|
6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Natálko - jak dopadla oslava výročí, na kterou jsi čekala?
Není tady
Ahoj holky, děkuju, že na mě myslíte.... V ten den výročí přišel a donesl mi lístky na muzikál do Prahy. Ale zase odjel, prý mám být trpělivá... Trvalo to do minulé neděle, od té doby je doma, s ní se prý rozešel. Ale je doma jen fyzicky, srdce zůstalo u ní 
. Moc nemluví, odpovídá jednou větou, většinou kouká do zdi. Spí v obýváku, snaží se mě nedotýkat.... Je to pro mě sice výhra, že se vrátil, ale je mi teď ještě hůř, než když doma nebyl. Nevím, jak se k němu chovat, moc mě trápí, že vím, že se k nám vrátil z rozumu. Už mě asi nemiluje a to mě strašně zraňuje. Nevím, jak budu zvládat toto. Jak jste to holky měly vy, co jste je vzali zpět? Jak se choval? Co mám dělat? Děkuju za rady, myslela jsem si, že když se vrátí, bude to to, co jsem chtěla, ale spíš jsem teď z toho ještě víc zmatená...
Není tady
Natálka, mohu jen za sebe- u nás také nebylo vše Ok hned. Sice spíš z mojí strany, protože já jsem ještě asi měsíc přežvykovala, jestli jsem neměla manžu vyhodit.
Mám kamarádku, kde proběhlo obdobné zaláskování manžela jako u tvého- tj cca 1/2roku intezivní vztah, pak nevěděl jak ukončit a ZDA ukončit vedlejšák , pak návrat domů a "smutnění" přesně takové, jaké popisuješ. Trvalo to prý přes půl roku. Kamarádka byla na práškách- nezvládala to, myslela , že návratem manžela domů bude vše jak před TÍM...... Ale teď ( cca po třech letech) je to už OK-sama mi to minulý týden vypravovala, že prý zhruba od letošního léta má pocit, že je všechno tak jak by čekala od plnohodnotného vztahu( zájem o její osobu, sex, společné plánování.....)
Třeba ten tvůj pochopí dřív, že všude je zamilovanost dobou prvních měsíců a že vztah , ten opravdový může budovat... Moc bych ti o přála.
Není tady
tak já bych na tohle teda nervy neměla, bohužel. trpělivost není zrovna moje silná stránka a abych musela koukat na to, jak se za holubičkou chudáček trápí 
mně by to ubíjelo, nezvládla bych to, to at si raději jde. asi unáhlené, ono by ho to přešlo, ale na tohle bych nervy neměla.
Není tady
PPavlaa napsal(a):
tak já bych na tohle teda nervy neměla, bohužel. trpělivost není zrovna moje silná stránka a abych musela koukat na to, jak se za holubičkou chudáček trápí
Tak moje Pavla na to naštěstí nervy měla... i když nedávno mi přiznala, že jí to hrozně vadilo, když viděla, jak chodím doma jako tělo bez duše a zcela evidentně jsem duchem někde úplně jinde... dneska jsem jí vděčnej za to, že to ustála a pak mi svým způsobem i dokázala odpustit...
Není tady
Mikeš napsal(a):
PPavlaa napsal(a):
tak já bych na tohle teda nervy neměla, bohužel. trpělivost není zrovna moje silná stránka a abych musela koukat na to, jak se za holubičkou chudáček trápí
Tak moje Pavla na to naštěstí nervy měla... i když nedávno mi přiznala, že jí to hrozně vadilo, když viděla, jak chodím doma jako tělo bez duše a zcela evidentně jsem duchem někde úplně jinde... dneska jsem jí vděčnej za to, že to ustála a pak mi svým způsobem i dokázala odpustit...
víš co, mě je jasný, že to chlapa časem přejde, všechno chce čas.... ale pro mě osobně by tohle - dívat se na to, jak se trápí pro jinou - bylo hrozný, nezvládla bych to
Není tady
PPavlaa napsal(a):
tak já bych na tohle teda nervy neměla, bohužel. trpělivost není zrovna moje silná stránka a abych musela koukat na to, jak se za holubičkou chudáček trápí
Ppavlaa- přesně moje řeč. Já bych ho vyhodila. Na takovou čekanou nejsem stavěná..... Ale asi to někdo umí, když to tady tak čtu kolem a kolem, ale mě se dělají osypky , jen si to představím....
Není tady
zuzi777a napsal(a):
Ppavlaa- přesně moje řeč. Já bych ho vyhodila. Na takovou čekanou nejsem stavěná..... Ale asi to někdo umí, když to tady tak čtu kolem a kolem, ale mě se dělají osypky , jen si to představím....
OK, holky... s odstupem času to i já vidím jinak, než tehdy, když jsem byl zamilovanej... a vím, že tohle svý ženský dlužím, protože mít doma nějakou jinou, tak už je dávno po manželství... 
Není tady
Mikeš napsal(a):
zuzi777a napsal(a):
Ppavlaa- přesně moje řeč. Já bych ho vyhodila. Na takovou čekanou nejsem stavěná..... Ale asi to někdo umí, když to tady tak čtu kolem a kolem, ale mě se dělají osypky , jen si to představím....
OK, holky... s odstupem času to i já vidím jinak, než tehdy, když jsem byl zamilovanej... a vím, že tohle svý ženský dlužím, protože mít doma nějakou jinou, tak už je dávno po manželství...
mít doma mě, jsi mrtvej
Není tady
PPavlaa napsal(a):
...mít doma mě, jsi mrtvej
...a Ty v kriminále za vraždu 
- není lepší, mít občas trošku reálnější pohled na věc? 
Není tady
Mikeš napsal(a):
PPavlaa napsal(a):
...mít doma mě, jsi mrtvej
...a Ty v kriminále za vraždu
eee, uhrála bych to na pominutí smyslů 
Není tady
Natalka08 napsal(a):
Už mě asi nemiluje a to mě strašně zraňuje.
Natalko,
mozna nad tim zbytecne spekulujes. Je jasne ze myslenka na to ze Te mozna uz nemiluje,Te zranuje,ale nezabivej se tou myslenkou prilis nebo Te naprosto pohlti.Ta myslenka muze byt klamna. Nechala bych ji byt Tebou plavat, stuj co stuj. Zachrani Te nepretrzita myslenka na to,ze si uvedomis ,zda Ty milujes jeho.
Jestli milujes, pak to zvladnes. Dat mu prostor je to nejjednodussi,co lze udelat.To je muj pocit z Tveho pribehu. Nejednat za nej,jednat za sebe.
Není tady
PPavlaa napsal(a):
Mikeš napsal(a):
PPavlaa napsal(a):
...mít doma mě, jsi mrtvej
...a Ty v kriminále za vraždu
eee, uhrála bych to na pominutí smyslů
proč pominutí smyslů,v dnešní době prý vražda manžela není vražda
Není tady
PPavlaa napsal(a):
tak já bych na tohle teda nervy neměla, bohužel. trpělivost není zrovna moje silná stránka a abych musela koukat na to, jak se za holubičkou chudáček trápí
Já jsem to už ve čtvrtek nezvládla a řekla jsem mu,že proč mi teda psal, jak strašně mu chybíme a že chce, aby všechno bylo jako dřív a ještě lepší, když potom sám tohle všechno neumí splnit. Že na tohle musí být dva, že já sama nic nezmůžu a že jsem mu stáhla z internetu Žádost o rozvod a že chci, aby se rozmyslel, jak si rozdělíme majetek a co uděláme s bytem. Ať odejde k ní, že budu raději, když bude šťastný s ní než nešťastný se mnou. Nic na to neřekl, mlčel a pak odjel za bratrem. Na druhý den přijel, k tomu o čem jsem mluvila se samozřejmě nevyjádřil a jsme pořád tam kde jsme byli. Nejhorší je, že začínám přemýšlet, jestli jsem udělala dobře, že jsem ho vzala zpátky..... Mám starch, že než se on "odláskuje", tak se láska mezi náma vytratí.....
Není tady
Natálko, nejhorší je právě strach.
Čeho se bojíš? Zkus si to napsat na papír, popřemýšlet o důvodech tvého strachu, pořádně si je prohlédni a řekni si, co s tím strachem můžeš sama udělat a jestli není úplně zbytečné se bát. Moc se mi líbí věta tuším od Klubka, že "kdo se bojí, se.re v síni". Ty stahuješ gatě už v kuchyni. A já jsem dělala to samé.
A pravdu máš v tom, že ta láska mezi vámi se může vytratit. A stejně tak se může třeba za rok, dva, tři zase objevit, pojedete někam na dovolenou sami dva a znovu ji pocítíte. Tohle všechno nevíš a nemůžeš vědět, neplánovala bych a nepředstavovala si takhle daleko dopředu. Bojíš se něčeho, co není a ani nemusí být, jako malé dítě draka pod postelí.
Žij tím, co máš a věnuj se sobě. Pro manžela nic víc udělat nemůžeš, tak ho nech. Pokud víš, že bys toho nelitovala, a bude to lepší, než s ním zůstat, vyhoď ho (sám evidentně neodejde). Pokud víš, že jsi schopná ještě čekat, dej mu čas a dej ho hlavně sobě - věnuj se sobě, pro něho teď nic udělat nemůžeš - jedině, pokud bys chtěla jeho problém(y) řešit za něj a všechno mu takhle usnadnit.
Až si budeš opravdu jistá tím, co je nejlepší pro tebe, udělej to. Pokud si nejsi jistá, neřeš. Dej čas i sobě. Máš velkou šanci udělat neunáhlené rozhodnutí, neovlivněné momentálními náladami a emocemi, takových šancí máme v životě velmi málo. Spousta holek ti tu napsala své zkušenosti a postřehy, rozhoduj se v klidu.
Ty jsi svému muži řekla všechno, co jsi mohla, další krok je na něm. Na tobě záleží, kolik času mu poskytneš, a k čemu tu dobu využiješ.
lakina napsal(a):
PPavlaa napsal(a):
Mikeš napsal(a):
...a Ty v kriminále za vraždueee, uhrála bych to na pominutí smyslů
proč pominutí smyslů,v dnešní době prý vražda manžela není vražda
ahoj laki teda proč jsi mi tohle neřekla dřív to celé mění situaci
jinak máš se ?
Není tady
Natalka08 napsal(a):
Ahoj holky, děkuju, že na mě myslíte.... V ten den výročí přišel a donesl mi lístky na muzikál do Prahy. Ale zase odjel, prý mám být trpělivá... Trvalo to do minulé neděle, od té doby je doma, s ní se prý rozešel. Ale je doma jen fyzicky, srdce zůstalo u ní
Natálko, vím že to je pro tebe bolestivé a zdá se ti to nespravedlivé.
Neznám tvého muže, jen se pokouším vcítit se do jeho situace. Takže to, co ti napíšu ber jen jako můj subjektivní názor.
Já jsem člověk, který neumí vždy nebo většinou city ovládat, např. léta jsem byla v manželství nešťastná a na svém muži závislá, stejně jsem nedokázala své city k němu ovládnout. Zrovna tak vím, co jsem prožívala, když jsem byla zamilovaná . To je pěkný uragán citů..
Pokud by to měl tvůj muž s city a rozumem taky tak, tak chápu, že teď prožívá muka a neumí si zatím moc pomoci. Sice se rozhodl pro tebe, protože tě miluje, to ale neznamená, že není do té druhé zamilovaný.
No a pokud se rozumově a hlavně kvůli tobě rozhodnul ukončit to tam, kde je zamilovaný, kde na něj působé hormony štěstí, tak je mu jako narkomanovi při absťáku. To nesouvisí s láskou k tobě, to je přirozený stav, protože on ukončil ten jejich vztah v době, kdy to udělal kvůli tomu, aby tě neztratil, ne v době, kdy by to tak sám cítil protože už ta prvotní, hormonální zamilovanost opadla...
Jestli ho nechceš ztratit, nech mu čas, odsmutnit si tu ztrátu své hračky. Ztratil nebo spíš dobrovolně se vzdal něčeho, co mu přinášelo radost do života.
Já vím, bolí to, že jsi to nebyla ty ta jeho hračka, ale na druhou stranu podle mne, jestli to tedy myslí vážně a doopravdy to s ní ukončil, tak cit k tobě je pro něj daleko cennější něž to, co prožíval s ní.
Nech mu prožít si ten absťák, podrž ho v této těžké chvíli, buď na něj milá, aby neměl žádný důvod litovat, že se rozhodnul pro tebe. Pomoc mu najít radost ve vašem vztahu. Buď mu dobrou milenkou, kromě všeho toho, co mu zatím poskytuješ.
Buď milá, ale nenech si zase všechno líbit. Zlatá střední cesta. Držím palce.
Není tady
Ach jo lidičky, u nás je to jako na houpačce. V neděli, když přišel po noční, zase měl ten svůj stav zamlklosti a tupého zírání do zdi. Ptala jsem se, jestli se s náma nechce projít, tak šel, ale nic kloudného z něj nevypadlo. Na vše odpovídal jednou větou. Přišli jsme domů, žehlím, koukám na něj, jak tak sedí u toho počítače a ani pořádně neví, co čte a v ten moment jsem si uvědomila, že kdyby tady nebyl, bude to stejný, že pro mě je takový chlap k ničemu. Tak jsem se jen tak mezi žehlením zeptala, jestli ji zase kontaktoval (jelikož, tím, jak se vrátil od ní k nám, tak mu prý řekla, že nechce být milenka a že se teda rozhodl) a on řekl, že ji napsal a že mu prostě chybí a neví, jak to zvládne. Tak jsem mu řekla, ať se sbalí a odejde tam, kde má myšlenky, že už mě to takhle nebaví, že stejně hlavou doma není a chci aby se mi úplně ztratil ze života. Že on bude konečně šťastný a já vlastně taky. Odešel. Mě se vám lidičky tak strašně ulevilo, byla jsem sama na sebe pyšná, protože takhle to už dál nešlo. No neuplynula ani hodina, otevřely se dveře, manžel přišel, začal mě strašně objímat a brečet, že si uvědomil, co by ve mě ztratil, že každá jiná ženská by ho za to vyhodila a já jsem čekala, odpouštěla a on toho využíval. Že si uvědomil, co všechno pro něj znamenáme a že jí napsal, že se definitivně rozhodl pro nás, že to nemůže udělat své dceři a že zjistil, že nás moc miluje. Ona mu odepsala (četl mi to), že to snad ani nepsal on, že si myslí, že jsem to psala já (hahaha - k tomu bych se opravu nesnížila...). Napsal jí, ž to opravdu psal on. Dokonce si vyměnil službu,aby nemusel na noční, protože měl strach, že za ním přijde. Což se taky stalo. Psala mu, že čeká u něj u práce, kde je, že s ním chce mluvit. Napsal jí, že není v práci a ona ať není zbabělec a řekne jí to všechno do očí nebo že za ním příjde do práce zítra. Ptal se mě, jestli by mi to vadilo, kdyby za ni odjel. Řekla jsem mu ať jede. Byl s ní asi přes dvě hodiny. Bylo vidět, že ho to vzalo. Ale vidím, že se i snaží komunikovat se mnou, asi to bude chtít všechno čas..... Jen mám strach, aby ji zase nekontaktoval. Vím, že to neovlivním. Budu se snažit na to nemyslet a vytěsnit ji z hlavy. Budu se snažit mu zase věřit a on moc dobře ví, že další jejich komunikaci bych už neodpustila. Takže zatím sice vyhráno nemám, ale jedno jsem si uvědomila, i bez něj by to šlo a jsem ráda, že jsem na tohle přišla. Myslím si, že mě to posunulo dál. Teď jen nemyslet na to, že by mohlo něco, někde....... Ale pilně zaměstnávám hlavu, už měsíc chodím 3x týdně do posilky a mám ze sebe radost 
. Jsou sice dny, kdy se mi někde v hlavě přeblikne, ale snažím se to zase hodit na vedlejší kolej. Takže mi (a potažmo i mému muži 
) milé Babinetky držte pěsti, snad se nám podaří znovu najít stejnou cestu - tentokráte už bez ní...
Není tady
Natalko, držím pěsti, držím!
Natálko,
nezapomínej, že obětavá a stále chápající, ale také přikazující a peskující, je pouze matka.
Partnerka je o něčem jiném.
Držím palec
Upravil(a) Pandorraa (13. 10. 2008 23:22)
Není tady
Natálko, je to úplně jako u nás. Taky jsem to nezvládala....koukat jak je duchem jinde, poslouchat jak mi odpovídá na půl pusy, jak se mi vyhýbá. Milenka mého BM taky uháněla. A já jsem to nevydržela a chtěla aby odešel. Teď vím, že kdybych to neřešila a prostě si začala žít svůj život, zamilovanost by přešla a on by zůstal s námi.
Takže držím pěsti, aby jsi to ty zvládla Než ta zamilovanost přejde, trvá to a je to těžké i pro toho chlapa. Zkus vám dát tu šanci. Nepátrej, nehledej, neptej se (tohle všechno tě totiž může hodit zpátky) a žij jsi svůj život. Dej mu jeho prostor. Je to jedna etapa a on jí musí dojet dokonce. Blbé, ale pravdivé.
Není tady
Natalka08 napsal(a):
Ach jo lidičky, u nás je to jako na houpačce. V neděli, když přišel po noční, zase měl ten svůj stav zamlklosti a tupého zírání do zdi. Ptala jsem se, jestli se s náma nechce projít, tak šel, ale nic kloudného z něj nevypadlo. Na vše odpovídal jednou větou. Přišli jsme domů, žehlím, koukám na něj, jak tak sedí u toho počítače a ani pořádně neví, co čte a v ten moment jsem si uvědomila, že kdyby tady nebyl, bude to stejný, že pro mě je takový chlap k ničemu. Tak jsem se jen tak mezi žehlením zeptala, jestli ji zase kontaktoval (jelikož, tím, jak se vrátil od ní k nám, tak mu prý řekla, že nechce být milenka a že se teda rozhodl) a on řekl, že ji napsal a že mu prostě chybí a neví, jak to zvládne. Tak jsem mu řekla, ať se sbalí a odejde tam, kde má myšlenky, že už mě to takhle nebaví, že stejně hlavou doma není a chci aby se mi úplně ztratil ze života. Že on bude konečně šťastný a já vlastně taky. Odešel. Mě se vám lidičky tak strašně ulevilo, byla jsem sama na sebe pyšná, protože takhle to už dál nešlo. No neuplynula ani hodina, otevřely se dveře, manžel přišel, začal mě strašně objímat a brečet, že si uvědomil, co by ve mě ztratil, že každá jiná ženská by ho za to vyhodila a já jsem čekala, odpouštěla a on toho využíval. Že si uvědomil, co všechno pro něj znamenáme a že jí napsal, že se definitivně rozhodl pro nás, že to nemůže udělat své dceři a že zjistil, že nás moc miluje. Ona mu odepsala (četl mi to), že to snad ani nepsal on, že si myslí, že jsem to psala já (hahaha - k tomu bych se opravu nesnížila...). Napsal jí, ž to opravdu psal on. Dokonce si vyměnil službu,aby nemusel na noční, protože měl strach, že za ním přijde. Což se taky stalo. Psala mu, že čeká u něj u práce, kde je, že s ním chce mluvit. Napsal jí, že není v práci a ona ať není zbabělec a řekne jí to všechno do očí nebo že za ním příjde do práce zítra. Ptal se mě, jestli by mi to vadilo, kdyby za ni odjel. Řekla jsem mu ať jede. Byl s ní asi přes dvě hodiny. Bylo vidět, že ho to vzalo. Ale vidím, že se i snaží komunikovat se mnou, asi to bude chtít všechno čas..... Jen mám strach, aby ji zase nekontaktoval. Vím, že to neovlivním. Budu se snažit na to nemyslet a vytěsnit ji z hlavy. Budu se snažit mu zase věřit a on moc dobře ví, že další jejich komunikaci bych už neodpustila. Takže zatím sice vyhráno nemám, ale jedno jsem si uvědomila, i bez něj by to šlo a jsem ráda, že jsem na tohle přišla. Myslím si, že mě to posunulo dál. Teď jen nemyslet na to, že by mohlo něco, někde....... Ale pilně zaměstnávám hlavu, už měsíc chodím 3x týdně do posilky a mám ze sebe radost
Natálka, udělala jsi přesně to, co Zklamča, nebo já- dala jsi "nůž na krk" ( což tu holky nerady slyší), nebo chcete- li "možnost se rozhodnout". Tobě trvalo trochu dýl zjistit, že mít doma někoho, kdo je myšlenkama jinde nepotřebuješ, než třeba mě , nebo Zklamče.- ALE jsi sama svou paní. Ty víš, že než se trápit s někým koho miluješ a on neví co chce, je důležité mu jasně dát najevo , že máš svoji cenu a svoji hrdost. Nejsi čekací panenka s houpací hlavou.....
No a na "vaší milence se dá zase dobře dokumentovat to, jak se dovedou zamilované " bořitelky rodin" chovat. I když ten tvůj řekne, že chce poctivě skončit, vrátit se domů a být zas táta a manžel, nedá pokoj a hledá cestičky jak ho " přetáhnout".... 
To je fakt, že to neovlivníš, pokud nebudeš chtít nasadit těžší kalibr a dát to " sežrat " i jí. To by ti většina zdejších rozmluvila a já opravdu poctivě nevím, jestli to je cesta pro každého.. Ale podle toho , jak se tvůj manžel chová, moc bych ti přála, aby to její "vlískávání" ustál a odmilování se mu vedlo úměrně k tomu , co pro něho znamenáš ty a vaše holčička...
Netrap se tím, co by bylo kdyby ji kontaktoval, kdyby mu ona nedala pokoj..... Snaž se aby ti bylo v rámci možností co nejlíp. Ta posilka je fakt dobrý nápad! Nezapoměň na dobrou véču pro oba a úsměv! Pokud to , co máš s ním společné je trvalejší , určitě máte velkou šanci rodinu ustát a nebudeš tu muset psát o svém muži zapár týdnů jako o BM......
Upravil(a) zuzi777a (14. 10. 2008 13:49)
Není tady
Zuzi, ty si nedáš pokoj a nedáš , viď? Proč máš tendenci psát něco o zdejší většině (nebo menšině ) a hovořit jménem davu....? Nešlo by konečně změnit rétoriku a psát JEN sama za sebe a prezentovat své názory?Možná by potom pár dalších lidí(včetně mě) mělo taky chuť se vyjádřit, ale když v pravidelných intervalech jiné názory než je ten tvůj dehonestuješ takovým způsobem, jako to děláš, tak na to se můžu následně rajc...kvajc, to mi věř.... a půjdu si raději jinam, kde není předem vytvořeno konfrontační prostředí. Což může být ke škodě objektivity a názorové plurality.
Děkuji za pochopení.
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
