Paní Aprill, a máte jen trestní zákon nebo i s výkladem? III/62 Dodatečným splněním .. je třeba rozumět vyrovnání částky....., 44/72...když pachatel sám zaplatí DLUŽNOU částku...., 25/81-III..... je nižší než DLUŽNÉ výživné......

Nejsem to tedy já, kdo v případě trestného činu  dle § 213 hovoří o DLUHU, ale jsou to právě soudci:-)))

plnou parou bek napsal(a):

Áááá, pan soudce přišel do práce a za peníze daňových poplatníků brouzdá po internetu. Pane Pisateli, pokud nejste schopen odpovědět na jasnou otázku, který zákon vymezuje vyživovací povinnost obdobně jako daňové zákony atd.,  pak zde skutečně zbytečně vynakládáte energii. Pravdu nelze umlčet, i když budete používat nechutné pomluvy, že se někomu nechce platit výživné.

Pro ty, kdo to stále ještě nechápou. Chce se platit výživné, ale pokud žijeme v právním státě, tak to musí být podle nějakých pravidel platných pro všechny stejně bez rozdílu.

Ale jsou stanovené a přesně s váma není o čem debatit. Hledej te.

Paní moderátorko, za komolení jména se skutečně omlouvám. Nějak to tam skočilo podvědomě. Ještě jednou se tedy opravdu omlouvám a prosím nehledejte v tom nějaký zlý úmysl.

1. pokud vím, na stanovení výše výživného opravdu neexistuje zákon nebo tabulky, ale je jakýmsi "nepsaným pravidlem", že se stanovuje cca 10 - 15% z příjmu toho, který má výživné platit. A pokud máte dítě ve své péči je naprosto logické, že náklady na jeho život a bytí nelze vyčíslit penězi, co je proti tomu nějaké výživné.............

2. "opeďačky" také ze svého příjmu platí daně, a z těch jsou pak živeni ti, kterým se pracovat nechce a parazitují na společnosti

3. zákon o rodině je sice z roku 1963, ale od té doby byl několikrát novelizován, naposledy tuším v roce 2002. Pokud by ho páni poslanci měli vytvořit celý nově, asi bychom se nedočkali

plnou parou bek napsal(a):

Pane Pisateli. Chytrému napověz, hloupému odpověz. Už jste zde napsal tolik slov, že by Vám snad ruka neupadla, napsat ještě několik čísel (číslo zákona, který upravuje meze vyživovací povinnosti vyjádřené nejakou měřitelnou veličinou, ve kterých by se soud měl při svém rozhodování pohybovat). Prosím, nenechte se tedy stále dokola přemlouvat, chtrým napovězte třeba jinotajem (ale jsou) a nám hloupým prosím odpovězte číslem toho zákona.

Vy jste tu ten kdo poučuje a sděluje jak má zákony v malíku. Tak hledejte.

plnou parou bek napsal(a):

Pane Pisateli, Vy máte vzácný dar překrucovat naprosto cokoliv.  Pokud by exeistovala nějaká soutěž v překrucování skutečností a zákonů, tak jsou soudci ČR mistři světa.  Čistě náhodou, nejste Vy také  soudce? Musím Vám tedy připomenout, že jste  jako druhý v pořadí vstoupil do této diskuze a  poučoval jste Vy mě, že takový zákon existuje. Pokud jste něco takového tvrdil, pak jste se sám zároveň pasoval za někoho, kdo má zákony v malíku a to jste za celou tu dobu ničím nepředvedl.  Uvědomte si tedy prosím, že jste už skutečně trapný a pokud nemáte co říct, tak prosím mlčte. Takové pravidlo alespoň bývá ve všech slušných diskuzích.

Jediný překrucovatel faktů jste tu vy. Soudce nejsem to jste vedle. Konstatuji, že je přesně stanoveno oním zákonem o rodině, jak má být dítě oním výživným zajištěno. To, že nečtete celý zákon, ale jen vybrané pasáže a to jen částečně, je toliko váš problém.
Ne nadarmo se říká, že neznalost zákonů neospravedňuje. Ale vy jste vyprovokoval nevraživost a odsoudil zákon o rodině jako komunistický panflet, který byl jiným zákonem před 12 roky zpřesněn. Jo to je ale váš problém.

Pokud něco mám v malíku tak svých 5 slušných a pak kde hledat a jak provazovat jednotlivá ustanovení jednotlivých zákonů.

Na předvádění tu jsou jiní , ani Vy to nejste i když se tu různě snažíte.

Paní Heleno, nejprve dovolte poznámku. Vídíte jak složité je řešit otázku výživného a vyjadřovat se o plátci výživného všeobecně jako o rodiči. Sama zcela automaticky berete otce jako plátce a matku jako "poškozenou". A právě takové chápání úlohy rodičů je třeba v zájmu dětí jednou pro vždy vyvrátit. Oba rodiče mají povinnost dítě živit podle svých možností a matku nelze chápat za nic jiného, než za stejného plátce, jako je otec.  Vraťme se tedy právě k těm možnostem.

Chápete to naprosto správně. Ano, za každé překročení zákona musí přijít nějaký trest. Ale vždy musíte nejdříve vědět, že svým jednáním nějaký zákon překračujete.  V případě výživného Vám stále uniká, že zde žádný zákon není, pouze všeobecná povinnost živit dítě dle zákona o rodině. 
Vnímejte prosím, že je nikoliv zanedbatelný rozdíl mezi rozsudkem o výživném a zákonem o výživném. Rozsudek se vždy musí opírat o zákon. Pokud je zde tedy jen zákon o rodině, tak by rozsudek upravující vyživovací povinnost měl znít:" .... bude plnit výživné podle svých schopností, možností a majetkových poměrů...".  Ostatně právě tak je to i v nerozvedených rodinách a žádný soud jim neurčuje, kolik měsíčně mají na dítě dávat, i když dítě žije v otřesných podmínkách. 

Snažíte se zde naznačit, že by bylo dítě o něco ošizeno, pokud by pan A i pan B platili stejné výživné. A víte kolik je dnes dětí ošizeno, když pan A platí polovinu toho, co pan B? Je  v tom ale "nepatrný" rozdíl. Pokud by oba pánové platili stejně, pak by se každé dítě podílelo na životní úrovni svých rodičů. A přesně tak je to i v zákoně o rodině. Snažíte se naznačit, že by na takové dítě dopláceli všichni. A chcete snad říct, že dnes tomu tak není?  A víte kolik z Vašich daní stát promrhá za feťáky nebo za neplatiče výživného jejich ubytováním v kriminálech. Nebylo by lépe, kdyby ty peníze vyplácel právě těm dětem, které by byly dle Vašeho příkladu  ošizené?   

Jaká pravidla by tedy měla platit? Tak to je přesně ta diskuze, o kterou se tady celou dobu snažím. Pojďme tedy už konečně společně hledat ta pravidla.

Můžeme se bavit třeba o nějakém procentu z něčeho, ale nejdříve si musíme ujasnit z čeho? Co všechno by mělo být "vyměřovacím základem" vyživovací povinnosti?

bek - Vy byste chtěl asi přesně stanovenou výši pro každého bez rozdílu podobně jako je to u příspěvku na péči 1-4stupně závislosti s jasnou částkou..jenže takhle to nejde..to by totiž museli mít všichni stejné příjmy. Výživné se odvíjí z těch příjmů, takže je logické, že otec s příjmem 10tis nemůže mít vyměřené výživné stejně jako otec s příjmem 200tis

no mám za to, že by nechtěl stejnou částku vyjádřenou v korunách,ale stejnou částku vyjádřenou v procentech a stanovenou minimální částku bez ohledu na to, zda příjem je dosahován či nikoli...jednoduše řečeno...a-la dan z příjmu

RE: Jaspinn
1. A jak se chcete někde u soudu dožadovat "nepsaného pravidla"? Nepsané pravidlo je v právním státě fakticky žádné! Už jsem o tomto pravidlu slyšel mnoho pověstí, ale nikdy jsem neviděl rozsudek, který by se takovým pravidlem řídil. A kdyby takové pravidlo existovalo (10 -15 % z příjmu), tak mi věřte, že budu první, kdo s tím nebude souhlasit. dítě má právo se podílet na životní úrovni rodičů, tedy to musí být minimálně 25 % z příjmu rodiče (a to jsem zde napadán, že bych nejraději, kdyby se na děti nic neplatilo).

Promiňte mi tu otázku, ale co lze koupit v samošce za dvě hodiny nejkvalitnější péče o dítě?  Kvalitní péče  o dítě je neocenitelná, ale věřte mi, že ani té nejlepší péče se žádné dítě nenají. Nesměšujte tedy prosím hrušky a jablka. Bavíme se o vyživovací povinnosti a pokud vím, tak ta je soudy  zásadně  vyměřována (bez zákona) v penězích. Ale jinak máte pravdu. Nejlepším řešením na vyřešení problému s vyživovací povinností by bylo upřednostňovat střídavou péči obou rodičů. Nikdo se nebude hádat o peníze a nikdo se nebude citit poškozený tím, že veškerá péče o dítě leží jen na jeho bedrech.

2. Opeďačky musí platit daně, ze kterých jsou pak  placeni vyžírkové. Proto odebírají děti chudým rodinám a dvájí je do děcáku? Bohužel si teď nemohu vzpomenout na jméno té rodiny, ale pro ČR z toho byla pěkná ostuda.

RE Pisatel a  Jaspinn
Máte pravdu, že komunistický zákon o rodině byl po revoluci novelizován. Ale...
jednalo se o novelu z dílny KSČM (poslankyně Zuzka Roibrová). Komunistický zákon byl do polistopadové éry upraven  komunisty. Moc pěkné...  A co se změnilo?
V zákoně se objevila "zmínka" o střídavé péči, kterou dodnes naše soudy přehlížejí. Pokud se našel nějaký otec, který měl tu drzost projevit zájem o střídavou péči, tak to stejně nikdy neprošlo, protože soudkyně si tuto část novely nesprávně vysvětlovaly  tak, že s tím musí souhlasit oba rodiče. Teprve nedávno ÚS dospěl k závěru, že je tento výklad nesprávný!!!   

Objevil se tam také § 85a, který umožňuje vytvořit fiktivní základ vyživovací povinnosti. Pokud se soudu zdá skutečný vyměřovací základ vyživovací povinnosti nedostatečný k vyměření kulatní částky vyživovací povinnosti, pak je tedy možné použít (zneužít) tento § a vytvořit fiktivní vyměřovací základ. Jednou jsi po*ný kapitalista (podnikatel - tedy zloděj a podvodník), tak si na výživné nakradeš (nebo tě zabásnem). 

Na něco jsem zapomněl?

Paní Heřmanko, tak to jste mě skutečně mile překvapila. Minimální vyživovací povinnost  - stejně jako je minimální daň. To myslím nemá chybu.
(Jen teď prosím všechny, kdo nevědí o čem je řeč, ať to nekomentují).  To by mohlo znít zajímavě i pro zarputilé odpůrce "nových" pravidel.

Pane Pisateli, v příkladu pí. Heleny bylo uvedeno, že pan A i pan B mají stejný příjem. Ale to jen na okraj.
Každý plátce by musel uvést svůj příjem. Tedy pan A i pan B, pan C, pan D, pan .... nebo matka A i matka B, matka C, matka ....  A je to strašně jednoduché. Stačí si nechat na FÚ "oštemplovat" přiznání k dani z příjmů. A nemusíte se nikde po příjmech pídit,  i když má plátce např. několik zaměstnání a pod. Mimochodem, správce daně je zproštěn mlčenlivosti o základu daně a vlastní daňové povinnosti, pokud se jedná o stanovení vyživovací povinnosti. Problém je, že soudci neznají platné zákony (zákon o správě poplatků a daní) a této možnosti nevyužívají. Nebo znají a nechtějí provést nezpochybnitelný důkaz (dotaz na FÚ), protože jim více vyhovuje svévole výběru a hodnocení důkazů?   
Ale nějak nechápu, k čemu by bylo dobré znát zdravotní stav plátce? Když je marod, tak přeci nechodí do práce a zákonitě se to projeví  na jeho příjmu (tedy pokud není soudce, který bere plný plat i když marodí). Jak je to v nerozvedených rodinách? Tam když některý z rodičů marodí, tak se má dítě stále stejně? To asi ne! Nebo to myslíte tak, že např. změříme svalovou hmotu a podle toho se bude odvíjet výše výživného? Sportovec nějaké procento navíc a souchotinář procento dolů?
Zdravotní stav dítěte. Zde si také nejsem jistý, jak to souvisí s vyživovací povinností. Teď mě ale prosím nenapadejte, že jsem nějaký necita. Nudle u nosu má pravidelně každé dítě, zvláště když chodí do kolektivu dětí. Můžeme se tedy bavit jedině o skutečně postižených dětech. A jak je to v nerozvedených rodinách? Péče o postižené dítě je nepochybně nákladnější. Je tedy správné v takovém případě "zvýšené" výživné. Ale na druhou stranu vše má svoje meze a když na zvýšené náklady není z čeho brát? Nelze rodiče úplně "stáhnout z kůže" a musí pomoci stát. Rozhodně bych raději ze svých daní pomohl takovým dětem (rodičům), než financovat nesmyslnou vojenskou přehlídku.
Věk dítěte je dobrým měřítkem, kdy asi nikdo nepochybuje, že věkem se náklady na dítě mění. Ale to už nějaká "hlava pomazaná" přeci vymyslela. Bylo to v návrhu zákona o náhradním výživném. V důvodové zprávě k tomuto zákonu to bylo precizně vysvětleno a spočítáno. A víte proč ten zákon neprošel? No přeci právě protože to tam bylo vše spočítáno a už by soudy nemohly "střílet výživné od pasu". Zákon, který měl pomoci matkám proti chronickým neplatičům, by paradoxně pomohl neplatičům. Podle tohoto zákona by se ve většině případů totiž vyplatilo neplatit výživné  matce a počkat, až bude výživné vzmáháno státem, protože to nebylo výživné které určil soud, ale právě ten zákon o náhradním výživném.

Velice se mi líbí ta myšlenka minimálního výživného. Můžeš si hrát na "chudáčka" jak chceš, ale vždy zaplatíš minimální výživné.