|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Jen me tak napadlo,ze by nekoho tohle tema mohlo zajimat. A protoze se o tom tady na duchovnim moc nebo vubec nemluvilo(nevzpominam si) tak otviram dvere.
Projekce,je proces nezavisly na Vedomi. Je to stin ktery se zmocnuje jedince prostrednictvim emoci.Je to vnitrni usporadani a vedome neodhalene procesy mysli,ktere narusuji rovnovahu.
Projekce nevychazi z vedome urovne,ale z nevedome. Projekce je nezpracovany vnitrni stav-totiz psychicky stav jedince ktery prisuzuje vnejsimu okoli,vecem,lidem.
Takhle znecistena mysl jedince je ukazkou iluze vnimani.
Znecistena mysl(bezne mysleni) neni v zadnem pripade skutecnou podstatou cloveka. Jedine vedomou cestou skrze tenhle prach se lze dopracovat k ciremu ,cistemu Vedomi(=nejhlubsi podstata mysli),ktere muzem nazvat Duse a skutecnou podstatou byti.
Dokud je Duse=ono cire zrcadlo uvnitr nas -znecisteny,jsme obeti iluze Sveta v nemz se nam Svet stava zrcadlem odrazejicim vlastnosti nas samych,ktere odmitame videt,pripustit,odmitame o nich vedet ,premyslet =to je nas stin.
Projekce nejsou jen negativni,jsou i pozitivni. Priklad pozitivni: zamilovanost.
- bezna mysl cloveka si ve sve zamilovanosti projektuje na partnera to,jak si ho preje videt,nebo lepe receno jak ho dokaze videt(v podstate ho ale nezna).
Kdyz ale takova pozitivni projekce odezni,ona "laska" zamilovanost se meni v neco jineho.Nasledujic dalsi vnitrni stavy a procesy-projekce.
Pokud by takovy dva partneri co se zamilovali do sebe netrpeli projekci mysli(svym stinem),dokazali by v sobe najit celistvost.To znamena splynuti muzskeho a zenskeho prvku,kdy nejsou jednim ci druhym,ale oba jsou obojim. Jednou Dusi.
Verim ze cestou cviceni bdelosti,sebereflexe je jedinec schopen poznat ze myslenky jsou jen myslenky. 
Není tady
Tak jestli jsem to dobře pochopila : znečištěné "čiré zrcadlo uvnitř nás" - myslíš tím naše závislosti, vazby, touhy, očekávání, přání a emoce..., které nás zase za něčím ženou?... a podle toho si ten svět vytváříme v naší mysli a když tomu tak není, tak jsme zklamaní? To má ale nasvědomí naše EGO a čím je větší, tím víc jsme slepí a tupý.
Ano myšlenky jsou jen myšlenky a pokud je budeme rozebírat, budeme se dál topit v bahně nevědomosti. Postavit se vedle myšlenky a objektivně jí pozorovat dá honě práce a cvičení
..."oba jsou obojím"....bych spíš řekla, že oba splynou v jedno
Není tady
Hirondel,
my jsme se na vejšce učili o projekci v psychologii.
Tady vkládám to, co řekl C. G. Jung:
"Projekce je bezděčný duševní proces, jehož výsledkem je to, že obsahy našeho vlastního nevědomí nacházíme u druhých.
Máme sklon domnívat se, že svět je takový, jak ho vidíme, a stejně tak naivně předpokládáme, že lidé jsou takový, jaké si je představujeme... "
Shrnula bych, že je to třeba víra, že všichni lidé jsou dobří (a nemusí být).
Upravil(a) Tulipánka (18. 10. 2008 16:14)
Není tady
Projekce - jednoduše:
co se nám nelíbí na druhých, to máme sami nezpracovaný u sebe.
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Marti,
tenhle výklad je podle mě dost zúžený. Je to i v pozitivním smyslu. Spíš bych to shrnula: podle sebe soudím tebe.
Jasně, napsala jsem toho jenom půlku :-)
Takže - co se nám líbí na druhých, tak tu samou vlastnost máme taky :-)
Tvoje shrnutí sedí.
Není tady
Není tady
Na projekci, jak své vlastní do druhých, či projekcích druhých do mě, je úžasné to zjištění, v čem mám mezery, v čem spočívají mé problémy, jaké jsou slabosti toho druhého, čím se trápí, co nemá vyřešené...
A při tom uvědomění si, se pak snižuje práh zlosti....(když vezmu teda tu negativní projekci), aspoň já to na sobě takhle pozoruju...
U té pozitivní, ikdyž to je někdy mimo realitu, tak má u toho člověk dobrej pocit 
a pozitivní myšlenky přece utváření pozitivní zkušenosti....
Upravil(a) Račice dračice (20. 10. 2008 16:45)
Není tady
Ahojte,
naprosto souhlasim, ze ego hraje v projekci klicovou roly. Nebyt ega,rozpoznali bychom se snadneji.
Kvuli nemu se nam vsechno zda byt oddelene. Ego hlasa,'ja' jsem 'ja' ,'ty' jsi 'ty'.
Za tim vsim se skryva i nase slavna projekce.
Pekne jste to kazda napsala svymi slovy. Ruzna slova,stejny smysl. 
Da se teda rict;-cim vic se oddelujem od sve Duse, nepoznavame svoji Dusi,svou vnitrni zakladni
podstatu,tim vic lpime na iluzornich predstavach ktere si utvarim o svem okoli,a objektech.
Myslim ze Projekce ma hodne podob,ktere se utvareji behem naseho zivota. Uzce souvisi podle mne s vychovou i s pricinou a nasledkem(karma).
Na tyhle ceste zivotem,se seznamujem postupne s plnou skalou emoci.Pozitivnich a negativnich.
To znamena podle mne,ze predevsim emoce hraji dulezitou roly ke vzniku projekce.
Predevsim nezpracovane,pod koberec zasoupnute emoce,se za cas vraceji jako dusledky.
A protoze clovek si jejich obnoveny spontanni prichod normalne neuvedomuje(necvicena mysl),je
chycen do pasti navykleho postoje a jednani.Jedna pak ne-vedome.Podle navykleho vzorce chovavni a mysleni.
Zda se mu,ze za ne muze nekdo jiny. Protoze prehlizi sve vnitrni psychicke procesy.
Podle vseho clovek ktery netrenuje svou mysl a svou bdelost,ten si zpravidla neuvedomuje moment vyvsatni podnetu.Deje se tak podvedome.
Podnet- jako cokoli,kdokoliv,je tim cinitelem,co vyplavuje starou znamou emoci na povrch.
Clovek se pak nechava svou vlastni podminenosti nutit ztotoznit se s myslenkama.Nenechava se teda jimy nasledne uplne pohltit ,strhnout.
A je hned vymalovano.
A tim se vracime na zacatek- jak z toho ven? 
Verim ze cest je vic. Za sebe reknu = naucit se pozorovat svou vlastni mysl(myslenky) ,mysli.Neztotoznovat se,nedavat jim zadnou energii.
Není tady
hirondel napsal(a):
To znamena podle mne,ze predevsim emoce hraji dulezitou roly ke vzniku projekce.
Predevsim nezpracovane,pod koberec zasoupnute emoce,se za cas vraceji jako dusledky.
A protoze clovek si jejich obnoveny spontanni prichod normalne neuvedomuje(necvicena mysl),je
chycen do pasti navykleho postoje a jednani.Jedna pak ne-vedome.Podle navykleho vzorce chovavni a mysleni.
Zda se mu,ze za ne muze nekdo jiny. Protoze prehlizi sve vnitrni psychicke procesy.
Podle vseho clovek ktery netrenuje svou mysl a svou bdelost,ten si zpravidla neuvedomuje moment vyvsatni podnetu.Deje se tak podvedome.
Podnet- jako cokoli,kdokoliv,je tim cinitelem,co vyplavuje starou znamou emoci na povrch.
Hir,
nemyslím si, že by člověk zvládl své emoce, a tedy navyklé vzorce chování, trénováním mysli. Tím své emoce jen potlačí a myslí si, že má zvládnuto. Emocem je potřeba dát nejdříve průchod, prožít si je a jen tak pak mohou odplavat a neurčovat naše chování.
Není tady
hirondel napsal(a):
.
...A tim se vracime na zacatek- jak z toho ven?
A mně by teda zajímalo, "proč" z toho ven ?
Myslím, že ta "rasa lidi" se občas klade na zbytečně vysoký piedestal.
Jsem člověk a tudíž se musím snažit být dokonalá?
Já bych se soustředila na to, jak přežít a přitom ublížit co nejmenšímu počtu osudů (lidí, zvířat, květin...)
Není tady
Hani napsal(a):
hirondel napsal(a):
Hir,
nemyslím si, že by člověk zvládl své emoce, a tedy navyklé vzorce chování, trénováním mysli. Tím své emoce jen potlačí a myslí si, že má zvládnuto. Emocem je potřeba dát nejdříve průchod, prožít si je a jen tak pak mohou odplavat a neurčovat naše chování.
Tak já naopak s Hir v tomto souhlasím, že emoce jdou zvládnout trénovaním mysli.
Každý psychiatr i psycholog ( i já jsem se to od nich na psychoterapii učila) říká, že první je myšlenka, na ni je určitá emoce, a na ni tělesná reakce.... už to mám vypozorované i na sobě
Když si tohle uvědomíš a dokážeš změnit myšlenku - tedy trénováním mysli, tak se Ti nespustí emoce (je jen reakcí na to, co se odehraje v hlavě), kterou nechceš a nenavodí ti "tělesné obtíže".
Samozřejmě, souhlasím, že 1 krokem je dát těm emocem volný průběh, to trénování mysli, aby je člověk zvládl, je až druhé kolo, hned to následné
Není tady
Jessika napsal(a):
hirondel napsal(a):
.
...A tim se vracime na zacatek- jak z toho ven?A mně by teda zajímalo, "proč" z toho ven ?
Jess, protože v tom je "lidské utrpení" Nejde o to být dokonalý, ale mít život plný pohody, a ne zlosti, vzteku a s tím souvisí i to Tvé neubližování....
Není tady
Račice dračice napsal(a):
Tak já naopak s Hir v tomto souhlasím, že emoce jdou zvládnout trénovaním mysli.
Jenže ta emoce je potlačená a potlačené emoce se jinak projevují v jiné oblasti kvality života. Ne trénovat emoce není sval, ale léčit emoce tedy to co oné emoci předchází.
Není tady
Pisatel napsal(a):
Račice dračice napsal(a):
Tak já naopak s Hir v tomto souhlasím, že emoce jdou zvládnout trénovaním mysli.
Jenže ta emoce je potlačená a potlačené emoce se jinak projevují v jiné oblasti kvality života. Ne trénovat emoce není sval, ale léčit emoce tedy to co oné emoci předchází.
Pisateli, přečti si mě znovu, psala jsem, že to je druhý krok. A ano, souhlasila jsem s Hani, že prvním krokem, je to pustit ven, Hir píše o tom druhém kroku, poznat své myšlení, trénovat ho, aby ty emoce, které nechceme, už prostě nepřišly.
Není tady
Račice dračice napsal(a):
Pisatel napsal(a):
Račice dračice napsal(a):
Tak já naopak s Hir v tomto souhlasím, že emoce jdou zvládnout trénovaním mysli.
Jenže ta emoce je potlačená a potlačené emoce se jinak projevují v jiné oblasti kvality života. Ne trénovat emoce není sval, ale léčit emoce tedy to co oné emoci předchází.
Pisateli, přečti si mě znovu, psala jsem, že to je druhý krok. A ano, souhlasila jsem s Hani, že prvním krokem, je to pustit ven, Hir píše o tom druhém kroku, poznat své myšlení, trénovat ho, aby ty emoce, které nechceme, už prostě nepřišly.
Ten podnět co vyvolá tu emoci příjde nezávisle na mě. Já mám tu emoci zvládnout tak aby odpovídala situaci a nerušila. Promiň asi nikdo nechceme emoci smutku, s tou musíme žít celou dobu. Tu nenatrénuješ nikdy, jen je třeba vědět ji zvládnout.
Není tady
Pisatel napsal(a):
Račice dračice napsal(a):
Pisatel napsal(a):
Jenže ta emoce je potlačená a potlačené emoce se jinak projevují v jiné oblasti kvality života. Ne trénovat emoce není sval, ale léčit emoce tedy to co oné emoci předchází.
Pisateli, přečti si mě znovu, psala jsem, že to je druhý krok. A ano, souhlasila jsem s Hani, že prvním krokem, je to pustit ven, Hir píše o tom druhém kroku, poznat své myšlení, trénovat ho, aby ty emoce, které nechceme, už prostě nepřišly.
Ten podnět co vyvolá tu emoci příjde nezávisle na mě. Já mám tu emoci zvládnout tak aby odpovídala situaci a nerušila. Promiň asi nikdo nechceme emoci smutku, s tou musíme žít celou dobu. Tu nenatrénuješ nikdy, jen je třeba vědět ji zvládnout.
A to je myslím fatální omyl Každá emoce je závislá jen na nás samých, byť si to neuvědomuješ....je to reakce na myšlenky, které se Ti honí hlavou.... Hlava (mysl) Ti funguje tak automaticky, že si myslíš, že emoce je nezávislá na Tobě samém, ale opak je pravdou Přenastavit to jde. Jak si myslíš, že se učíš třeba zvládnutí fóbií....právě, že ten strach (smutek) umíš správnými myšlenka vypudit z hlavy (protože i strach, smutek je v 1. fázi myšlenka), pak teprve přijde emoce, a následně reakce těla. To se budu s Tebou přít
Ve smutku přece reaguješ první, třeba( myšlenkou) na to,že Ti bude po někom smutno, někoho si ztratil, na základě toho, se cítíš mizerně (emoce)....a následně (tělo) - je Ti třeba do breku.
Upravil(a) Račice dračice (21. 10. 2008 15:33)
Není tady
A ještě něco, u smutku, jasně, že nebudu zapuzovat myšlenky na to, jak mi někdo bude chybět, je to normální..... ale když to smutnění taky nemá konce, zas musíš použít trénování mysli - začneš myslet jinak - třeba vzomínáš jen na to dobré, co jsi s tím člověkem zažil - tedy změníš myšlenku - a emoce je taková, že smutek odezní ....ale toho zbytečného strachu není potřeba - a jedině trénink a změna myšlení tyhle emoce umějí zastavit. Samozřejmě, že zas existuje i dobrý strach - jdeš temnou cestou - v hlavě máš obavy (myšlenka), dostaneš na základě toho strach (emoce) a zrychlí se ti tep a raději tu cestu proběhneš rychle (tělo)...
Upravil(a) Račice dračice (21. 10. 2008 15:48)
Není tady
Račice dračice napsal(a):
Jessika napsal(a):
hirondel napsal(a):
.
...A tim se vracime na zacatek- jak z toho ven?A mně by teda zajímalo, "proč" z toho ven ?
Jess, protože v tom je "lidské utrpení"
ale to "lidské utrpení" přece právě k člověku patří?
milá tvářička dementního jedince prostě nikdy nebude oduševnělá...
ale souhlasím s tím, že vztek a zlost na kráse nepřidají
Není tady
Račice dračice napsal(a):
A ano, souhlasila jsem s Hani, že prvním krokem, je to pustit ven, Hir píše o tom druhém kroku, poznat své myšlení, trénovat ho, aby ty emoce, které nechceme, už prostě nepřišly.
Racice (pochopila),doplnila jsi mou myslenku velice vystizne. Jedna se o dalsi stupen,dalsi krok.
Pokusim se k tomu napsat neco pozdeji.Musim si nejdriv usporadat myslenky.
Snad se me to podari je potom i vepsat na sklo.
Není tady
Jessika napsal(a):
.....
ale to "lidské utrpení" přece právě k člověku patří?
milá tvářička dementního jedince prostě nikdy nebude oduševnělá...
ale souhlasím s tím, že vztek a zlost na kráse nepřidají
Jessiko, kdysi bych s jistotou odpověděla totéž. Ale dnes už si nejsem jistá, co to ta oduševnělost vlastně je. Zahloubaný hledající, zdolávající životní protivenství ať už sám nebo za pomoci moudrých knih či všelikých duchovních spolků, ať už těch "srdíčkářských", kde se mají všichni tak rádi, přestože se třeba vidí prvně v životě, nebo jiných, používajících různých zajímavých technik, nebo za pomoci guruů, meditací, jógových technik, mantických technik, náboženství.....atd. nebo jen prozaicky za pomoci obyčejných životních kopanců. Anebo je to ten, kdo se prostě dokáže smát, aniž by k tomu nutně musel mít nějaký důvod..? Musí být člověk oduševnělý jen za cenu předchozího utrpení? Ptám se, protože to opravdu nevím. Bezprostřední výšplechty dětí v mateřské školce mi tolikrát přišly mnohem trefnější než některé Oshovy citáty....Viděla jsem, že člověk je v ranném dětství o svoji přirozenou oduševnělost napřed svědomitě připraven (musí být přece rozumný), aby pak jednou, až už před sebou nevidí svoji cestu, musel znovu hledat to, co mu kdysi bylo vlastní. A tak chodí od jednoho moudrýho k druhýmu, medituje, podstupuje regrese....a od svých vlastních dětí očekává, že se budou dobře učit a budou rozumné
Není tady
haiel napsal(a):
... A tak chodí od jednoho moudrýho k druhýmu, medituje, podstupuje regrese....a od svých vlastních dětí očekává, že se budou dobře učit a budou rozumné
v tom případě bych v rámci smíření s životem navrhla, aby lidé neočekávali, že jejich děti budou rozumné (a není to myšleno cynicky...)
a že zkušenost je nesdělitelná, to snad ví už každý, kdo má doma dítko...
třeba jsme skutečně vznikli jen jako pokus, který se vymkl kontrole 
Není tady
Račice dračice napsal(a):
A to je myslím fatální omyl :) Každá emoce je závislá jen na nás samých, byť si to neuvědomuješ....je to reakce na myšlenky, které se Ti honí hlavou.... Hlava (mysl) Ti funguje tak automaticky, že si myslíš, že emoce je nezávislá na Tobě samém, ale opak je pravdou ;) Přenastavit to jde. Jak si myslíš, že se učíš třeba zvládnutí fóbií....právě, že ten strach (smutek) umíš správnými myšlenka vypudit z hlavy (protože i strach, smutek je v 1. fázi myšlenka), pak teprve přijde emoce, a následně reakce těla. To se budu s Tebou přít :)
Hmmm...tak asi proto se tolika lidem nedaří zbavit se svých fobií.... co je to ta SPRÁVNÁ myšlenka?
Rači, přečti si Eckerharta Tolle: Moc přítomného okamžiku a pak se už nejspíš s Pisatelem nebudeš chtít přít.
Jinak souhlas s Hani.
Znám spoustu lidí, kteříí mají v hlavě tu "správnou" myšlenku, trénujou mysl a trénujou, až by se i utrénovali a stejně tomu, co VĚDÍ a co jim všichni říkají, nevěří.... Zase začnou zběsile ječet, když uvidí pavouka (oni přece ale mají tu "správnou myšlenku a vědí, že je to jen neškodný pavouček), zase se vidí jako bytost k ničemu, když se jim něco nepodaří, zase nevěří sami sobě a v sebe, když příjde černá bolestivá noc...
Upravil(a) Pandorraa (21. 10. 2008 18:21)
Není tady
K těm myšlenkám.
Nejlepší je ty myšlenky nezaujatě pozorovat a nerozvíjet je dál. Pokud se začnu v těch myšlenkách babrat rozvíjet a navazovat na ně další a další pak se ztratí ta podstata a jsem v pr... spekulace, pochybnosti, závislosti. Nechat jí takovou jáká je a dívat se na ní jakoby zezhora a objektivně. Samozřejmě vylučuji myšlenky co se týče konstruktivních nápadů atp. To bychom byli ještě v jeskyni 
A ty emoce je lepší nechat průběžně lehce vybublat, nebo se pak může stát, že to bouchne jak papiňák a co pak napáchá je otázkou....
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
