Ahoj.... ja mam podobny problem... my jsme spolu s pritelem sice jen rok(obdivuju tvych 8 let) ale sex v nasem vztahu taky dost chybi... kdyz jsme spolun pred rokem zacali chodit, bylo to uplne jiny... to jsme spolu byli v posteli 24 h.denne..
a ted??? to nema cenu resit.... problem neni ale v tom, ze on by nechtel...problem bude asi ve me.. nevim, mozne je to divny, ale uz na to proste nemam chut, jako na zacatku, a kdyz nad tim tak premyslim, tak me driv vzrusoval mnohem vic... nevim, jestli je to tim, ale posledni dobou nas vztah nejak upada..porad se hadame hlavne kuli absolutnim kravinam, ktery ani nema cenu resit a me to pak hrozne mrzi... nevim, trebas to ale taky muze byt tim, ze driv se ke me choval uplne jinak, nez ted... tak nejak lip, a byl mnohem pozornejsi,,! Mozna proto jsem porad protivna, a hadame se.... taky to mozna bude tim, ze kdyz se zhadame, tak ja proste nemam naladu hned na to se s nim vyspat, protoze vim, ze proste neco neni v poradku..!!!!  ale jemu to nevadi, on by mohl fur... proste tohle nemuze pochopit...!! Ale ted se do toho nejak moc zamotavam....
Jen jsem chtela rict, ze ho moc miluju, nechci se s nim rozejit, i kdyz to posledni dobou nevypada zrovna ruzove, a taky bych byla moc rađa za jakoukoliv radu, co mam delat...!!! Fakt nevim... A promin, moc jsem ti timhle nepomohla, vid??? Ale aspon vis, ze nejsi sama, komu to nejde!

to nevadí , já vím ,že je nás víc. Asi na to rada není.Spíš možná jen zkušenosti ostatních...Třeba také jednou přispěji svoji zkušeností až tohle obdoví bude za mnou.
Myslím ,že je to opravdu ta chemie a na začátku vztahu je nejsilnější a proto je to všechno tak hezký , ale zárobeň zrádný a klamný.Až časem človek pozná jak silný a perspektivní je náš vztah.Mohou nastat krize a pokud se zvládnou ,tak mohou vztah posílit.

Heřmanka napsal(a):

martinko, víš co lidí se rozvádí právě proto, žespolu přestali spát ? Mraky....

já osobně, pokud by mě sexuálně nepřitahoval, bych do partnerského vztahu nešla ( mileneckého ), ale jako nej kamarádství nebo přátelství by to fungovat mohlo, vzhledem k tomu, co vás spojuje a jak dlouho se znáte...

jednomu svému příteli, který zalitoval toho, že nejsme "pár" jsem řekla...takhle je to mnohem lepší, mám tě napořád a nemůžu o tebe přijít ...

známe se už 20 let a čteme v sobě navzájem jak v knize...když se vidíme po delší době, je to, jakoby to bylo naposledy včera

Možná by to bylo takhle lepší.Ale je to těžký.A navíc má ted nějakou holku a ta mě nesnáší,Chápu , bojí se o něj .Ale je mi jasné , že by mu zakazovala se se mnou vídat.Už takhle ho kontroluje a leze do mobilu.Bojím se mu i zavolat nebo napsat , aby neměl problém...Tak moc mě to mrzí ,že se to mezi nami tak zmenilo a zustat přáteli vzhledem tomu ,že on mě má stále rád by nešlo.Měli bychom úplně utnost kontakt aspon na nějakou dlouhou dobu protože takhle je to pořád otevřený.Prostě to vydržet a překonat ten stesk.

Hele, pokud bys chtěla, ale bojíš se, jsi na nejlepší cestě to dovrtat úplně. Pokud jasně cítíš, že to je to nejlepší, co chceš udělat, udělej to. Ale pokud se ptáš, zda to máš udělat, hledáš cestičky, proč to neudělat...zdůvodňuješ si to sama. Ono to vyjít může, ale taky spolu zase pár let můžete zabíjet čas. Ten se vám nevrátí!

KALUPINKA napsla : Hele, pokud bys chtěla, ale bojíš se, jsi na nejlepší cestě to dovrtat úplně. Pokud jasně cítíš, že to je to nejlepší, co chceš udělat, udělej to. Ale pokud se ptáš, zda to máš udělat, hledáš cestičky, proč to neudělat...zdůvodňuješ si to sama. Ono to vyjít může, ale taky spolu zase pár let můžete zabíjet čas. Ten se vám nevrátí!
***
Vidíš , to je taky pravda.Co když to tak je...:-(   prostě se v to motám a neumím z toho ven.Jsem hrozně zmatená.Jedno vím ,že je pro mě hodně důležitý a neumím se smířit s tím , že už nebudeme spolu.Jako když ztrácím někoho hrozně blízkého a už ho nikdy neuvidím.

ALe tohle všechno mi došlo až teď, když jsem odcházela ,tak jsem si myslela ,že dělám dobře.Ach jo.Není tohle ten život , ta realita. nic není zadarmo, každý svého štěstí strůjce .

Upravil(a) Janina08 (14. 9. 2008 22:57)

Vy se chcete k sobě vrátit jenom proto, abyste nebyli sami a že jste dosud nenašli odpovídající lepší náhradu! Tohle je pro mě špatný důvod k dalšímu pokusu o soužití! Je to stejné, jako kdyby ses vrátila k manželovi, přestože Ti život s ním přinášel mimimum radostí, jen spíš povinnosti, hádky a trápení, spojené s nesouladem a nespokojeností. K čemu by to vedlo?
Když má člověk tu sílu, říct...já tak žít nechci, chci něco jiného, proč to bere zpět a volí to nejsnadnější řešení...nevydržím sám...raději to vrátím zpátky...pořád lepší, než nic! Je to stejný, jako kdybys šla na učňák, protože se Ti nechce studovat a pak měla méně placenou práci a se zlostí koukala na jiné, kteří zabrali a vydrželi a dělají něco, co by se Ti líbilo...ALE BEZ ABSOLVOVÁNÍ STUDIA!

tenonen napsal(a):

Janina08 napsal(a):

Možná by to bylo takhle lepší.Ale je to těžký.A navíc má ted nějakou holku a ta mě nesnáší,Chápu , bojí se o něj .Ale je mi jasné , že by mu zakazovala se se mnou vídat.Už takhle ho kontroluje a leze do mobilu.Bojím se mu i zavolat nebo napsat , aby neměl problém...Tak moc mě to mrzí ,že se to mezi nami tak zmenilo a zustat přáteli vzhledem tomu ,že on mě má stále rád by nešlo.Měli bychom úplně utnost kontakt aspon na nějakou dlouhou dobu protože takhle je to pořád otevřený.Prostě to vydržet a překonat ten stesk.

Promiň za to, co ti tu napíšu, ale s tímto typem uvažování by ses už vracet neměla, protože jsi tomu svýmu předešlýmu klukovi ublížila a jak se zdá, pohráváš si s myšlenkou, že bys to mohla zopakovat. Tzn. vrátit se, ale při tvé nespokojenosti a nerozhodnosti by pak zase následovaly pochyby. Protože co jinýho vlastně cítíš, než pochyby? Já jsem totiž v situaci toho, kterýho jsi opustila, i mně se to stalo, a udělala to holka s myšlením hodně podobným tvýmu. S tím klukem po mě se rozešla taky, teď mi dává najevo, že na mě myslí, ale nevrací se. Jen tak krouží okolo. Podle mě jí v hlavě probíhá navlas stejný proces jako tobě. Já si na tobě vážím toho, že ji upřímná a dala jsi nám do tý svý hlavy nahlídnout. Ale řeknu ti z vlastní zkušenosti, že je to pro chlapa hroznej pocit, mít holku rád, bejt od ní opuštěnej, pak ji zase vidět, jak se přibližuje a zas vzdaluje, nechce ho definitivně opustit ani se natrvalo vrátit. Mně se to po 9 měsících od rozchodu právě děje a nyní čtu podobný příběh. Rozhodni se tak nebo tak. Ale máš-li pochyby, tak toho kluka ušetři a radši ho už nech být s jeho holkou. Jinak ho budeš mučit dál a je to pro něj nelidský... Nakonec i pro tebe.

Ty a Kalupinka . Dost jste mě svým názorem a radou oslovili.Vůbec jsem takhle na to nekoukala a cítím,že jste to asi odhalili.Budu o tom přemýšlet a je mi líto , když čtu tvůj příspěvek , že vlastně prožíváš to co asi ten můj bývalý.A já si ještě vybírám.Stydím se za sebe.Tak dobře zkusím jít dál , ale já chci zapomenout už nechci v sobě ty pochybnosti.Proč to trvá tak dlouho.A nechci zase poznávat někoho dalšího.Já vím , hned se napomenu.Nemůžu chtít všechno !Prostě to musím zvládnout.Děkuji Vám všem! snad se z toho brzy dostanu a budu pokorná a štastná za to co mám.Jiní čekají na lásku, aby je měl někdo rád a mě mají rádi dva chlapi.

P.S. Neodsuzuju tě, naopak tě chápu. Ty se snaž zase chápat jeho. Jen tak k sobě můžete najít cestu a vyrovnat se se situací, i když třeba půjdete každý jiným směrem. Já to zkouším taky tak udělat. Trvá mi to už nekonečně dlouho, ale snad jsem nějakej pokrok udělal. Minimálně se mi podařilo to, že k ní necítím nic negativního...

Upravil(a) tenonen (16. 9. 2008 2:43)

Janina08 napsal(a):

koukák ,že jsem si s tou "tvojí" slečnou dost podobná  :-) já jsem vždy chodila ze vztahu do vztahu.Nějaký čas součastně vedla dva najednou, asi pro sichr co kdyby náhodou. Nikdy jsem si nevěřila, že se mohu někomu líbit.Tak jsem většinou chodila s klukem ,kterému jsem se líbila já.Já se zamilovala postupně.To až ten můj byválý byl první kdo se líbil mě a nakonec jsem ho získala.Ale asi jsem se mu líbila také .Ale bylo to úplně jíné,když se Vám někdo líbí hned od začátku a máte štěstí , že i vy jemu.p.s. těch vztahů jsem myslím moc neměla ..poprvé jsem začala chodit s klukem v 18   2,5 roku pak v 21 dva roky  a pak 23 až do 31 let. Ten poslední vztah vlastně také krachl , že si mě přítel nechtěl vzít a děti také stále odkládal, dost často jezdil pryč a já byla doma sama . Teď by si mě vzal a děti už chce také.Tak trochu se na něj i zlobím.Já pořád čekala a nechtěla jsem ho do ničeho tlačit a nakonec jsme ztratili spoustu času je nám již přes třicet ..

Původně jsem psal delší reakci, ale omylem ji smazal. Ta byla o tom, jak právě člověk ztrácí spousty drahocenných let tím, že jde do vztahu, který se ukáže jako slepá kolej. Já jsem jich takhle s bývalou manželkou ztratil hodně. Ale na to není lék. Jen bych snad ze svý zkušenosti řekl to, že co vadí na začátku, bude vadit i dál, i když se to třeba na pár let jakoby ztratí (překryje to zamilovanost, děti, zařizování nového domova, zaměstnání atd.). Ale bylo-li to něco zásadního, začne to jednou zase vadit, většinou právě v kritické situaci, kdy se člověk ocitá na křižovatce a uvažuje nad zásadním rozhodnutím. A ta chvíle přijde vždycky - únava z dlouhodobého vztahu, zevšednění, strach, že jsme si ještě neužili a život nám protéká mezi prsty.
A podobné si opravdu jste, ta má měla taky strach, že není dost hezká. Teď  si udělala jinak vlasy, je štíhlá, opálená, pěkně se oblíká, zjevně nabyla sebevědomí - a hle, frnk, a je pryč. Jako vrabčák, kterej si zobne a zase poodletí jinam. Včera večer jsem na tom nebyl dobře, pořád se mi to vrací v cyklech, jen ty období lepších stavů jsou naštěstí pořád a pořád delší. Ale vždycky se zase zkrátí, když se potkáme. Proto si myslím, že by sis měla ještě rozmyslet, jestli za ním půjdeš. Možná na to čeká, možná se toho bojí. Možná čeká a bojí se zároveň. Tu třetí možnost totiž zažívám sám.

Upravil(a) tenonen (16. 9. 2008 11:38)

tenonen napsal(a):

Všechno je v tom, že ať  si chlapi říkají co chtějí, je to ženská, která si vybírá, ne oni.

že ty jsi byl na stejné přednášce ze sociologie jako já

tak jsem si přečtla příspěvek,který jsem psala před 4 lety,ten čas ale letí!!!
Jen pro zajímavost,jestli to někoho zajímá....k bývalému jsem se nevrátila,ale zůstali jsme přáteli! jsem s tím se kterým jsem ho opustila a máme spolu 1,5 roční dvojčátka.Je to záhul,ale jsme rádi,že ty naše zlatíčka máme. Vztah máme  stále hezký a sex taky!
Myslím,že jsem se rozhodla správně :-) tuk,tuk,tuk abych to nezakřikla. tak hodně štěstí i vám kdo jste na tom podobně,jako jsem byla i já

Upravil(a) Janina08 (4. 5. 2012 21:51)

Heřmanka napsal(a):

tenonen napsal(a):

Všechno je v tom, že ať  si chlapi říkají co chtějí, je to ženská, která si vybírá, ne oni.

že ty jsi byl na stejné přednášce ze sociologie jako já

Uz jsem tu dlouho nevidela Hermanku.Vim,ze byla nemocna...