Zajímavé téma...

tak u nás, když se chystala svatba, jsem se zeptala svého nastávajícího, jestlu bude prstýnek nosit, pokud ne, ani já po snubním prstýnku netoužím. On tehdy řekl, že ho moc chce. Takže po svatbě jsme ho nosili oba. Asi třináct let  po svatbě se provalila manželova nevěra... já v tom okamžiku snubák sundala, brala jsem ho jako symbol manželského slibu a ten jsem najednou cítila jako prolomený (on si ho taky sundal). Manžel se později přiznal, že to nebyla jeho první nevěra a mmch pokaždé, když mi byl nevěrný, si musel snubák sundat - ne proto, aby budil dojem svobodného - všechny jeho milenky věděly, že je ženatý, ale protože se snubákem zkrátka nemohl. Já se ho tehdy ptala proč - on prý kvůli tomu, že mě nikdy nepřestal milovat - no zřejmě to pro něho ten snubák je také symbol něčeho.

Tehdy po provalení jsme to dali znovu dohromady. Manžel po mě chtěl, abychom si znovu nasadili snubní prstýnky. Já mu tehdy řekla, že jedině tehdy, když na nějakém romantickém a pro nás významném místě si znovu řekneme slib věrnosti (brali jsme se v kostele a tak ten slib je delší než prosté ano).

Od té doby uplynuly dva roky, my dva jsme spolu zažívali nádherné období, oba stále bez prstýnku a mě se to začalo moc líbit, ten pocit volnosti a pocit že jsme spolu jen proto, že chceme... vtom mě manžel znovu požádal o ruku, já tehdy ho odmítla. Zkusil to o měsíc později a to takovou formou a v takovém čase, že jsem zkrátka neřekla ne. Znovu jsme si vyměnili snubáky a já se najednou začala cítit svázaná.

A najednou (zřejmě náhoda) nám do vztahu vlétly hádky a neshody. A já si sundala prtýnek, že takový vztah nechci. Hádky ustaly...

je to zkrátka jen symbol...

Upravil(a) Vanilka69 (5. 11. 2008 19:19)

Léta ho nenosil (ale to ani já anevadilo nám to), teď nosí - ale ne ten ode mě, ten je v krabičce s mým. Nosí snubák po svém otci....radši si nedomýšlím, co to má znamenat

Akorát jsem nenosila prstýnek měsíc před porodem, otekly mi prsty, tak jsem ho na prst nedostala, a teďka je mi trošku větší

Upravil(a) topazio (5. 11. 2008 19:32)

Hmmm, pěkný...
Tak manžel ho nosil asi měsíc po svatbě, ale pak ho sundal, páč se mu dost rychle odíral... prej. Ale ani si nějak nepamatuju, jestli jsem to tenkrát řešila. Asi moc ne. A taky jsem ho zabavila a nosím ho já. Svůj i manželův...
A Vanil, jak o tom píšeš, o tom symbolu, tak si vzpomínám, že jednu dobu mi ten můj děsně překážel a pořád mě pod ním něco štípalo a svědilo. Stačilo sundat a byl pokoj... Jo, symbol....

Dali jsme si s přítelem podstatně delší slib, než "ano", na místě, které oba milujeme, a vyměnili si přitom jednoduché stříbrné prstýnky.
Já ho nosila od té doby pořád, on také, cca tři roky.
Najednou začal příteli prsten prý vadit, sundal ho úplně. Já po něm občas sáhla, občas nosila oba nebo je střídala.
Po letech jsem zjistila, že v té době mi začal být nevěrný a chtěl si připadat zase svobodný, proto ho měl nejdřív na poličce nad pracovním stolem, pak ho tamtéž schoval do krabičky, aby ho ani neviděl...

Když odcházel (byla jsem smířená s tím, že budeme nějakou dobu od sebe, oba si "vyčistíme" hlavy, uklidníme se a dáme našemu vztahu další šanci), dala jsem mu oba prstýnky s sebou, se slovy, že až se bude chtít vrátit, prstýnky si znovu nasadíme, i kdyby jen na jeden den. No, zatím nic - už dva a půl roku .

Upravil(a) Alosek (5. 11. 2008 21:11)

teda ted přemýšlím, kam ho dával ex man když byl s milenkou, nebo jestli ho měl

Muj manzel ho pysne nosi a sundava jen kdyz dela nejake tezsi prace okolo domu (a to je zridkakdy).

Martinka1 napsal(a):

Vadí Ti prsten - nevadí Ti i žena?
Jenom mě to tak napadlo.

Za Tvou jízlivou otázku bych Tě nejradši poslal do pr...., ale jelikož jsem slušně vychován, slušně Ti odpovím:
Prsten mi vadil po dvou dnech, manželka mi nevadí ani po 18 letech - stačí?

Martinko -já ženatej nejsem, ale stejně ti řeknu, že bych snubní prsten nosil maximálně při nějaký významný příležitosti - prostě vím, že nesnesu žádnej řetízek ani nic takovýho na krku, překážej mi náramky libovolnýho typu, když mám na nějaký akci nosit takovej ten identifikační náramek, lepím si ho hodně volně, aby šel sundat na noc... a stejně mě pořád provokuje a na tý ruce mi vadí. Prsteny jsem pravda nezkoušel, ale pravděpodobnost, že by mi kovovej kroužek na ruce nevadil je velmi nízká...

Bety napsal(a):

lueta napsal(a):

Já mám z našich snubáků udělané náušnice

pro vás oba?

Ne, jen pro mě, su sobec.

BM pracoval manuálně a překážel mu. Bral ho taky jen vyjímečně. Já sem ho taky nenosila, byl široký a dost mi vadil- tedy jak šel čas ,taky se mi scvrkl, tak putoval do krabičky.
Dnes už je přetavený a BM si pro svů přišel pár měsíců po rozvodu, protože mu chybělo zlato na nové snubáky.
Když odhlédnu od toho, že ho  původně věnoval dceři na něco nového, tak si neumím představit, že by můj nový muž nosil snubák předělaný z předchozího vztahu a já bych si takový snubák taky nenechala navléct.