29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
..
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:51)
Není tady
Tohle je zapeklitá situace, když nevíš, co se děje.
Já bych asi počkala, než se celá situace trošku "rozleží" a pak se zúčastněných zeptala přímo, co jim na mě vadí.
S tou omluvou je to těžké. Pokud jsi neřekla nic, co není pravda, nenadávala či nevyhrožovala, tak jsi jen řekla svůj názor a nevidím důvod, proč se za svůj názor omlouvat. Pokud i pak budou dotyční trucovat, je to jejich problém. Nicméně já bych si to s nimi nejprve vyříkala, pokud budou chtít poslouchat a pokud i poté budou vyžadovat omluvu, tak bych jim řekla, že vše, co jsem vyslovila, je pravda a že nevíš, proč by jsi se měla omlouvat za svůj názor. Asi jsi neměla vybuchnout, ale to už je teď pasé. Také se mi to stává. Rodiče by to měli pochopit jako "výbuch" emocí a měli by to přejít a ne dramatizovat.
Co svatbu posunout? Nemá přeci cenu lámat věc přes koleno, stejně by sis svatbu neužila.
Není tady
Nechápu, co má co BRATR zvát příbuzné na Tvoji svatbu!!!
Na svoji svatbu si pozvi koho TY chceš a lidi které zval bratr klidně odvolej.
A brát se kvůli tomu, abys nemusela platit státu daň... vážně se chcete vzít? Dobrý důvod pro svatbu je - že se chcete vzít - a ne ten, že nechcete platit státu daň.
Na Tvém místě bych tu svatbu asi odložila, když už máte dítě tak je jedno, jestli to bude teď nebo za půl roku nebo za rok.
Dům - ten rodiče mohli věnovat jenom Tobě, proč to komplikovat...
A jestli Ti opravdu jde o tu svatbu - a sneseš, že tam nebudeš mít rodiče - tak si ji udělejte jenom se svědkama. A nikdo Ti do toho kecat nebude.
Není tady
...
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:51)
Není tady
Tino: děkuji za příspěvek myslela jste to jak? T oj á taky se divila, ale oni si spíš s ním nevěděli rady. Protože je to dům hrůzy,budeme si muset vzít hodně velký úvěr. Otec tam za ty roky nastřádal všemožný bordel. A naše vztahy jsou vypjaté až ted' před svatbou,jinak byli spíše lhostejné. A jak už jsem psala rádi se zalíbí jiným lidem tak se chtěli předvézt před ostatními. Že se není čím předvádět si oni neuvědomí.
Není tady
ne, já se fakt divím - proč vám to dávali - to se toho chtěli zbavit nebo proto, že je to zvykem? divím se proto, že se fakt divím, nejde mi to do hlavy - takže díky za vysvětlení...
Není tady
..
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:50)
Není tady
...
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:49)
Není tady
Kdybych měla takové špatné vztahy v rodině, tak bych nikdy nedělala velkou svatbu, ale vzala bych si přítele jen se svědky a pak byste si mohli za ušetřené peníze za svatbu udělat tu svatební cestu.
Není tady
..
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:48)
Není tady
tak si užij ty hodný a milý lidi a svatbu a ty, kdo si to užívat nebudou nech jejich osudu a neřeš je. A třeba ti "cizí" lidi zrovna budou taky fajn.
Není tady
..
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:48)
Není tady
buchtuna napsal(a):
Ale mě jde o princip, co mi má co bratr zvát na svatbu lidi které já nechci? Kdyby za mnou přišel a zeptal se, ale oni se u nich doma objevili po pěti letech a on hned v záchvatu euforie je pozval, a ted' neví jak z toho ven když je tam nechceme. Takhle nám už zrušil pc, měli jsme ho objednaný přes známého který tomu rozumí , a on nám to zrušil a chtěl nám dát nějaký zrušený který měl jít do šrotu, vůbec pc nerozumí. Myslím si, a nebudu se otci za nic omlouvat ani vysvětlovat, protože on u toho nebyl. A že se ted' zastává matky mi přijde falešné, protože celý život jí jenom deptal a psych. ponižoval. Ona si to v sobě nese,a od toho se odvíjí jak nás vychovala. Nikdy žádná láska, žádné pohlazení. i KDYŽ BRATRA MÁ RADŠÍ, mě řekla že mě nechtěla a že má radši vnučku než mě. A to mě prostě dostalo, že nemají zájem ani se nezeptají prostě nic, pusto, prázdno, cizí holka se vdává tak nezájem. 30 let jsem se snažila a ted' už nechci se s nimi ani stýkat, bohužel. Je to hnusný ale je to tak.
Ano, to co tvůj bratr udělal není dobře, ale nejlepší, jak se k tomu můžeš postavit je netrápit se tím a nenechat si tím zkazit svatbu (a tím pádem ji taky nezkazit svýmu snoubenci, kterýho máš ráda). Prostě si ten den užij a na lidi kolem se vykašli, pokud to nebude opravdu nutný, tak nic neřeš - už jsem byl na pěknejch pár svatbách a to, že tam jsou skoro neznámý lidi z příbuzenstva je normální situace (pokud je velká svatba, kde se sjedou od obou široké rodiny, jsou to najednou dvě velké skupiny lidí, kteří se navzájem naprosto neznají (až na pár zanedbatelných výjimek jako jsou novomanželé) a stejně to většinou v pohodě funguje - buď se ti lidé seznámí, nebo se baví s těmi pár lidmi co znali... Já jsem fotograf, občas taky fotím svatbu a hostinu a neznám na té svatbě vůbec nikoho, ani nevěstu s ženichem, kterým mě doporučil někdo ze společných kamarádů. A musím tam být, pokud možno nerušit oslavy, ale přitom udělat svou práci a tedy co nejlepší fotky. To není úplně snadnej úkol. A stejně se většinou najde někdo, s kým se dáme do řeči, seznámíme, pokecáme a je to v pohodě.
Není tady
No, ono se lehce řekne: na lidi se vykašli a svatbu si užij. Vím ze své zkušenosti, jak se dobře "užívá" svatba, když máte v zádech nasupeného a našlápnutého příbuzného.
Před svatbou a v ten den ráno jsem říkala, že nejlepší bylo vzít dva svědky, odbýt si obřad na úřadě a vysmahnout někam na pořádnou svatební cestu.
Nakonec jsem přežila, dvěma osobám jsem se úspěšně vyhnula, kde jsem mohla, kdo se chtěl bavit, tak se bavil a kdo chtěl být naštvaný, tak seděl jak pecka.
Buchtuno - v takové situaci se těžko radí. Nicméně - je to jeden den, který bývá pro většinu lidí hodně důležitý, tak si ho skutečně nenech kazit / v rámci možností/.
Drž se a dej vědět, jak jsi to zvládla.
Hodně štěstí v manželství a ať tyto trable jsou ty poslední.
Není tady
Je vážně těžké něco radit, zvlášť, když jste to od začátku vzali za špatný konec, zdá se mi. Pokud byly vaše vztahy vlažné, slabě řečeno, vůbec jste neměli přistupovat na to, že přijmete nějaký dar. Stejně to bude nakonec dar danajský. Je to starý barák, navíc spojený s lidmi a dobou, na kterou nemáš dobré vzpomínky. Já bych jim řekla, že děkuju, vážím si toho, že mi chtějí něco dát, ale že to nemůžu přijmout. A konec. Kdyby se ptali po důvodech, vynechala bych důvody osobní a spíš řekla něco o tom, že je ve špatném stavu, že nemáme sílu ani nervy ho opravovat, že peníze, které bysme do toho vrazili, by se daly použít lépe.
Navíc, co myslíš, že si o tobě rodina pomyslela, když jsi souhlasila se svatbou z důvodu materiálního? Akorát jsi jim přilila vodu na mlejn.
Pokud jste se s přítelem vzít chtěli, měli jste se rozhodnout sami, promyslet, jak to vy opravdu chcete, a pokud byste tam nechtěli příbuzné, udělat svatbu jen se svědky. Pak by nemohl být nikdo dotčený že nebyl pozván. Když matka, které je to stejně jedno, nebo teta Máňa, která tě stejně leta neviděla, ví, že máte malou komorní svatbu, tak přece nemůžou být uražené. Byla chyba, že jste to nechali dojít tak daleko. Bratr se vám jako samozvaný organizátor vymknul z ruky. Což by se ale nestalo, kdybyste si celou svatbu zajišťovali sami ( a pravda je, že s malinkou by bylo mnohem méně starostí a nervů), zarazili už první pokus bratra se do toho plést. Teď je to problém nejen jeho, ale i váš, protože těžko budete někomu vysvětlovat, že vy jste to tak nechtěli. Opravdu, těžko bycha honit.
Nezbývá nic jiného, než se snažit svatbu přežít, nejlépe i užít, povznést se nad ostatní. Snadno se to ale řekne a hůře udělá, já vím. Tady dost platí přísloví: "Co jste si nadrobili, to si snězte." I když mnohem lépe zní jiné: " ˇ6ádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří" A nakonec: "Jak si kdo ustele, tak si i lehne.":-)
Není tady
..
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:46)
Není tady
Já vím, že to nemáte lehké. Jak se člověk jednou do něčeho namočí, tak už v tom je. Musíte z toho nějak vybruslit, ale chápu, že se ti nechce "ohýbat hřbet", jen aby byl klid. Je to tvoje právo a určitě v právu jsi. Já mám ke svému otci taky nic moc (spíš nic než moc) vztah, ale mám to ujasněné dávno a trvám na svém, i když je to někdy těžké. Už z principu bych si od něj ani jeho rodiny nic nevzala, ani kdyby to mysleli bůhvíjak dobře a potřebovala bych to.
Bydlení máme všichni složité, ale někdy je lepší nejít tou nejjednodušší cesou, ona totiž většinou není nejlepší. Sice by vám spadlo do klína bydlení, které potřebujete, ale za jakou cenu?
Věřím, že se přes tyhle problémy dostanete, i když to bude stát hodně úsilí a hlavně nervů, no a taky diplomacie. svatba je krásná věc, zvlášť, když se najdou ti praví. doufám, že proběhne jakž takž v poklidu a budete mít na ni hezké vzpomínky. Sice by byla nejlepší malá intimní svatba, ale co se stalo, nedá se tak lehce změnit, že? Navíc už se vám to blíží. Držím palce.
Není tady
..
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:46)
Není tady
Buchtuna, držím pěsti. Tuhle taktiku zkusit můžeš, buď na ně milá,vstřícná, blbé poznámky přecházej, nehádej se s nima, budou vykulení a možná se nezmůžou na slovo. Nebo jim to právě dojde. Řeknou si, co se stalo, že jsi najednou tak v pohodě, když oni se k tobě nechovají nejlíp. S člověkem jako je tvůj otec, ty sama nezmůžeš nic. Maminka taky trpěla a trpí, jí bych to odpustila a snažila se ji pochopit, i když je to těžké.
Já jsem sice tohle nikdy nezažila, ale všechny moje zážitky s otcem jsou velmi nepříjemné. Když byl nemocný, přála jsem mu smrt. Teď jsem mu odpustila, řekla jsem si (po dlouhém rozhovoru s kamarádem knězem), že nemůže v něm být jen zlo, že prožil nějaký život, který ho ovlivnil, neměl lehké dětství a za to nemůže, a že když se z tak vážného stavu uzdravil, tak to tak asi má být, možná tu má být pro někoho jiného, to ví Bůh, ne já. Takže už se netrápím, nedusím to v sobě a můžu žít. Ale jsem ráda, že ho nemusím vidět. Pokud bych musela vím, že svým klidem v duši bych ho asi dostala.
Není tady
Ten úsměv mohu potvrdit a ještě k tomu poznámku, vytočí je to o to víc! Můžeš si být jista, že když půjde do supertuhého, budu se usmívat, ale tajně si pak zapláču na wc či doma a nebudu z toho spát pár nocí.
Když se už tedy vememe, pak bouchni do stolu/obrazně řečeno/ a s ledovým klidem a úsměvem oznam, že odted žiješ svůj život, máš svou rodinu, kterou si zásadně uspořádáš jinak.
Já bych na tvém místě byla negovala vše, co čeho strká nos brácha. Má svadba, mí lidi, můj zážitek. Uděláš mu to samé na jeho svadbě? Zaved nový řád v novém životě, ale už asi bude pozdě, když už máte i dítě.
CO SI NEOCHRANIS, to si pak odskáčeš, komu se nepostavíš, ten tě udupe.
Chrante si to hezké mezi váma a nenech si to vzít ani do toho kecat. Třeba ti to chtějí zkazit, když sami měli zkažený život. Nemyslím, žebych chtěla vzpomínat na své mé dětstí. Pár hezkých vzpomínek určitě není spojeno s mými rodiči, bohužel. Ale s cizími. A ani role babičky nic nezměnila, jak jsem doufala.
Není tady
....
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:46)
Není tady
....
Upravil(a) buchtuna (26. 2. 2009 12:45)
Není tady
Buchti - tak to je super, nakonec to dopadlo v rámci možností na výbornou, ne? A to je moc dobře, tak hurá do novýho života
Není tady