29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Kuba napsal(a):
Případně tak po desátém zopakování přidat jemné jakoby žertem pronesené varování, že jestli z toho bude vždycky taková kauza, tak radši nic chcválit nebudeš, i kdyby to bylo sebelepší
přesně tohle jsem udělala své mámě...ta totiž taky pořád chtěla slyšet, jak je to jídlo skvělé a snad 5x do minuty...všichni...táta a brácha...jí to chválili a já nic...když už jsem toho začínala mít fakt plný zuby, tak jsem jí řekla v podstatě co psal/a Kuba ( sorry nějak nevím, jestli jsi holka nebo kluk ) no a od té doby se mě již netáže ani ostatních, tedy v mé přitomnosti, jinak nevím...a konečně ví, že jí to pochválím, když je to fakt mňam, což ono je vždycky a konečně má radost ona i já
Není tady
jej...Kubo...ty jsi kluk
...njn...jsem si ještě jednou přečetla tvůj příspěvek a odhalila jsem to
...tak promin
Není tady
luminka napsal(a):
Heřmanko, tričko nebude ten problém, u nás žehlí dcera. Já se spíš nemůžu vymotat z kuchyně, ty haldy nádobí neberou konce. Oni rádi jedí, hodně a dobře. A myčku bych neměla kam dát.
...taky mě to ubíjelo, tak jsem si před 16 lety prosadila myčku na před 8 hospodyni, chodí dvakrát týdně a mně pak nevadí poslouchat o úklidu, žehlení, mytí oken aj.zahrada, vaření a pečení je od té doby moje zábava / není potřeba po něm drbat plechy / Jsem abstinent a nekuřák, takže to co jiní vyhodí oknem a ještě si ničí zdraví mně stačí na pani, která mi neskutečně usnadňuje práci v domácnosti. Chce to jen přerovnat priority, není to tak drahé.
Není tady
Pochvala za dobrý jídlo nebo pěkně uklizený byt je asi jediná odměna. Tyhle domácí práce je taková nevděčná činnost, nikdo to neocení,l pro všechny je samozřejmost, že je uklizeno a uvařeno a teprve až když to nefunguje tak jak má, tak si najednou ostatní všimnou - jakto že tady není nic k jídlo, teda tady je bordel, jakto že nemám žádný čistý ponožky, jakto že nemám svačinu do školy...... Jak se tak pozoruju, tak už mě to taky ubíjí, myslím ten stereotyp, už nemám pěkný pocit z umytých oken apod.
Není tady
Já teda nikdy nebudu magor, kterýmu hadra přirostla k ruce a abych přilítla domů a honem ho lapla a smejčila, tak to ani náhodou
A proč se honit samy, prostě zapojte do chodu domácnosti taky ostatní členy rodiny, nejste služky, ne ?
Není tady
Já byhch už bez myčky žít nechtěla, asi bych místo ní obětovala i celou kuchyňskou linku........
no to jen tak na okraj.
Podobně jako ty nesnáším domácí práce, natolik, že je zančně odbývám a výsledek nakonec stejně nikoho moc neuspokojí. Z této mojí vlastnosti, sice nepříjemné, ale co už, jsem si vytvořila životní styl. Mně rodina vždy pochválí oběd, dělám ho jendou týdně, a jsou rádi že mají něco teplého, že jsem umyla okna je taky vidět, je vidět ven, to dělám asi 4x ročně, a o práce se kompelt dělím se všema. Všude hlasitě oznamuju že domácnost není moje hobby, takže s tím ani nikdo nepočítá, očekává se ode mně jen nákup a ponožky v šuplíku, o ty mně někdy upomenou, když dojdou. A to mám dva chlapy, ale fakt jsem je vycvičila k samostatnosti.
Tchýně to zpočátku nesla těžce, že peču jendou za měsíc a polévku vařím pouze na jaro a na vánoce, ale vzhledem k tomu že je muž spokojený, už i to přešlo.
BLbé je, že si to vyčítáš ty, ale přece jsou jiné věci, které děláš ráda, tak se musíš chválit v tom slyslu jak jsi šikovná že zařídíš to či ono a utvrzovat rodinku v tom, že teplé večeře jsou opravdu přežitek, ekonomicky nevýhodný ........... co já vím.
No a pokud by to byla hlavně věc nádobí, servíruj jim na plastu, nemusíš ho mýt a snad se i oni dovtípí )) Prostě, když si život nezpříjemníš sama, kdo jiný to udělá??
Není tady
Májajája....ty jsi můj člověk s tím rozdílem, že já okna myju 1x za rok
a to jestě musím mít dobrou náladu
Není tady
Já jsem myla vždycky okna 3krát ročně, ale letos už jen 2krát, jsem nějaká vyhořelá.
Není tady
Já se spíš nemůžu vymotat z kuchyně, ty haldy nádobí neberou konce. Oni rádi jedí, hodně a dobře.
Rádi jedí - fajn, tak jim uvař, dobře a hodně - a nádobí ať umejou oni, to snad zvládnou. Možná, že si časem rádi dají k večeři chleba s něčím, aby ho nebylo tolik.
A zkoušela jsi někdy s kolegyňkama povídat o tom, co zajímá tebe? Víš, ale tak, že se zkusíš zapojit do povídání o zavařování a pak nahodíš nějaké "svoje" téma - že by se žádná nechytla?
Není tady
Je jich pár, které se chytly. Ono se asi musí probírat ode všeho trochu. Dneska mám trochu lepší náladu, protože jsem se z toho vypsala, tak jsem trochu poklidila a zalila skomírající kytky. Ale někdy mám oravdu pořádnou zlost na praktické věci.
Není tady
Myju okna max. 2x za rok... ty práce doma taky nemám ráda, ale zahradu a kytičky ráda mám. Moje kolegyně se o vaření nebaví, je jim něco málo přes 20 :-) Na téma jako hudba a móda se taky nechytám, spíš tak stavební materiály, dítě, co se děje ve světě, cestování, každý má hold nějaké oblíbené téma, u mě to vaření taky není... Jídlo pro mě není ani tak moc důležité jako pro mého chlapa, už 2x koupil časopis žena a kuchyně (nebo tak nějak se jmenuje) a uvařil podle něj! No a já když už koupím nějaký časopis, tak je to o bydlení, Chatař a chalupář..., tak to máme doma obráceně.
Myslím, že si luminko najdeš spřízněnou duši, ale asi ne mezi kolegyněmi.
Není tady
luminko, jsi můj člověk. Já taky nesnáším domácí práce, beru je jako nutné zlo. Rozhodně nejsem typ na vyměˇnování receptů na vaření. V časopisech to vždycky přeskočím a lituju, co to zabírá místa, kde mohlo být něco zajímavého na čtení. O muzice si teda nepokecám, moc to nesleduju, ale zas strašně ráda čtu, chodím ven do přírody, miluju dobré filmy v kině, divadlo, výstavy. Na to si vždycky udělám čas, domácnost jen tak rychle pofackuju, abychom nezahynuli ve špíně, měli vypráno, vyžehleno apod. Okna myju 1x ročně, protože to je celý den zabitý a to mi vadí. Vařím jen rychlá jídla, v životě by mě nenapadlo piplat se se svíčkovou. A nepeču. Stejně to jde na tloušťku, tak co.
Někdy mám výčitky svědomí, že nejsem taková ta pilná hospodyňka, ale brzy to pustím z hlavy. Jsem jaká jsem, nic s tím nenadělám. Člověk se má mít rád takový jaký je.
Není tady
Přesně, přesně, to jsem zapomněla podotknout o těch časopisech. Receptů tam je dost a ty ženské to fakt kupují kvůli tomu. A někdy jsou v těch receptech suroviny, které ani běžně doma nebývají a musejí se shánět. Já tam radši čtu něco psychologického, o vztazích mezi lidmi, drby o celebritách a tak. Musíme být tolerantní, ať je tam pro každého něco. Co mě ale opravdu štve, to už sem moc nepatří. Pořád, jak přežít horko v kanceláři, jak bolí záda od počítače, jaký si vzít kostýmek. Copak není horko v dílnách a halách, nebolí záda od nimravé práce, nebo kdo stojí, nebolí ho nohy? Nechci se dotknout lidí z kanceláří, ale mohlo by to být vyváženější. Za minulého režimu to bylo také tak nevyvážené, ale naopak.
Není tady
Nojo, redaktorky holt samy sedí v kanceláři, tak na tělesně pracující nemyslí. Za minulého režimu byla všude propagována jen dělnická třída, teď se za manuální práci asi všichni stydí.
Není tady
luminka napsal(a):
Tak nejradši mluvím o muzice, a to si pokecám s každým, protože ji sleduju asi 35 let!
O hudbe pokecat muzem, docela dost dobre tomu rozumim ;-))) Tak co slechas poslednich 10 let?
Není tady
Muziku taky miluju, a pak filmy , a ráda čtu. Ovšem časopisy opravdu čtu jen ty, ve kterých je víc písmen než obrázků, taky mám radši články delší, víc než 2x3cm . Naopak recepty delší tří řádků ani nečtu, natož abych se je pokoušela vařit, to už musí být. Proto jsem si sama pořídila hrnkovou kuchařku, viděla jsem dvě a ta jedna měla každý recept nejmíň na pět řádků,d tak jsem ji vyšupla z výběru.
Luminko, to je fakt jen o tom, jak to sama sobě vysvětlíš, a i ty kytky, když jim to vysvětluješ dost dlouho, vydrží nezalité tři týdny. A jak jsou hezké! hlavu vzhůru, neboj, doba domácích hospodyněk už je pryč, a diskuse o vaření může probíhat napříkald tak:
kolegyně - tak jsem se v sobotu tři hodiny piplala se svíčkovou, pak ještě nádobí,ale opravdu byla vynikající
ty: tak já než bych strávila tři hodiny vařením tak jsem byla se psem ny procházce. VIděli jste jak rozkvetly záhony v parku??
A nevím nevím, kdo bude mít větší zážitek ze soboty ))))
Není tady
Májajája napsal(a):
Muziku taky miluju, a pak filmy , a ráda čtu. Ovšem časopisy opravdu čtu jen ty, ve kterých je víc písmen než obrázků, taky mám radši články delší, víc než 2x3cm . Naopak recepty delší tří řádků ani nečtu, natož abych se je pokoušela vařit, to už musí být. Proto jsem si sama pořídila hrnkovou kuchařku, viděla jsem dvě a ta jedna měla každý recept nejmíň na pět řádků,d tak jsem ji vyšupla z výběru.
Luminko, to je fakt jen o tom, jak to sama sobě vysvětlíš, a i ty kytky, když jim to vysvětluješ dost dlouho, vydrží nezalité tři týdny. A jak jsou hezké!hlavu vzhůru, neboj, doba domácích hospodyněk už je pryč, a diskuse o vaření může probíhat napříkald tak:
kolegyně - tak jsem se v sobotu tři hodiny piplala se svíčkovou, pak ještě nádobí,ale opravdu byla vynikající
ty: tak já než bych strávila tři hodiny vařením tak jsem byla se psem ny procházce. VIděli jste jak rozkvetly záhony v parku??
A nevím nevím, kdo bude mít větší zážitek ze soboty))))
No fuj, odbýt svíčkovou za 3 hodiny a během jednoho dne ... to by mi za to fakt nestálo. Když nemám chuť vařit a je to potřeba, udělám něco co je hotový za 10-15 minut. A když mám chuť uvařit něco složitějšího, tak tomu dám to, co to jídlo potřebuje - u svíčkový tedy den předem prošpikovat a naložit do zeleniny, potom pěkně pomalu péct, vyndat koření, rozmixovat zeleninu, dodělat omáčku, uvařit knedlíky... To za tři hodiny fakt nestihnu...A nejsem profesionální kuchař, abych to stihnout musel...
A tu muziku si pustím k tomu, tu já taky rád.
Upravil(a) Kuba (8. 9. 2008 11:25)
Není tady
Domácí práce beru taky jako nutný zlo, ale říkám si, že až bude nejhůř a budu mít pocit, že mi to ubírá čas, který by se dal strávit užitečněji, pořídím si paní na úklid.. Zrovna nedávno si jí pořídila jedna známá a nemůže si to vynachválit! A jsem taky velkým zastáncem myčky. Ušetří straaašně práce a času.. Do většího bytu bych si taky pořídila sušičku, to je taky paráda..
Řeči o vaření mě taky nikdy moc nebrali, ale čím jsem starší a mám pro koho vařit, stalo se to mým koníčkem a dělá mi dobře, když rodince chutná Mimochodem, maminku chválím vždycky o sto šest a Ty bys měla taky, jí to potěší a pro Tebe to znamená, že jsi jednou nemusela vařit, né?
Není tady
Jse zastáncem jednoho místa v bytě kam lze bez obav vpustit kohokoliv. Jinde mám binec - " můj" , komu se to nelíbí, může změnit lokál... Je fakt , že čím jsem starší, tím mě občas chytne nějaké uklízení, ale většinou jen udržuji přiměřený nesoulad....
Každému říkám- hrnce mám zevnitř čistý, kafe se neboj....
Okna- jednou ročně, vysavač stále hledám takový, který bude chtít makat sám a potichu...
Myčka a pračka- to jsou moje holky milované "Božka" a "Půlka"...
Do pokojů starších dětí radši nelezu- buď bych něco rozšlápla, nebo přes něco upadla... Zvlášť dcera je expert S nejmladším uklízíme sic nedobrovolně ,ale neustále, protože šlápnutí na Lego kostičku fakt bolí.....
O to radši vařím- protože mým miláčkům moje jídlo chutná a mě to také baví, vařit pro někoho..... Ale denně ne- chleba s máslem je taky jídlo.. Když chci vypnout , tak vypnu.
Muzika, knížky, toulání- a všechno se snažím vyšetřit čásek na úkor nějakého pro mě nepochopitelného leštění.
Jo a k smrti nerada žehlím....
Paní na úklid- tu bych litovala! Asi by u nás padla.
Byla mi nedávno s naším óbr domem pomoct kamarádka- to je pak fakt , že mě i uklízení bavilo- žvanily jsem spolu, práce odsejpala a domov se po třech dnech blýskal na plánovanou slavnostní událost jak ze žurnálu..
Jenže - kámoška makala zadarmo a s chutí a mimoto mě zná ... Nevím, jak by nějaká cizí paní přežila mou náklonnost k pavoukům, netopýrům a jiným obyvatelům našeho venkovského sídla... Vůbec nemám představu, jak bych jí zaplatila.... Ale je pravda, že jsem o téhle možnosti už uvažovala.
Není tady
Teda ne, že bych to opakovala několikrát, ale když mi někdo pochválí jídlo, mám radost už proto, že to beru i jako ocenění tý práce. To je totiž přesně ono - patlat se 3 hodiny se svíčkovou se nikomu nechce, ale zblajznou ji s potěšením . Taky jí nevařím denně (já už teď vlastně vařím jen pro M), ale když vím, že přijdou děti, klidně je nechám vybrat, co by chtěly - zas tak často to není. Prostě jen opakuju to, co dělala třeba moje tchyně - uvařím, zavařím, upeču... protože tehdy to pro mě byla docela pomoc, když jsem si od ní odvezla kompoty a džemíky pro děti na celou zimu.
Není tady
Somaia napsal(a):
trošku víc si popustit uzdu v emocionální oblasti, kozorožko... to je jádro celého problému, viď...
... neřešit ostaní lidi , ale sebe......
![]()
Nic ve zlém, mám jednu doma, takže vím, o čem mluvím
A co vlastně baví tebe? O čem se dá nezávazně pokecat s tebou???
Dobry odhad :)zdravi take kozoroh
Není tady
Luminko, klid. Nejdi sama. Rozhodně taky nejsem puntičkářka na úkolid. Víš ona je jiná doba, než dříve. Když mámy přišly ve tři ze šichty a žádné výstavy, pořádná kina, divadla nebyly. Tak se holt píglovalo, zavařovalo, shánělo, vařilo atd.
Tak já nemám okna umytý od té doby, co mi měnili okna. No to bude už asi rok? Fuuuj, že se nestydím. Mám přeci žaluzie a ty se zatáhnou. Koberce nemá,aby se jen setřely parkety a dlažba.
Rodiče bývalého, to bylo taky něco. Téma jeho matky byla jak uklidit, vycídit, sehnat, uvařit, propéci atd. Vždy mi cpala pod nos zaručené recepty a úžasné triky jak vycídit byt. S úsměvem jsem jí to vrátila a řekla, že stejně nemám dobře pečící troubu. Měla rozbitý termostat, tak proč ničit těsto,když se stejně spálí.
Jak vycídit stříbrné příbory po babičce taky nebylo moje téma. Fakt mě nebavilo rozmíchat sodu a ocet v kýblu a hlasitě juchat po bytě kdy se pak příbory lesknou.
Nejsem špína. Věci si ukládám na místo, 1x týdně vyluxuji, 2x týdne setřu, kvůli psovi, prach klidně 1x za 14 dní a okna před vánoci klidně vůbec. Klidně 1x za dva roky. Jídlo vařím takové, co zabere do 20ti minut. Bydlím sama, tak je jasné, že pořádek se udežuje snadno. ALe když jsem bydlela s chlapem nikdy jsem nevyvařovala.
Rozuměj. Nejsm líná, ve špíně nehniju. Zavařovat, marmeládovat, okopávat, sázet, vrtat a plno jiných věcí umím. Ale proč tím někoho otravovat. Raději si taky zajdu na výstavu, do kina. Na drb s kamarádkou, zacvičit. Takže buď v klidu.
Nad recepty svých kolegyn se neošklebuj, jen zkus nahodit někdy jiné téma.
ALe je fakt, že když budou typu mé Téměř tchýně a jeji dcery(téměř švagrové) ,které mají místo rukou prachovky a lux, tak to bude těžký. Jinak přehled o politice,hudbě, kultuře atd. nula
Není tady
Když mámy přišly ve tři ze šichty a žádné výstavy, pořádná kina, divadla nebyly. Tak se holt píglovalo, zavařovalo, shánělo, vařilo atd.
Klubí, ono to není jen tím, že nebyla kultura. Ona by si leckterá máma ráda dala nohy nahoru a vzala třeba knížku, jenže... ještě generace mojí mámy (tvojí dejme tomu babičky) a částečně i moje vyrůstala v tom, že je "ostuda", když ženská nezvládá zaměstnání + domácnost na 1* a JEJÍ zábava je něco jako hřích, pokud nemá všechno tip top - to za prvé. No a za druhé - krom toho, že nebylo pořádný kino atd, tak taky nebyly kompoty, oblečení, čerstvá zelenina... takže shánění, zavařování, šití, pletení a další z dnešního pohledu "pitomosti" byly docela obyčejná nutnost. Ale je fakt, že někomu to holt zůstalo - ale spíš bych řekla, že je to tím, že ty baby nemají jinou náplň života. Ono je nebaví číst knížku, jít do divadla, kino je drahý... to máš pak těžký.
Není tady
Heli, přesně! Ano je to ostudu. Vidím to všude kolem sebe. Když ženská nezvládá rodinu, nevěnuje se jí na 100%,nepígluje,nechodí strhaná spát a udělá si občas na sebe čas a jde si na svůj koníček nebo s kámoškou na kafe a doma hromada nevyžehleného prádla. No co si to dovolila.
Moje kámoška si vyslechla od "rodiny",když odjela s kamarádkou na týden k moři od 1,5 ročního dítěte! Jako by snad nemělo dítě otce...
No ale uznej, že přeci jen těch možností výstav a kultury bylo méně. Nebo alespon naši to tak tvrdí. Oni chodí spolu do kina každých 14 dní do divadla 1x za měsíc. Máma na koncert 1x měsíčně a cvičit každý týden na 1,5. Táta zase s kámoši na vínko každý čtvrtek. No prostě si konečně občas užívají,když mají parchanty pryč.
Není tady
luminka napsal(a):
Mám ještě jeden malý problémeček, jak to nazvat, prostě mě nebaví nic praktického - vařit prát, uklízet. Dělám to, protože musím a snažím se to nezanedbávat, i když to někdy jde těžko. Ale hrozně mě ničí, jak o tom ostatní pořád mluví. Třeba v práci si s kolegyněmi kolikrát vůbec nepopovídám, to jsou pořád jen: plovoucí podlahy - moc oblíbené téma, kytky domácí i venkovní, samé vybavení zahrádky, vaření a čím mě dokáží nejvíc vytočit, to když si chci postěžovat, jak jsem unavená, co jsem zas doma musela dělat, jak jsem vařila a zavářela, a oni místo politování chtějí recepty, protože se v tom vyžívají. Já bych radši povídala vtipy a bavila se třeba o muzice. A moje maminka mě taky vytáčí. Chci se bavit při obědě o něčem úplně jiném a ona: je to maso dost měkké?, to je dobrá polívka, ta se mi povedla viď, a dále mi líčí, jak to vařila už od rána nebo od včera, jak zamotávala rolády, načež se další dlouhé minuty bavíme o tom, jak moc to je nebo není slané. Chci něco říct a ona: posol si to, na mého manžela: ty si to taky posol. Pak jdeme něco dělat, abychom mamince pomohli, bavíme se zas o práci, a když odjíždíme, tak řekne, že jsme si nepopovídali. To maminka nebyla nikdy kdovíjaká hospodyně, to teď, když je babička stará, tak to leží na ní a pořád o tom mluví. A moje tchyně, to je to samý, řeč se točí okolo domácnosti, s tím rozdílem, že u ní je to odjakživa. Promiňte mi ty výlevy, ale já jsem už vážně vytočená.
Vraciam sa na začiatok: Mňa v novom bytíku trochu baví zariaďovanie a vymýšľanie dekorácií, ale ubíjajú ma stále sa vynárajúce praktické problémy. A upratovanie ma nebavilo nikdy a pochybujem, že ma niekedy baviť začne. Ale podarilo sa mi obklopiť sa ľuďmi, ktorí upratujú s rovnako zaťatými zubami ako ja, keď môžu, práce delegujú rovnomerne aj na iných a venujú gro pozornosti iným veciam. Ale napríklad mám rada kvety, varenie... a zvieratá. To pre mňa nie je otrava, ale vždy milá téma na rozhovor. Mama je obsesívna, pokiaľ ide o jedlo, ale odkedy sa učí anglicky, máme jednu spoľahlivú spoločnú tému, ktorá určite prehluší nutkanie baviť sa o tom, ako nedôkladne umývam či laxne varím. Bývalá budúca svokra bola podobná, ale keď sa reč stočila na kvety alebo štrikovanie, nejako sme sa zhodli....
A mmch, mám dosť do činenia s babami, ale málokedy sa bavíme o "praktických veciach". Na orientálnych tancoch sme samé baby, ale okrem varenia čaju či arabskej kávy s kardamonom sme tam varenie asi nikdy nepreberali.. skôr hudbu, kostýmy, cestovanie, a kopec srandy.
Upravil(a) Selima (8. 9. 2008 16:08)
Není tady