No já je nikdy nepocítila, že by to na mě někdo vytáh, tak myslím, že to nebude tím, že ty "co jim chlap zahýbá" chtějí, aby i ostatní byli nešťastné. Já si to fakt nemyslím.

Tercila napsal(a):

Vanilka: "Jseš natolik jiná než já , že mě osobně debaty s tebou nic nepřináší."

Zlobíš se za to, že mám jiný názor, než Ti vyhovuje. Hmmm...
Jestli pracuješ ve školství, ovlivňuješ děcka a nenaučíš se nacházet správné termíny ani pro svoje vlastní jednání, tak to tedy potěš pámbu s mládeží
A jinak, Tvůj vytýkavý a dotčený způsob psaní včetně smajlíku tlučení do hlavy napovídá, že s tím, co se u vás odehrálo, ještě nejsi srovnaná, viď?

Tercilo,

jistě víš, že naše příspěvky o nás dost napovídají. I to, jaká slova volíme. To je i pro Mikeše.

Jinak já se už tady směju, jaké tvoříš dedukce a jen to opravdu potvrzuje, jak jsi jiná než já. Tak za prvé - vůbec se nezlobím a kdybys mě znala osobně, tak bys věděla, jakou mám povahu a že se zlobit téměř neumím. Za druhé - hlava mě fakt nebere, jak to můžes z nahoře citované věty pochopit jako že se zlobím, když pravdivě popíšu situaci o tom, jak odlišné my dvě jsme.
A podle smajlíka dedukuješ, že nejsem s něčím srovnaná,  no kdyby někdo nezúčastněný četl tyhle debaty, tak by řekl asi: jejich starosti na mojí hlavu.
A chápu, že ty svoje termíny považuješ za správné, ale nechápu, že je považuješ za jediné správné. A taky je super, že máš jasno v tom, jak naše mládež teď od září trpí, když já si konečně splnila sen a dovolila si toho nákladného koníčka a začala jsem učit, dobrovolně, nikoliv že bych neměla jinou volbu třeba za víc peněz, a navíc učím s láskou...

A vůbec, ať si každý udělá obrázek sám, čí příspěvky mu připadají vyrovnanější, zda moje nebo Tercily nebo Zklamané, pokud to tedy vůbec někoho zajímá.

Jak už jsem psala, tyhle žabomyší války mě přijdou zbytečné. Někomu možná dělají dobře, ale já kvůli tomu na Babi nechodím.

Zdravím, Pisateli!

Upravil(a) Vanda (17. 9. 2008 8:54)

Koloběžka.1 napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Kecat vám do toho nebudu, jen si myslím, že pravdu má v tomto případě Tercila, když tvrdí, že "kudla pod krkem" v podání Zklamané a "dala jsem mu na výběr" v podální Vanilky znamená de facto to samé, byť je to jinak řečeno.

A já zase cítím, že každá to cítí jinak, každá vysílá na vlnách o jiné frekvenci, ale obě musí používat stejný slovník, vtěsnat to do stejných slov...
Mně jen udivuje, jak všechny strany mají potřebu úpěnlivě vysvětlovat, ...proč? To jsem už vzdala, není možné, aby všichni pochopili všechny. Smířila jsem se s tím, že debaty v některých vlnových délkách jsou hrozně ploché.

Máš Koloběžko pravdu byť se zdají oba "pojmy" stejné dle Mikeše, nejsou. Jsou v jinné vibraci a ve svém důsledku mají i jiný podtext a hlavně výsledek.

Pisatel napsal(a):

Koloběžka.1 napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Kecat vám do toho nebudu, jen si myslím, že pravdu má v tomto případě Tercila, když tvrdí, že "kudla pod krkem" v podání Zklamané a "dala jsem mu na výběr" v podální Vanilky znamená de facto to samé, byť je to jinak řečeno.

A já zase cítím, že každá to cítí jinak, každá vysílá na vlnách o jiné frekvenci, ale obě musí používat stejný slovník, vtěsnat to do stejných slov...
Mně jen udivuje, jak všechny strany mají potřebu úpěnlivě vysvětlovat, ...proč? To jsem už vzdala, není možné, aby všichni pochopili všechny. Smířila jsem se s tím, že debaty v některých vlnových délkách jsou hrozně ploché.

Máš Koloběžko pravdu byť se zdají oba "pojmy" stejné dle Mikeše, nejsou. Jsou v jinné vibraci a ve svém důsledku mají i jiný podtext a hlavně výsledek.

No , pokud jsem mohla sledovat osudy Vanilky i Zklamané , tak výsledek je stejný- obě jsou spokojeny a žijí se svým  nevěrníkem..... Takže vibrace, podtexty, plochá vlnová délka atp. jsou možná takové jaké je vidíte, ale VÝSLEDEK je stejný... 

Upravil(a) zuzi777a (17. 9. 2008 13:16)

Vanilka69: "Zrovna tak jsem mu řekla, že pokud odejde anebude nám dělat problémy s penězi, já nebudu dělat problémy s dětmi."

Vanilko, nechtěla jsem se Tě dotknout, jen jsem tady zmínila moji domněnku, že např. tento Tvůj postoj k manželovi mi na rozdíl od Tebe připadl totožný s expresivním výrazem Zklamané. Nebyla v tom sebemenší kritika, jenom jiný náhled. Prostě jsem se divila, proč v tomto Tvém případě zrovna Ty reaguješ ve svém příspěvku na Zklamanou tak, jak jsi reagovala. Nic víc.
Třeba na mě je to, co uvádíš (viz nahoře), docela silné "partnerské" kafe. Nechci rozebírat Tvůj život, o kterém jsi tady sama podala dost informací, jen mě zarazila Tvoje "nerovnováha" ve vnímání určitých situací.
Zajímavé mi připadá taky to, že jako pracovnice ve školství (tedy znalá psychiky dětí) jsi vyslovila "nebudu ti dělat problémy s dětmi, KDYŽ....splníš můj požadavek...."
Stejně je pro mě "obdivuhodný" Tvůj postřeh, kdy jsi sice za celé měsíce (nebo roky?) nedošla manželovi na nevěru, zato už po asi 10 pracovních dnech vidíš chyby svých nových kolegyň... Zvláštní.
To je celé.

Lubisku, omlouvám se za zaplácnutí vlákna, už to za sebe napravím . Názorně jsme Ti předvedli různorodost reakcí v určitých situacích, různé názory a náhledy, tak Ti možná aspoň tento malý poznatek o lidech v něčem pomůže .

Upravil(a) Tercila (17. 9. 2008 14:12)

Vanda napsal(a):

Třeba takhle?: Vanilčin muž žije s pocitem, že měl (a má)opravdu na výběr a zůstal(zůstává) dobrovolně, podle vlastní volby, kdežto Zklamané muž s pocitem, že byl tak trochu přitlačen do kouta. Prostě pocit volnosti toho chlapa.Můj dojem.

koukám debate o mě beze mě, tož musím se svou troeškou do mlýna mazi kameny...

hele Vandi, prosím tě, jak si přišla na to, že můj muž žije s pocitem, že je přitlačen do kouta? Tím, že jsem mu dala na výběr, aby si svobodně a dle svého uvážení a rozumu vybral jednu z nás - to je to přitlačení do kouta, že byl de facto donucen jednat a řešit, nebo jsem teda ten výběr dávat neměla, aby se chudáček kedlubnička necítil přimáčknut, že jsem mu nedala prostor mít nás obě, jak si to asi v hloubi duše přál? Že jsem  nehodlala akceptovat třetí do páru, tím jsem ho zatlačila do kouta, tím jsem mu prakticky sebrala tu jeho volnost? On měl možnost výběru, tak si vybral - mohl brát jednu, nebo druhou, ale co se mi například nezdá, že je , nebo byl učiněn návrh na výběr - když bylo Vanilkou řečeno: nebudeš-li mi dělat problémy s penězi, nebudu ti dělat problémy s dětmi - to já z osobního hlediska neberu jako vyjednávání, ale prostý nátlak, nebo vydírání. Tam byl fast přitlačen do kouta a to tím, že by možná ztratil volnýý kontakt sdětmi, protože byse například Vanilka striktně držela rozhodnutí soudu (tedy pokud by už došlo na lámání chleba) a ty děti by mu dávala pouze za určených pravidel, např. 1x za 14 dní na víkend, měsíc o prázdninách, jeden vánoční svátek... no a pokud by Vanilák dělal problémy s penězi - hnedle by mohly být děti náhodou zrovna v určený termín nemocné, nebo bybyly ve škole v přírodě a bla bla, to pak chápu, že z takového přimáčknutí se těžko "vyjednává".
Řeknu to jinak - je to pouze slovíčkaření, jak se hodí do krámu, aby se někdo udělal hezčí, aby ne něj druhý neukazoval prstem - hele, ta mu teda nastavila výběr, že tedy dobrovolně zůstává, protože jinak by měl problémy s dětmi. To u mého muže nezlob se nevidím, že by dobrovolně zůstal za nějakých striktních podmínek. Pokud to tedy vidíš jinak, prosím tě, vysvětli mi, jak si tedy to moje přimáčkutí do kouta a nůž na krku pochopila ty. A pak se empaticky vžij do těch chlapů (jak Zklamaného, tak Vaniláka) a řekni mi, jaký pocit z toho máš - co bylo více dobrovolné zůstání ve vztahu a co bylo na základě nějaké podmínky. Děkuji.

Tak, a teď se tady můžeme hezky (a hlavně dlouho) pohádat na téma, která ženská to doma svýmu chlapovi “víc nandala“
Nicméně já si stojím za svým, protože když mi žena řekne mírným hlasem, abych se v klidu rozhodl, “jestli Evička nebo ona“, zní to sice podstatně lépe, než když na mě vystartuje s výhrůžným: “Dávám ti kudlu na krk, ty hajzle“, ale ve finále je to píchni jako řízni…

helena napsal(a):

"kudla pod krkem" v podání Zklamané a "dala jsem mu na výběr" v podální Vanilky znamená de facto to samé
Taky bych neřekla. Pokud bych to hodně zjednodušila, tak asi jako kdyř řeknu dítěti "okamžitě to sníš, nebo tě seřežu" a "budeš to jíst nebo ne?" (jako otázku bez výhružného tónu).

když už zjednodušeně - tak ještě přiřaď ty příměry ohledně jídla k těm "dání na výběr" dle mě a vanilky - ať to máme hezky ucelené. Přiřaď k jedničce A nebo B a to samé udělej s dvojkou....

1/ rozhodni se, zda chceš jít za milenkou, nebo zůstat se mnou (nůž pod krkem)
2/ nebudeš-li mi dělat problémy s penězi, nebudu ti dělat problémy s dětmi (dala jsem mu na výběr)
a/ okamžitě to sníš, nebo tě seřežu!
b/ budeš to jíst, nebo ne? (jako otázku bez výhružného tónu)

Vanda napsal(a):

Napsala jsem, že je to můj dojem, a nemusím ho nikomu vysvětlovat ani se z něj zpovídat. Vanilka svoje postoje a pohled obhájí a vysvětlí (už poněkolikáté) sama, pokud bude chtít.

Vandi, Vanilka nic nemusí obhajovat ani vysvětlovat, ona žije a kvete, na rozdíl od "kedlubničky" Zklamané. Ta má potřebu vysvětlovat jak ona to genciálně vymyslela.
Víš chtěl bych vidět jak Zklamanou tak její kedlubničku osobně, prožít s nimi nejméně 72 hodin a pak .... možná bych změnil pohled na ....

Upravil(a) Pisatel (17. 9. 2008 17:14)

Pisateli, já si teda myslím, že i pan a paní Zklamaných můžou žít docela spokojeně a tak, jak jim to vyhovuje. To jen podle slovního projevu paní Zklamané můžu nabýt toho dojmu, co jsem nabyla....Takže tak.

Šmankote, to je čina tady na tom vlákně.

Ještě jednou a polopaicky osvětlím svojí tehdejší situaci, abych zabránila dalším dohadům i když je pravda, že kdo nechce nepochopí...

Já byla v situaci, kdy:

- jsem měla kromě větších dětí i malé miminko , které bylo plně kojeno a nebyla šance tedy být finančně nezávislá, což třeba teď, kdy už je tomu miminku dva a půl roku, tak už finančně nezávislá můžu klidně být, pokud budu potřebovat.

- díky svému onemocnění jsem nebyla schopna se plně o miminko starat - neunesla jsem ho, nepodala si ho na kojení, nezvedla z postýlky.  Potřebovala jsem vždy někoho, kdo mi s ním pomůže. Proto jsem nebyla ani fyzicky samostatná ve smyslu péče o dítě. To nebyla "jen" nějaká bolest nebo neschopnost delší dobu stát apod. A vyhlídka - kdybych tehdy nebyla na mateřské, už bych měla požádáno o invalidní důchod...

- manželova nevěra byla hustá (i když která není, že) - nebyla to jednorázovka, krátkodobý flirt, byl to dlouhodobý vztah, který trval během mého rizikového těhu, během mé nemoci a navíc s naší společnou známou, kterou jsem pokládala za kámošku, nebyla to nějaká anonymní milenka. Do toho ještě bydleli v době mé nepřítomnosti v našem bytě - takže moje postýlka, moje vana, moje kuchyň už nebyla tak úplně moje, tohle celé opravdu považuju za silnější kafe než bývá běžná nevěra
.

Moje slova o tom, že nebudu dělat problém s dětma, když on nebude dělat problém znamenal čistě oznámení, že nebudu nucena se odstěhovat s dětmi do domu vlastněného rodinou (tam bych bydlela zadarmo) vzdáleného 150Km od místa, kde jsme žili doposud, protože budu mít na nájem bytu, ve kterém bydlíme a na který bych neměla, kdyby on dělal problém s penězi a tím pádem bude se moct vídat s dětmi jak bude chtít.

Nechtěla jsem, aby se rozhodl pro rodinu jen kvůli tomu, aby neztratil kontakt s dětmi.

Opravdu tohle nepovažuji za nůž na krk. Chtěla jsem, aby se rozhodl podle svého srdce a taky jsem chtěla, aby měl co nejvíce informací pro to rozhodnutí. Nechtěla jsem ho nikterak vydírat, do ničeho nutit nebo tlačit. Za sebe jsem mu oznámila, že já ve třech žít nechci, tím jsem ho jenom informovala, jaké mám stanovisko. Podle mě má každý právo sdělit co chce. Tak třeba manželství trvá jen tehdy, pokud chtějí oba, vůle jednoho nestačí, tak i s žitím v trojúhelníku musí přeci souhlasit všichni tři, ne?

Já zkrátka cítím rozdíl když řeknu: já bych chtěla to a to. A když řeknu: ty udělej to a to. A já mu opravdu vůbec nemluvila do toho, co má dělat nebo nemá. Nedávala jsem mu žádná časová ultimáta. Mohl se rozhodnout mít nás obě, přestože věděl, že já o to nemám zájem. Ale musel by přitom tedy počítat s tím, že já, pokud to zjistím, se budu snažit z toho trojúhelníku vylézt. Mohl se rozhodnout pro další život s milenkou, protože věděl, že já život bez něj zvládnu. Mohl se rozhodnout pro život se mnou, protože věděl, že já jsem ochotná začít znovu a nevyčítat mu co bylo. Opravdu to považuji za vyjasňování si pozic...

Manžel to moje tehdejší chování hodně kvitoval, začala jsem ho hodně přitahovat tím, že jsem o něj nijak nebojovala (narozdíl od milenky), nechala jsem mu prostor, dala informace, nastínila své postoje...

Ani on to necítil jako nůž na krk nebo vydírání...

Kde je ten nůž na krku?  Udělala jsem někde chybu? Já si to tnemyslím, ale lidé mají různé názory.  Jak jinak tu situaci řešit?

Amriana napsal(a):

Aniž bych  chtěla sebemíň rýpat do kohokoliv, nedá mi to...Holky ... kterákoliv, jak si můžete být tak jistý, že ten románek skončil doopravdy a nejen na oko ? Třeba Zklamaná konkrétně Ty,a ptám se  Tebe, protože prostě jsi to teď napsala jako poslední pro nic jinýho,  ...píšeš trvalo to měsíc, pak dostal na výběr, vybral si ...jak poznáš, že to bylo opravdový ten konec? A vlastně by mě rto zajímalo od všech ...i od Vanilky ... od kohokoliv...

už jsem to psala - já nevím, jestli to zkončil. On říká, že ano a já mu věřím. Já tohle ale opravdu neřeším, ve smyslu nezabývám se tím. Já řeším náš vztah, tj  mě a jeho. A mezi námi to teď funguje tak úžasně, že jsem moc spokojená a většinu času i šťastná. A jsem zase na začátku - jestli nás frajer stíhá takhle úžasně uspokojovat víc (dvě nebo třeba i  tři nebo čtyři atd.), ať je mu přáno. A na druhou stranu - pokud bych s ním nebyla spokojená a šťastná, nebyla bych s ním, i kdyby mi byl věrný až na půdu