Já bych se snad musela skácet na zem aby si všimli,že mi něco doopravdy je.Chtěla bych být obletovaná,jako  v Postřižinách.Když už je mi hodně blbě,pomůže mi máma.Za to když má někdo doma rýmičku,tak o tom slyším celý den,jak umírají a volají o pomoc.(tři chlapi)

Bacha-pro chlapy je to smrtelná nemoc-rýmička! Takže podle toho s nimi musíme zacházet.
Ten můj je při nemoci hrooozně protivný. Ležet nebude, ale vzdychat celý den a naříkat, to ano. Starám se- je to špatně. Ignoruji ho-je to špatně. Prostě když není fit, není s ním k vydržení. myslím, že sám nezvládá svou bezmocnost, a proto je protivný.

Já nemocná nebývám. Naštěstí. Ale když je zle, dokáž se o mě chlap postarat. Bez problémů. Umí být milý a vařit mi čajíčky. Jen je na něm cítit ta nervozita, že má toho najednou víc.
Ale i při nemoci nemůžu ležet celé dny. Věci kolem dětí obvykle zajistím sama. Když se vyhrabu z postele. Za 14 let manželství jsem byla nemocná jednou pořádně (14-denní hnusná chřipka) a párkrát nějaká ta jedno-dvoudenní střevní chřipka s průjmem a zvracením.
Manža je nachlazený s rýmečkou několikrát do roka.

Častější utíkání do nemoci je volání o pomoc: Všimněte si mně! Starejte se o mě!
Pocit, že potřebuji více zájmu.

Upravil(a) Damila (1. 10. 2008 6:31)

pomněnka napsal(a):

Tak o mě se v rámci možností (pokud je manžel v práci tak ne) stará a to zrovna nemusím marodit. Je mi třeba jen špatně a hned - lehni si, uvařím ti čajíček nebo groček. Taky se o mě strašně rád stará. Dřív jsem to odmítala...já blbá, ale teď si to vychutnávám. A můžu říct, že je to žůžo být někdy takhle rozmazlována. Jen to některé neumějí přijmout jako já dřív. Pokud můřu poradit...holky nechte se rozmazlovávat...potěšení bude na obou stranách.

Grrr, rozmazlovat a nechceš toho trochu moc? Rozmazlujeme Vás celý život, hýčkáme Vás a na rukou nosíme celý život a ještě rozmazlovat v době nemoci, to by jste moc zlenivěly. Žádné takové! Pokud se neprobouzíte na ARO a nebo JIP, makat a makat, jen práce a zas práce, ta uzdravuje ducha a tělesno. A pak máte nám (současně i Vám) poskytnout zdravého pohybu na cizím těle /nejlépe u milenky a nejlépe několika/, když už nechcete být sami zdravé.
A kdo se o nás stará když marodíme? Ha, se koukni na Damilu jak nás pomlouvá, když si dovolí napsat, že když máme rýmyčku je to pro nás smrtelná nemoc. Se koukni jak je postaven strom úmrtí a v kolika umíráme. A víš proč? Protože to je pořád , "nojo, jak má pán nemoc (rýmičku/kašlíček) už nám umírá, houby a kdo se o mě postará, když tu nebudeš, huš do práce a makat žádné prodlevy v práci, příjdeš o velké penízky na moje kabelky a prstýnky a makeupy a td...." A tak makáme, nedbáme na zdraví své a pak v 55 jdeme do penálu a vy naše zhýčkané, pak ještě si dalších 35 let užíváte radostí a slastí života pozemského. Je to je ale nespravednost. Ha a co na tohle řekneš! No odpověz moje drahá, jsi tázána!

No tak trocha srandy poránu musí být, ale není šprochu aby na něm nebylo pravdy trochu. Osobně si myslím, že:
1. Až tak při rýmě či jiné "fatální nemoci" neumíráme, jen hledáme "pochopení", které jsme dostávaly jako malý chlapci u svých maminek.
2. Tak jako vy jsme tak trochu nesví z "jiného stavu nemoce", neboť jako neustálí bojovníci a dokazovateleé, že nás se to netýká jsme jaksi ti druzí a proto hledáme, ochranu a sílu k novému startu.
3. Až tak na Vás, když náhodou v té posteli s virozou jste nezapomínáme, aspoň já se o obě ženy, ale i jiné které byly upoutány na lůžko staral. Sám i o děti. Jo pravdou je, že to pořád z té postele bylo, a dělej tohle a musíš tohle a udělej to takto. Vy místo marodění pořád dirigujete a vládnete a tím si nemoc prodlužujete.

No BM když jsem onemocněla to bral jako útok na svou osobu - udělala jsem to schválně, abych mu nechala "na krku" děti a domácnost - on nemocný nebýval, já tak 2x do roka chřipku, ale pořádnou
Takže jsem se pro klid doma naučila co nejrychleji nemoc zlikvidovat a fungovat. Což se mi vymstilo - když jsem byla půl roku na nemocenské, nikoho ani nenapadlo mi nějak pomoct - však co, já to zvládnu jako vždycky.........a taky že jo
Teď když onemocním, ale už vyjímečně, tak manžel zajistí všechno, včetně čajíčku a potulení ....... ale je fakt jak píše Pisatel - když je mi líp, mám tendence ho z postele dirigovat co a jak má dělat, no ale snažím se už ovládat

Pisateli,
a kdo vám vnutil nutnost být dokonalý, nikdy nestonat, být silný za všech okolností, nikdy nebrečet...a podobné nepřirozenosti?

Nepřu se. Dobře se mi povídá, ale valím do práce...

nebreč, jsi přece chlap...
Ale když má chlap tu zmiňovanou rýmičku, zalehne a nechá se opečovávat. Já si můžu z titulu toho, že jsem ženská, zabrečet, ale být nemocná je pouhopouhý výmysl a umřít smím až poté, co mám doma hotovo, aby mě smuteční hosti nepomluvili...

helena napsal(a):

nebreč, jsi přece chlap...
Ale když má chlap tu zmiňovanou rýmičku, zalehne a nechá se opečovávat. Já si můžu z titulu toho, že jsem ženská, zabrečet, ale být nemocná je pouhopouhý výmysl a umřít smím až poté, co mám doma hotovo, aby mě smuteční hosti nepomluvili... http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

Helen,
ale to si děláš sama. Resp. my ženy si to děláme samy. Já bych se mohla na smuteční hosty z vysoka vyprdnout, páč oni by ode mě ani nic jiného nečekali, kdož mě zná, ví, že pohřby nesnáším.
Když dělám i při nemoci (jakože kolem dětí dělám), je to z mého vlastního rozhodnutí.
Páč kdybych umřela, neumřou se mnou, někdo by se o něj postarat musel stejně. Všichni jsme svým způsobem nahraditelní.

Mužská smrtelná nemoc na 7 písmen.? Rýminka

Pisatel napsal(a):

Damila napsal(a):

Nepřu se. Dobře se mi povídá, ale valím do práce...

  No a kdo se o mě postará, mám rýmu jak Niagáru.

Myslím že nějaký pátek ještě s mámi vydržíš, neboj.Máš tuhý kořen.

Pisatel napsal(a):

Romča napsal(a):

Mužská smrtelná nemoc na 7 písmen.? Rýminka

Pisatel napsal(a):

  No a kdo se o mě postará, mám rýmu jak Niagáru.

Jo umírám dámy ženy pomooooc

Upravil(a) Romča (1. 10. 2008 8:36)

Romča napsal(a):

Myslím že nějaký pátek ještě s mámi vydržíš, neboj.Máš tuhý kořen.

No pokud nebude ta první pomoc ve smyslu okamžitého vypocení na cizím těle pak asi ano, kořen jsem někde pozapomněl či mě opustil hapčí

Neboj kořen se obnoví První pomoc poskytují na čísle 155 tak si vem telefon a někam si zavolej.

Pisatel napsal(a):

Romča napsal(a):

Myslím že nějaký pátek ještě s mámi vydržíš, neboj.Máš tuhý kořen.

No pokud nebude ta první pomoc ve smyslu okamžitého vypocení na cizím těle pak asi ano, kořen jsem někde pozapomněl či mě opustil hapčí

Upravil(a) Romča (1. 10. 2008 8:54)