Tak nevím honem kde začít, ale nejlepší bude pěkně pozvolna. V úterý na kontrole nám doktorka řekla, že by bylo dobré porodit v 38. týdnu nebo tak nějak, protože mám větší srážlivost krve a ani krevní obraz nebyl nic moc, ale že to teda zatím nevypadá. Nicméně po prohlídce mě tak rozbolelo břicho a záda, že jsem myslela, že to bude hned. Ale zákusek a kafíčko to spravili. a já jsem naopak získala pocit, že to tak brzy nebude. Na víkend jsem naplánovala grilování a protože byl nádherný víkend, tak jsme byli celé dny venku, grilovali jsme hned 2x a v neděli večer říkám manželovi, já už to vidím, že budu rodit zase po termínu - to stihneme ještě 13.9. Mrkvancovou pouť. Ještě jsem večer vytřela barák a šla jsem okolo 11té spát. O půlnoi mi ale praskla voda a trochu jsem zpanikařila, ale jenom na chvilku. Vzbudila jsem manžela a poslala ho aby zavolal tchánovi, že pro něj jede aby hlídal Matýska, ale že nemusí spěchat, že kromě mírného odtoku vody se nic neděje.
Já jsem si přibalila doklady a pití do tašky, nachystala věci na ráno pro Matýska, dala jsem vědět holkám sem na babinet a jelo se. Cesta byla úplně prázdná, nepotkali jsme žádné auto, tak jsme byli za 20 minut v porodnici. Tady mě přijali, udělali monitor, vyšetření a řekli mi, že to zatím moc nevypadá, ať jede manžel domů a já že se mám snažit usnout, protože když porod začíná takto, tak že to je na dny a ne hodiny.
Neměla jsem žádné bolesti a byla jsem z toho hektického víkendu pěkně unavená, takže jsem opravdu usnula a budili mě vždycky jenom na monitor miminka. Ráno přišla nová směna, prohlídli mě a řekli, že to vypadá pořád stejně, tak že uvidíme do oběda do 12ti, jestli budeme dál čekat, nebo jestli budu chtít vyvolávačku.
V poledne nález pořád stejný, tak jsem dostala antibiotika (bylo to 12 hodin po odtoku plodové vody) a domluvili jsme se na vyvolávačce. (První porod jsem měla vyvolávaný a reagovalal jsem na tablety dobře). Nicméně tentokrát se to trochu rozeběhlo, ale bolesti velmi mírné a otevřená jsem byla během 3 hodin jenom na 2 prsty. Tak jsme se dohodli na další vyvolávačce - tu jsem dostala něco před třetí a ve čtvrt na čtyři jsem už docela dost cítila kontrakce, které byli dost bolestivé, ale šli prodýchat. Poslala jsem SMS manželovi ať přijede. O půl čtvrté jsem už nevěděla jakou polohu zvolit abych si ulevila a začala jsem cítit strašný tlak na konečník, tak jsem zazvonila na porodní asistentku a ta mě prohlídla a říká, no jo maminnko, můžete pomalu tlačit. Ještě natočíme monitor - to už jsem nemohla vydržet a při představě, že mě z celkem dobré polohy na čtyřech nutí si lehnout, no tak mě udělala monitor v této poloze a pak přišel doktor, prohlídl mě a říká, že už můžu tlačit ať si přejdu na kozu, ale já jsem už nemohla vstát a pořád mě to nutilo tlačit, tak mě jenom uložili na postel do polohy na boku (prý to usnadní průchod miminku) a pak mi už jen říkali, kdy tlačit, kdy vydechnout, kdy dýchat jako pejsek a v 16.05 byla Amálka venku. Bez nástřihu, jen 2 malé stehy. Manžel přijel až když už jsem měla Amálku u sebe zabalenou. Mrzelo ho, že to nestihl, ale byla to fakt rychllovaka. Nejvíc mi chyběl tu půlhodinku od tří do půl čtvrté, kdybych uvítala nějakou masáž nebo pomoc do sprchy nebo aspoň že na to nejsem sama, ale od fáze tlačení to byla pohoda a to už vůbec nebolelo.


Shrnutí:
Amálka měla 2990g, 47 cm
nestihla jsem holení ani klystýr
z úlevových poloh jsem využila jenom míč a potom poloha na všech čtyřech
rodila jsem na posteli v poloze na boku

Těším se na další slohovky nejen podzimňátek a hlavně se už moc těšíme domů. amálka hezky pije, přibírá a je zatím moc hodná, tak doufám, že jí to dlouho vydrží.