Romin napsal(a):

Dobrý den prosím vás je tu nějaka nevlastní máma.Manžel má 2dcery z prvního manželství jedné je 14 a druhé 8.Jinak mi spolu z manželem máme syna 3 a čekáme další děcko-chtěnné.Ale k té otázce.Od začátku co jsme z manželem spolu k nám jeho děti chodili každých 14dní na víkend.No ono to bylo spíš tak,že manžel je přivezl a starej se.Ne že by někde trajdal nebo tak,ale z ničím mi nepomohl já byla sama pomalu na jeho 2děti navíc většina těch návštev vypadala tak ,že jsem s nima byla věčně sama,protože manžel chodí do práce pořád i o víkendech.Takže děti spadli na krk vždy mě.Takhle to šlo pomalu4,5roku pak se narodil malej.Po té asi 2roky se něco stalo co ovlivnilo můj přístup ke všemu a hlavně k tomu  být dobrosrdečnou chůvou jeho dětí.Prostě jsem mu řekla,že sem jeho děti budou chodit jen,když on bude mít volno,jsou to jeho děti tak at si je bere,když je doma.A to je ten problém ,on má kolikrát volno jen třeba 2krát do měsíce,někdy ani to ne.Když má třeba volno na víkend tak to zkloubíme,že si je veme až v sobotu,aby jsme měli taky den pro sebe.A ta otázka je v tom,že ta starší dcera je prostě od začátku taková,že by u nás nejraději bydlela.I když jsem si je brala každých 14dní na celý víkend tak jí to bylo málo kolikrát mu i volala během týdne jestli u nás může spát prostě pořád dokola i když jsem byla těhotná i když se narodil malej.Věděla,že její otec doma není já kolikrát utahaná odpočívala ona tady z ničeho nic zazvonila,že jde na návštěvu i z kamarádkou,kterou ani neznám atd.Ted u nás nebyly asi měsíc protože malý byl nemocný asi 3týdny a nato manžel byl nemocnýTed se stěhujeme a volala jestli k nám může jít já jsem řekla,že ne protže tady mám v bytě všechno zbaleno a bordel jak v tanku i jejich peřiny zbalený a nebudu to všechno zase dělat jinak a manžel jí pak radši řekl,že jde do práce zítra,aby jí to nebylo líto,že má zítra volono a neveme si jí.Volno má protože jdeme k doktorovi a pak lítat po uřadech.Kolikrát i volala ,když jí máma doma za něco seřvala a myslím si ,že oprávněně,že chce jít knám a že mi bude pomáhat atd.Mě prostě vadí,že ona by taky měla pochopit,že já ní nehodlám dělat mámu a že máme z jejím tátou taky svůj život.Kolikrát,když někde jsme sami nebo někam jedeme a ona zavolá tak manžel jí radši řekne,že je v práci nebo,že jde do práce.Mě vadí,že jí lže.já nevim jak to cítí ,když je jí 14,ale já mám taky svůj život a svoje dítě.

Nějak jsi zapoměla, že sis vzala chlapa s děckama.

http://www.iustin.cz/art.asp?art=279 - doporučuju kouknout/poslednout/přečíst

Neni mi moc jasne, proc tu dceru tam nechcete? Neni  mi jasna poznamka, ze mate svuj zivot? Ta dcera to vaseho zivota, resp. zivota tveho manzela (jejiho otce) nepatri?

Upravil(a) Olympia (14. 4. 2010 16:45)

Romin a proč holce lžete? Když nemáte čas a máte pochůzky po úřadech, tak proč neřeknete že se vám to nehodí, nemáte čas a máte zrovna pochůzky po úřadech? Neohlášené návštěvy nepřijímej když manžel není doma a nehodí se ti to a je to, slušně odmítní - promiň ale zrovna na tebe a tvoji kamarádku nemám čas. Ostatně, slečna si jistě za chvíli začne vodit nějakého "kamaráda nebo přítele" obzvlášť když jí to bude mamka zakazovat, když už teď hledá únik když se s mamkou porafá. Pak budeš zodpovědná ty že jí něco dovoluješ. S její matkou bys nemohla dohodnout určitá pravidla? Taktéž se svojím manželem - stanovit návštěvy na tu dobu, kdy bude doma a bude se svojim dětem věnovat a ne házet veškerou péči na tebe, když si chce děti brát, tak se o ně musí taky postarat. Nebojíš se, že jednou možná budeš taky na druhé straně ty a tvoje děti?

Romin napsal(a):

Já nevim proč jí manžel lže já jsem mu to taky říkala,proč jí neřekneš pravdu je už dost velká ,aby to uznala,že když to nejde tak to nejde.Nechápu jak to myslíš,že budu na druhé straně?

Já bych to chápala tak, že je možné, že se s manželem rozvedete a on se znovu ožení a bude mít další děti... a ty Tvoje děti si pak bude brát jednou za 14 dní na víkend, děti k němu budou chtít chodit ale jeho nová žena si to nebude přát... tak jim bude lhát, jako že to nejde...

Prostě podobně, jak je to teď, ale ke vztahu k jeho BM a jeho dětem. Akorátže pak můžeš být na jejím místě Ty.

Blbá představa co?

Martinka1 napsal(a):

Romin napsal(a):

Já nevim proč jí manžel lže já jsem mu to taky říkala,proč jí neřekneš pravdu je už dost velká ,aby to uznala,že když to nejde tak to nejde.Nechápu jak to myslíš,že budu na druhé straně?

Já bych to chápala tak, že je možné, že se s manželem rozvedete a on se znovu ožení a bude mít další děti... a ty Tvoje děti si pak bude brát jednou za 14 dní na víkend, děti k němu budou chtít chodit ale jeho nová žena si to nebude přát... tak jim bude lhát, jako že to nejde...

Prostě podobně, jak je to teď, ale ke vztahu k jeho BM a jeho dětem. Akorátže pak můžeš být na jejím místě Ty.

Blbá představa co?

Přesně tak to chápu i já.

"máme z jejím tátou taky svůj život"
- zodpovědnost za svoje děti má Tvůj manžel už od doby, kdy je zplodil, resp. od doby, kdy se narodily... v největší míře do jejich dospělosti, ale v určité míře až do konce jejich života...
- a to i za Tvoje děti!!! Nebo bys chtěla, aby to bylo jinak? Aby po rozvodu se táta Tvých dětí věnoval plně své nové rodině a vaše společné děti odmítal?
- do jeho života jeho děti patří, byly v něm před Tebou a budou i po Tobě... nevymažeš je... přijmi je...
Jasně že je to těžký, ale to sis měla fakt rozmyslet dřív, než sis chlapa s dětma brala... Na to asi každá nemá... Tys na to měla, jsi silná ženská - tak to taky ale dotáhni pořádně do konce a vezmi zodpovědnost za svoje rozhodnutí. Které bylo - vzala jsem si chlapa s dětma. A které by mělo být - počítám s tím, že v našem (i mém) životě figurují i jeho děti!!! Dokud s ním chci být.

Já nemám strach ,že budu na jiné straně a neříkám ,že nechci aby vídal svoje děti.Svoje děti vídá a já mu nic nezakazuju,ale ten kdo jse v té rodině stará jsem já tak snad i na mě záleží jestli jsem ty děti půjdou nebo ne.Já tady po nich uklízim a já jim vařim.A chtěla jsem jen znát situaci od nějaké nevlastní maminky jako jsem já.A chtěla jsem tím jen říct,že neznamená,že když bude mít manžel volno 4krát do měsíce tak ho vždy musíme strávit i z jeho dětmi.Mají také svojí mámu a plány.Já to vím,že nejdřív byl otcem a pak mím manželem,ale ted je mím manželem a i otcem mých dětí a vybral si to on.Určitě by pro jeho děti nebylo lepší,kdyby se nerozvedl a ty děti žili v hádkách a špatném manželtství.A znovu opakuji já mu nebráním v tom aby je viděl,ale,když to nejde tak to prostě nejde a myslím si,že ta starší by tomu mohla rozumnět.Ona je taky dost vyčůraná,to byly i doby,když jí máma něco zakázala tak volala tátínkovy.Když měla mít doma nějaký povinnosti tak volala tatínkovi.Tady žádný povinnosti nemá,tady příde sedne si k počítači a tím to hasne,maximálně jde se psem.Doma toho musí a si dělat víc a to se jí moc nelíbí.

Romin, je to o domluvě mezi Tebou a Tvým manželem.
A není důvod, aby neměla povinnosti, když je u vás - stejně, jako doma u mámy.
Je jí 14 a vynýst koš, umýt nádobí atd. určitě zvládne.
Možná i Ty pak budeš spokojenější, když ji nebudeš vnímat jenom jako zátěž, ale taky jako pomoc :-)
A být Tebou, nechala bych víc starostí o děcka manželovi...
Zkus to ve stylu: miláčku, já jsem pro aby ses s dcerou viděl co nejčastěji - ale nebudu to všechno zvládat, tak prosím: uvař, ukliď, věnuj se jí - já mám něco jiného na práci.
Jinak nemoc dítěte mi nepřipadá jako důvod proč jiné dítě nemůže přijít na návštěvu... copak až Tvoje mladší dítě onemocní, tak to starší dáš na hlídání k babičce? Nedáš, bude prostě doma s tím nemocným...

Před pár lety jsem chvíli chodila s chlapem, kterej měl 2 děti. Není to to samý, určitě ne. Ale obzvlášť holčička, v té době asi 9 let, to s tátou uměla... měla ho omotanýho kolem malíčku a táta skákal jak ona pískala. A on to neviděl... když jsem to viděla a řekla mu to, tak se divil - prostě mu to samotnýmu nedošlo.
Táta dětem, a hlavně dcerám, dovolí víc než matka...
A to on měl děcka ve střídavé péči, tj. týden bydlely u něj a týden u mámy, takže to nebylo tak, že by děckám podstrojoval jenom proto, že je vidí jednou za dva týdny...

Znovu opakuju - je to hlavně v komunikaci mezi Tebou a manželem. Vyhovuje Ti, jak to teď je? Ne? Co opravdu Ti vadí? Děti nebo to, že se o ně musíš starat? Pokud to druhý - proč nepřenecháš část starání se hlavně o jeho děti jemu? Proč???

Protože jsem to brala asi jako povinnost se o ně starat.A nezlob se teda na mě ,ale malej měl infekci a 39horečky a měla jsem svých starostí dost a ještě si brát manželovo děti a ještě navíc oni mají doma také malou holčičku tak by bylo asi nemilí,kdyby se jeden od druhého měli nakazitSama jsem byla hotová a pomalu se 14dní nevyspala a na manželovo děti už jsem fakt náladu tedy neměla,to přiznávám.Lítali jsme pomalu každý 3dny k doktorce a na pohotovost.A musíš sama uznat,že až tady budu mít druhé vlastní děcko tak ho asi dát nikam nemůžu,ale tady to jde řešit,když prostě můžou zůstat doma.To by se nelíbylo asi ani jejich matce.Ono jde o to,že já si to kožná zavinila sama tím jak jsem si je brala těch 4,5roku.Manžel neměl vůbec žádnou povinnost,prostě je přivez a nestaral se o nic jen se pomazlil a na mě bylo všechno,plus potom ,když se narodil malej,já v noci vstávala a stejně bylo vše na mě.Večer je přivezl tak já honem večeři tu měnší v té době umít,malýho vykoupat,prostě kolotoč a druhý den manžel odjel do práce a já s nimi byla sama zase až do večera.Ono to šlo do té osudné doby,ale to už je na jiné téma.Navíc to víkendové hlídání to byly vždy jen nervy na pochodu.Prostě se na to i asi dívám z jiné strany když mám ted své dítě.

Máš pravdu, že sis to udělala sama - "vychovala" sis manžela k tomu, že se mu o jeho děti postaráš a on nemusí nic.
Proto jsem psala - děcka za to nemůžou - může za to domluva mezi vámi dvěma dospělákama.
Takže si sedni s manželem, řekni mu, že už to tak dál nejde - a že se o svoje děcka bude starat sám, nebo minimálně Ti bude hodně pomáhat, pokud budou na návštěvě - a taky se domluvte na povinnostech dětí, když budou u vás.
Nebude Tě to potom tak zatěžovat.

Jsou to jeho děti, ať se stýkají tak často jak chtějí - ale ať se o ně z větší části postará.

Nech mu prostor, ať se stará sám :-) Zatím neměl proč, když jsi dobrovolně všechnu péči převzala Ty, a teď se Ti to nelíbí. Změň to.

Nejdůležitější je sednout si s manžtelem a říct mu: takhle už to dál nejde - už nejsem ochotná dělat to a to - pojďme to vyřešit ke spokojenosti všech.

A ještě když to čtu znova - co je to za tátu, když si vezme děcka na víkend, pak je nechá nové ženě a jde do práce? Pochopila bych to, kdybyste byli v nouzi a on musel do práce, protože byste jinak umřeli hlady... a hlavně - pokud by to udělal teprve až poté, co byste se DOMLUVILI, že on musí vydělávat peníze a Ty teda budeš hlídat i jeho děti!

Ono je totiž něco jiného, když se oba domluvíte... hele, situace je taková a taková, je nutný abych šel o víkendu do práce, protože ty peníze nutně potřebujeme, takže já půjdu do práce (on) a vydělám ty peníze (pro nás všechny) a Ty na oplátku budeš fungovat celý víkend se všema dětma... Ale předpokládám, že kdybyste se takhle domluvili, že bys nebyla nespokojená. Protože by to byla Tvoje domluva.

Otázka: Nakolik je pro váš rozpočet důležitý, aby manžel místo 5-ti dnů v týdnu pracovat 6 nebo 7 dní v týdnu? Pokud je to životně důležitý, tak to beru. Pokud normálně vyžijete z platu za 5 dní v týdnu, není důvod aby chodil o víkendu do práce, ještě když ten víkend má na starosti svoje děti z předch. manželství. To už pak vidím jenom jako jeho únik, proč nebýt doma s nima a s Tebou. Prostě v práci nemá tolik zodpovědnosti jako doma... :-)

Ale může to samozřejmě být ještě úplně jinak, do Tvé situace nevidím, to víš sama nejlíp jak to máte doma zařízený...

Upravil(a) Martinka1 (28. 10. 2008 17:36)