Já jsem měla krásný dětství plný tradic, na který jsem si zvykla a vždycky jsem je ráda dodržovala. Byly to jak klasické tradice, tak tradice pouze rodinné. Snažím se teď co se dá udržovat dál, ale je pravda, že když už má člověk svojí rodinu zjišťuje, že partner to má s tradicemi třeba úplně jinak. Pro mě bylo zajímavý zjištění, když jsem některý věci považovala za automatický, protože jsem na ně byla zvyklá a přítel na mě koukal, co si vymýšlím Je určitě fajn tradice dodržovat nebo si vytvořit nové.
Taky se hrozně těším na vánoce, shánění dárků, zdobení stromku a pečení cukroví a vůbec mi nevadí předvánoční shon a ve stresu např. z předvánočního úklidu nejsem. Výzdobu (vánoční ani velikonoční) moc nedělám, ale jen proto, že nejsem moc dobrá aranžérka
Nejsem extra konzervativní a staromilský typ, ale někdy si říkám, že je škoda, že už se třeba nedere peří a po večerech sedíme u počítače (jako teď já ) nebo u televize a nepovídáme si při svíčce historky, báchorky a pohádky a nehrajou se hry..

"mejdlíčka" do prádla ve skříni, házení rozsypaný soli přes raneno, neodstrojit stromek před Třema Králema...jé toho by bylo zlatá bábi

Pisatel napsal(a):

dixina napsal(a):

Heřmanko a co takhle praní na valše

A holky znáte mýdlo s jelenem?

Mýdlo s jelenem ještě používám
-na hodně špinavé světlé ponožky(pak je ještě hodím do pračky,jinak se tak dobře v pračce neoperou)
-na houbu k mopu(pračka znehodnocuje houbu)
-na čištění bot
Na mýdla tohoto typo nedám dopustit.
Dobu,kdy nebyly PC,DVD,TELEVIZE,RÁDIA jsme nezažila.Ale mohlo to být fajn-lidi se sešli,pokecali,zazpívali i práce se u toho udělala.Co dnes-každý lapne do křesla a nechává se bavit.Jojo,každá doba přináší své +- .

Dětství bez PC a celkem i bez televize jsem zažila a byla to krásná doba - určitě většina z vás zná meil - "Všem, kteří se narodili v 50.. 60. a 70 letech .........."
Draní  peří mi v paměti utkvělo, ale na co nejraději vzpomínám, bylo ruční trhaní chmele! I když to není vyloženě tradice, s nostalgií vzpomínám, jak jsme se 2-3 malé holky pověsily na ten štos,strhly, očesaly šišky do koše,šly vysypat do takové odměrné nádoby,dostaly lísteček..........a až nás to přestalo bavit, což bylo poměrně brzy, hrály jsme na hoňku a schovku  mezi chmelem........no jo, zlaté časy

Barusja napsal(a):

Já chodila každou neděli ráno k prababi, dělala topinky s česnekem. A pak jsem šla vybrat vajíčka.

A co bílá káva s nalámaným chlebem?

helena napsal(a):

A co bílá káva s nalámaným chlebem?
Tomu babi říkala "rybičky" a nejlíp to chutnalo z melty, v modrém plecháčku a velkou lžící.
A co takhle chleba s hořčicí? U buřtostánku za 30 halířů. Mejdlíčko, cucavý špalky, včeličky, pendrek... Hrnec melty na sporáku celý den... Držková polívka s čerstvým rohlíkem v 5 ráno v uhlířský hospodě... Mlíko nalejvaný plechovýma odměrkama do smaltovaný konvičky (taky jste ji vždycky někde otloukli?), v neděli před obědem fronta dítek se džbánkama v nejbližší hospodě pro pivo... místo žvejkačky smůla z ovocných stromů nebo dortové svíčičky... šumák ve dvou kostičkách...

Na Matějský byl chleba s hořčcicí za pětadvacetník a prodavač tomu říkal "ruský máslo". A Tiki nemělo chybu, dodnes cejtím ten rozedřenej jazyk

hrosanek napsal(a):

Co je Tiki?

To byl právě ten šumák ve dvou kostkách, jak zmiňuje Helena.

Koupání byl taky hezký rituál. Lázeňská kamna na dříví, stará litinová vana s nohama ve tvaru lvích tlap, byla tak hluboká, že i tátovi z ní koukala jenom hlava a lněné ručníky, byly naškrobené , čisté pyžamko, vonělo heřmánkem...

hrosanek napsal(a):

Aha.

My cucali Vitacit, sypal se do dlaní.

No a Tiki kostku si držela v prstech a lízala, byl z toho červenej a odřenej jazyk, tuším, že stálo dvacetník.

Pisatel napsal(a):

Barusja napsal(a):

Já chodila každou neděli ráno k prababi, dělala topinky s česnekem. A pak jsem šla vybrat vajíčka.

A co bílá káva s nalámaným chlebem?

na to jsem už skoro zapomněla...to dělal můj děda, když u nás bydlel...okrájel kurky z chleba..a střídu si natrhal do bílé kávy z melty...a já měla kůrku...vždycky jsem mu ji brala zpod nože a neustále několikrát během dne se ptala, jestli si zas bude dávat chleba...taky si na stůl dával noviny místo prostírání, aby mamace neumazal ubrus...a měl svou židli u stolu, kam si jiný mohl sednout, jen když nebyl zrovna doma...ale ne ,že by to tak nařídil, ono to tak bylo samo sebou...a naučil mě hrát šachy...nikdo ho snad nikdy neporazil...ale jednou mě nechal vyhrát ...na to si vzpomínám, jakou jsem měla radost, že jsem dědu porazila...protože to bylo NEMOŽNÉ ... ráno nás všechny budil, kdo jak potřeboval...byl přesný jak švícarské hodinky... a když mě chytl za zápěstí, protože jsem zlobila a nebo byla na něj byla ošklivá...tak to bolelo a děsně...i ted při vzpomínce cítím tu bolest...au,auuu...a pak z vyprávění vím, že mě vodil do školky a já mu pořád utíkala a byla na něj hnusná...slovně...to si nepamatuju...a mrzí mě to , tak třeba to ví a nebo mě i slyšel, když jsem se mu už několikrát omlouvala...kdo ví...

jo a naučil mě mýt nádobí pod studenou tekoucí vodou...si vzpomínám, jak říkal...pojd, ukážu ti kouzlo...a já nestačila zírat, jak ta špína od guláše mizí a jen tím, že voda teče a navíc studená ...naši prej pak dlouuuho ze mě šíleli, protože jsem myla nádobí ve studené vodě, že děda to tak taky dělá

když bydlel v řadovém domku a dvorek byla vlastě díra, kterou obepínala skála...tak měl ten dvorek zarostlý vínem a hrozny visely dolů...jen si utrhnout...nebe nebylo pomalu vidět......bylo to kouzelné...a přistihla jsem se, že přesně tohle jsem si udělala na své zahradě...pergolu a visí mi zní hrozny dolů, pod ní lavička...a jen utrhnout....

To je vono . Taky byl kávový sirup Kofex, zvaný "blafík", v takový kónický lahvi. A v mlíčňáku "ovocný" koktejl z mlíka a jahodovýho sirupu a ošizený kakao - já ho pak doma nechtěla pít.
A chodil se povinně sbírat americký brouk - fúúúj. A na brambory, na řípu, vybírat kamení z pole... pak se udělal ohýnek z natě a v něm ty brambory pekly... jedli jsme je polosyrové, protože se nikdo nemohl dočkat... když byla poblíž jablka, napíchla se na prut a opekla nad ohněm... Z cukrovky posbíraný kolem silnice (nebo upytlačené na pozemcích JZD) se vařil sirup... teda tehdy ještě syrup

jasně, že bílá kafe a chleba byli. Mě zase dělala bábuš mlékovou polévku s noky, ale říkala tomu koťaťa a to bylo jediné jídlo, na které jsem slyšela, jako malá jsem jedla strašně málo, byla jsem vybíravka:))

Za mě byla červená limonáda, pak pasta na zuby co chutnala jako broskve. Tuti fruti jsem nesnášela a perlička. Pak žvýkačky Pedro a Bajo (tam byli obrázky).
Vitacit jsme také lízaly a nejlepší sváča do školy byla, když nám máma dala peníze a my si koupili 5dkg dieatního salámu a rohlík
A mléčné svačiny ve škole, jak jsme museli mít na stůl prostírání, když jsme svačili?