Tulipanko.Moje mamka mela stejny problem.Take nedbala o svou hygienu.Venku mezi lidi chodila upravena,ale doma ve spinavych teplakach a usmudlane zastere.Doma mela neskutecny bordel.
Take jsem nevedela jak ji rict,ze zrovna nevoni.Nekolikrat,kdyz jsem za ni prisla a bylo me trapne i pred svym Bm.Tak jsem rekla co to tady smrdi? neodpovedela a odesla.Bohuzel se stejne nic nezmenilo.Mamka nikdy co ja si pamatuju nevlastnila zadnou vonavku.Me,ale vycetla,ze jsem porad navonena jako k....a.
Nekolkrat jsem ji dala k vanocum vonavku nikdy ji nepouzila nebo me ji vratila.

Jak ? Prostě "mami, nechci tě poučovat, ale v poslední době na sebe dost kašleš a už je to i cítit". Někdy jedna krátká, trochu drsnější věta, člověka vzpamatuje

Udělala bych to jako Selima
Jestli se totiž spojily dvě věci - únik moči  a vzdání se života jako žena, tak je to opravdu veliký problém a musí se na to opatrně. A tím že bys maminku na to neupozornila a nechala jí v tom, to by se ještě víc zhoršovala ta propast mezi ní a okolím. Pak by třeba přestala i chodit do práce a hnila by doma jak duševně, tak i psychicky.

Sytý hladovému nevěří.
Ze spousty příspěvků je vidět, že autorky neví, o čem mluví, neboť ten stav letargie, stav, kdy to člověk vzdá - ve všem, nezažily.
Možná jste nečetly, že deprese se může projevit až tím, že člověk NENÍ schopen vstát z postele a dojít si na WC. Nevěřila jsem tomu. Dokud jsem to sama nezažila. Díkybohu, že maminka aspoň funguje, jí.
Tulipánko, zkus to s ní laskavě, nenásilně, jak ti radí např. Seli. Je to hodně těžké. Držím ti palečky. A nevzdávej to. Ale pouze laskavě. Ne způsobem - nechci te poučovat, ale ......... Ale poučuju.
Přečti si něco o tom, co se děje s člověkem, když se třeba rozvádí a hodně ho to zraní. To jde veškerá vůle a chuť k životu do háje a nedodržování hygienických pravidel je to nejmenší, čím se to projevuje.
Hodně štěstí.

já teda moc nerozumím tomu, jaké má kdo vztahy se svou matkou, já bych z toho zase takovej problém nedělala. proč chodit okolo horký kaše, jasně, neřeknu ji to způsobem, jaký ji urazí, ale řeknu. nevím, jestli je to tím, že jsem taková "držka" ale já bych ji to prostě řekla tak jak to je.
myslím, že moje máma by to vzala a nešílela, že jsem drzá nebo nevím co. a řešit říct neříct mi připadá zbytečný, já osobně bych byla naštvaná, kdyby jsem měla třeba podobný problém, který bych si sama neuvědomovala, ale moje okolí jo a nikdo z kamarádek, nebo nejbližších by mi nic neřekl ...

Určitě jí to řekni, zdůrazni, že jí to říkáš pro to, že ti na ní zaleží. Mamce bych to řekla, nenechala bych jí tak. A sama bych ocenila, kdyby byl nějaký problém u mě - že by mi to někdo z blízkých taktně :-)) řekl.Představa, že se ode mě lidi odtahují a já nevím proč, je děsivá...

Ffly - ale jak jsem pochopila, takové jemné náznaky už Tuli pánka zkusila a nefungovalo to
Ppavli, mně by to moje holky taky řekly tak, jak to je (a taky bych byla ráda) - jenže Tuli se právě bojí, že se máma naštve, urazí, bude trucovat...a ničemu se tím nepomůže. Což chápu, protože když jsem si představila, že bych totéž řešila s mojí mámou, přišlo mně špatně od břicha ještě teď Nakonec jsem se usnesla, že bych jí to neřekla, no....ono to někdy za to nestojí. Máš pravdu, že asi není (Tulipánčina mamka) v takové té "doopravdické" depresi - ale ono stačí taková poloviční, kdy si člověk řekne - ále co, chlapovi na mně stejnak nezáleží, děti jsou z domu, komu já bych asi tak měla vonět....

Ách jo.....to je obštrukcí, když lidi neuměj normálně komunikovat, co.....no vypadá to, Tuli, že nic jiného nezbývá (nehledě k tomu, že je to i pravda )( to s tím pachem a nemocemi - zvýšený cukr například jsem na svojí dceři poznala tak, že slabounce "voněla" acetonem Naštěstí se to v dospělosti urovnalo.

nedostatek - Vitamín B12 - únavnost, trvalá nervozita, deprese, pocit tuposti v rukách a nohách, potíže při chůzi, koktání, záněty v ústech,  o d p o r n ý  z á p a ch  t ěl a ,  menstruační potíže, chudokrevnost
Co jí zkusit dát k Mikuláši multivitamin ?

Tulipánka napsal(a):

Lupi,
já teda tu cukrovku mám a doufám, že kromě občasného nepříjemného závanu z úst, když mám vysoký cukr, cítit nijak nejsem.
A jak se tvé dceři v dospělosti cukrovka vyrovnala? Aplikuje si inzulín?

Tuli, ono to až do cukrovky nikdy nedošlo, mívala jen zvýšený cukřík, což se muselo hlídat a správně jíst - však to znáš. Poměrně snadno se vyčerpá a když začla přepínat síly, tak se to projevilo. Upravilo se to věkem....a cítit byla skutečně slabounce a hodně zblízka -a neřekla bych, že to bylo vyloženě nepříjemný - spíš zvláštní.

Já bych řešila "problém" podobně jako Selima. Vzala bych mámu na masáže, do sauny(pak bych ji pochválila strašně moc, že nádherně voní!), ke kosmetičce, solárko - co by ji z toho zajímalo....na kafe, na nákuppy, do kina, abych ji rozptýlila, aby stále nebyla uvězněna ve svých myšlenkách, které se jí zřejmě točí okolo jejího soukromého života....Ty ji znáš asi nejlépe, víš jak ji potěšit a co ji zajímá.
Balíček kosmetiky (koupelovou pěnu, sprch gel..) bych jí teda určitě věnovala.....
A starost o její zdraví - to je taky dobrý a logický argument... (i když třeba zdravá je..)
Určitě bych ji nezavrhla a nevyhýbala se jí. Podle příležitosti a možností a dané situace (cí) bych řekla svůj názor,..třeba u dvojky bílého..

Já jsem něco podobného zažila před lety v rodině, sice šlo o chlapa, ale nedovedete si představit co udělal balíček kvalitní kosmetiky - z toho si samozřejmě vybral jen dvě věci(z celého velkého paklu), které se mu líbily, (např. antiperspiranr NE! ten byl fuj), ale dnes, už prý si tu "svoji" značku kupuje sám (už prý 2x za ty roky ) Nikdy neopomenu pochválit, jak krásně voní, že je to úžasná vůně - na něm!!! A to máte vidět - nafouknutý jako holub a je to dnes i téma běžné konverzace - jako čím se kdo voní, co kdo používá.....neuvěřitelné! Na chlapa, který vodu neznal - byla fuj, holit se také odmítal, jen jednou za rok si nechal ustřihnout tak 1cm vlasů (špinavých)

Deprese je silný výraz, i když se může projevovat v různých formách, tak bych u paní tipla spíše na momentální nechuť k životu, splín, takovou nepohodu. A to míváme asi všichni . (teda jen ti, co nečtou tajemství!!)

ja ked mam s mojou mamou taky pocit (tiez je trochu pri sebe a teda sa aj viac poti), na drzovku jej poviem, ze sa musi sprchnut a div sa svete ona je prekvapena, lebo sam sa clovek neciti, ale ked jej to poviem, hned to napravi. A hotovo.  Samozrejme zalezi od Vasho vztahu, ale myslim, ze to lepsie prijme od svojej dcery.

Tulipánka napsal(a):

Mamka nebyla nikdy moc na to malování, vonění, kosmetiky.... prostě to byla taková šedivá myš. Nedbá ani moc o oblečení, vezme si na sebe cokoliv. Myslím, že na kosmetiku, masáže a pod. by nikdy nešla. Pro ni je to vyhazování peněz.
Když byla mladá, tak o sebe celkem hodně dbala, viděla jsem ve skříni spoustu oblečení, které si sama šila. A myslím, že na tu dobu bylo pěkné. Ale teď kupuje zásadně ve slevách u Vietnamců a do normálního obchodu zajde jen když jí na to oblečení někdo dá.
Občas tedy jezdí s pojišťovnou na různé akce, kde mají třeba vířivky a tak, ale neřekla bych, že to má nějaký účinek než prostě jednorázové necílené umytí .
Bydlím teď 150 km od ní a zas tak často s ní ve styku nejsem.

Tuli, a když bydlíš 150 km od mámy - proč to teda vlastně řešíš?