19. dubna : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční vyuití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník! 19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: tíři jsou přísní, Panny umí ustoupit. |
|
|
Ahoj vem,
chtěla bych Vás poprosit o radu- kamarádka podle příznaků asi "spadla" do anorexie.
Po rozchodu s partnerem (díky bohu zato,tvrdil jí jak je tlustá, jak se na ní ty peky klepou)) začala enormně straně moc sportovat, opravdu se dře, nejí, stěovala si na nespavost, únavu a nechutenství. Trklo mě to a opatrně jsem se jí vyptávala na jídelníček, na vechny aktivity co dělá a je mi z toho hrozně. Varovala jsem jí před anorexií, nechala si to projít hlavou a výsledek je jetě horí. Momentálně je přesvědčená e anorektička není, e to stihla "za pět minut dvanáct" a e to má pod kontrolou... Samozřejmě to nalhává nám i sobě. Asi jsem na ní moc tlačila, říkala jí, e se o ní bojím a teď u le i mně. Tvrdí mi, jak vechno omezila(3xdenně spinning,běhání, tenis,plavání), jak začala pravidelně jíst, ale je to vechno jenom le.. Co teď? Poraďte co bych pro ní mohla udělat? Nemůu zůstat a nečině pozorovat jak se ničí... Ona je nadená, zhubla (kolik nevím, tvrdí e jen dvě kila,ale on pohledu minimálně 8),přijde si krásnějí a myslí si, e to řeit nemusí, e to má pod kontrolou.. Take k psychologovi nemá proč chodit,e.. CO TEĎ?!
Není tady
Kamarádka "frčí" v anorexii-co můu udělat?! - Nic. Nemůe jí pomáhat proti její vůli. Max. tak můe být v její blízkosti, jako kamarádka, a počkat, a Tě o pomoc poádá.
Ona je svéprávná a proti její vůli nemůe udělat nikdo nic.
Nepíe kolik jí je a kde bydlí... pokud bydlí s rodiči, můe jim to naznačit (pokud budou ochotní to slyet), ale to je tak vechno.
Jetě moná, kdyby jí bylo míň ne 18... byli by za ni zodpovědní rodiče... a jako její zák. zástupci by moná mohli něco udělat...
Ale jestli jí u 18 bylo tak těko.
Není tady
Ahoj, ach jo..Tak jsem se trochu bála, e se dozvím e nemůu dělat vlastně nic.. Kamarádka u je dospělák (25), bydlí sama-take monost kadodenní kontroly nulová.. Ona ví,e kdy mi jenom naznačí,tak ráda pomůu a udělám co je v mých silách..Jenom se bojím, e jsem to pokazila, e u hraje i přede mnou:grater:
Není tady
kamaradkavnouzi napsal(a):
Ahoj, ach jo..Tak jsem se trochu bála, e se dozvím e nemůu dělat vlastně nic.. Kamarádka u je dospělák (25), bydlí sama-take monost kadodenní kontroly nulová.. Ona ví,e kdy mi jenom naznačí,tak ráda pomůu a udělám co je v mých silách..Jenom se bojím, e jsem to pokazila, e u hraje i přede mnou:grater:
Pokud bude mít pocit, e jsi "proti ní", tak bude hrát i před Tebou.
To chce nekritizovat, neradit atd. - být na její straně :-)
Tak Tě moná k sobě pustí... ale pořád musí čekat, a Tě ona poádá o pomoc... (výjimka je, pokud ji najde doma v bezvědomí, to záchranku zavolej)
Není tady
pokud zhubla 8 kilo, není na tom jetě nejhůř...anorexie není o tom e člověk nejí ale co se mu honí hlavou, psychika. neovlivnuj to jak jí nebo se hýbe..dej jí najevo e jsi s ní, at se děje cokoli. od anorektiků se stejně lidi odvrátí, právě proto e oni jen poslouchají co jim řiká hlava- nedopřát si nic dobrýho, jen se mučit hladem,pohybem a i jinak. kámoka prý nezaila nic horího, ne jsou výčitky po jídle anorektičky..to normální člověk nepochoí a jen je bude nutit jíst, ani by se ak staral o dui.
Není tady
Já se omlouvám, ale mám podobný problém, zkouela jsem se ptát na psychologii, ale neúspěně:
Moje sestra (26) skoro určitě trpí bulimií, ráda bych jí nějak pomohla, ale nevím jak na to... Vídám se s ní jen o víkendech, a jetě ne pokadé. Několikrát jsem zkouela něco naznačit nebo se jí i přímo zeptala, ale odmítá se se mnou o tom bavit... Máte někdo podobnou zkuenost a radu jak to řeit? Díky.
Není tady
happy07 napsal(a):
Já se omlouvám, ale mám podobný problém, zkouela jsem se ptát na psychologii, ale neúspěně:
Moje sestra (26) skoro určitě trpí bulimií, ráda bych jí nějak pomohla, ale nevím jak na to... Vídám se s ní jen o víkendech, a jetě ne pokadé. Několikrát jsem zkouela něco naznačit nebo se jí i přímo zeptala, ale odmítá se se mnou o tom bavit... Máte někdo podobnou zkuenost a radu jak to řeit? Díky.
Ahoj, zkus si nejdřív přečíst kníku od Krcha Bulimie - Jak bojovat s přejídáním nebo třeba od Hallové Rozlučte se s bulimií. Tam zjistí alespoň zatím Ty nějaké informace a to, jak se asi cítí. Můe jí třeba kníku pak taky dát přečíst - třeba jí ji někde nechat. Víc toho moc udělat nemůe. Pokud sestra sama nebude chtít se z bulimie dostat, pomoci ji nemůe. Dej jí najevo, e ji chápe a má ji ráda. Aby věděla, e a se rozhodne se svou nemocí něco dělat, bude se moci obrátit na Tebe. Pak, a se bude chtít vyléčit, bude třeba vyhledat nějakou odbornou pomoc, např. www.anabell.cz Přeju hodně těstí a trpělivosti.
Není tady
ví kamarádko, já to nechci bagatelizovat, ale já jsem v září začala hubnout, chodím hodně cvičit (4-5x týdně) protoe mě to straně chytlo, upravila jsem si jídelníček (opravdu hodně, jedla jsem jen zdravě, ádné pečivo, přílohy, malé porce 5-6x denně) a nádherně jsem zhubla ze 72 na 62. No a moje mamka se najednou začala tvářit starostlivě a neblbnu atd. Přitom já prostě jenom jedla zdravě a hodně cvičila a ona ze mě udělala div ne nachystanou na psychiatrii s anorexií.
Moná, e se ti zdá, e kámoka jí málo, ale třeba jí normálně. Já kdy jsem začala počítat kalorie, tak jsem se úplně zhrozila, e jím 10x (nepřeháním) víc, ne bych měla jíst abych netloustla. A kdy teď vidím, čím se lidi cpou, tak nechápu, jaktoe vichni nemáme 150kg. Zkus si někdy její denní příjem spočítat a třeba zjistí, e je úplně v pohodě.
Není tady
Ví kamarádko Henrietto,
není to jen kamarádka, co by se měla zamyslet. Redukční dieta se má dret maximálně est týdnů, pak ohrouje zdraví. Počítání kalorií je na dvě věci, na kalorie se nehubne (a to ani v redukční dietě a mě naprosto fascinuje, e tenhle enám ničící mýtus neustále přeívá) na kalorie se vytváří poruchy příjmu potravy. Kdy u, tak se hubne skladbou stravy- poměry B/S/T, výivově kvalitní potraviny, plus neomezené mnoství čerstvé zeleniny. Po těch esti týdnech jíst bez měření a samozřejmě by se měla změnit skladba stravy směrem ke zdravé. Mamince se nedivím, protoe toto
"Moná, e se ti zdá, e kámoka jí málo, ale třeba jí normálně. Já kdy jsem začala počítat kalorie, tak jsem se úplně zhrozila, e jím 10x (nepřeháním) víc, ne bych měla jíst abych netloustla. A kdy teď vidím, čím se lidi cpou, tak nechápu, jaktoe vichni nemáme 150kg. Zkus si někdy její denní příjem spočítat a třeba zjistí, e je úplně v pohodě."
je alarmující. Ne nejsou vichni, kdo si občas daji slaninku a zmrzlinku tlustá prasátka. Jednak existují různé metabolismy a za druhé nemamé vichni organizmy rozharaené dietami. Nejlepí je hubnout pohybem a změnou stravy, často to na prvních 6kg stačí.
Buď moudrá, kdy se maminky bojí, je to hodně dobrý důvod se zamyslet, jestli chyba není v prvé řadě na mojí straně.
PS: Japak vypadá tvůj jídelníček?
Není tady
Ignoruj její potravní chování pokud můe. A sna se s ní bavit o vem jiném ne o jídle. Drím palce. Problém je, e tohle prostupuje vechny sféry ivota. Já jsem tohle neustála a ztratila kamarádku- přestaly jsme si rozumět, ale je zaplabůh ivá- "jenom" je to jiný člově, s jinými zájmy, s rozhozenými hormony, operacemi a vystouplými kostmi. Občas se vidáme, větinou je to ok, ale občas se ve mě vzedme agrese a sobecký smutek. Nikdy jsem se s ní o jídle nebavila a stejně to nevylo- jsme si prostě vzdálené.
Není tady
henrietta napsal(a):
ví kamarádko, já to nechci bagatelizovat, ale já jsem v září začala hubnout, chodím hodně cvičit (4-5x týdně) protoe mě to straně chytlo, upravila jsem si jídelníček (opravdu hodně, jedla jsem jen zdravě, ádné pečivo, přílohy, malé porce 5-6x denně) a nádherně jsem zhubla ze 72 na 62. No a moje mamka se najednou začala tvářit starostlivě a neblbnu atd. Přitom já prostě jenom jedla zdravě a hodně cvičila a ona ze mě udělala div ne nachystanou na psychiatrii s anorexií.
Moná, e se ti zdá, e kámoka jí málo, ale třeba jí normálně. Já kdy jsem začala počítat kalorie, tak jsem se úplně zhrozila, e jím 10x (nepřeháním) víc, ne bych měla jíst abych netloustla. A kdy teď vidím, čím se lidi cpou, tak nechápu, jaktoe vichni nemáme 150kg. Zkus si někdy její denní příjem spočítat a třeba zjistí, e je úplně v pohodě.
Kdy mi bylo 18, přesně tímhle jsem začla - počítáním kalorií - a jsem u té anorexie skončila. Moc si nezahrávej (vlastní zkuenost). Tenkrát jsem la z 68-ti na 52 za 3 měsíce, a musela jsem odejít z první vejky, protoe mozek přestal pobírat kolu.
Bohuel, kdyby tenkrát rodiče něco zaregistrovali, bylo by to lepí.
No ale zase, iju, tak to dopadlo dobře :-)
Není tady
Já měla anorexii. Půl roku psychiatrie. Od té doby následky na zdraví, deprese atd.
Ale znovu opakuji. Pokud se nechce léčit daná osoba, je téměř nemoné jí násilím cpát jídlo do pusy a rozmlouvat cvičení.
Okolí můe jen navrhnout alternativy a chovat se trpělivě. Rodina si sáhnout do svědomí, co dělá patně a jestli není nějaký divný vztah k nemocné. Psychoterapie atd.
V případě ivotní krize a monosti zemřít jen metabolická jednotka. Drsné,ale bohuel.
Jedná se o stejnou závislost jako je alkohol, drogy atd.
Není tady
Nharte napsal(a):
Ví kamarádko Henrietto,
není to jen kamarádka, co by se měla zamyslet. Redukční dieta se má dret maximálně est týdnů, pak ohrouje zdraví. Počítání kalorií je na dvě věci, na kalorie se nehubne (a to ani v redukční dietě a mě naprosto fascinuje, e tenhle enám ničící mýtus neustále přeívá) na kalorie se vytváří poruchy příjmu potravy. Kdy u, tak se hubne skladbou stravy- poměry B/S/T, výivově kvalitní potraviny, plus neomezené mnoství čerstvé zeleniny. Po těch esti týdnech jíst bez měření a samozřejmě by se měla změnit skladba stravy směrem ke zdravé. Mamince se nedivím, protoe toto
"Moná, e se ti zdá, e kámoka jí málo, ale třeba jí normálně. Já kdy jsem začala počítat kalorie, tak jsem se úplně zhrozila, e jím 10x (nepřeháním) víc, ne bych měla jíst abych netloustla. A kdy teď vidím, čím se lidi cpou, tak nechápu, jaktoe vichni nemáme 150kg. Zkus si někdy její denní příjem spočítat a třeba zjistí, e je úplně v pohodě."
je alarmující. Ne nejsou vichni, kdo si občas daji slaninku a zmrzlinku tlustá prasátka. Jednak existují různé metabolismy a za druhé nemamé vichni organizmy rozharaené dietami. Nejlepí je hubnout pohybem a změnou stravy, často to na prvních 6kg stačí.
Buď moudrá, kdy se maminky bojí, je to hodně dobrý důvod se zamyslet, jestli chyba není v prvé řadě na mojí straně.
PS: Japak vypadá tvůj jídelníček?
Můj jídelníček kdy jsem hubla vypadal okolo 5000kJ. Tvaroh, ovoce, zelenina, kuřecí maso, nízkotučné sýry. Do toho občas cokoli na co jsem měla chu. Váně si nemyslím, e kadý, kdo se snaí hubnout musí být rovnou nemocný. Vím, e se nemá radikální dieta dret dlouho, teď po dvou měsících jím úplně normálně kromě sladkostí, sladkých nápojů, pečiva a přílohy spí míň. Místo uzené krkovičky si koupím kuřecí unku a podobně. Nemyslím si, e by na tom bylo něco nezdravého.
Není tady
a jetě k tomu B/S/T jak jinak to má člověk zjistit, ne si zapisovat co snědl? Ty říká, e nejsou vichni, co si OBČAS dají slaninku a zmrzlinku tlustá prasátka. Ale občas není třikrát denně, kdy vidí lidi, jak si k snídani koupí koblihu, k obědu dva hamburgery a aby si připadali dobře tak k tomu přihodí zeleninový salát s majonézou. Na večeři jdou na pizzu a pak si jetě dají v noci chipsy. Lidi tloustnou pomalu a plíivě a pak se toho nemůou zbavit. Kamarádka přibrala za poslední rok 10 kilo. Z hubeňoučký holky je oplácaná buchta. A je to stravou, ničím jiným. Celej den jí málo a večer se nacpe. Spočítat si kJ a přečíst si něco o správném stravování by jí absolutně neukodilo.
Pokud se člověk snaí omezit tuky, co kdy chce zhubnout prostě musí, tak si musí i jídlo zapsat. Já jsem jedla spoustu bílkovin, něco sacharidů a tuky ikdy jsem se snaila sebevíc, tak přes 20 skoro vdycky, 30 úplně snadno. Kdybych si to nepočítala, tak jich sním 5x víc ani bych nevěděla jak. Jestli chce holčina kámoce radit, tak a si nejdřív opravdu zjistí co jí a porovná to s jakýmkoli článkem o zdravé výivě. Já neříkám, e není nemocná, ale jen, e vůbec být nemusí.
Není tady
henrietta napsal(a):
a jetě k tomu B/S/T jak jinak to má člověk zjistit, ne si zapisovat co snědl? Ty říká, e nejsou vichni, co si OBČAS dají slaninku a zmrzlinku tlustá prasátka. Ale občas není třikrát denně, kdy vidí lidi, jak si k snídani koupí koblihu, k obědu dva hamburgery a aby si připadali dobře tak k tomu přihodí zeleninový salát s majonézou. Na večeři jdou na pizzu a pak si jetě dají v noci chipsy. Lidi tloustnou pomalu a plíivě a pak se toho nemůou zbavit. Kamarádka přibrala za poslední rok 10 kilo. Z hubeňoučký holky je oplácaná buchta. A je to stravou, ničím jiným. Celej den jí málo a večer se nacpe. Spočítat si kJ a přečíst si něco o správném stravování by jí absolutně neukodilo.
Pokud se člověk snaí omezit tuky, co kdy chce zhubnout prostě musí, tak si musí i jídlo zapsat. Já jsem jedla spoustu bílkovin, něco sacharidů a tuky ikdy jsem se snaila sebevíc, tak přes 20 skoro vdycky, 30 úplně snadno. Kdybych si to nepočítala, tak jich sním 5x víc ani bych nevěděla jak. Jestli chce holčina kámoce radit, tak a si nejdřív opravdu zjistí co jí a porovná to s jakýmkoli článkem o zdravé výivě. Já neříkám, e není nemocná, ale jen, e vůbec být nemusí.
bohuel to není a tak jednoduché.
já nastoupila do fyzicky velice náročné práce, moje jídlo: ráno jogurt, oběd normálka a večer spí jen dobala, přesto se mi za 1/2 roku nehla váha ani o kilo.strava je důleitá, ale říká se e to vechno začíná v mozku
moje kamarádka oetřovala manela po mrtvici, na jídlo ani neměla chut a přesto přibrala 10kg.
Není tady
Já vím, e někdy to je opravdu těký a u zhubnout nebo aspoň netloustnout a nemusí platit to cvičit a nejíst /jíst málo/.
Jen jsem chtěla říct, e ne kadý, kdo hubne musí mít opravdu problém s anorexií. A e někteří lidé jí tolik, e vůbec nemají představu o tom, e to co se jim zdá jako "jídlo na umření" je ve skutečnosti normální dietní strava pro zhubnutí pár kilo. A e náhlé cvičení 5x týdně není známkou anorexie ale prostě toho, e člověk nemá co jiného na práci a začalo ho to bavit.
Jetě mě tak napadlo, e ta kamarádká říká, e zhubla 2 kila ale vypadá na zhubnutí 8. Moná nabrala svaly co vypadají líp ne tuky a má díky tomu hezkou postavu. Já taky pořád jetě se svýma 62 kilama vypadám o 10kg těí ne stejně váící a stejně vysoká holka, co chodí do posilovny u roky.
Není tady
henrietta napsal(a):
Jen jsem chtěla říct, e ne kadý, kdo hubne musí mít opravdu problém s anorexií.
Nemusí, jen někdy je ta hranice hodně tenká.
Není tady
hranice je tenká, ale dá se to poznat...anorektický chování a psychický problémy, který jsou hlavně problém anorexie nemá člověk, který si jen utáhne opasek
Není tady