Luminko, jasně, že se nikdo ušláplej nerodí, ušlápnou ho většinou ti, co ho vychovávají - to už tak holt je, no....udělat s tím ale musí konec každý sám za sebe, takže zde praktická rada:
Až se ti zas bude chtít někomu se omlouvat, neudělej to hned: počkej pár nádechů a výdechů (ono se to nepo...) a pak si v duchu řekni "a víte co? Co já bych se vám omlouvala??" A pak se mrkni, jak to zapůsobilo
A pak dej vědět

Vracím se ještě k tomuto tématu, protože se zdá, že jedna kolegyně mé trápení pochopila. Dneska mi řekla: "Když já řeknu, že jsem kvůli přestavbě kuchyně vařila ve stodole, nic se neděje. Kdybys to řekla ty, řeknou ti: fuj, ty jsi prase." Pochopila, ale ani jedna z nás si nemůže vysvětlit, čím to je. Zažila jsem také kolikrát podivné upejpání, když jsem někomu nabízela cukroví, a rozhodně jsem nikomu neříkala, že bych ho dělala v nějakém bordelu.

luminko - tohle je fakt už na terapeutickou skupinu. Na nějakou novou skupinu lidí, kde tě vemou. Kde ti pomohou. A ty na základě kladné zkušenosti získaš ztracené sebevědomí...

A jéje, to už tady dlouho nebylo... proč furt řešíš ty vlasy? Já si umývám vlasy minimálně každý druhý den, někdy i každý den, klidně i ráno před odchodem do práce a ani mě nenapadlo, abych se nad tím pozastvovala! Vlasy se přece umývají podle potřeby. No a jestli na každé akci čistíš, přišíváš, spínáš a zakrýváš, to v pořádku není...  nejen že se to nestává ani mně, ale tohle se nestává ani v mojem okolí - ano, občas!!! se něco takového vyvrbí, ale je to ojedinělé a nakonec to člověk dá jako veselou historku z natáčení, ale ne pořád. 
Ty si totiž v tom svojem prasátkovství tak trošku zvráceně libuješ, ono ti lidi věnují pozornost, žejo a to potřebuješ...

Já mám na oblečení fakticky smůlu, nebyla jediná besídka, jediná oslava, že bych někde něco nečistila, nepřišívala, nespínala a nezakrývala.
luminko, to není smůla. To je možná, neuraz se, nějaké tvoje lemplovství nebo nedostatek pozornosti. Můžeš se pobryndat, stane se to každému. Ovšem jestli se ti to stává významně častěji, než okolí, pravděpodobně si nedáváš bacha. Může se ti utrhnout knoflík nebo rozpárat povolený šev, ale tak si hadýrky před akcí prohlídni a připrav (před akcí nemyslím hodinu před odchodem ). No a s těma vlasama - už ti to párkrát někdo radil, myslím - dojdi si k šikovný kadeřnici a nech si poradit.
jsem si před touto akcí propálila halenku, byl to děs, celá rodina se pohádala, byla jsem vzteklá
S dovolením si zkusím tipnout, jo - žehlila jsi buď na poslední chvíli nebo jsi při tom dělala X dalších věcí... díra tě samozřejmě naštvala, tak jsi sprdla rodinu, že furt něco chtějí a pak to takhle dopadá... a že se na to můžeš vykašlat, někam jít... oni ti nějak odpověděli, což tě vytočilo ještě víc... místo, aby tě politovali, mají ještě hubu... Takhle nějak to bylo?

luminka napsal(a):

Stále někde něco řeším,

bingo - to je přesně ono, a to děláš právě teď...

Lumi, pozi, napíšem ti to natvrdo. Tvoj problém je, že tieto veci riešiš PRÍLIŠ. Ja si niečo prepálim alebo urobím dierku len výnimočne, ale pobryndám sa úplne pravidelne... kľudne aj v honosnej reštaurácii - NO A ČO? Tak vezmem servítku a nejako to vyriešim. Proste asi jem príliš vášnivo a nevenujem pozornosť stráženiu príborov a odevu... Som už raz taká. Zato si nemyslím, že nemám nárok na život. Komu sa to nepáči, nech sa nedíva. A čo si kto o mne myslí? No, to tuším, a je mi to ale v podstate fuck. Moja ľudská hodnota sa predsa nezakladá na tom, že stále vyzerám odkonale a nikdy sa mi nestane žiadna nehoda.

helena napsal(a):

Levné oblečení a obuv nevydrží tolik.
Drahé oblečení si poliješ, ucintáš nebo propálíš úplně stejně jako laciné, když si nedáš bacha, jen tě to bude asi víc mrzet.

presne . levne obleceni muzes take casteji obmenovat.

luminka napsal(a):

Tak vám napíšu, jak to teď bylo. Tentokrát to byly boty. Prostě se utrhl řemínek. Na záchodě jsem to spravovala apoň lakem na nehty, ten jsem měla původně na utíkající oka na punčocháčích. Vydrželo to a odlepilo se to znovu až na konci plesu, když už jsem se šla přezouvat. Ale jak jsem byla opoatrná, tak jsem asi hrozně pajdala. Včera jsem zjistila ještě, že do spodní části halenky se zažraly chloupky ze sukně a zaboha nejdou odstranit. Asi už to nebudu moct vzít na sebe. Asi se divíte, proč jsem neměla plesové šaty, ale ne ty já skutečně nemám postavu. Prostě zase jsem lepila botu jak Mr. Bean, byly to boty, co pamatují spoustu tanečních hodin mé dcery, my máme úplně stejné nohy. A je to nedostatkem peněz, fakt, bohužel.

Ty jsi spravila utrhlý řemínek lakem na nehty?? Luminko, je přeci super, že ty boty vydržely až skoro do konce. To jsi přeci chtěla, ne? S tou halenkou - jak se ti můžou dostat chloupky ze sukně do halenky? V dnešní době už mají hezké a levné večerní šaty všech velikostí. Chce to hlavu vzhůru a ne se dopředu něčím stresovat.

luminko - ted si představ, že bys to prezentovala takhle - tak se mi na plese roztrhl pásek na botě a já jsem objevila v kabelce lak na nehty. SPravila jsem ji  a povedlo se to, že vydržela do konce plesu. tak jsem si ten ples do konce užila, i když jsem asi lehce pajdala jak srnka.   

Máš se za co chválit - tohle je vizitka šikovný ženský, která si v krizi umí poradit.

Abyste si učinily představu o mé smůle, tady jsou významné události z mého života:
Stužkovák - chtělo se mi omdlít, myslela jsem si, že ani nedojdu na místo konání, pak jsem to spravila alkoholem, ale přehnala jsem to tak, že jsem zvracela na cestě k vlaku za každým patníkem.
Můj maturiťák - maminka nešla, můj nastávající taky nešel, přetrpěla jsem tam hodinu kvůli nástupu a pak odešla, každý tam někoho měl, chtělo se mi brečet.
Moje svatba - šílená rýma, červený nos, to nikdo nečekal, ani sama nevěsta ne, a že jsem škarohlíd.
Vítání občánků - manžel si odmítl vzít sako, jeho rodiče se naštvali a nešli.
Při druhém dítěti už žádné vítání nebylo.
Dcera v první  třídě - zkazila jsem jí začátek tím, že jsem zapomněla přihlásit obědy. Ona na ně chodila a byli jsme za zloděje, byla to hrozná ostuda.
Pracovní besídky:
1 - Polila jsem kolegyni bundu kořalou - druhý den měla jít na svatbu, a jak jsem byla v náladě, mávla jsem rukou a ani se neomluvila. Pro tohle není omluvy.
2 - Podcenila jsem oblečení a šla v tom, v čem jsem ten den pracovala, a ten den to věru nebyla čistá práce. Tehdy se podniku dařilo a byla to na potvoru opravdu noblesní monstr-akce.
3 - Rozbil se zip, sháněla jsem ještě v práci jehlu a nit, samozřejmě jsem neměla kápézetku.
Prase od práce - jednou mi to zkazila bolest hlavy - začala po prvním loku piva a už nepřestala.
Maturiťák syna - halenka propálená žehličkou, hádka u našich, manžel nemocný, nikdo se mi tam nevěnoval.
Maturiťák dcery - mamince bylo špatně tak, že odešla ještě před začátkem, rozbila se mi bota.
A to ani nemluvím o tom, kolik akcí mi zkazila menstruace, hlavně její nepříjemný druhý den, na Ježíška to vychází skoro vždycky.
Teď mi někdo řekne, buď ráda, že máš zdravé chytré děti. Já ráda jsem, ale už bych opravdu chtěla míň smůly. Bojím se ještě promocí, svateb, chci snad tak moc?

Upravil(a) luminka (14. 12. 2009 9:58)

Ježíš, lumi... takovejch zážitků máme každej přehršel... Jenže někdo to podává jako veselou historku z natáčení a někdo fňuká, jak se proti němu všechno spiklo.