29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Inak, tradicíia: asi spoločné rodinné oslavy, aj keď sa ich snažíme zmodernizovať a vypadnúť niekam, kde sa zahrajú aj deti... Monžo neskorý nedeľný obed a určite poobedňajšia siesta, ale v dnešnej dobe sa to fakt dá len cez víkendy. Naopak ja som sa vo svojej vyženenej rodine snažila zaviesť spoločné večere a víkendové výlety do prírody alebo za kultúrou. A všade sa snažím implantovať ako tradíciu chov psa...
Není tady
to je kouzelný...ja tu píšete, tak si vzpomínám na spoustu věcí, co byly už někde v šuplíku dole...to zpívání v autě
...s tátou jsme pěli, až se otřásala okýnka a když dnes zpustí, tak se na něj podívám se slovy...ježííííš, tatííííí...a pohled je to výmluvný
jako že by ta puberta už mohla přejít v jeho věku
...ale smějem se tomu...vlastně čekám, až začne zpívat a on zas až ho začnu umravnovat
...a ty nedělní pohádky
...jj...mám za to, že jsou snad pořád, ne ? ...a táta nám vždycky četl před spaním...Perly mezi kamením...
a vždycky u toho usínal a pořád jsme ho napomínaly
a ted když čtu synovi, tak u toho usínám a syn mě napomíná
...a nebo jsme milovali, když vyprávěl o vojně
...teda já to milovala...brácha byl malej...nejraději jsem měla historky, které končily slovy...a bylo za to 7 vostrejch
a taky si pamatuju, jak se s námi táta pral...já s bráchou proti tátovi ...lechtal nás...my ječeli...
a vždycky se nechal přeprat
...vlastně to nebyla špatná hra...my s bráchou se naučili si pomáhat a nenechat se na holičkách... se divím, že ty postele vydržely
...hm...tohle asi nepatří do tradic...ale je to tak nějak spojené s mým dětstvím
Není tady
Pamatuju se na nedělní obědy na cibuláku ...poctivá polívka a gruntovní jídlo - knedlo vepřo zelo, nebo řízky se salátem ... pamatuju si na bílý varhánkový punčocháče a červený šaty s bílým límečkem a návštěvu u babi s dědou.... hrozná otrava...
Pamatuju si, jak jsme na Dušičky vyráběly s mamčou koš na hrob z větviček a umělých gerber...
Pamatuju si křížkem vyšívanej sváteční ubrus, co můj starší brácha pokaždý polil a otočil to tím zašpiněným na mý místo, aby to bylo na mě
Pamatuju si, jak jsme s bráchou zdobili stromeček , a protože jsme byli líní, tak jsme půl kolekce snědli rovnou - každej rok ..kdo by to tam věšel..
A pamatuju se na vajíčka barvený v cibulové slupce, co jsme jim s mamkou lepily pacičky z kočiček a papírový ouška, takže vypadaly jako králíčci ..
Ježíííš ...mě ale chytá nostalgie ...
Není tady
No tak tohle je na mě moc. Mám dneska fakt děsnej den a takovýhle nostalgický výlety mě spolehlivě dorazí...ach jo. No nicméně, na tradice si nějak moc nepotrpím, na velikonoce koledníků neotvírám, vajíčka nebarvím, vánoce jsou fajn, ale nebudu si z nich dělat modlu.
Není tady
Heřmanka napsal(a):
no Nico, tak to teda nevím...nositelem tradic jsem v rodině byla já coby dítě a ne rodiče...vždycky jsem přitáhla nějakou knížku, jak se co dělalo a nedělalo...a rodiče poslouchali a dělali to
počínaje prostíráním a konče odléváním olova...
aha...tak tady je zakopaný pes (tedy konkrétně u tebe)
Není tady
topazio napsal(a):
Klubko napsal(a):
ale vzpoměla jsem si na jednu "tradici". Nedělní pohádla po obědě v rádiu:)
Jako malá jsem ty pohádky měla ráda
.
A co sobotní hra pro děti. Nevím proč, ale pořád mám v uších hru Hrabě Monte Christo. Ano jsou i další, ale tahle byla nějak něčím vyjímečnaá.
Jsem rád, že tohle téma zaujalo. Pokračujte, jistě že najdete ve svém životě i okolí další nostalgické vzpomínky. Nicméně by mě hodně zajímalo, zda je dodržujete, nebo jak jste je osekali či zda se k některé chcete vrátit a tak.
Není tady
Já pamatuju, jak jsme byli jako děti až do 24.12 do odpoledne u babi, naši pak pro nás přijeli, šlo se do kostela na 17 hod, pak jídlo a stromeček. teĎ jsme k tomu přidali ještě po nadílce procházku večerním městem, moc super.
Jinak jíme na servisu, dostaneme šupinu z kapra, na oběd je čočka nebo kuba.
Mrzí mě, že se z Vánoc dělají komerční svátky. všichni jsou uhnaný, Ti, co jsou sami mají deprese a vůbec je to celé na pytel.
Není tady
Barusja napsal(a):
Já pamatuju, jak jsme byli jako děti až do 24.12 do odpoledne u babi, naši pak pro nás přijeli, šlo se do kostela na 17 hod, pak jídlo a stromeček. teĎ jsme k tomu přidali ještě po nadílce procházku večerním městem, moc super.
Jinak jíme na servisu, dostaneme šupinu z kapra, na oběd je čočka nebo kuba.
Mrzí mě, že se z Vánoc dělají komerční svátky. všichni jsou uhnaný, Ti, co jsou sami mají deprese a vůbec je to celé na pytel.
Děsím se děsím vánoc.
Upravil(a) dixina (2. 10. 2008 13:11)
Není tady
Tradice a rituály jsou něco, co tvoří asi u každého vzpomínky na dětství.
Teď mi došlo, že pro to:
-hraju se svými dětmi hádankové hry v autě, počítáme barevná auta, hledáme zelený žigulík (dlouho mi trvalo jim popsat, co to vlastně je )
-zavírá domovní dveře ten, kdo chce zvedat plošinu v garáži.
-miluju kupovat vánoční stromeček měsíc předem a zdobit dlouho předem, aby voněl byt
-před příletem Ježíška chodíme léta letoucí na svařák s přáteli a dlouhou procházku a pak chvíli mrzneme ve tmě na dvoře, aby měl Ježíšek klid na nerušený přílet s dárky. Druhý den miluju jen tak se válet a nic nedělat.
-vyřezávám dýni, protože nádherně svítí ve tmě a můžeme se krásně bát, když jim čtu pohádkové knížky o Halloween
-když je nám smutno zalézáme si společně do postele a povídáme si na co se těšíme než smutnění přejde
-zpívám strašně, ale hodně a zjistila jsem, že jejich hudební sluch to nezkazilo a zpívají moje písničky hezky.
-mám hromadu vyžehlených kapesníků a utěrek, protože co kdybych je potřebovala. Utěrku občas vytáhnu, ale kapesníky už mám jen tak.
Pisateli,ano sobotní hra v rádiu taky. Já vůbec mám ráda rozhlas. Jsem divná i teď. Ráda poslouchám ČR 1 nebo ČR 2,když je právě rozhlasová hra. Nemám ráda modni tuc tuc rádia, ač by se k mému věku hodila více. Uklidňuje mne mluvené slovo. Více než Tv.
Mám ještě jednen zvyk, rituál. Miluji knížky a papíry. Vždy když příjdu do knihkupectví, tak si potají čuchám k těm knihám. A to samé mám v papírnictví. Milovala jsem nákup nových sešitů do školy, pak už to stálo za prd
A taky hru na schránky. To jsme musely se segrou hledat během cesty schránku,kdo jí viděl dříve měl bod. Jednou jsme nemohly najít dlouho žádnou, až segra do ticha zařvala "schránka, mám ji" a táta se tak lekl, že naboural naší 120cu:)
Není tady
Tak to já rádio vůbec - já byl vždycky co se týče poslouchání na muziku, mluvený slovo v rádiu mě nebralo - to radši knížky. A na tu muziku jsem vybíravej, takže zase rádio ne, protože na každým včetně těch jakž takž poslouchatelných občas zahrajou něco, co prostě poslouchat nevydržím, do toho kecy moderátorů. Teď poslouchám muziku nejvíc v autě a je to vždycky buď CDčko nebo kazeta - z rádia pouze dopravní zpravodajství. Kdyby byla stanice, která vysílá jen každou půlhodinu a pokud by to bylo něco většího tak okamžitě dopravní zpravodajství a jinak ticho, měl bych ji naladěnou.
Upravil(a) Kuba (2. 10. 2008 13:31)
Není tady
Ráda vzpomínám na 1.2.svátek vánoční, chodili jsme na obědy k rodičům, dnes už ne, neb jsme s manželem už sirotci . Jinak dodržuju tradici už od dětství - každou neděli po obědě si hajnu a poslouchám v 13.00 hod pohádku v radiu.
Není tady
Dixi, to bude dobré, budeme si držet palce.
Pořád řeším jestli budu na Vánoce s mámou a bráchou nebo jenom s malým..uf, je to těžké.
Není tady
Barusja napsal(a):
Dixi, to bude dobré, budeme si držet palce.
Pořád řeším jestli budu na Vánoce s mámou a bráchou nebo jenom s malým..uf, je to těžké.
Jen pěkně běž s malým k mamince, bude vás víc a bude lepší nálada. Taky budu na štědrý den s rodiči a dětma, nezvládla bych to. Jsem prostě sračka.
Není tady
Na Vánoce penízek pod polévkový talíř, "ježíškovský" zvoneček (jindy se s ním nezvonilo), staré ozdoby z mého dětství. Na Velikonoce dárky od zajíčka, upečená nádivka a vlasnoručně vypěstovaná zeleň. U kamarádky na chalupě buřty na ohýnku, kterými děti krmily psy a jídlo servírované kuchyňským oknem na stůl venku. Týden z prázdnin na horách, kde mohly chodit (a pilně chodily) do krámu pro rohlíky v holínkách potokem a k "tetě" na nejlepší domácí chleba... jé, toho by bylo.
Nejhorší "samotné" Vánoce jsem měla ty první bez dětí. Věděla jsem, že se druhý den všichni slezou doma - ale stejně to nestálo za nic. Ale rok od roku je to ne snad lepší, ale zvykám si - aspoň tak.
Není tady
Taky mám jednu tradici s kamarádkou , před 1 adventem chodíme loupit do pa*ku (místo činu) jedlové větve na věnce.
Není tady
tak jsem se tady tak začetla... nic kokrétního napsat nechci...jen Vám poděkovat za krásný příspěvky
Není tady
dixina napsal(a):
Barusja napsal(a):
Dixi, to bude dobré, budeme si držet palce.
Pořád řeším jestli budu na Vánoce s mámou a bráchou nebo jenom s malým..uf, je to těžké.Jen pěkně běž s malým k mamince, bude vás víc a bude lepší nálada. Taky budu na štědrý den s rodiči a dětma, nezvládla bych to. Jsem prostě sračka.
Houby sračka - když máš možnost jít na vánoce k rodičům a využiješ toho, protože ti tam bude líp, znamená to jediný - že nejsi hloupá.
Není tady
Drazí přátelé, je krásné že se zde nostalgicky vracíme asi k nejkrásnějším dnům v roce a to vánocům. Ale doba vánoční není tím co jsem měl především osobně na mysli. Mysle jsem, že vzpomente, jak baky dávaly do prádla mýdlo aby vonělo, nebo jak se tu z počátku neslo, nedělní rodinné obědy atd. jsou jiné rodinné tradice, narozeniny, přípravy do divadla a td.
Není tady
Nedávno jsem zavedla starou tradici, o které vyprávěla paní v parku. Chodila se svou babičkou na podzim do parku sbírat černé ořechy (parkové stromy, z ořechů se vyráběly náramky a náhrdelníky). Tak je sbírám také a dávám do prádla, krásně voní a odpuzují moly.
Pak jsme ještě měli rodinnou tradici, že na Silvestra po půlnoci jsme si telefonicky popřáli do nového roku. Nějak se na to poslední dobou zapomnělo.
Taky jsme celá rozvětvená rodina slavili všechny narozeniny, v poslední době nikdo nemá čas, sejdeme se maximálně 2-3 x ročně.
Není tady
Přála bych vám zažít židovský šábes.
Už od čtvrtka židovky uklízejí a nakupují na pátek, kdy se i z práce odchází dřív, svátečně se prostře, navaří se jídlo na celý šábes, které se pak nechá na plotýnce jen na nejmenší udržovací teplotu, aby se nemuselo ohřívat a pečou se šály domácího kynutého chleba (chala).
Zapalování šábesových svíček se západem slunce, krátká modlitba, přípitek vínem a dlouhááá opulentní skvostná večeře, žádná televize nebo rádio, ale povídání, hraní her, předčítání, odpočinek, procházky, návštěva synagogy.
A hlavně díky zákazům jakékoli manuální i duševní práce a obsluhy el. spotřebičů se jedná o skutečný odpočinek, trvající od západu slunce v pátek až do východu tří hvězd v sobotu večer. Ani praví křesťani v neděli tak neodpočívají.
jen mě dřív drtilo, že jsem si k tomu lahodnýmu vínu nemohla zakouřit (další zákaz).
No a chanukové večery jsou další kapitola, kam se hrabe štědrý den a štěpán
Není tady
Velké prádlo - bubnová pračka, přendat do ždímačky, vymáchat ve vaně, opět do ždímačky, 3-4 várky a celý den je v pytli
Není tady
Mashanko, to jsme doma dělali ještě začátkem 80.let maďarská vířivá pračka zn.Hajdu a valcha, to bylo naše. A já si musela na tý valše prát svoje ponožky a punčocháčky, protože jsem nechtěla nosit bačkůrky
teror!
Není tady
Tak to já bych vám zase doporučila pravou cikánskou svatbu v Rumunsku. to byl nejsilnější zážitek co jsem kdy poznala. Pche, kam se hrabou naše zábavy:)
Není tady