|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Panthe,
moji mamku zase musí všichni litovat, jaká je chudinka, že jsou na ni všichni zlí. A kdo ji nelituje, ten je také zlý
. Umí skvěle vydírat.
Já vím, že by se o rodičích mělo jen dobře, ale prostě to nejde 
Není tady
Tuli - tvoje maminka mi tak nějak hodně připomíná mojí 
jsem pro změnu jako babička (to je horší než nejhorší nadávka)
a litování to je taky její a kdo nejde s námi ten jde proti nám 
o sobě vim, že mám občas sklony se nechávat litovat taky 
Není tady
Mě říká máma,že jsem hodná a pracovitá po babičce ( její mamince ) 

. V určitých situacích se však přistihnu,že jednám jako moje máma. Ono,když jsem s ní bydlela do svých 20.let,tak není divu,že jsem ,,něco,, pochytila 


Zato moje sestra, to je věrná kopie mojí mamky.Jak fyzickou podobou,tak bohužel povahou 
Takže ,,jaká matka, taková dcera,, docela neplatí.To by se mnou muž už dávno nebyl.
Upravil(a) Helča2 (4. 11. 2008 13:12)
Není tady
Ono se s tím dá pracovat, jak už jsem psala, jsem v hodně ohledech stejná, jako matka - myslím stejné vlastnosti. Ale cíleně se dají projevy těch vlastností zeslabit, když si je člověk uvědomí.
Není tady
S litováním to je u nás další kapitola:-)
Do dnes mi vykládá,jak to se mnou měla těžký,když jsem se narodila(byla sama,táta utek)a dodnes chce abych ji litovala.někdy mám pocit,že bych se za to měla i omluvit...
Ted,když to po sobě čtu,je mi líto,že o ní tak mluvím,ale asi to musí ven...
Není tady
panthe - to je hra na chudinku, občas ji rád hraje každý z nás.
V obecné rovině je to asi takto. Charakter a vlastnosti máme povětšinou vrozené. CO si výraznou měrou bereme od rodičů, to jsou vzorce chování. Někdy máme čas přemýšlet a vymyslet vhodnější řešení, ale ve chvílích afektu nejčastěji použijeme to, co známe. Mozek to vyhodnotí, jako známou situaci, ve které sice není spokojen, ale zná ji a tak nás tam navede. Potvůrka jedna.
Možnost jak se takových vzorců zbavit je jen jedna. Doživotně sledovat svoje chování a naprogramovat si nové postupy.
Není tady
Panthe,
nejsi moje sestra?
Já v dětství hodně trpěla na kašle, pak jsem s obtížema studovala no a mamka chce za svoji péči a podporu neustálou vděčnost a litování, jaké to měla těžké a jak se pro mne obětovala
. Ale ona si ty situace vysloveně hledá. Kdybych byla zdravá jako řípa, studium si platila ze svého, tak by si stejně něco našla, abych jí byla neskonale vděčná a litovala ji. Jak říká Pavla, je to manipulace.
O taťkovi má také své mínění a když nepřijmu to její nebo se nechovám jako ona (tzn. ne jen přes city, ale logicky), tak jsem jako taťka.
Jo, jo, už jsem tu o tom psala.
Začínám fakt věřit, že všichni lidé jsou stejní, jen mají někteří nějaké věci vyřešené, proto se neprojevují.
Pavlo,
ještě bych řekla, že když se máme narodit, vybíráme si rodiče se stejnými vlastnostmi, jako máme my. Hledáme co nejlepší zrcadlo. Když se to zrcadli, vadí nám to a nutí nás to být lepšími.
Není tady
Vzhledem k tomu,že co si pamatuju,tak s máminým chováním nesouhlasím,snažím se nebýt taková,pracovat na sobě...jestli se mi to vede,musí posoudit jiní.
Ale je fakt,že občas se přistihnu,jak udělám něco,co jsem si slíbila,že JA NIKDY...
Ale ted mě spíš trápí,jak řešit to většné stěžování a telefonování..řekli by jste to na rovinu,nebo to radši trpěli?Podotýkám,že když řeknu co si myslím,bude scéna jako hrom,ale možná na chvíli klid....na druhou stranu ted,když se tvářím ,jakože vše v pořádku,jsou ty vztahy mezi náma mnohem lepší....jen mě to neuvěřitelně vysává....takový malý upírek mé životní energie....
Není tady
panthe, také to znám. Jsem mámě podobná vizáží, ale vlastnosti snad ne. U nás je to podobné. Máma mi vyčítala, že si kvůli mě musela vzít tátu, už spolu nejsou. Nedávno mi promlouvala do duše, já jenom stála a přikyvovala a on hned ty jseš celý táta. No já se jí nehodlám s čímkoli svěřovat, vždy to obrátí proti mě. Naposledy mi vpálila, že můj přítel je na nic a že si nemyslí, že je vhodný pro budoucnost a to ho viděla jednou z dálky.
Není tady
Panthe,
určitě to zvládneš! Všímej si vlastností, které ti na matce vadí a podívej se k sobě, jestli nejsou také někde hluboko zakopané.
Ohledně telefonátů: radím z vlastní zkušenosti stát si za svým, nenechat se vtáhnout do emocí, neustále opakovat, že tenhle problém si mohou vyřešit jen dotyční aktéři.
Není tady
Tuli-díky...
Asi se budu muset obrnět trpělivostí a hlavně na sobě pracovat.Nerada bych,aby mě takhle jednou vnímaly moje děti...
Není tady
Ano panthe, umím poradit. Funguje jediné. "Mami, to znám, nemáš tam něco jiného co mi chceš říct? Ne, tak promin, na tohle nemám čas. Papa" Nic jednoduchého ani složitého. Jen nastavení hranic a nezúčastnovat se těchto přeborů. Důsledně.
Není tady
Pavlo,to na moji mámu neplatí.Zkoušela jsem to.Začne plakat,že už aní já ji nemám ráda a že si myslela,že aspon já ji vyslechnu,že ji nikdo nemá rád...a máme tu druhé kolo....
Není tady
Tak u nás umí zase citově vydírat babička. Začne" jo to já měla těžký, to si ani nedovedete představit, já vám to nikdy neříkala, nechtěla jsem abyste mě litovali..."
A tak je to teď poslední týden. Máma se svou mámou už skoro nemuluví a já jsem prostředník, který už prostředníkem být nechce, tak to řekne narovinu, že nebudu řešit jejich problémy. Máma jí seřve, že mě do toho tahá. Babička začne brečet. No prostě ideální!!!
Nesnáším manipulaci, vždy se naježím. Nechci být sprostá, tak to polknu,ale polykat se tady vždy všechno nedá, tak si řeknu svoje,ale to jsou pak hned slzy a já mám vztek a odcházím. Sama neumím vůbec manipulovat. Zjistila jsem totiž, že mi vadí i mé kamarádky, které začnou před svým přítelem nebo manželem hned se slzami a něco si vybulí. Mě to příjde hnusné.
Není tady
Panthe,
ano, máme tu druhé, třetí a čtvrté kolo, dokud se nenaštve nebo se nevybije mobil.
Je to opravdu vydírání, ty nemáš k matce v tomto ohledu žádnou povinnost, každý si musí řešit své problémy sám za sebe. Ty máš jen "povinnost" se o matku postarat, když nemůže, tzn. nedokáže si nakoupit, uvařit....
Není tady
Panthe, vyšší level znamená že se ve slušnosti omluvím, třeba " o tomto se spolu bavit nemůžeme, víš že se neshodneme, ahoj" a zavěsit. Do hluchého telefonu to říkat nebude, vsad se 
Není tady
Hmmm... já zas slýchala " jsi celej tvůj otec", kterému nemohla přijít na jméno až do smrti (rozvedli se, když mi byl rok). A taky jsem byla
neochotná - protože jsem s třemi dětmi nenaklusala k máti do práce, aby mohla před kolegyněmi půl hodinky
babičkovat...
nevděčná - neprojevila jsem dostatečnou radost, když 3x do roka přišla - bodejť jo, když jen sedla, hned začla
vykládat, co dělám špatně, od výchovy dětí po žehlení košil a výcviku manžela...
neschopná - bohatě jsem se nevdala a nemám VŠ jako mí sourozenci - jenže já šla ve 14 z domu...
necitlivá - odmítla jsem za ní denně jezdit na návštěvu, když jí zbytek rodiny odjel a ona se doma otravovala...
Střídala jsem se s dětmi, protože pomoc nepotřebovala, jen někomu vyklovávat díru do hlavy a ona
přesto byla velmi dotčená...
atd., atd., až do zblbnutí.
Dlouho jsem říkala dětem, aby mě okamžitě upozornily, kdybych se začla projevovat jako ona.
Není tady
Panthe,
pokud je tvá mamka taková, jako ta má, občas jsem už fakt nemohla dál a řekla jsem jí zhruba to, co radí Pavla. Pak jsem ukončila hovor.
Mamka se sice strašně rozčílila, že jí to chci típnout, ale když volala příště, tak už po rozčilení nebyla ani památka. Prostě na to zapomněla, aby si dál mohla vylívat své problémy na mou hlavu. Kdyby byla naštvaná, tak by se mnou nemohla mluvit a nemohla by si stěžovat 
Není tady
helen, tak to je přesné, celá moje máti 
Není tady
Tulipánko, moje máma to už ani nezkouší, ví že okamžitě končím hovor. Už máme heslo, zase ta hra na chudinu? A je po skuhrání....
Není tady
PavlaH napsal(a):
Panthe, vyšší level znamená že se ve slušnosti omluvím, třeba " o tomto se spolu bavit nemůžeme, víš že se neshodneme, ahoj" a zavěsit. Do hluchého telefonu to říkat nebude, vsad se
Pavlo, ano nejde to jinak. Já místo zavěšení odcházím pryč z místnosti nebo ven.
Není tady
Klubko, přesně. Pokud bude dost důsledná vystřídají se postupně fráze - buhů, ty mě nechápeš
- už zase, co s tím pořád máš
- dej mi pokoj
- ale já to nedělám
- počkej myslím to jinak
-už jsem s tím skončila, tak toho nech
- hihi, no jo už jiná nebudu - tam jsme my ted.
Ale trvá to někdy i roky 

Není tady
No víte,já to mám ztížený v tom,že na mě celá rodina spolíhá,protože jsem jediná,na koho jakžtakž dá.Takže usměrnuji vztahy v celé rodině,se kterou mám jinak výborné vztahy..JA telefon jsem zkusila položit,vzápětí jsem měla ve schránce dopis plný výčitek,sebelítosti a proseb at už to nedělám,že jsem jediná,kdo ji má opravdu rád a že se k ní takhle nemůžu chovat,vždyt mě vychovala...(a byla na to sama a měla to tak těžký)
To je prostě kruh,ze kterého není úniku a jediné řešení by bylo utnout vztahy a na to zase nemám...
Není tady
Klasika - jeden z našich telefonických hovorů na výše uvedená témata:
"Mami, já tohle poslouchat nemusím a nebudu."
"Tak se mnou taky nemusíš mluvit vůbec!" (vztekle a ublíženě)
"Máš pravdu - nemusím."
načež jsem položila telefon. No a když se kousnu, nepustím... po měsíci máti zavolala, hlásek jako med a proč se prý neozvu - že měla strach, co je s námi
. Upozorňuju, že to k nám měla cca 12 minut MHD.
Není tady