|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Zrovna jsem dočetla článek,kde se radí mužům...Pokud chcete vědět,jaká bude vaše partnerka,všímejte si chování její matky.Kdyby se tím řídil můj přítel,dávno se mnou není.A já naopak(i když mám mamu ráda)se snažím ze všech sil vyvarovat,abych byla taková jako ona.a proto mě zajímá.Opravdu jsou dcery stejné jak matky?dá se s tím něco udělat,nebo to tak prostě je?
Není tady
Ano, mají k tomu tendenci.
Ano, dá se s tím něco udělat.
Není tady
No moje životní zkušenost je, že své matce jsem méně podobná chováním než tchýni. 
hrosanek napsal(a):
No moje životní zkušenost je, že své matce jsem méně podobná chováním než tchýni.
Že by to bylo tím, že chlap si (podvědomě) vybírá budoucí manželku podle vzoru své matky? :-)
Není tady
... já mám pocit, že moje máma a máma přítele jsou si v některých charakterových věcech podobné (a obě učitelky :-)
Není tady
mě máma řiká, že jí vůbec ale vůbec nejsem podobná - prej jsem celá babička z tátový strany...
no nevim - ale u nás si člověk nevybere - nechci bejt podobná ani jedný 
spíš co mi sedí podívat se na rodinu partnera - dá se z ní hodně vyčíst
Není tady
tak to moje máma a přítelova máma jsou naprosto odlišné povahy...jsou skoro stejně staré,ale moje máma mi přijde tak o 20 let starší...názorama,životním stylem,elánem...
Není tady
já jsem zjistila, že jsem v plno věcech jako moje máma. Myslim tim chování... Ale naštěstí nemam ty její nejhorší vlastnosti se kterýma mi děsně pije krev (je děsně negtivní nebo jak bych to řekla. Všude vidí jen to horší - asi pesimista. A taky mi přijde že nežije vůbec přítomností, ale budoucností. A moc to řeší. Tak tohle naštěstí nemam, jinak asi všechno ostatní jo)
Není tady
a jsou nějaké konkrétní rady,jak se tomu vyvarovat,být stejná?Vím,že na sobě člověk musí pracovat a uvědomovat si svoje chování,ale co když to v něm je,co s tím?Nebo je blbost řešit to dopředu?Asi mám panickou hrůzu,být jako moje matka.Hmmm,odpovím si jsem zralá na psychologa:-)
Není tady
Já jsem vizuelně zdědila po matce pouze barvu očí a barvu vlasů, rysy v obličeji jsem zdědila po tátově rodině. Po matce jsem podědila - nebo spíš odkoukala - negativní vzorce chování, které jsem se snažila a snažím poctivě změnit 
Zato sinek je celá moje matka - po babičce podědil barvu očí, rysy v obličeji a levorukost. Kolikrát jsem překvapeně konstatovala, že zdědil i povahu 
Zato dcera vůbec není po mně ani vzhledově ani povahově - ta je doslova klon svého otce 
Takže podle věty "jaká matka, taková dcera" se to podle mě nedá posuzovat. Spíš mi sedí - jak psala Jája - zaměřit se na partnerovu/partnerčinu rodinu, z čehož se dá hodně věcí vysledovat 
Není tady
tak já jsem dost povahovejch rysů po mámě zdědila a protože vím,co mě tehdy na ní tak točilo,snažím se toho vyvarovat...nedávno přijela na návštěvu,byla skvělá,ale já si uvědomovala,jaká jsem a hlavně jaká začínám být...mazec...a tak se od toho setkání snažím soustředit se na to,co mi lidi říkají, poslouchat je,nechat je domluvit a když mluvím já,držet se načatého,bejt stručná a nemluvit deset minut Ale je to tak zatraceně těžký 
Není tady
Tak konkrétní radu ode mně dostal můj syn, když za mnou nedávno přišel : "mami, já na sobě pozoruju, že mám ty samý příšerný vlastnosti jako táta, jak se toho mám zbavit? "
...tak jsem mu řekla, že je musí vytěsnit svými příšernými vlastnostmi 
Není tady
panthe napsal(a):
a jsou nějaké konkrétní rady,jak se tomu vyvarovat,být stejná?Vím,že na sobě člověk musí pracovat a uvědomovat si svoje chování,ale co když to v něm je,co s tím?Nebo je blbost řešit to dopředu?Asi mám panickou hrůzu,být jako moje matka.Hmmm,odpovím si jsem zralá na psychologa:-)
Panthe, jestli jsou to natolik závažné věci, zkus rodinné konstelace I když "to v člověku je", dá se s tím pracovat tak, aby Ti to co nejméně ztrpčovalo život
Není tady
taky jsem od mámy převzala vzorce chování... teda se je snažim poctivě měnit... to je dřina
mi zrovna o víkendu máma sdělila, že teda jsem úplně jiná než ona (krásná pochvala) a že ona fakt teda odpouštět nikomu nic nebude bo to neumí 
teda ta podobnost maminek a tchýní je úžasná - ty dvě jsou úplně stejný - no asi proto spolu nikdy nepromluvili víc než pár slov a pak už ani to né
při výběru manžela jsem si zas vybrala klon mýho otce a to jsem vědomně hledala opak táty
Není tady
No já od 17 žiju 70 km mámy a jjího nového manžela.Už děctví jsem měla pocit,že ona nemůže být moje máma,pubertě ji téměř nenáviděla dnes se snažím s ní vycházet a dokonce můžu říct,že ji mám ráda...Ale její povah mě nehorázně vytáčí,nejhoší je,že ona je ted ve fázi,kdy má pocit,že jsem její jediná podpora(díky její povaze je rozhádaná snad s celým světem),takže mi neustále volá,stěžuje si na všechno a na všechny.Já,protože nemám síly jí říkat,že si myslím,že je chyba hlavně na její straně(urazila by se,plakala.litovala se ještě víc),tak několikrát týdně trpím tyhle výlevy a neuvěřitelně mě to vysiluje.Jinak jsem spokojená,ale tohle mi fakt ubírá síly.No a ted se ještě dočtu,že budu stejná:-))
Není tady
s mamou podobna nie som si, ani vzhladom, ani povahou, so svokrou sme vsak dost rovnake. zasa mozem povedat ze mam muzskych kamaratov vzhladoma aj povahou podobnych mojmu manzelovi
Není tady
Dle mého názoru se člověk rodí rodičům, kteří mají podobné vlastnosti, aby dítěti sloužili jako "zrcadlo", co má na sobě v životě změnit. Čím víc nám rodiče vadí a čím více nechceme být jako oni, tím více "zrcadlíme". My máme přesně ty vlastnosti, které se nám na rodičích nejvíce nelíbí a děláme, jako že je nemáme.
Panthe,
přesně tyhle výlevy já znám. Do puntíku! Musela jsem je hodně dlouho ignorovat, než přestaly.
Upravil(a) Tulipánka (4. 11. 2008 12:12)
Není tady
Tulipánko...přestala sama od sebe?Tomu se mi u té mé nechce věřit.
Moje babička(matka mé matky)mi před 2 lety řekla,že jsem pravý opak mé matky...byla to pro mě ta největší lichotka
Není tady
panthe napsal(a):
....No a ted se ještě dočtu,že budu stejná:-))
můžeš být i "jiná", ale kdo říká, že to bude "lepší" ?
Není tady
Panthe,
mě mamka také pořád tvrdí, že jsem jako taťka (nesnáší ho). U ní je to - kdo není se mnou, je proti mně a to znamená s taťkou. Takže když jsem jí nelitovala a stála si stále za svým, že se do jejich vztahu motat nebudu, tak časem přestala. A to naše mamka je v tomhle opravdu "třída" 
.
Není tady
Panthe,
důležité je si ty stejné vlastnosti přiznat, pak s nimi můžeš pracovat. Není to z mé hlavy, čtu Temná stránka hledačů světla a jsem z ní nadšená . O tomhle se tam píše.
Není tady
No tak moje mamka je totálně odlišná, jako bývalá skoro tchýně. Párkrát se viděly, neměly si co říci. Moje mamka je uzavřená, má vlastní koníčky, nechává ostatní dýchat, občas je prostě rázná, moc toho nenamluví. Tchýně, ta zase řešila všechno, všem radila, neměla žádný koníček, jen programování svého manžela a syna a uklízení.
Takže díky za to jaká moje máma nakonec je, ač jsem s ní v pubertě hodně bojovala. Hodně se snažím vyvarovávat chyb co mi na ní vadilo. Máma je tvrdohlavý Beran. Já si taky umím dupnout,ale ona je neskutečná, jak se dokáže občas držet nějaké své pravdy, i když jí musí být jasné, že to tak není.
Ale co mamině závidím je její trpělivost. Tu bych potřebovala taky.
Není tady
panthe napsal(a):
Zrovna jsem dočetla článek,kde se radí mužům...Pokud chcete vědět,jaká bude vaše partnerka,všímejte si chování její matky.Kdyby se tím řídil můj přítel,dávno se mnou není.A já naopak(i když mám mamu ráda)se snažím ze všech sil vyvarovat,abych byla taková jako ona.a proto mě zajímá.Opravdu jsou dcery stejné jak matky?dá se s tím něco udělat,nebo to tak prostě je?
Doufám, že ne
)Není tady
Jenže moje máme má vždy důvod si stěžovat.Rodinní příslušníci,kamarádky,sousedi jsou na denním pořádku,jindy je to kadeřnice,počasí,sousedovic pes,dělníci před barákem...už ani nemluvím,jen občas houknu hmmm.
Jess---máš pravdu,může to být se mnou i horší,ale hlavně,HLAVNĚ at je to jiný:-))
Není tady
panthe napsal(a):
No já od 17 žiju 70 km mámy a jjího nového manžela.Už děctví jsem měla pocit,že ona nemůže být moje máma,pubertě ji téměř nenáviděla dnes se snažím s ní vycházet a dokonce můžu říct,že ji mám ráda...Ale její povah mě nehorázně vytáčí,nejhoší je,že ona je ted ve fázi,kdy má pocit,že jsem její jediná podpora(díky její povaze je rozhádaná snad s celým světem),takže mi neustále volá,stěžuje si na všechno a na všechny.Já,protože nemám síly jí říkat,že si myslím,že je chyba hlavně na její straně(urazila by se,plakala.litovala se ještě víc),tak několikrát týdně trpím tyhle výlevy a neuvěřitelně mě to vysiluje.Jinak jsem spokojená,ale tohle mi fakt ubírá síly.No a ted se ještě dočtu,že budu stejná:-))
Takhle doslova se to brát nedá. Jo řekl bych že obecně máme všichni tendenci napodobovat vzorce chování svých rodičů. Ale většinou nevědomky - na to, co nám na rodičích a jejich povahách silně vadí je možný si dát vědomě pozor a odnaučit se to, kdyby to už přišlo.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
