Někdo, kdo podstupujde všechny tyhle věci pro mimíska po něm opravdu touží.
Tož tak, já o tom uvažuju, zatím dítko nemám a chci ho, tak nevím jestli nepočkat....ale pořád to mám v hlavě

Já bych vajíčka klidně darovala (teď už je to teda bezpředmětné). Ráda bych pomohla nějaké ženě, která by jinak nemohla mít dítě. A zároveň bych byla ráda, že dám život novému človíčkovi, který by jinak skončil s menstruační krví v záchodě.

Darovala, kdyby to šlo. Podle mě je darování "anonymní buňky" na stejné úrovni, jako darování jiných orgánů. Může to život zachránit nebo aspoň zkvalitnit. Je zajímavé, že kolem darování třeba ledviny taková diskuse není. Proč jsou tam menší zábrany, když je to taky "kus vlastního těla", které se pohybuje v těle cizím?

Dítě bude mít jen polovinu genů matky, ale to ještě neznamená, že potkám na ulici někde nějakého jejího dvojníka. Lidé ti mohou být podobní i bez příbuznosti v genech

Od čeho se darování vajíčka liší od darování spermií?

KALIK napsal(a):

Od čeho se darování vajíčka liší od darování spermií?

Pro mě neliší.
Kdybych teď byla muž, nedarovala bych ani spermie.
Tak to cítím.