Račice dračice napsal(a):

Bože Pistaeli   Čteš mě vůbec očima   Mluvíš o koze a já o voze.....psala jsem, že bych vypustila slovo "špatný", jsme špatní, ty jsi špatná, my jsme špatní.......chápeš  
Já jsem nepsala, že je špatné říct ne, dneska nemohu, ne, to pro tebe neudělám - to je správné. Já psala čistě o slovu ŠPATNÉ, jako o označení něčeho v nás..../a že ho nahrazuji slovem chyby, což je naší součástí/

No jaksi Breilovo písmo na obrazovce nemám
Ale tak my nejsme špatní, my chybujem. Ale proto, že chybuji ještě (ne)jsem špatní. Víš dráčku jde o to jak ono slovo chápeš. Pokud máš špatný=chyba je to v pohodě, pokud tomu dáš i tí "chybě" jiný význam je to pak matoucí.

Tulipánka napsal(a):

Hirondel,
mohla bys prosím přiblížit tuto myšlenku? Hlavně o dát emoci jiný energetický potenciál. Jiný směr. Zaměření do své mysli.
Neustále řeším problém, že když mi někdo řekne něco, čím mi dá najevo mou nedokonalost (na něco nemám, něco jsem zapomněla, udělala špatně, nesplnila jsem dohodu), tak okamžitě začnu brečet. Prostě mě to emočně zasáhne, protože si uvědomím, že jsem "špatná", protože vím, že na to opravdu nemám, zapomněla jsem, udělalal špatně, .... Pořád si říkám: nezačnu brečet, nezačnu brečet a pak už to přesáhne mez a já se prostě rozbrečím . Nejde s tím nic udělat, i když si to uvědomuji a jsem při tom bdělá (vím, že si to nemám brát osobně).

Díky

Tulipanko,
Nejdriv reknu,ze souhlasim s tvrzenim Racice= pokud si rikas- 'nebrec',spustis tim emocionalni blokadu. Stane se, ze to co odmitas,to se Ti bude vnucovat. Je tedy nutny,nepotlacovat a neignorovat sve pocity ale dat jim pruchod.Vzapeti se na ne zamerit.Jak jsem psala vcera. Venovat jim pozornost.Sledovat je.
Protoze casem to cemu se venujes svou vuli a pranim zpracovat to,to pak odchazi bez nasilneho boje.
Samo o sobe tohle nestaci.Jsou potreba dalsi kroky ke zmenam.Tim se dostavame k tomu o cem pisu=zamerit se do sve mysli.Mam tim namysli,prani se poznat,poznat svuj vnitrni psychicky svet.

Souhlasim i s Pan do jiste miry,protoze v nasi psychice jsou uchovany stiny v podobe vlastnosti ktere k nam patri (nasbirali jsme je na ceste zivotem) a ktere se snazime odstrcit,neprijimat. Hodim do placu napr. zarlivost,spatne naldy,vztek,nenavist k necemu k nekomu, lhani,nedochvilnost atd. atd.
Jde tedy o to neodmitat je,nezavrhovat ,ale napravit je.Tim ze sve vlastnosti,pokud si je sami uvedomujem(predevsim my sami),hodnotime je podle sebe jako neprijatelne pro sve stesti,tim je zarucen prvni krok k naprave.

Ale je totiz dost dobre mozny ze to co Ti nakukal nekdo,to k Tobe proste nepatri. Kdyz Ti nekdo dava najevo napriklad Tvou nedokonalost,predstav si ze Ty vlastne ne -vedome prijimas a privlastnujes si jeho nazor.
Neni mozne nechavat se definovat druhymi.Protoze nazory, ze to co musi platit "vzdy" a "pro kazdeho" jako takove ci makove,jsou pomylena.
Nevim jestli me rozumis. Proste prave z toho duvodu je nutne znat sam sebe,svuj vnitrni svet a potencial.Svou pravdu o sobe,nikoli tu kterou nam nekdo predklada.
Priklad: nekdo rekne- "udelalas to spatne".  Mas volbu a to takovou ze pochopis ze "spatne" to muze byt jen pro nej a Ty se tim nechas pohltit(uveris),nebo si proveris sve kvality,sve hodnoceni sebe sama a reknes si- 'delam co dokazu'. Udelala jsem to co jsem povazovala za spravne, ackoli on nekdo to vidi jako spatne.

Jsou to propleteni mezi lidmi.Kazdyzodpovida za svuj vnitrni potencial. No a ego je tim co stale naseptava mnoho bludu.

Skutecnost neni slovo ani myslenka,je to to ,co vlastnim bytim prozivame.  Je rec o duchapritomnosti.

Tulipku,chapes me trosku?

Hir,
myslím, že tě chápu.
Když někdo řekne, že jsem držgrešle, tak mi to vůbec nic neudělá. Já vím, že nejsem, takže mu akorát maximálně řeknu, že to není pravda, že dávám každý měsíc na .... a na ....
Problém spíš spočívá v tom, když mi řekne: hele, já myslela, že jsme se dohodly, že bla, bla, bla... a tys to udělala úplně jinak! A já pak vím, že má pravdu, že jsem v chápání a zapamatovávání trošku tupější, je mi to líto a asi to cítím jako výtku rodičů, abych se změnila, že tak nejsem "hodná holčička". Že je moje chyba, že jsem to neudělala správně (i když jsem to udělalal nejlépe, jak jsem mohla) a jsem proto špatná. A nebo mi vadí, že si ten člověk o mě myslí, že jsem ho podvedla, protože jsem to udělala jinak.
Nebo když mi na výšce řekla vyučující, že na Němčinu nemám, že mi ten test dát nemůže, já tušila, že mám v Němčině slabinu, obrovskou a ubližovalo mi, že je fakt tak veliká, že je to na vyhození ze školy.
Je to asi pořád trošku o projekci: nevadí nám útoky, o kterých víme, že jsou vynešené neprávem, ale ty, o kterých tušíme, že jsou vynešené právem.

Upravil(a) Tulipánka (22. 10. 2008 13:36)

Pisateli,
ano, člověk "chybuje" pro své ego, ale jeho úkolem je přeci to ego nemít. A pokud ten úkol nesplnil, je špatný. Takhle nějak to cítím i když vím, že každý má právo na své "chyby" a nikdo nemusí dělat vůbec nic a už vůbec ne rušit své ego. A pokud to někomu vadí, že i já mám špatné stránky, tak je to jeho problém a ne můj. Ale v konkrétní situaci je to ale vždy o moc složitější.

Tulipánka napsal(a):

Pisateli,
ano, člověk "chybuje" pro své ego, ale jeho úkolem je přeci to ego nemít. A pokud ten úkol nesplnil, je špatný. Takhle nějak to cítím i když vím, že každý má právo na své "chyby" a nikdo nemusí dělat vůbec nic a už vůbec ne rušit své ego. A pokud to někomu vadí, že i já mám špatné stránky, tak je to jeho problém a ne můj. Ale v konkrétní situaci je to ale vždy o moc složitější.

Ale ego musíš mít, bez něj fyzicky nepřežiješ. Ono egem emoci "rozchodíš", ale pořád dokud jí nepro a neodžiješ tak se ti nebude žít dobře pořád budeš mít slepé oči v bludišti života. Navíc emoce =nemoc. Takže emoce ke svému životu potřebuješ, stejně jako to ego. Jen je třeba krotit ego a naslouchat duši.
Pro Hir a to jak na vědomé tak i nevědomé rovině bytí.

Tulipánka napsal(a):

Marti,
nechci být dobrá pro maminku ani pro tatínka, spíš chci být dobrá pro toho, kdo o mě trvdí opak.

No právě, v tom je ten problém. Když se hlouběji zamyslíš, prapůvod stejně najdeš ve vztahu k rodičům...

Protože, kdo je v pohodě, nemá potřebu ostatním dokazovat, že má pravdu... je mu to jedno - protože sám VÍ, že má pravdu :-)

Já to mám taky - a já vím, že to dělám kvůli tátovi... no je dobré si to uvědomit :-) Pak se s tím líp pracuje.

Marti,
ano, nebyla jsem pro své rodiče nikdy dost dobrá, vždy jsem měla nějaké průšvihy. Stačilo rozbitý hrníček. Možná ten hrníček je prapůvodem všeho. Byla to má chyba, že jsem hrníček rozbila, protože jsem nebyla dost šikovná. A já přeci musím být šikovná! Když ne, tak jsem špatná.
Nikomu nezáleželo na tom, že jsem se snažila s hrníčkem manipulovat jak nejlépe to šlo. Nikoho nezajímalo, že já sama svoji šikovnost neovlivním.
Tohle je společenský zákon, který se musí dodržovat. A když ne, tak jsi ve společnosti hendikepovaná .

Už tomu rozumím!!!
Každý, kdo mi nadává, se v té chvíli stává hubujícím rodičem. A pak brečím lítostí, že jsem špatná, protože jsem nesplnila jeho očekávání .
Teď mám další větu: už nikdy se nenechat hodnotit rodiči ani nikým jiným, co jsem udělala nesprávně.

Upravil(a) Tulipánka (22. 10. 2008 14:39)

Tulipánka napsal(a):

A nebo mi vadí, že si ten člověk o mě myslí, že jsem ho podvedla, protože jsem to udělala jinak.
Nebo když mi na výšce řekla vyučující, že na Němčinu nemám, že mi ten test dát nemůže, já tušila, že mám v Němčině slabinu, obrovskou a ubližovalo mi, že je fakt tak veliká, že je to na vyhození ze školy.
Je to asi pořád trošku o projekci: nevadí nám útoky, o kterých víme, že jsou vynešené neprávem, ale ty, o kterých tušíme, že jsou vynešené právem.

Tulip,
jak rika Martinka.Jedna se o podprahove psychicke stavy, ktery sis odnesla z detstvi. Dnes mas ale prilezitost je zmenit.Vychovavat se ted potrebujes sama jako jedina zodpovedna za svuj vlastni zivot.
V situacich kdy ten nekdo,kdo si mysli zes ho podvedla,protoze jsi to udelala jinak,muzes dojit k poznani,ze on si klade podminky k tomu jak Te hodnotit podle svych predstav.
A jak jsem uz psala=neni mozne nechavat se hodnotit nekym jinym.(mam tim na mysli,nenechat se). 
K tomu se ale potrebujes naucit se znat. Naucit se duverovat sama sobe. Tim ze se zacnes tohle ucit.Mozna mas vetsi talent na tohle uceni,nez na Nemcinu,kdo vi?
Nepotrebujes se totiz zalibit nikomu,protoze kazdy ma jine pozadavky.A tak se na to vyprdni. Jedine co potrebujes je mit svoji vlastni sebehodnoceni.

Veta:nejsme tim kym nas nekdo druhy chtel vytvorit,jsme tim kym jsme a kym se rozhodneme byt.  ;)

Kdyz si profesorka mysli,domniva se ze na tu Namcinu nemas a Ty si toho jses vedoma take,ne proto ze to rekla ona,ale proto ze to o sobe vis a priznas si to,stejne to nevadi! (podle me)
Kazdy nemusime umet vsechno.Skutecne nejde tlacit na pilu.  Jsme jaky jsme a mozna meme talent na neco jinyho.  :)

Pandorro,
tak přesně v této chvíli už je i pro mně knížka Temná stránka hledačů světla vhodná. Je to přesně můj problém! Díky za tip, začínám druhou kapitolu .

hirondel napsal(a):

Za hranici prejekci zjistujeme,ze veskere prozitky prichazeji a zase odchazeji.
Vsechny ty ruznobarevne reakce a vsechno co probiha nasi mysli se nas nedotykaji,neztotoznujeme se s tim.
Spozorujem ze vsechno co se odehrava je jen projev na ktery lze koukat stejne jako na sen,fantazii.
Vnejsi prostredi ani nic co je v nem nad nami uz nema zadny vliv.

Pak je clovek svobodny.

Lúthien napsal(a):

hirondel napsal(a):

Za hranici prejekci zjistujeme,ze veskere prozitky prichazeji a zase odchazeji.
Vsechny ty ruznobarevne reakce a vsechno co probiha nasi mysli se nas nedotykaji,neztotoznujeme se s tim.
Spozorujem ze vsechno co se odehrava je jen projev na ktery lze koukat stejne jako na sen,fantazii.
Vnejsi prostredi ani nic co je v nem nad nami uz nema zadny vliv.

Nojo, ale byl by to potom ještě život? Nebyla by to trochu nuda?
To není rýpanec, jen mě to tak napadlo

jo, to už je vysoká "matematika , takto uvažovat není pro každého
A proč taky,    prosím,  přemýšlet, co je za hranicí projekci, Hir, proč tak přemýšlíš ?