|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Zdravím tě Mirko, tvůj problém mě trochu oslovil, protože vzdáleně připomíná mé problémy. Ač tu spíš figuruji jako pozorovatel v diskuzích, tobě jsem se rozhodla odpovědět. Jsem už dávno za touto kritickou osudovou křižovatkou, tak ti možná mohu dát pár rad.
Teď jsi v situaci, kdy s tebou ještě cloumají nově zažité, dosud nezpracované vášně a touhy, je potřeba mít delší odstup. Rozhodla jsem se stejně jako ty a věř mi, že NIKDY nebudu litovat. Zjistila jsem, že skutečné manželství a parnerství není jen o sexu, ale především o velmi důvěrném přátelství. Naopak patnerství některých mých známých založené na velkých vášních a "milování" končí opět v emocích, ale s opačným znaménkem... nenávistí. Taky jsem měla období, že jsem se zamýšlela nad tím, proč mě "ta velká románová láska" v životě minula..., pak jsem přišla na to, že to je jen jedna velká mediální hloupost a že skutečné žití je o něčem jiném. Je o vzájemné otevřenosti a schopnosti komunikovat a naslouchat a především o umění partnera si vážit. Změnila jsem se já, změnil se podstatně i můj partner. Byla jsem trochu trpělivá a najednou se objevilo tisíce drobností, díky kterým jsem se naučila znuvu si svého muže vážit. Nepřišlo to ovšem samo sebou, snažila jsem se tyto drobné projevy sama vědomě vyhledávat a integrovat je do vědomí. Dnes jsem s odstupem 5 let jsem bez přehánění dospěla do fáze, že svého muže považuji opravdu za to nejlepší, co mě v životě potkalo a vážím si toho vnitřního poklidu bez emocí.
Nebylo to bez práce, ale ta práce stála za to. Držím ti palce. Věřím, že ses jako já, rozhodla správně a dostaneš stejnou odměnu v podobě trvalého a pevného partnerství a přátelství.
Mirko, to je velmi závažné téma, jsem zvědavá, jaké tu budou názory. Misím se nad tím zamyslet. Aby to manželství nebyla jen čekárna na lepší vztah, který ale nepřijde, protože jsi v manželství. A na druhé straně rozvádět se jen proto, že to není úplně ono a zůstat pak třeba sama. Souvisí to s tím, co to vlasntě je milovat. Máte děti? Měj se.
Mila Mirko, naprosto ti rozumim, uplne mi naskocila husi kuze, kdyz jsem si to precetla, mluvis mi z duse. Mam neco podobneho za sebou a porad s tim jeste bojuji. Nejsem sice vdana, ale mam dlouholety vztah. Potkala jsem pred rokem a pul nekoho, kdo obratil muj zivot na ruby. Byla jsem jako ve snach a to mezi nama rok nedoslo k sexu, protoze jsem oba nekoho meli a necheli to kazit. Co cert nechtel, vyspali jsem se spolu. Bylo to pekelne dobry sex se spriznenou dusi! Fungovalo naprosto vsechno. Chtela jsem spalit mosty za starym vztahem a zacit snim, ale...dostal strach a tak spolu nejsme (je mladsi jako ja). Od te doby nejsem ale schopna najit uplne zpet cestu ke svemu partnerovi, protoze stejne jako ty mam pocit, ze ho mozna jiz nemiluji. Nevim ale jestli to neni jen pomateni smyslu (i kdyz u me trva jiz dlouho
a kdykoli ho potkam, litam v tom zase. S pritelem jsem si uz taky prosli spousostou utrap a nakonec jsem vsechny krize prekonali. Dnes vim ze v nem mam oporu, jistotu i pritele, ale nevim jsetli to je Ta Prava Laska. Je mi jasne ze zadna vasen neni vecna, ale bojim se ze mi tato zkusenost otevrela oci natolik, ze uz nejsem schopna se do tho naplo vratit zpet a napul nic delat nechci. Natoz tak vztah. Na druhou starnu se bojim odejit, bojim se ze pak vystrizlivym a budu se bit do hlavy co za hloupost jsem udelala. Jenze ja nevystrizlivela uz rok a pul...
mozno si nevytriezvela preto, lebo nemas toho koho chces. nevies ako by ste spolu fungovali, keby ste spolu skutocne zili... niektore vztahy su pekne prave preto, ze ludia nie su prilis casto spolu. vsetko fajn funguje, pokial spolu nezacnu zit. nemozes vediet ci by ti na novom priatelovi nevadilo, ze nechava mokry uterak v kupelni na zemi, to ako vytlaca zubnu pastu, ze si rano po sebe neustelie a pod.
sama musis vediet, ci vztah so sucasnym partnerom je neznesitelny a to co k nemu citis nie je absolutne laska, alebo vasa laska prerastla do priatelstva, co byva casto dolezitejsie a vzacnejsi....
Není tady
sunny2 napsal(a):
mozno si nevytriezvela preto, lebo nemas toho koho chces. nevies ako by ste spolu fungovali, keby ste spolu skutocne zili... niektore vztahy su pekne prave preto, ze ludia nie su prilis casto spolu. vsetko fajn funguje, pokial spolu nezacnu zit. nemozes vediet ci by ti na novom priatelovi nevadilo, ze nechava mokry uterak v kupelni na zemi, to ako vytlaca zubnu pastu, ze si rano po sebe neustelie a pod.
sama musis vediet, ci vztah so sucasnym partnerom je neznesitelny a to co k nemu citis nie je absolutne laska, alebo vasa laska prerastla do priatelstva, co byva casto dolezitejsie a vzacnejsi....
No to mas pravdu a naprosto s tebou souhlasim. Jenze je mam proste pocit ze jsem fakt zamilovana, stalo se mi to asi dvakrat v zivote. Jsem jinak dost racionalni ale nemuzu si v tomhle pomoc. Kdz jsem snim jsem jak zfetovana (o nem to tvrdi kamaradi taky, vsichni to na nas poznaji), nemuzu spat, jist a na nic se soustredit. Je to zkratka silnejsi jako ja. Deji se mi snim takove ty paranormalni veci. Zdaji se mi o nem zive sny, mluvi na me ze spani a pak se mi to splni, i kdyz on byl na opacnem konci sveta, psavali jsem si ve stejnou minutu a to byl mezi nama byl osmihodinovy casovy posun. A spousty jinych veci o kterych snad ani nechci psat abych nevypadala jako pomateny blazen : ). Skoncil mu uz kvuli me i jeden vztah, ja v tom byla tou dobou ale nevinne, jen jsem k tomu asi dala podnet. Casem mi za to podekoval. Pak se z toho snazil utect tim , ze se zamiloval znovu. Chvili jsem se nevidali... a pak se zacali vidat zase. Opet se s pritelkyni rozesel. Blbe se mi o tom pise, ale vis jaky je to pocit, kdyz proste citis, ze tohle je ta Laska a ze si ji chces odzit i kdyby mela trvat jen mesic? Krome toho..., je slovak. Ze by paranormalni jevy? : )))
francois napsal(a):
sunny2 napsal(a):
mozno si nevytriezvela preto, lebo nemas toho koho chces. nevies ako by ste spolu fungovali, keby ste spolu skutocne zili... niektore vztahy su pekne prave preto, ze ludia nie su prilis casto spolu. vsetko fajn funguje, pokial spolu nezacnu zit. nemozes vediet ci by ti na novom priatelovi nevadilo, ze nechava mokry uterak v kupelni na zemi, to ako vytlaca zubnu pastu, ze si rano po sebe neustelie a pod.
sama musis vediet, ci vztah so sucasnym partnerom je neznesitelny a to co k nemu citis nie je absolutne laska, alebo vasa laska prerastla do priatelstva, co byva casto dolezitejsie a vzacnejsi....No to mas pravdu a naprosto s tebou souhlasim. Jenze je mam proste pocit ze jsem fakt zamilovana, stalo se mi to asi dvakrat v zivote. Jsem jinak dost racionalni ale nemuzu si v tomhle pomoc. Kdz jsem snim jsem jak zfetovana (o nem to tvrdi kamaradi taky, vsichni to na nas poznaji), nemuzu spat, jist a na nic se soustredit. Je to zkratka silnejsi jako ja. Deji se mi snim takove ty paranormalni veci. Zdaji se mi o nem zive sny, mluvi na me ze spani a pak se mi to splni, i kdyz on byl na opacnem konci sveta, psavali jsem si ve stejnou minutu a to byl mezi nama byl osmihodinovy casovy posun. A spousty jinych veci o kterych snad ani nechci psat abych nevypadala jako pomateny blazen : ). Skoncil mu uz kvuli me i jeden vztah, ja v tom byla tou dobou ale nevinne, jen jsem k tomu asi dala podnet. Casem mi za to podekoval. Pak se z toho snazil utect tim , ze se zamiloval znovu. Chvili jsem se nevidali... a pak se zacali vidat zase. Opet se s pritelkyni rozesel. Blbe se mi o tom pise, ale vis jaky je to pocit, kdyz proste citis, ze tohle je ta Laska a ze si ji chces odzit i kdyby mela trvat jen mesic? Krome toho..., je slovak. Ze by paranormalni jevy? : )))
Jo a uterak ani zubna pasta by mi nevadily : ). Robi to aj moj staly priatel, s tymto ja nemam najmensi problem : )
viem, aky je pocit byt zamilovana.... ale daj si pozor, aby si tu lasku naozaj neprezila iba mesiac... aj ked na druhej strane, pokial sa poznate tak dlho a stale ta to drzi, neviem.... len ty sama musis vediet, ci tu neplati toto - "clovek chce vzdy to, co nema..."
ako funguje tvoj vztah so sucasnym partnerom? je bezproblemovy, alebo mate nejake "trapenia"? mozno len podvedome hladas nieco ine... mozeme sa kludne o tom bavit kolko chceme, rozhodnutie bude vzdy len a len na tebe. my ti mozeme poradit a vypocut ta, ale to konecne slovo predsa len povies ty...
este som chcela dodat jednu vec - nezabudni na to, ze takto branis v "laske", "stasti", nielen sebe ale aj tvojmu partnerovi. pokial ty nie si vo vztahu stastna a chces nieco ine, dovol teda aby to ine mohol spoznat aj on.
putas k sebe dvoch ludi....
Není tady
sunny2 napsal(a):
viem, aky je pocit byt zamilovana.... ale daj si pozor, aby si tu lasku naozaj neprezila iba mesiac... aj ked na druhej strane, pokial sa poznate tak dlho a stale ta to drzi, neviem.... len ty sama musis vediet, ci tu neplati toto - "clovek chce vzdy to, co nema..."
ako funguje tvoj vztah so sucasnym partnerom? je bezproblemovy, alebo mate nejake "trapenia"? mozno len podvedome hladas nieco ine... mozeme sa kludne o tom bavit kolko chceme, rozhodnutie bude vzdy len a len na tebe. my ti mozeme poradit a vypocut ta, ale to konecne slovo predsa len povies ty...
este som chcela dodat jednu vec - nezabudni na to, ze takto branis v "laske", "stasti", nielen sebe ale aj tvojmu partnerovi. pokial ty nie si vo vztahu stastna a chces nieco ine, dovol teda aby to ine mohol spoznat aj on.
putas k sebe dvoch ludi....
No ted jsi me teda dostala a mas pravdu. Ale...ja sveho partnera k sobe nepoutam a nic mu neslibuji, vim ze se s tim v sobe musim nejdriv vyporadat. My jsem meli pred rokem nejaky problem, a ja se tehdy odstehovla a ted spolu rok nezijeme. I kdyz ted uz jsem spolu zase casteji, zatim jsem se natrvalo nevratila. Muj partner neni zadny svatousek a ja jsem presvedcena, ze mi byl nekolikrat neverny a mozna stale je i kdyz jsem ho nikdy nepristhla. Na druhe strane, uz po tom ani radeji nepatram. Nejak se nam to podarilo vzdy ustat. Nejsem zastancem nevery a NIKDY bych s nikym nespala jen tak pro poteseni. Musim k tomu cloveku neco citit. na druhe strane si myslim, ze pokud neni nevera odhalena a jeste k tomu opakovana, tak nemusi az tolik narusit vztah. Horsi je, kdyz se jeden nebo druhy zamiluje. Protoze pak jsi ochoten palit mosty a odejit (muj partner o tom ale nevi, nikdy jsem mu to nerekla, myslim ze neco citil a poznal, jenze to by bylo slabosstvi ode me, dokud bych nebyla ochotna to s nim definitivne resit). Muj partner to nikdy udelat nechtel, myslim, ze i jestli mi byl, nebo je neverny, je presvedceny o tom, ze jeho laska jsem ja. Jenze ja o tom presvedcena nejsem, protoze jsem poznala silnejsi cit k nekomu jinemu (tohle se mi nestalo ani na zacatku s nim). Zamilovat se je podle mne horsi jako nevera, protoze to se ti s tim tezko zije, kdyz myslis na nekoho jineho a vedle nekoho jineho usinas. (jen na vysvetlenou: muj partner je o deset let starsi, svobodny, bezdetny a velmi dobre vypadajici, krome toho pro nej nejsou problem finance, spousty zen by mi ho mohlo zavidet, ja se zamilovala do mladsiho kluka, ktery jeste studuje a nema nic). Myslimze to byl jeden s problemu proc mi vzdycky nakonec utekl, bal se, ze bych s nim stejne dlouho nevydrzela, protoze by mi nemohl nabidnout, to, co jsem mela s pritelem). Me z to bylo ale fakt fuk, ja snim chtela jit z fleku bydlet do garsonky a taky jsem mu to tak rekla. Nevim co s tim, asi se boji, nebo si ja jen namlouvam, ze me taky miluje ale ma strach (nektere veci na tom druhem ale poznas i kdyz nemluvi ). Ale stale spolu nejsme a tak ja zustavam s pritelem, snazim se zapomenout a modlim se, aby (jak ma ve zvyku) se z niceho nic neobevil a nerekl :„ Vies, ja som nad tym vela premyslal a mohli bysme to zkusit...“. Z toho mam hruzu, abych uz necekala treba dite, vim, ze by to se mnou zamavalo a krome toho je to mezi nama stale nevyresene a to napeti je nekdy nesnesitelne. Na druhe strane je pravda, ze si jsem si timto stavem vytvorila takovou klec ze ktere se mi nedari uniknout ani na pravo ani na levo. Jsem debil, co? : )
nie, nie si debil... si len zmatena... mozno to je ten hlavny dovod, preco stale nevies ako to vyriesis. sama tusis, ze tvoj partner ta takisto podvadzal, keby to bol uplne bezproblemovy vztah, mozno by si sa spravala inak. ale bezproblemovy vztah asi neexistuje.
priznam sa ti k jednej veci - tiez som mala v istej dobe mojho vztahu krizu... vtedy som spoznala chlapca, ktory bol ku mne velmi mily, pozorny, romanticky, daval mi vsetko to co som chcela.... mala som tiez v hlave chaos. nedoslo medzi nami k nicomu - len rozhovory, pohlady, ale tie pocity hovorili za vsetko.
potom sa zrazu moj priatel "zbadal", chcel sa porozpravat, napravit vsetko to zle a vo chvili ked sa ma spytal "spoznala si niekoho?", tak ja som nedokazala klamat. povedala som, vlastne som nepovedala nic. bola som len ticho... potom to uz slo samo. povedal, ze sa mam ja rozhodnut, ze bud sa s nim prestanem stretavat alebo sa nas vztha konci. nebolo to doslova taketo ultimatum. prehovaral mi do duse, vravel to, co som vedela, ale nechcela som to pocut - ze vzdy su prve mesiace pekne, ze si vie predstavit ako sa ja citim, ako lietam v oblakoch, lebo tieto stavy som pri nom uz dlho nezazila... ale mam si to sama uvedomit.. aby ten pad z oblakov nebol prilis tvrdy...
v tej chvili som si ho zacala strasne vazit, lebo ma nenutil, povedal, ze si mam vybrat sama, ale vsetko mat nemozem.... ze on chce, aby som bola stastna a zalezi len na mne, kde to stastie najdem... ani si nevies predstavit aka malicka som sa vtedy citila. a hlupa... ale to bolo uz davno a taky stav trval mozno dva mesiace. keby som bola "slobodna", skusim vztah s tym druhym... ale vedela som, co by som stratila. a mimochodom, na tom druhom som videla tiez chyby...
ale to je z ineho sudka, len som ti chcela napisat, ze taketo veci sa ludom stavaju casto a je len na nas ako si ich vyriesime. kazdy sme si strojcom vlastneho stastia
Není tady
Mirko,
budu reagovat zejména na tvůj text: "Strašně mě to mrzí a lituju toho dne kdy sem se rozhodla že na tu služebku pojedu. Nechci se rozejít ale mám strach před životem bez lásky a vášně po boku mého manžela. Vzala sem si jako cíl zase se do svého manžela zamilovat a z poznatků se poučit - je to ale vůbec možné? Dají se city vynutit..."
Proč myslíš, že člověku občas vyrazí bolestivé afty v puse? Proč tě občas málem přejede auto, ale ty stačíš uskočit? První případ: protože máš málo vitamínů. Druhý případ: protože si na ulici nedáváš pozor a to je nebezpečné.
Je to varování před něčím mnohem horším - chátráním organismu a smrtí pod koly auta. Člověk si často ani neuvědomuje, jak se TEN NĚKDO NAHOŘE o něj stará a ví, co je pro člověka nejlepší - narozdíl od člověka samotného. My totiž jen velmi zřídka víme, co je pro nás nejlepší. My si myslíme, že nejlepší je to, co je pohodlné. To je velký omyl a lidská lenost a zbabělost nás brzdí prožít život tak, jak bychom si zasloužili.
Takže - k jádru věci: VŮBEC nelituj, že jsi jela na služebku. NAOPAK. To ten nahoře ti dává znamení, že - cituji tebe - ti hrozí ŽIVOT BEZ LÁSKY. Sama to tak cítíš - pak je to pravda! Ta, která moc bolí (znám to sama - také jsem se po hrozně dlouhém váhání rozvedla s báječným chlapem, ale nikdy toho nelitovala) ale která ti dává šanci změnit směr a natáhnout ruku po opravdové lásce, která EXISTUJE.
Ty tu lásku nemáš a cítíš, že chceš víc. A cítíš to správně. A víc i dostaneš - když se nebudeš bát změny. VĚŘ TOMU, FUNGUJE TO - OSOBNĚ VYZKOUŠENO 
Nejde o tu hloupou romanticky růžovou lásku podávanou ve filmech. A nejde ani o to, čemu někdo říká "láska" a přitom je to přátelství. Tvůj partner je tvůj kamarád. Nic méně, ale ani nic víc. To, že je to prima chlap, fakt nestačí. Není to málo - to netvrdím, mnohé ženy mají doma opravdové hajzly, takže tak špatně na tom nejsi. Ale nestačí to - cítíš to přeci sama, ne?
Máš nárok na maximum - jak velkou dlaň životu nastavíš, tak velké štěstí a lásku dostaneš. Než ale nastavíš tu vééélikánskou dlaň, budeš muset posilovat celou paži, aby tu dlaň se štěstím unesla. Posilovat paži znamená sebrat odvahu a odejít od toho, koho nemiluješ. Tak ti narostou pořádné svaly, protože je to nesmírně těžké a statečné.
Nespokojuj se s tím, že je manžel "strašně blízký". To je ti přeci i maminka, sourozenec, kamarádky, kolegyně. Blízkost nestačí, ty ho musíš milovat. A dát si za úkol, že se zamiluješ, je naprostý nesmysl. To nejde, myslím, že to víš sama.
Já se svým exmanželem zůstala kamarádka, on se znovu oženil, mají mimi a on je šíleně šťastný. Když ho vidím, jsem šťastná i já - a navíc na sebe pyšná, protože jsem ho "uvolnila ze svých služeb". Nechala jsem ho jít za tou, pro kterou on bude ten pravý. Pro mě nebyl. Byl to jen skvělý kamarád, ale já chtěla víc.
A dnes? Mám víc - a mám tu pravou lásku. Není růžová a není dokonalá - ale cítím, že je to "TO ONO". Ten pocit se nedá popsat - až ti přijde, budeš vědět, že je to on. A nebudeš se ptát "je to ten pravý??" - budeš to prostě vědět.
Ty to musíš VĚDĚT.
Hodně štěstí a hlavně odvahy. Máš na to!
Není tady
sunny2 napsal(a):
nie, nie si debil... si len zmatena... mozno to je ten hlavny dovod, preco stale nevies ako to vyriesis. sama tusis, ze tvoj partner ta takisto podvadzal, keby to bol uplne bezproblemovy vztah, mozno by si sa spravala inak. ale bezproblemovy vztah asi neexistuje.
priznam sa ti k jednej veci - tiez som mala v istej dobe mojho vztahu krizu... vtedy som spoznala chlapca, ktory bol ku mne velmi mily, pozorny, romanticky, daval mi vsetko to co som chcela.... mala som tiez v hlave chaos. nedoslo medzi nami k nicomu - len rozhovory, pohlady, ale tie pocity hovorili za vsetko.
potom sa zrazu moj priatel "zbadal", chcel sa porozpravat, napravit vsetko to zle a vo chvili ked sa ma spytal "spoznala si niekoho?", tak ja som nedokazala klamat. povedala som, vlastne som nepovedala nic. bola som len ticho... potom to uz slo samo. povedal, ze sa mam ja rozhodnut, ze bud sa s nim prestanem stretavat alebo sa nas vztha konci. nebolo to doslova taketo ultimatum. prehovaral mi do duse, vravel to, co som vedela, ale nechcela som to pocut - ze vzdy su prve mesiace pekne, ze si vie predstavit ako sa ja citim, ako lietam v oblakoch, lebo tieto stavy som pri nom uz dlho nezazila... ale mam si to sama uvedomit.. aby ten pad z oblakov nebol prilis tvrdy...
v tej chvili som si ho zacala strasne vazit, lebo ma nenutil, povedal, ze si mam vybrat sama, ale vsetko mat nemozem.... ze on chce, aby som bola stastna a zalezi len na mne, kde to stastie najdem... ani si nevies predstavit aka malicka som sa vtedy citila. a hlupa... ale to bolo uz davno a taky stav trval mozno dva mesiace. keby som bola "slobodna", skusim vztah s tym druhym... ale vedela som, co by som stratila. a mimochodom, na tom druhom som videla tiez chyby...
ale to je z ineho sudka, len som ti chcela napisat, ze taketo veci sa ludom stavaju casto a je len na nas ako si ich vyriesime. kazdy sme si strojcom vlastneho stastia
Dakujem za pekny mail: )
Mas ve vsem pravdu, ja vim, ze chci neco co nemam a proto po tom touzim stale vic. Tve pocity taky chapu, my se spolu stykali rok, aniz by mezi nama k necemu doslo a stejne jsem si tim navzajem nicili vztahy, takze nekdy staci jen blizkost toho druheho a zatemni se to hlava : ). Priznala bych se stajne asi jako ty, kdyby ne to prislo, asi bych to nedokazala utajit. Ale myslim,ze muj pritel je uz moc opatrny a tak se radeji (i kdyz to v lete na me musel videt) na nic neptal. Ted to trochu utichlo, ale ja na rozdil od tebe dospela po roce do stavu, kdy jsem vedela ze bych nas vztah okmzite ukoncila, protoze me to s nim ani po roce nepreslo. Jenze to vsecho taky diky tomu, ze pred rokem jsem si tim az tak jista nebyla a tak jsem zase trochu z toho utikala ja. Az kdyz jsem ho nemela, tak mi to doslo. Asi pozde, ted zase utika on. Ja uz pro to vic udelat nemuzu, dvakrat jsem mu rekla, ze s nim chci byt, jeslti to citi taky a ze od nej nic neocekavam, ani sliby ani zavazky, jen aby byl se mnou kdyz to tak bude citit. Jesli spolu byt mame, tak verim ze jednou budeme a jestli me nemiluje, tak zkratka neprijde. To je zivot, ja jen uz po tomto poznani asi nejsem schopna vratit se zpet. Ale mozna je to pro mne dobre, Ja mysim, ze kdyz se clovek takhle zblazni, tak mu v jeho vztahu neco nefunguje... a prot je to horsi jako nevera : )
Dakujem
Francois napsal(a):
Mila Mirko, naprosto ti rozumim, uplne mi naskocila husi kuze, kdyz jsem si to precetla, mluvis mi z duse. Mam neco podobneho za sebou a porad s tim jeste bojuji. Nejsem sice vdana, ale mam dlouholety vztah. Potkala jsem pred rokem a pul nekoho, kdo obratil muj zivot na ruby. Byla jsem jako ve snach a to mezi nama rok nedoslo k sexu, protoze jsem oba nekoho meli a necheli to kazit. Co cert nechtel, vyspali jsem se spolu. Bylo to pekelne dobry sex se spriznenou dusi! Fungovalo naprosto vsechno. Chtela jsem spalit mosty za starym vztahem a zacit snim, ale...dostal strach a tak spolu nejsme (je mladsi jako ja). Od te doby nejsem ale schopna najit uplne zpet cestu ke svemu partnerovi, protoze stejne jako ty mam pocit, ze ho mozna jiz nemiluji. Nevim ale jestli to neni jen pomateni smyslu (i kdyz u me trva jiz dlouho
a kdykoli ho potkam, litam v tom zase. S pritelem jsem si uz taky prosli spousostou utrap a nakonec jsem vsechny krize prekonali. Dnes vim ze v nem mam oporu, jistotu i pritele, ale nevim jsetli to je Ta Prava Laska. Je mi jasne ze zadna vasen neni vecna, ale bojim se ze mi tato zkusenost otevrela oci natolik, ze uz nejsem schopna se do tho naplo vratit zpet a napul nic delat nechci. Natoz tak vztah. Na druhou starnu se bojim odejit, bojim se ze pak vystrizlivym a budu se bit do hlavy co za hloupost jsem udelala. Jenze ja nevystrizlivela uz rok a pul...
Francois
Do hlavy se bít určitě nebudeš. Proč jen si ženy pokaždé o své niterné intuici myslejí, že je to nějaké krátkodobé poblouznění?? Proč holky neposloucháte ten nejcennější hlas, toho nejcennějšího rádce, kterého máte? Svůj vnitřní hlas?
Po roce a půl si už přeci nemůžeš myslet, že jsi v pomatení smyslů. NAOPAK. Tvé smysly jsou zcela v pořádku, jen ty jim nevěříš. Přitom jsou tvou součástí a "kabelem", kterým k tobě "shora" plyne pravda a poznání.
Ještě s SEX kontra POROZUMĚNÍ:
Nikdy nefunguje vztah bez sexu. Naopak tam, kde i po letech funguje sex, funguje vztah. Ne románový (občas i létají talíře - ale někdo má doma Itálii plánovitě), ale zdravý vztah.
Víte proč?
SEX = výraz našeho srdce, spontaneity, emocí, vnitřní energie
POROZUMĚNÍ = výraz našeho mozku, racionality a strachu před samotou
V tom je ten rozdíl. Je to samozřejmě zjednodušeně řečeno, ale pokud vám nefunguje sex, znamená to, že vaše těla, vaše vnitřní vitální naladění, spolu nekorespondují. To, že si s partnerem hezky popovídáte, něco vám doma opraví, nakoupí, je spolehlivý - je sice fajn, ale díky tomu se vzdáváte lásky a štěstí. A to je podle mého příliš vysoká cena, kterou platíte.
Duševní souznění hledejte u svých nejbližších kamarádek. Jsou to také ženy, takže vás naprosto pochopí. U muže hledejte pevnost, odvahu, duševní nespoutanost a - LÁSKU.
Znám bohužel ve svém okolí 2 případy, kdy si mladé holky vzaly po dlouholetých vztazích přítele, se kterým už pár měsíců (spíš let) nespí. Říkala jsem jim "holky, neblbněte - to nebude fungovat". A ony "my se chceme vdávat, koho bychom si hledaly, už jsme na sebe zvyklí, je to fajn kluk". A teď - obě ta manželství jsou po půl roce v hluboké krizi, protože to, co si holky myslely - že se po svatbě "něco změní" - se nezměnilo ani o píď.
Nevěřte vztahům, kde nemáte chuť se s partnerem pomilovat! Je to jedna z prvních indicií, že to přestává fungovat a nikdy se to nezlepší. Nevěřte iluzím a řečem o tom, že "hlavně že si rozumíte". Chtějte víc! Můžete mít krásný důvěrný vztah a komunikaci - a sex navíc.
Znám spoustu párů, kteří spolu i po 10-20 letech "šukají jak králící" a kdykoli je vidím, sálá z nich ohromná energie. Většinou už mají děti a za ta léta je semlelo spoustu každodenních starostí - ale spí spolu. Sex je nádherná věc mezi dvěma lidmi. Nevzdávejte se jí ze strachu, že už nikoho lepšího nenajdete. Pokud si totiž tohle budete říkat, tak už ho fakt nenajdete. A místo svůj život PROŽÍT budete jen PŘEŽÍVAT. Je to škoda.
Není tady
avalonka napsal(a):
Francois napsal(a):
Mila Mirko, naprosto ti rozumim, uplne mi naskocila husi kuze, kdyz jsem si to precetla, mluvis mi z duse. Mam neco podobneho za sebou a porad s tim jeste bojuji. Nejsem sice vdana, ale mam dlouholety vztah. Potkala jsem pred rokem a pul nekoho, kdo obratil muj zivot na ruby. Byla jsem jako ve snach a to mezi nama rok nedoslo k sexu, protoze jsem oba nekoho meli a necheli to kazit. Co cert nechtel, vyspali jsem se spolu. Bylo to pekelne dobry sex se spriznenou dusi! Fungovalo naprosto vsechno. Chtela jsem spalit mosty za starym vztahem a zacit snim, ale...dostal strach a tak spolu nejsme (je mladsi jako ja). Od te doby nejsem ale schopna najit uplne zpet cestu ke svemu partnerovi, protoze stejne jako ty mam pocit, ze ho mozna jiz nemiluji. Nevim ale jestli to neni jen pomateni smyslu (i kdyz u me trva jiz dlouho
a kdykoli ho potkam, litam v tom zase. S pritelem jsem si uz taky prosli spousostou utrap a nakonec jsem vsechny krize prekonali. Dnes vim ze v nem mam oporu, jistotu i pritele, ale nevim jsetli to je Ta Prava Laska. Je mi jasne ze zadna vasen neni vecna, ale bojim se ze mi tato zkusenost otevrela oci natolik, ze uz nejsem schopna se do tho naplo vratit zpet a napul nic delat nechci. Natoz tak vztah. Na druhou starnu se bojim odejit, bojim se ze pak vystrizlivym a budu se bit do hlavy co za hloupost jsem udelala. Jenze ja nevystrizlivela uz rok a pul...
Francois
Do hlavy se bít určitě nebudeš. Proč jen si ženy pokaždé o své niterné intuici myslejí, že je to nějaké krátkodobé poblouznění?? Proč holky neposloucháte ten nejcennější hlas, toho nejcennějšího rádce, kterého máte? Svůj vnitřní hlas?
Po roce a půl si už přeci nemůžeš myslet, že jsi v pomatení smyslů. NAOPAK. Tvé smysly jsou zcela v pořádku, jen ty jim nevěříš. Přitom jsou tvou součástí a "kabelem", kterým k tobě "shora" plyne pravda a poznání.
Ještě s SEX kontra POROZUMĚNÍ:
Nikdy nefunguje vztah bez sexu. Naopak tam, kde i po letech funguje sex, funguje vztah. Ne románový (občas i létají talíře - ale někdo má doma Itálii plánovitě), ale zdravý vztah.
Víte proč?
SEX = výraz našeho srdce, spontaneity, emocí, vnitřní energie
POROZUMĚNÍ = výraz našeho mozku, racionality a strachu před samotou
V tom je ten rozdíl. Je to samozřejmě zjednodušeně řečeno, ale pokud vám nefunguje sex, znamená to, že vaše těla, vaše vnitřní vitální naladění, spolu nekorespondují. To, že si s partnerem hezky popovídáte, něco vám doma opraví, nakoupí, je spolehlivý - je sice fajn, ale díky tomu se vzdáváte lásky a štěstí. A to je podle mého příliš vysoká cena, kterou platíte.
Duševní souznění hledejte u svých nejbližších kamarádek. Jsou to také ženy, takže vás naprosto pochopí. U muže hledejte pevnost, odvahu, duševní nespoutanost a - LÁSKU.
Znám bohužel ve svém okolí 2 případy, kdy si mladé holky vzaly po dlouholetých vztazích přítele, se kterým už pár měsíců (spíš let) nespí. Říkala jsem jim "holky, neblbněte - to nebude fungovat". A ony "my se chceme vdávat, koho bychom si hledaly, už jsme na sebe zvyklí, je to fajn kluk". A teď - obě ta manželství jsou po půl roce v hluboké krizi, protože to, co si holky myslely - že se po svatbě "něco změní" - se nezměnilo ani o píď.
Nevěřte vztahům, kde nemáte chuť se s partnerem pomilovat! Je to jedna z prvních indicií, že to přestává fungovat a nikdy se to nezlepší. Nevěřte iluzím a řečem o tom, že "hlavně že si rozumíte". Chtějte víc! Můžete mít krásný důvěrný vztah a komunikaci - a sex navíc.
Znám spoustu párů, kteří spolu i po 10-20 letech "šukají jak králící" a kdykoli je vidím, sálá z nich ohromná energie. Většinou už mají děti a za ta léta je semlelo spoustu každodenních starostí - ale spí spolu. Sex je nádherná věc mezi dvěma lidmi. Nevzdávejte se jí ze strachu, že už nikoho lepšího nenajdete. Pokud si totiž tohle budete říkat, tak už ho fakt nenajdete. A místo svůj život PROŽÍT budete jen PŘEŽÍVAT. Je to škoda.
...hele já nevím co na to říct, mluvíš mi z duše a já se skroro rozplakala, já samozřejmě ten „vnitřní hlas„ slyším a parkrát jsem ho již neposlechla a vždycky se mi to vrátilo!!! Jenže jsem nenapravitelná, jakmile se to chvíli zklidní, jdu se vráti do starých kolejí a to je zle. Vím že už to nebude nikdy mezi náma fungovat jako dřív a že je jen otázka času kdy budu zase pořádně nešťastná. Zkusím dát na tebe, máš pravdu, jestli mi nevyjde tahle láska, tak přijde jiná. Já se jen musím uvolnit a dát tomu šanci, jinak se v tom budu motat jak v začarovaném kruhu a nikdy z něj nevyskočím. A to bude pak peklo : ). Díky!
francois napsal(a):
avalonka napsal(a):
Francois napsal(a):
Mila Mirko, naprosto ti rozumim, uplne mi naskocila husi kuze, kdyz jsem si to precetla, mluvis mi z duse. Mam neco podobneho za sebou a porad s tim jeste bojuji. Nejsem sice vdana, ale mam dlouholety vztah. Potkala jsem pred rokem a pul nekoho, kdo obratil muj zivot na ruby. Byla jsem jako ve snach a to mezi nama rok nedoslo k sexu, protoze jsem oba nekoho meli a necheli to kazit. Co cert nechtel, vyspali jsem se spolu. Bylo to pekelne dobry sex se spriznenou dusi! Fungovalo naprosto vsechno. Chtela jsem spalit mosty za starym vztahem a zacit snim, ale...dostal strach a tak spolu nejsme (je mladsi jako ja). Od te doby nejsem ale schopna najit uplne zpet cestu ke svemu partnerovi, protoze stejne jako ty mam pocit, ze ho mozna jiz nemiluji. Nevim ale jestli to neni jen pomateni smyslu (i kdyz u me trva jiz dlouho
a kdykoli ho potkam, litam v tom zase. S pritelem jsem si uz taky prosli spousostou utrap a nakonec jsem vsechny krize prekonali. Dnes vim ze v nem mam oporu, jistotu i pritele, ale nevim jsetli to je Ta Prava Laska. Je mi jasne ze zadna vasen neni vecna, ale bojim se ze mi tato zkusenost otevrela oci natolik, ze uz nejsem schopna se do tho naplo vratit zpet a napul nic delat nechci. Natoz tak vztah. Na druhou starnu se bojim odejit, bojim se ze pak vystrizlivym a budu se bit do hlavy co za hloupost jsem udelala. Jenze ja nevystrizlivela uz rok a pul...
Francois
Do hlavy se bít určitě nebudeš. Proč jen si ženy pokaždé o své niterné intuici myslejí, že je to nějaké krátkodobé poblouznění?? Proč holky neposloucháte ten nejcennější hlas, toho nejcennějšího rádce, kterého máte? Svůj vnitřní hlas?
Po roce a půl si už přeci nemůžeš myslet, že jsi v pomatení smyslů. NAOPAK. Tvé smysly jsou zcela v pořádku, jen ty jim nevěříš. Přitom jsou tvou součástí a "kabelem", kterým k tobě "shora" plyne pravda a poznání.
Ještě s SEX kontra POROZUMĚNÍ:
Nikdy nefunguje vztah bez sexu. Naopak tam, kde i po letech funguje sex, funguje vztah. Ne románový (občas i létají talíře - ale někdo má doma Itálii plánovitě), ale zdravý vztah.
Víte proč?
SEX = výraz našeho srdce, spontaneity, emocí, vnitřní energie
POROZUMĚNÍ = výraz našeho mozku, racionality a strachu před samotou
V tom je ten rozdíl. Je to samozřejmě zjednodušeně řečeno, ale pokud vám nefunguje sex, znamená to, že vaše těla, vaše vnitřní vitální naladění, spolu nekorespondují. To, že si s partnerem hezky popovídáte, něco vám doma opraví, nakoupí, je spolehlivý - je sice fajn, ale díky tomu se vzdáváte lásky a štěstí. A to je podle mého příliš vysoká cena, kterou platíte.
Duševní souznění hledejte u svých nejbližších kamarádek. Jsou to také ženy, takže vás naprosto pochopí. U muže hledejte pevnost, odvahu, duševní nespoutanost a - LÁSKU.
Znám bohužel ve svém okolí 2 případy, kdy si mladé holky vzaly po dlouholetých vztazích přítele, se kterým už pár měsíců (spíš let) nespí. Říkala jsem jim "holky, neblbněte - to nebude fungovat". A ony "my se chceme vdávat, koho bychom si hledaly, už jsme na sebe zvyklí, je to fajn kluk". A teď - obě ta manželství jsou po půl roce v hluboké krizi, protože to, co si holky myslely - že se po svatbě "něco změní" - se nezměnilo ani o píď.
Nevěřte vztahům, kde nemáte chuť se s partnerem pomilovat! Je to jedna z prvních indicií, že to přestává fungovat a nikdy se to nezlepší. Nevěřte iluzím a řečem o tom, že "hlavně že si rozumíte". Chtějte víc! Můžete mít krásný důvěrný vztah a komunikaci - a sex navíc.
Znám spoustu párů, kteří spolu i po 10-20 letech "šukají jak králící" a kdykoli je vidím, sálá z nich ohromná energie. Většinou už mají děti a za ta léta je semlelo spoustu každodenních starostí - ale spí spolu. Sex je nádherná věc mezi dvěma lidmi. Nevzdávejte se jí ze strachu, že už nikoho lepšího nenajdete. Pokud si totiž tohle budete říkat, tak už ho fakt nenajdete. A místo svůj život PROŽÍT budete jen PŘEŽÍVAT. Je to škoda....hele já nevím co na to říct, mluvíš mi z duše a já se skroro rozplakala, já samozřejmě ten „vnitřní hlas„ slyším a parkrát jsem ho již neposlechla a vždycky se mi to vrátilo!!! Jenže jsem nenapravitelná, jakmile se to chvíli zklidní, jdu se vráti do starých kolejí a to je zle. Vím že už to nebude nikdy mezi náma fungovat jako dřív a že je jen otázka času kdy budu zase pořádně nešťastná. Zkusím dát na tebe, máš pravdu, jestli mi nevyjde tahle láska, tak přijde jiná. Já se jen musím uvolnit a dát tomu šanci, jinak se v tom budu motat jak v začarovaném kruhu a nikdy z něj nevyskočím. A to bude pak peklo : ). Díky!
Jo a nemáš nějaký tip jak se odmilovat..? Pořád ho mám v hlavě (a nejen tam : )
"Jdu se vrátit do starých kolejí"
"Jak se odmilovat"
Francois,
největším nepřítelem každého člověka je on sám. Konkrétně jeho vlastní LENOST a ZBABĚLOST. To je známá věc, ale málokdo si to uvědomuje. Dalším nepřítelem - zejména žen, které jsou založené na citech - je ZÁVISLOST NA LÁSCE. To je tak trošku možná i tvůj problém. Pocit "nikoho nemám" - "nejsem nic". Ale partnerská láska je jen jednou z mnoha životních fazet - je jich mnohem mnohem víc. Už jsi je objevila? Víš, o čem mluvím?
Běž a zkus to zjistit. Umění, hudba, příroda, charita, sport, domácí práce, keramika... cokoli tě napadne a cokoli ráda děláš. Vrhni se na to! Nechceš spadnout do starých kolejí? TAK TAM NEPADEJ. Chceš něco udělat? TAK TO UDĚLEJ!
Mně osobně strašně pomáhají inline brusle. Hodím si do sluchátek svou oblíbenou muziku, rozjedu se táhlými kroky po Ladronce (tam je hlaďoučkej asfalt) nebo dole v Modřanech (tam u Vltavy jsou nádherná rána v létě, hnízdí tam labutě!) a cítím se úplně prázdná. V tom smyslu, že jsem tam jen já, ta asfaltka, čistý vzduch a nádherné letní ranní sluníčko. (Samozřejmě ne teď v zimě...
Nikdo mě nesoudí, nikdo po mě nic nechce. Nejsem tam já-pracovnice, nejsem tam já-dcera ani já-řidička ani já-matka. Jsem tam jen JÁ-ČLOVĚK. Cítím se přitom úplně svobodná. Pak dojedu zpocená jak prase k autu, vyplaví se mi adrenalin a endorfiny a jí vidím, jak moc mi svět a život nabízí - jak je na světě krásně (i když jsem sama - na to vůbec v tu chvíli nemyslím) a jak jsou někteří lidé slepí, že to nevidí.
Pachtíme se po těch svých vztazích/nevztazích a nevidíme, že jsme:
a) zdraví
b) žijící v zemi, kde se nebojuje
c) sytí
d) máme kde bydlet
e) máme spoustu přátel
f) máme spoustu času na poznávání krás světa
g) máme svobodu být čím chceme
Vždycky je dobré vystoupit ze své situace a vidět, že se nám vlastně nic tak hrozného neděje. Že jsou lidi, kteří se mají mnohem mnohem hůř.
Potřebuješ trochu odstup od těch svých mužských. Najdi sama sebe a pak už to nebude jen přetvářka, když třeba nezvedneš mobil, aby ses do toho vztahu zase nezapletla - pak už to bude realita. Už ti to nebude stát za to, protože budeš mít všechny krásy světa, které ti chlapa vynahradí.
ALE POZOR - vynahradí jen dočasně. Je málo důležitějších věcí, než opravdová láska s mužem. Ta ti pak ale přijde, protože budeš připravená. Protože se tou láskou naplníš sama. Nikoho k tomu nepotřebuješ. Naplníš se láskou sama k sobě, ke světu - a to je pro mužský mocný afrodisiakum. Nemusíš být vůbec krásná, stačí, když budeš milovat. Prostě jen tak milovat všechno kolem sebe. To přitáhne mužský jako vábnička. A co víc - přitáhne ti to muže, který bude naladěný stejně. Pak budeš šťastná. Ale chce to vůli, chce to píli a chce to čas. Taky odvahu. Za to tě ale čeká - A NEMINE - zasloužená odměna.
Není tady
to Mirka a Somaia
Taky se mi to stalo. S manželem jsme byli pro sebe ti prvni - ja pro něj něco jako osudova žena, on pro me jistota a spolehlivost a samozrejme i laska. Sex byl OK, ale oba jsme hodne uzavreni a nikdy jsme si nedokazali rict, co bysme chteli.(muz je trochu puritan a ja jsem mela nejake neprijemne zazitky v detstvi o kterych jsem s nim nikdy nechtela mluvit)
Jsem vdana 25 let, pred par lety se dostavila krize - spis jsem ji prozivala ja a manzel nejak nechtel naslouchat, ze mame problem, natoz neco resit.... Teprve pak se stalo to, co se stalo: milenec, ktery mi poskytl to, co manzel nikdy ne... hezka slova i hezke chvile se vsim vsudy a bez ostychu, kdy jsem se citila svobodna a nemela jsem pocit, ze delam neco spatneho...
Manzela miluju, se svym pritelem jsme si urcitym zpusobem blizci, ale mame jasne vymezene hranice, ze to co nas potkalo je jen mezi nami dvema a nikoho dalsiho to nesmi zasahnout.
Ale fakt je, ze sex s manzelem beru jen jako povinost, uz leta zadne chveni... Asi jsem skvela herecka, protoze on je v pohode... Chtela bych, aby to bylo jako driv, ale neco je ve mne zablokovane. Taky nevim, co s tim 
Je to uplna pravda, bez dobreho sexu, teda bez porozumenia v tejto sfere nemoze ziaden vztah dobre fungovat. Sme rozni a mame rozne potreby, je dolezite najst si niekoho, kto to aj v sexualnej oblasti citi rovnako, alebo podobne. Tym ani nemam na mysli sulad vo frekvencii milovania, skor tak nejako v style ( aj ked to slovicko znie hlupo v tejto suvoslosti ).
Zivot bez vasne je na "houby", aj keby tam mala byt istota ako hrom.....
Nasla som v novom vztahu to, co som myslela, ze existuje len v mojich predstavach, stale to nechapem, ale je to tak.
Není tady
Ahoj francois,
nevystřízlivíš ani za 5 let! A víš proč? Protože tzv. sytý hladovému nevěří.
Když budeš mít toho "svého" doma a jistýho, stále tě bude lákat to neznámé a neochutnané ovoce. Pozor však na to, veliký oheň dokáže pak rychle vyhasnout. Pro mně (po mých zkušenostech-zažila jsem totéž)je lepší když doutná malý plamének, který můžeš stále rozdmýchávat.
V podstatě jsi už napsala, že s přítelem jste to překonali-není toto už známka jakési stability vztahu? A co ten úlet? Myslíš, že s ním bys překážky taky překonala?
Nemohu ti radit, když dva dělají totéž, není to totéž.Ale doporučuji nic neuspěchat a být trpělivý. Jestli to stálo za to, to zjistíš. Chce to odstup-ale jestli chceš být poctivá, odstup od obou chlapů.Zvládla bys to?
Misho, jsi zlatíčko, myslíš to dobře, ale jsi trochu mimo - což vysvětluje tvůj věk a nedostatek zkušeností. Taky mi bylo před téměř deseti lety tolik co tobě a měla jsem ideály.
Ale k tvému příspěvku: Poradit ženě, kterou už nebere vlastní manžel a poznala někde něco úplně jiného a (bohužel) daleko lepšího a spalujícího, aby si dala s vlastním mužem rande a pomilovala se s ním v autě, to je jako kdybys kdybys někomu, komu je nevolno z toho, kdo je přejedený čokolády, nabídla pro změnu....čokoládovou bonboniéru.
Přeju ti, aby tě nikdy nepotkalo to, že si musíš dát nejdřív půl litru vína, aby jsi ze sexu s manželem měla něco víc než rozcvičku.
..žádný vztah není ideální,ale pokud máš pocit,že jsi v začarovaném kruhu...co kruhu..kolu tak musíš něco udělat.Já se v něm plácám už dva roky a to jsem už skoro 20 let vdaná.Pořád se otáčím komu ublížím a na sebe nemyslím...ale tady na babinetu je tolik moudrých žen,že jsem si konečně vše ujasnila...a konečně s tím něco budu dělat.Nejde žít bez lásky a sexu...a pokud tohle člověk nemá tak hodně strádá.Můžeš mít s partnerem spoustu různých zájmů,přátel,společného finančního zabezpečení,dokonce i děti,ale jakmile si ten druhý nevšimne ,že strádáš citově,nejde to vydržet.Nejde žít s člověkem jen proto,že jste si už na sebe zvykli a usínat vedle někoho kdo tě ani neumí pohladit...můžeš tak žít věčně ,třebas dalších 20let?Jestli ti můžu poradit..jdi tam kde tě to táhne víc..a nehled..kolem..pá
Je to strašně těžká situace. Já se teď taky motám mezi dvěma muži a nevím, co dělat a jak se rozhodnout...
S přítelem jsme spolu už 6 let, je strašně hodný, nikdy mi nic špatného neprovedl, je to také opravdový kamarád a vím, že mě opravdu miluje. Udělal by pro mě první poslední. Docela by nám to klapalo, až na to, že mě s ním přestal bavit sex. Prostě žádná vášeň, žádné vzrušení, nic.
Poznala jsem kluka, který je taky moc hodný, miluje mě a já jeho. Je nám spolu strašně dobře. Pár let jsme si pouze psali, nebo se sem tam venku sešli, dali si pusu, ale k ničemu jinému mezi námi nedošlo, ale když se to stalo, tak to bylo krásný a sex s ním mě baví.
Několikrát jsem uvažovala o tom, že se s přítelem rozejdu, abych mohla být s tím, ke komu mě to táhne, ale nemám odvahu. Vím, že bych příteli neuvěřitelně moc ublížila a to nechci, protože ho mám pořád moc ráda. Je opravdu velmi citlivý a do mě zamilovaný, bojím se toho, jak by to nesl. Tak jsme pořád spolu a po večerech se tajně scházím s někým jiným... Vím, že nedělám nic hezkého, ale prostě si nemůžu pomoct. Uklidňuji se tím, že přítel nic neví, tak ho to netrápí... Ale trápím se já, protože opravdu nevím, co dělat. Nechci nikomu ublížit, toho se bojím nejvíc, tak nevím, jak tuto těžkou situaci v klidu vyřešit. Pořád nad tím přemýšlím a řádné rozumné řešení mě nenapadá.
Je to boj...
sunny2, velmi sa mi pacia tvoje nazory. Diq za ne 
... There is only 10 types of people. Those who understand binary and those who don't. ... Není tady
A s přítelem tě to na začátku nebavilo? Láska přeci není jenom o sexu nebo se zase pletu?
Není tady
Ahoj Uzliku, ako si na tom ty?
... There is only 10 types of people. Those who understand binary and those who don't. ... Není tady
Oxi, nemas za co, ale potesilo ma to 
Pralinka, ako dlho si s tym "novym priatelom"? vies, na zaciatku je vzdy vsetko krasne, vzdy je aj ten sex iny... je to nieco nove, nepoznane, nieco co objavujes... je len na tebe ake priority si zvolis, lebo ako sa hovori ZIVOT JE OTAZKA PRIORIT...
ako som uz vyssie pisala, aj ja som bola v stave, kedy ma niekto novy velmi ocaril... ale uvedomila som si prave to, ze to aky je clovek prve tri mesiace vztahu, nie je rozhodujuce... treba si zvazit pre a proti, treba vediet, co ta drzi pri partnerovi. je pravda, ze sex je velmi dôlezitou castou vztahu...
skusala si na tom pracovat aj so "starym partnerom"?
Není tady