Kvetinko, ale tu sprchu bych vynechala. Nektera z holek tady o tom kdysi psala - praktikovali to na ni rodice, kdyz byla mala a ma z toho nasledky do dneska... Takze k tehle metode bych se neuchylovala. Dany taky obcas zuri, ale je to resne to, ze jeho nervovej system nezvlada urcity situace. Kdyz vidim to zoufalstvi v jeho ocich, tak se snazim ho pochopit a vubec se na neho nezlobit.

holky to jen tak pro pobavení http://www.rodina.cz/clanek6554.htm

Pírko s tím plakáním tě uklidním, moje neteř to v podobném věku po nás vyžadovala taktéž, i po Matýskovi, hrozně se jí líbilo, že mimi pláče (protože je to mimi) každé větší dítě,co plakalo pro ní rázem bylo mimi,co pláče.....a ted v tom věku mám synka a ten začal dělat to samý....prosím holka páše..a chce aby holčička plakala..když vidí v obchodě brečt dítě i velký, má děsnou radost, že mimi pláče a chce dělat rádi rádi a pššt takže já bych v tom nebviděla žádný hlubší význam....tak nějak si to spojuju s plakacími panenkami, co si s nima hrajou u babičky

Blue já ted nedávno četla nějaký článek a jmenovalo se to ZRCADLENÍ bylo to o tom, jak se zachovat v takových situacích jako je vztekání a podobně a tam psycholožka psala, že se máme tzv. zrcadlit proti dítěti, že začneš dělat to co ono, a to prý většinou zabere, že dítě se začne tlemit co to ta máma děsnýho dělá a mnohdy si uvědomí jak je to nechutný se takhle chovat párkrát jsme to zkusila a zabralo to, ale já si na to vždycky nevzpomenu, když je potřeba a jinde se mio zase nechce před lkidma ječet a hrát divadýlko

a že mám ted oma palici dubovou jako poleno vzteklounek a hysterka v jednom

PetaZ napsal(a):

Praktiku obětí já rozhodně u sebe nedoporučuji, abych byla samá modřina a vyždímat si energii, tak to teda ne.. a zrcadlení mi přijde taky mimo zase jiná psycholožka radí neadekvátní chování nepodporovat...

Mám taky doma vzteklouna, ječouna, provokatérku = puberta jak vyšitá.. Přiznám se, že já zaječím, když už je to nesnesitelný.. Sprcha proběhla jednou (měla amok přes hodinu). Na zadek moc nedostává, ale když je drzá a začne plivat, tak dostane malou facku, pak to samozřejmě přejde v hysterák, takže je to naprd. Nicméně u nás domluvy a nějaké odvádění pozornosti nemá naprosto žádný efekt.

A taková jedná příhoda z našeho života... Minulý týden jsme byli koupit pleny a N. si vybrala dobrůtku (kinder vajíčko). Potřebovala jsem ještě jí vybrat naušnice (čtvrtý pár.. expertka na ztráty). Prodavačka mě upozronila, že jí to mám vzít, tak jsem se omluvila a vajíčko sebrala, že jí to vrátím, až venku. Měla už prsty od čoko, tak jsem začala hledat ubrousek. Viděla jsem, jak se blíží ke sklu, tak jsem N. řekla, že se nesmí o to opírat. N. nahodila úšklebek a prstíkama přejela po skle, tak jsem jí plácla a řekla, že je zmetek jedovatej. V tom se do mě pustily dvě ženský. Jedna, že je sociální pracovnice, a že takový čubky nesnáší a ta její matka, že je ještě malá, a proč jsem si tedy pořizovala dítě... No, já jsem se taky ozvala...

Můžu vám říct, že s N. je to hodně těžký a výchova je prakticky jenom na mě. N. svými výstupy mi opravdu dost kazí náladu a ještě, aby se do mě pouštěly nějaký cizí krávy, co mají plnou hubu keců. Děs běs...

Ale jsou i hezký chvilky

No nazdar, to ti tedy nezávidím, máš to s tím svým andílkem asi opravdu těžké, ale jak ty píšeš, nic by mě tak strašně nenasralo (pardon), než nějaký krávy, co se mi pletou do života a do výchovy... Kdybys jí tam snad mlátila holí, či co, tak neřeknu, ale pokud ti to evidentně udělala naschvál, tak si určitě nezaslouží pochvalu - a zmetek jedovatej je ještě úplně v pohodě a ani to není sprosté - občas je totiž slyšet načančané maminy, co řvou na své děcka , že jsou to kryplové zasraný a že se vůbec neměli narodit - to považuji za problém, to bych asi taky houkla na maminu, ať se k těm dětem chová krapet slušněji. Ale Nelinka je docela číslo viď? Je fakt , že některá výchova je fakt o nervy a o zdravý rozum. Tak hodně štěstí a přání, že snad ta tvoje slečna z toho co nejdříve vyroste

Na kazdeho zabira neco jineho, ne nektere vzteklouny nic. Vztekani kolem roku byla prochazka ruzovym krajem proti tomu ted. Ignorace nepomaha, to me kouse (uz mi nekolikrat tekla i krev) a mlati, studena sprcha nebo omyti obliceje pomahalo driv, ted ho stezi narvu do vany a nez zapnu sprchu, tak mi vyleze... nekde ho valet nechat muzu, na silnici tezko, to pak chytne nejakou pres zadek, ale nepomuze to...vzteky modral asi 3x, domluvit si nenecha...ted zacal praktikovat, kdyz venku odchazim a nechavam ho ricet na zemi, tak s sebou sviha do travy, kde kadi psi, protoze to nesnasim, nebo si zuje boty a necha je tam a beha bos...jen doufam, ze z toho vyroste

Adule napsal(a):

Na kazdeho zabira neco jineho, ne nektere vzteklouny nic. Vztekani kolem roku byla prochazka ruzovym krajem proti tomu ted. Ignorace nepomaha, to me kouse (uz mi nekolikrat tekla i krev) a mlati, studena sprcha nebo omyti obliceje pomahalo driv, ted ho stezi narvu do vany a nez zapnu sprchu, tak mi vyleze... nekde ho valet nechat muzu, na silnici tezko, to pak chytne nejakou pres zadek, ale nepomuze to...vzteky modral asi 3x, domluvit si nenecha...ted zacal praktikovat, kdyz venku odchazim a nechavam ho ricet na zemi, tak s sebou sviha do travy, kde kadi psi, protoze to nesnasim, nebo si zuje boty a necha je tam a beha bos...jen doufam, ze z toho vyroste

Adule, myslím, že je Martínek větší číslo než Nela. Já už bych snad sbalila pár švestek a utekla hóóódně daleko...

Tak holky zrcadlení sice na chvíli zabere, ale venku mezi lidmi to jaksi není úplně možné   Asi nejvíc se mi zatím osvědčila ignorace. Né že by to bylo lepší ale alespoň to není horší.
Jak psala spunt, jakmile  začnu být nervní a rozčilovat se a vysvětlovat jí něco tak je to ještě horší.

Akorát se přiznám, že né vždy to vydržím, takže jí občas jednu lupnu na zadek nebo plácnu přes ruku když už vyvádí moc. Pak je mi to líto, ale  holt nedokážu být ledově klidná a obouvat boty dítěti co řve jako tur, kope nohama a mlátí kolem sebe rukama jako šílenec

To je fakt hrůza co se tady dočítám.Nám je rok a týden a vzteká se hlavně má malá slečna.Druhá půlka je zatím v pohodě. A doufám,že to tak i vydrží.Holt Terezína je fakt dračice,to nám tvrdil i doktor v porodnici,že si s ní něco užijeme a má občas pravdu.Chodím to pak rozdýchávat do koupelny,ale občas taky na ní houknu a případně dostane přes ručičku,že tohle NE. To je pak řevu Tak doufám,že se to snad časem uklidní,ale u nás předčasně narozených slibují nějakou tu hyperaktivitu více v jak 80 procentech.Asi se pak fakt zblázním     Doufám,že aspoň Matýsek bude v pohodě.

Tak už začínám být někdy z toho vztekání tzv. na prášky. Dcerce ted byly dva roky a začíná to gradovat čím dál víc. Ne, že by před tim byla velký kliďas, takové to menší vztekání začínalo určitě už před prvním rokem, ale ted je to teda něco.
      Copak doma, to neni nic strašnýho, ale venku. Cestu tam...ještě zvládá v pohodě, pak si někde pohrajeme a jdeme zpět a to nám to začíná. Vzteká se, klidně sebou plácne na zem a dělá divadlo všem kolemjdoucím. Když ji chci zvednout, tak udělá takové to tělo "leklá ryba", kdy ji prostě nemůžete pořádně chytnout a ječí si dál. Pokud to jde dál, horko těžko ji dávám do golfáčí a kšíruju, aby se mi nevyvlekla. Já už si snad i celkem zvykla, ale ráda bych, kdyby ji to přešlo, jsem zvědavá, jak ještě dlouho to vydrží. Nejhorší je, když na Vás kouká okolí, co se to děje... to je pak teda něco. Jsou lidi, kteří mají něco podobného doma a chápou to, ale pak jsou ti druzí a to jsou teda pohledy .
     Jestli máte doma podobného vzteklouna, jak na něj jdete, zvlášť pokud jste venku?

U nás funguje - zrcadlo. Nejdřív když se vztekala, tak jsem jí vzala do náruče ,že se jdeme podívat do zrcadla, jak se viděla, hned přestala. Ted když se vzteká, pošlu jí at se jde podívat a ona beze slova jde, a na sebe se tlemí.

Tiffi, myslim, ze je fuk jestli je to holka nebo kluk...melas videt meho bratra, co ten predvadel - ten teda asi dvakrat skoncil ve sprse...ale venku...seknul sebou do prachu a tocil se dokolecka, bo mu mamka nechtela u Vietkongu koupit auticko...to jen tak pro priklad..nakonec to preslo a z brachy je moc prima mlady muz
Jinak Honzik se taky umi vzteknout, venku ho narvu do kocaru a ono ho to kolikrat za chvilku prejde...doma ho posilame do jeho pokoje...za chvili pak prijde, sice jeste kolikrat breci, ale jde se udobrovat, tak delame, ze se nic nestalo a jeho "omluvu" prijimame pomazlenim
Vim, ze to je tezky, drzim palce, at je to brzy za vami   - s tim nocnikem bych asi fakt par tydnu pockala...no a pak pisni, jak zabralo to dusiccino zrcadlo

vytahuji toto téma na světlo... Začínám nezvládat hysteráky mojí Berenky. Šílenej jekot, řev, mlácení hlavou do země, kopání, mlácení mě začíná okamžitě, jak něco není po jejím. Dneska ve vzteku třískla sklenicí tak, že urazila dno... Amoky trvají dlouho, nezabírá nic. Objetí, studená voda na obličej, plácnutí, domlouvání, prostě nic. Jsem už zoufalá.
Snažím se bát důsledná, co je zakázané, opravdu je zakázané vždy. Jenže Berenka navíc nereaguje na jakýkoliv zákaz čehokoliv, naopak v ještě větší intenzitě začne provádět zakázanou činnost. nechápe, že jsou nebezpečné věci, bere to jako mou zlovůli, jako že jí zakazuju něco prímovního.