|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
mashanka napsal(a):
Bety napsal(a):
luminka napsal(a):
Na maminku fakt musím být milá, ona nás dost podpořila finančně. .
hm....
... no a co kdybys jí to jídlo napřed sama pochválila, aby se nemusela doprošovat "to se mi dnes povedlo, viď"Bane, není to tak jednoduché - tihle lidé, když jim to pochválíš, řeknou: Ale prosímtě, vždyť se mi skoro spálila cibulka, ten knedlík není úplně tak nadýchaný a maso bylo asi z nějakého stoletého býka - a je to málo slaný. A pak začnou rozvíjet teorie o tom, jestli neměli použít jiný tuk, co kdyby tu cibuli smažili na menším hořáku............. kdepak, nejlepš je mlčet, oni se vykecají a bude chvíli klid (než začnou přemýšlet co budou vařit zítra, aby při tom ještě stihli umýt okna )
To jsi vystihla, aspoň jsem se dneska jednou zasmála. Dneska jsme u maminky pro změnu řešili teplotu pokrmu.
Není tady

luminka napsal(a):
mashanka napsal(a):
Bety napsal(a):
hm....
... no a co kdybys jí to jídlo napřed sama pochválila, aby se nemusela doprošovat "to se mi dnes povedlo, viď"Bane, není to tak jednoduché - tihle lidé, když jim to pochválíš, řeknou: Ale prosímtě, vždyť se mi skoro spálila cibulka, ten knedlík není úplně tak nadýchaný a maso bylo asi z nějakého stoletého býka - a je to málo slaný. A pak začnou rozvíjet teorie o tom, jestli neměli použít jiný tuk, co kdyby tu cibuli smažili na menším hořáku............. kdepak, nejlepš je mlčet, oni se vykecají a bude chvíli klid (než začnou přemýšlet co budou vařit zítra, aby při tom ještě stihli umýt okna )
To jsi vystihla, aspoň jsem se dneska jednou zasmála. Dneska jsme u maminky pro změnu řešili teplotu pokrmu.
to je jednoduchý - teplota pokrmu musí být AKORÁT
Polévka musí být teplá a pivo studené
Neblázni, nedělej z toho drama. Ber to tak, že ona ti kdysi utírala podělaný zadek a ty s ní teď za to občas pokecáš o žrádle, no. Vždyť je to tvoje máma. Až nebude, ještě si budeš říkat, že bys s ní probírala teplotu pokrmu ráda 
Není tady
mashanka napsal(a):
luminka napsal(a):
mashanka napsal(a):
Bane, není to tak jednoduché - tihle lidé, když jim to pochválíš, řeknou: Ale prosímtě, vždyť se mi skoro spálila cibulka, ten knedlík není úplně tak nadýchaný a maso bylo asi z nějakého stoletého býka - a je to málo slaný. A pak začnou rozvíjet teorie o tom, jestli neměli použít jiný tuk, co kdyby tu cibuli smažili na menším hořáku............. kdepak, nejlepš je mlčet, oni se vykecají a bude chvíli klid (než začnou přemýšlet co budou vařit zítra, aby při tom ještě stihli umýt okna )To jsi vystihla, aspoň jsem se dneska jednou zasmála. Dneska jsme u maminky pro změnu řešili teplotu pokrmu.
to je jednoduchý - teplota pokrmu musí být AKORÁT
Polévka musí být teplá a pivo studené
Neblázni, nedělej z toho drama. Ber to tak, že ona ti kdysi utírala podělaný zadek a ty s ní teď za to občas pokecáš o žrádle, no. Vždyť je to tvoje máma. Až nebude, ještě si budeš říkat, že bys s ní probírala teplotu pokrmu ráda
Naprosty souhlas. To je opravdu tezke popovidat si s nekym o jidle, o pocasi, o uklidu. O cem by sis tedy Luminko chtela povidat? O Descartovi, kubismu, globalnim oteplovani? Rekla bych, ze vsechno moc resis 
Není tady
Oživuji toto téma, protože toho všeho mám opravdu už dost. A to v tuto noční hodinu, kdy sem zaručeně nikdo nepřijde a nebude do mě zase něco hučet. Nějaké brambory, knedlíky, vejce, pytle čehokoliv...prostě další praktické věci, které jsou potřeba zařídit, upéct, uvařit, připravit. Jak asi víte, pobývám přes týden u maminky, mám na starosti dvě domácnosti a praktických věcí až až. Čím dál víc. Nejen že mě nebaví, ono mi to už ani nejde. Všechno popletu, zapomenu, nejsem schopna správně napsat ani nákup. Tím, jak jsem jeden týden pryč, jsem asi vykolejená z normálu. Maminka se diví, jak jsem zapomnětlivá. Fakt je ten, že pendluju mezi dvěma domácnostmi přes celý okres, vozím všelijaké věci sem tam, uklízím dva byty a do města chodím vždy pořádně "zaúkolovaná" od všech členů rodiny - že koupíš, že se podíváš, že vyzvedneš, že nezapomeneš. Je to tak, že moje hlava prostě nebere praktické věci. Ostatní si pamatuje, co kdy kde kdo zpíval, co měl na sobě, atd. Praktické věci můj mozek ignoruje, asi aby se už nezbláznil. Tvrdím, že jsem ten pytlík s těmi knedlíky pro psa vůbec neměla v ruce, ačkoliv manžel mě s ním viděl. Už dvakrát jsem nechala zapnutou plotýnku a mohli jsme vyhořet. V poslední době po mně stále chodí kontrolovat, už mi ani za máK nevěří, že na mě není spoleh. Jsem z toho už špatná. U maminky už zase musím ochutnávat jídlo, když vaří pro nás, je tak ztrémovaná, až je jí špatně. A dneska, když jsem ochutnávala a mluvila o něčem jiném, tak už na mě i křikla: Ticho!!! Tak jaký to teda je?! Omezit ty úkoly nemůžu, mojí mamce, která nemůže na jednu ruku, díky níž jsme se zmohli na dost věcí, na které bychom neměli, a bez noclehu u ní bych neměla práci, té skutečně nemohu říct ne, když něco potřebuje.
Upravil(a) luminka (24. 4. 2011 4:01)
Není tady

luminka napsal(a):
Oživuji toto téma, protože toho všeho mám opravdu už dost. A to v tuto noční hodinu, kdy sem zaručeně nikdo nepřijde a nebude do mě zase něco hučet. Nějaké brambory, knedlíky, vejce, pytle čehokoliv...prostě další praktické věci, které jsou potřeba zařídit, upéct, uvařit, připravit. Jak asi víte, pobývám přes týden u maminky, mám na starosti dvě domácnosti a praktických věcí až až. Čím dál víc. Nejen že mě nebaví, ono mi to už ani nejde. Všechno popletu, zapomenu, nejsem schopna správně napsat ani nákup. Tím, jak jsem jeden týden pryč, jsem asi vykolejená z normálu. Maminka se diví, jak jsem zapomnětlivá. Fakt je ten, že pendluju mezi dvěma domácnostmi přes celý okres, vozím všelijaké věci sem tam, uklízím dva byty a do města chodím vždy pořádně "zaúkolovaná" od všech členů rodiny - že koupíš, že se podíváš, že vyzvedneš, že nezapomeneš. Je to tak, že moje hlava prostě nebere praktické věci. Ostatní si pamatuje, co kdy kde kdo zpíval, co měl na sobě, atd. Praktické věci můj mozek ignoruje, asi aby se už nezbláznil. Tvrdím, že jsem ten pytlík s těmi knedlíky pro psa vůbec neměla v ruce, ačkoliv manžel mě s ním viděl. Už dvakrát jsem nechala zapnutou plotýnku a mohli jsme vyhořet. V poslední době po mně stále chodí kontrolovat, už mi ani za máK nevěří, že na mě není spoleh. Jsem z toho už špatná. U maminky už zase musím ochutnávat jídlo, když vaří pro nás, je tak ztrémovaná, až je jí špatně. A dneska, když jsem ochutnávala a mluvila o něčem jiném, tak už na mě i křikla: Ticho!!! Tak jaký to teda je?! Omezit ty úkoly nemůžu, mojí mamce, která nemůže na jednu ruku, díky níž jsme se zmohli na dost věcí, na které bychom neměli, a bez noclehu u ní bych neměla práci, té skutečně nemohu říct ne, když něco potřebuje.
Lumi, máš sourozence nebo někoho, kdo by Ti s maminkou pomohl? Odpočiň si a vypni, jinak se z toho zhroutíš! V takovém stresu, kdy mozek jede pořád na plné obrátky, by byl zapomětlivý a roztržitý každý 
Mluvím tak trochu z vlastní zkušenosti, protože taky pendluju obdobným způsobem kvůli babičce, která je prakticky slepá. Nikdy nebyla na nějakou organizaci času, takže jednou jí jedu do obchodu jenom pro dva rohlíky atd. Byla jsem teď po dlouhé době dost nemocná a uvědomila si, že takhle už to dál nejde.
Tvoje maminka Tě má ráda, a určitě chce pro Tebe to nejlepší, tak taky pochopí, že potřebuješ pauzu a oprášit i svůj vlastní život.
Není tady

Lumi, vím že bydlet s matkou by nebyl žádný med, ale nebylo by řešení si ji vzít k sobě ?
Neušetřila by jsi, kdybys mamince zajistila nějakou pečovatelku... studentku, která by k ní chodila pár dní v týdnu místo tebe ? Nemůžeš část úkolů přenést na manžela?
Když se uštveš, zhroutíš se, kdo to všechno bude dělat místo tebe?
Já tohle absolvovala, když šla holka do první třídy a bylo to strašné... Chtěla jsem si vzít babičku domu, ale nelogicky mi doktorka řekla, že to nejde.. jak by jí chodila píchat injekce proti bolesti. Ale když jsem se s ní po dvou týdnech uštvaná sešla, zařídila jí soukromou LDN. Sice jsem měla výčitky svědomí, že jsem se na babičku vybodla, ale ona to snad pochopila a odpustila mi.
Zašla jsem za ní vždycky jen odpoledne, nemusela jsem vymýšlet, co jí koupit, uvařit, jestli zas potáhnu hromadu prádla na vyprání, co mi zas v bytě čeká za hrůzy. Prostě jsme si jen povídali, když bylo hezky, vyvezla jsem jí do parku na sluníčko. Byla čisťounká, najedená, bez bolestí.
A mně odpadly preťeky 3x denně přes město a strach, že nezbyde čas se učit s malou..
říká se, že ženská vydrží víc jak kůň, ale moc bych na to nespoléhala
Není tady
Tohle je jiná věc, nejsem u maminky, abych se o ni starala, ale kvůli odpolední směně, kdy by byl problém s odvozem, a ještě bych projela peníze. No a když tam jsem, tak holt se starám. Já potřebuju ji a ona mě, všechno je vlastně v pořádku. Jenže když slyšíte denně praktické věci u maminky, pak zase od manžela a od tchyně, tak vám hrábne. Nejvíc mě štve, že mě pasovali do role nešikovné ženy, která pohlídá, dojde, vyřídí, protože na nic jiného není dobrá. Nebylo to tak, já ráda peču sladkosti, ale na to pro samé ty blbosti okolo zbývá čas v noci, například proto se mi teď nepovedly řezy ani mazanec. No a pak jsem holt nešikovná, ta šikovná pekařka je švagrová a ne já, prostě je to tak dané, to ona peče na oslavy, já tam budu mýt nádobí.
Není tady
á, zase Nesmrtelná Teta Závist. 
A taky - já nic, já muzikant. TO ONI! 
Upravil(a) majkafa (24. 4. 2011 10:37)

Lumi, no a co, že myješ nádobí? Však to je taky potřeba, někdo napeče, někdo uklidí. Já u skorotchýňky myju nádobí úplně automaticky.
Lumi, ty ze všeho děláš katastrofu.
Není tady
Ale když tohle mrzí, aby někdo si mohl dělat to příjemné a vy můžete za odměnu, když vám v noci zbude čas. Přes den děláte milion blbin. Věšení, umývání, zašívání, přiskočit, když je třeba, být k ruce. Dcera nepomůže, je tu o víkendu a leží v učení, akorát žehlí a uklízí u slepic. Nechci ji mít na svědomí, aby třeba vylítla ze školy.
Není tady
Modroočka napsal(a):
Lumi, no a co, že myješ nádobí? Však to je taky potřeba, někdo napeče, někdo uklidí. Já u skorotchýňky myju nádobí úplně automaticky.
Lumi, ty ze všeho děláš katastrofu.
Kdybych na to pečení skutečně byla nešikovná, tak mě to neštve, ale já jsem nešikovná, protože to dělám ospalá a v noci.
Není tady
A proč se nezapojí více manžel do starostí o Vaši společnou domácnost?
Není tady
luminka napsal(a):
Tak nejradši mluvím o muzice, a to si pokecám s každým, protože ji sleduju asi 35 let! Už od svých 5 let. Pak taky trochu o modě, a taky o vzpomínklách na minulý režim, o věcech, které nás obklopovaly. Jen doufám, že s tím neotravuju lidi, kteří jsou naladěni na Floru Olomouc a kozlíka Šikulu.
To je drsne
Tak to pokecejme, ja se rad bavim o minulem rezimu, pac jsem stary komunista. Ja se bavil o minulem rezimu vcera a malem me Dusicka ukamenovala, ze co si jako dovoluju tady obhajovat osmasedesaty. Pritom jsem si jen stal za svym nazorem a rikal, ze rusky narod bychom si meli vazit, ponevadz jsou to nasi osvoboditele z II. svetove valky a ze me nejaky 68-my rok vubec nezajima, vzhledem k zanedbatelnemu poctu vystrelu oproti druhe svetove
Jo, jo, holka ...
Není tady
luminka napsal(a):
Tohle je jiná věc, nejsem u maminky, abych se o ni starala, ale kvůli odpolední směně, kdy by byl problém s odvozem, a ještě bych projela peníze. No a když tam jsem, tak holt se starám. Já potřebuju ji a ona mě, všechno je vlastně v pořádku. Jenže když slyšíte denně praktické věci u maminky, pak zase od manžela a od tchyně, tak vám hrábne. Nejvíc mě štve, že mě pasovali do role nešikovné ženy, která pohlídá, dojde, vyřídí, protože na nic jiného není dobrá. Nebylo to tak, já ráda peču sladkosti, ale na to pro samé ty blbosti okolo zbývá čas v noci, například proto se mi teď nepovedly řezy ani mazanec. No a pak jsem holt nešikovná, ta šikovná pekařka je švagrová a ne já, prostě je to tak dané, to ona peče na oslavy, já tam budu mýt nádobí.
takže tam nejsi celý a každý týden?
Není tady
sandra napsal(a):
A proč se nezapojí více manžel do starostí o Vaši společnou domácnost?
to by mně taky zajímalo, navíc mají přece děti. dcera určitě v učení neleží celej den, klidně může pomoct i s něčím víc jak s žehlením.
Není tady
Jak často děláš odpolední? Každý den? Když píšeš,že přespáváš u maminky kvůli odpoledním směnám? Nebo ob týden,takže seš u maminky jednou za čtrnáct dnů v týdnu?
Já bejt tebou, tak si všechno píšu. Já si taky všechno píšu, pak mám jistotu,že na nic nezapomenu - třeba připravit čistý tepláky do školky, podepsat žákovskou, vyzkoušet staršího kluka, objednat to to a to, zavolat rodičům, nezapomenout koupit psovi žrádlo, zaplatit složenky. Určitě si zvládala,když byli děti malí, tak ted to zvládneš taky.
Není tady
luminka napsal(a):
Tohle je jiná věc, nejsem u maminky, abych se o ni starala, ale kvůli odpolední směně, kdy by byl problém s odvozem, a ještě bych projela peníze. No a když tam jsem, tak holt se starám. Já potřebuju ji a ona mě, všechno je vlastně v pořádku. Jenže když slyšíte denně praktické věci u maminky, pak zase od manžela a od tchyně, tak vám hrábne. Nejvíc mě štve, že mě pasovali do role nešikovné ženy, která pohlídá, dojde, vyřídí, protože na nic jiného není dobrá. Nebylo to tak, já ráda peču sladkosti, ale na to pro samé ty blbosti okolo zbývá čas v noci, například proto se mi teď nepovedly řezy ani mazanec. No a pak jsem holt nešikovná, ta šikovná pekařka je švagrová a ne já, prostě je to tak dané, to ona peče na oslavy, já tam budu mýt nádobí.
NO myslím,že ses pasovala sama. CHceš bejt lepší než švagrová? Chceš být nejlepší a slyšet jen pochvaly?
Není tady
LUmi dokážeš ty být někdy jen tak šťastná?
Nebo si neustále vytváříš důvody pro to, aby jsi sobě i druhým dokázala, jak ty to máš na tom světě nejtěžší, jak tě nikdo nepodpoří , jak tě nikdo neuznává.......o tom jsou totiž všechna tvoje vlákna a celou dobu.
Není tady
Lumirko a prispivas na domacnost mamince,kdyz tam bydlis v dobe kdy mas odpoledni?Koukam,ze s dopravou do prace je to celorepublikova katastrofa.Nedomyslene jizdni rady.U nas to je zrovna tak, z odpoledni smeny se take nedostanu.
Není tady

Já mám taky někdy pocit, že mě ty praktické věci válcujou, že pro milion praktických věcí nemám čas ani žít a mám málo odpočinku. Jsem z toho i psychicky vyčerpaná.
Možná to chce nebýt za každou cenu ve všem precizní a nechtít stihnout příliš moc věcí a někdy se třeba na něco i vybodnout. Ono to tak u mě stejně většinou dopadne, že nestihnu všechno, něco musím ošidit.
A v hlavě musím nosit spoustu věcí co zařídit, koupit, kam zajít, na co nezapomenout - tak si všechno píšu, i sebemenší hloupost a přemýšlím, jak vše co nejlépe skloubit, abych např. při jedné cestě do města stihla víc věcí a nemusela chodit vícekrát.
Včera jsem například málem zapomněla obarvit vajíčka!
Ale nehodlám se z toho všeho hroutit, někdy se fakt na všechno vybodnu a odpočívám!
A nebudu nešťastná z toho, že nemůžu dělat, co mě baví - prostě se všechno stíhat nedá! 
Přeju všem krásné Velikonoce!
Není tady

Luminko, můžu se tě zeptat, co tě skutečně baví. Co děláš opravdu ráda, jaký máš zájmy, záliby, koníčky? Co ti dělá v životě radost?
Mně by to fakt zajímalo.
Není tady
Nejradši si lehnu třeba s dětskou knížkou, moje záliby byly vždycky poněkud dětinské. A potom si jen tak usnout. Jsem poslední dobou hrozně unavená, mám i strach z vážné nemoci. Jinak jsem vděčná za každou minutu, kdy mi nemusí šrotovat hlava a nemusím něco připravovat, ať již sobě, nebo blízkým.
Není tady
luminka napsal(a):
Nejradši si lehnu třeba s dětskou knížkou, moje záliby byly vždycky poněkud dětinské. A potom si jen tak usnout. Jsem poslední dobou hrozně unavená, mám i strach z vážné nemoci. Jinak jsem vděčná za každou minutu, kdy mi nemusí šrotovat hlava a nemusím něco připravovat, ať již sobě, nebo blízkým.
myslíš poslední 3 roky?
Není tady
Lumirko mas depresi jak vysitou.Chtelo by to alespon jeden den odpocivat nic nedelat,byt sama.Casto prozivam to co ty.Nikdo z rodiny nechape,ze potrebuju taky nic nedelat a byt doma.
Není tady
Nejradši si lehnu třeba s dětskou knížkou... jsem vděčná za každou minutu, kdy mi nemusí šrotovat hlava a nemusím něco připravovat, ať již sobě, nebo blízkým
Jo, děvče, to já taky...
jen ta knížka nemusí bejt ausgerechnet dětská. Jenomže si bohužel nemůžeme dělat jenom to, co chceme...
Ale ty kňučíš, jako bys ty dvě domácnosti měla kompletně v péči sama, na kanapi se válel zbytek rodiny a nechal se navrch od tebe obskakovat - což není pravda, viď?
Není tady