Jani, tak to jsem zase já:-) Já jsem to dělala tak, že jsem si skripta četla a zároveň podtrhávala důležité věty a fakta. A potom jsem si ještě z toho dělala výpisky zvlášť na papír. Na konci témat jsme žádné otázky neměli. Ke zkoušce bylo většinou několik otázek, nebo teda spíš desítek otázek nebo okruhů, takže podle těch jsem se i to učivo učila. Někdy mě při zkoušce zachránil všeobecný přehled, nebo znalosti navíc, když mi otázky nesedly.Na přednášky jsem se snažila chodit, protože jednak si tě učitel zapamatuje a pak taky víš, na čem on bazíruje. A někdo se opravdu hodně ptá na to, co probral a chce slyšet své formulace. Zkoušky jsme mívali celý leden, teď poslední rok je času víc, tuším že měsíc a půl je zkouškové. Učitelé většinou o domluvě se studenty vypíší termíny, na které se studenti přihlásí. Já jsem se snažila, abych měla před velkýma zkouškama týden volno a před malýma dva až tři dny. Ale už se mi stalo, že jsem šla dopoledne na písemnou zkoušku a odpoledne třeba na nějakou menší ústní. Z některých předmětů byl třeba jen zápočet a některé zkoušky byly třeba 3 stupňové - seminární práce, test, ústní zkouška. To se mění obor od oboru a učitel od učitele. Někteří mají radši ústní zkoušky a někteří písemné. Termíny byly dva, jeden řádný a jeden opravný. Pokud student neuspěl, zapsal si předmět znovu další rok a to už ho musel v jednom z termínů udělat, jinak letěl.