Ulriko,plně tě chápu, protože to mám doma stejné a taky mne rozčílí názory, že jsme jako rodiče selhali a cpeme do chudáčka nějaké drijáky.  Kdo nezačil, nepochopí.

Promiňte,
nestíhám přečíst vše, ale přelouskla jsem první dvě stránky. Jaké terapie vaše dítko navštěvuje? Pan doktor sem vlítnul a řekl půl pravdy a zmizel. Ritalin je nejznámnějším farmaceutikem používáným pro léčbu ADHD, přesto je prokázáno, že POKUD NENÍ KOMBINOVÁN S TERAPEUTICKOU PÉČI, jsou jeho výsledky z dlouhodobého hlediska zanedbatelné (jakmile se vysadí- bývá stav, kde byl). Jeho použití před sedmým rokem života bych velmi zvažovala. Mozek se vyvíjí pravděpodobně celý život a u dětí je extrémně plastický a učení ho ovlivňuje zcela zásadně.

To nejdůležitější při práci s ADHD je naučit děti strategie, které jim dopomohou se soustředit- odclonit rušivé elementy, přemýšlet a zvládat své chování. K tomu slouží psychologické a hlavně speciálně- pedagogické metody zaměřené na rozvoj poznávacích schopností. Jsou opravdu dobré! Vyžadují ovšem trpělivost, pravidelnost- ano, není to řešení na hned teď, ale možná na léta práce- je ale jediné učinné. Ritalin se medikuje pouze jako podpůrný prostředek pro lepší možnost práce při terapii a já myslím, že je potřeba pouze v extrémních případech- a to není ani jeden, který je tu popsaný. Pokud dítěti dělá dobře a vy ho chcete, pak dobrá- ale bez speciálnách vzdělávacích metod je to jen droga, která neřeší podstatu potíží. Je to sice delší cesta, ale vyplatí se.

Najděte si dobrého speciálního pedagoga, či dětského psychologa zaměřeného na vzdělávání a poraďte se. Mohu i doporučit, kam se obrátit. Hodně trpělivosti a nenechte si od nikoho nutit, že vy jste selhali. Tak to v žádném případě není, děti s ADHD potřebují jen trochu jinou metodiku "jak se učit".

Tak to je výborné. Podle jakého programu pracujete? Ideální je- práce s spec. ped jednou- dvakrát týdně, a pak denně doma- třeba i jen deset minut (vím, jak moc je to náročné pro rodiče, ale pravidelnost hodně pomáhá..). Jenom ještě pár mých zkušeností- obecně se tvrdí, že hyperaktivní děti (tady je další důležitá věc- každě dítě s ADHD má jinou skladbu symptomů a snad nedůležitější je udělat diagnostiku na deficity dílčích funkcí- někdy je problém v příjmu informace, někdy ve zpracování, či ve výstupu a v rámci toho je ještě spousta možností) se neumí dlouhodobě soustředit, ale třeba já mám i zkušenost, že než se dítě usoustředí, tak už se skáče na jiný úkol (to jsou takové ty programy, kdy se vyhovuje rychlému střídání úkolů). Je to individuální a musí se podle potřeb konkrétního prťouse (nebo mladého pána, či paní).

Co bych si i dovolila poradit obecně je- oční kontakt (soustředit se na něj), a přestože je to neuvěřitelný zápřah na rodiče- váš klid a váš optimismus je zásadní (a není neodůvodněný- ADHD se dá zvládnout), chválit-chváli-chválit: vždy je za co a tyhle děti zažívají neúspěchu a negací desetinásobně více než běžné děti, vždy hodnotit pouze k němu samému- oceňovat každý krůček. Ideální je, když se na tomhle shodnout všichni- rodiče, učitelé a další zúčastnění. A vůbec nic si nedělejte z toho, že vaše dítě má speciální hodiny a jak se na vás dívá okolí apod. Okolí ví s prominutím prd a to důležité je, aby se dítko rozvíjelo- ono to může jít pár let pomalu, ale systematickou péči se to zvládne.

Upravil(a) Nharte (9. 2. 2009 21:28)

Tak se jak koukám už dlouho nic nevého nepíše, tak já začnu. Máme u nás dneska poprvé na noc mou 7-mi letou sestru, která je tak stará jako náš syn. Co jsem čekala? Že by to mohlo být všechno v pohodě, večeře pohádka popkorn, pohoda spaní na podlaze jako ve stanu apod. A jak to zatím vypadá? Děti stále nespí, jsem s nervava v....víte kde a už jsem musela nesčetrněkrát zasahovat. Honí holku po pokoji, polévá jí čajem a podobně. Budeme my normální matky dětí s ADHD moct dělat alespoň něco jako ostatní matky? A:dumbom:ch jo tak jsem se tady vyplakala  a jdu je zase klidnit, mám pocit že jako matka a výchovný element jsem naprosto sklamala. Jo a ještě se vám musím s něčím svěřit. Máme jednu sousedku která má syny a já mám pocit že náš kluk je klidný a zvládnutelný pouze do doby kdy se u nás objeví tahle sousedka a schválně před ní se chová jako nejhorší dítě na světě, ale opravdu to vypadá že to dělá zcela cíleně a já jsem zoufala, asi jí k nám přestanu zvát, protože vždycky odchází znechucená. Myslíte že je možné, že to dělká schválně? Moc se omlouvám za chyby ale píšu rychle, musím zase do pokoje. Tak dobrou.

Náš ADHD synek dělal fotbal (1 rok), judo (2,5 roku), karate(nyní rok). Ve všem byl docela dobrý. Teď to karate mu jde ale nejlíp a sbírá jednu medaili za druhou. To je ohromné plus pro jeho sebevědomí. Ale už mu je deset, tak je schopen i jakési  vytrvalosti, které je při sportu potřeba. V pěti o tom moc páru neměl.

Já mám jedno dítě s ADD a druhé s ADHD.
Jediný, kdo by takové znaky v rodině mohl v dětství vykazovat, je můj otec (tedy děda mých dětí).
A to je jen můj dojem, podle toho, co o svém dětství vyprávěl. Špatné známky ve škole, přestože je úžasně chytrý a má rozhled, dvojky z chování, apod. Jeden z největších "lumpů" na škole. Tvrdí, že k tomu vždycky ale přišel jak slepý k houslím, že viníci (rozbité okno ředitelny) utekli a zbylo vše na něj, protože byl s nimi...

lina.m,
rotace geometrických útvarů...jsi mě rozesmála, matně si můžu představit, co tím možná myslíš, ale posuzovat tím inteligenci? Snad ne. Každý má vypíchnuté jiné části inteligence. Mně třeba vůbec nejde orientace v prostoru. Pokud zapojím mozek, snadno zabloudím. Pokud se nechám vést intuitivně, vždy najdu cestu.
Baví mě matematické hříčky, ale třeba šachy mi přijdou příliš složité na to, abych myslela několik tahů dopředu, takže v nich moc dobrá nejsem.

Je hodně těžké určit hranici normálu. Ale pokud se cítíš jako ADD, je dost možné, že ji "máš", proč ne.

lina.m napsal(a):

Mne teda tu ADD urcila klinicka psycholozka, ja jsem si ji sama nevymyslela, ac jsem jiz davno tusila, ze neco neni v poradku (orientaci v prostoru mam taky pramizernou).  Ja mam VS a ta psycholozka mi rekla, ze na VS uroven ty hodnoty (rotace utvaru, orientaci v prostoru) mam hodne podprumerne. Takze ADD to urcite z psychologickeho hlediska bude.
S tim, ze kazde ma vypichnute jine casti inteligence muzu souhlasit jen castecne. Psycholozka mi rekla, ze u VS lidi takove rozpeti mezi hodnotami jake mam ja neni vubec normalni. Takze ja jsem bohuzel timto hodne postizena a ted hledam zpusoby, jak se muzu nauucit rototovat ty geometricke utvary a ucim se orientovat v prostoru, protoze to ADD mi hrozne vadi. Pripadam si menecenna.

Neblázni, člověče, jak méněcenná?
Máš jistě schopnosti, pro které jsi jedinečná. Nikdo nemůže umět všechno. VŠ nebo neVŠ.
Myslím, že to ani změnit nemůžeš, tak se tím netrap.
Zdá se, že Ti psycholožka spíš způsobila potíže, tím, jak Ti nasadila brouka do hlavy, než aby Ti pomohla.

Šťastní lidé jsou jen ti, co se přijmou takoví jací jsou.
Nejsi méněcenná, stejně jako nejsou méněcenné naše děti s ADD a ADHD.
Zapomeň na to.
Pracuj s tím co je, a nepřemýšlej nad tím co by mohlo být. To je pasé.
Fakt se Ti divím. Když Ti to nevadilo dosud, a dokonce jsi s tím vystudovala, asi to nebude neslučitelné ze životem. Psychologové jsou taky jenom lidi. A řeší stejné potíže jako my.

Lino.m , já musím přiznat, že sama osobně mám určité znaky ADHD.
Jako malá jsem byla velice živá....
A s učením se a soustředěním a pamětí mám potíže dodnes. A to i na věci které mě zajímají, ne že se je musím kvůli něčemu naučit.
To co si jiní spolužáci pamatovali ze školy, já se vždy musela doma učit.

I teď zjišťuji že čtu knížku ( když už tedy k něčemu takovému jednou za čas dojde...) a čtu a čtu a najednou se přistihnu že vůbec nevím co čtu....


Můžeš mi prosím říci, co Ti ta psycholožka poradila?
Já jen jestli třeba má smysl ji i ve "vyšším" věku navštívit. Protože to že mi někdo jen řekne že mám poruchu pozornosti mi v ničem nepomůže.....

Spunt

Testy na ADHD jeste nejsou u konce, prozatim mi poradila si tu pozornost cvicit. Ale zaverecne hodnoceni mi jeste nerekla.
Nepotrebuju 50 tisic, potrebuju si zit normalne a citit se jako plnohodnotny clen spolecnosti. Jinak se citim jako menecenny (doslova mene cenny, protoze mi v praci nepridali kvuli mym problemum) odpad.

lina.m,
obávám se, že budeš hodně zklamaná. Jak chceš bojovat s ADD?
Kdyby to bylo možné, už dávno bychom to i u dětí "zlikvidovali". Beznohému noha nedoroste, a člověku s ADD a ADHD nedorostou neurotransmitery.
Jediné co můžeš udělat, je smířit se s tím a využít svých možností. Chtít to co mít nemůžu přináší jen bolest.

Mluvíš o ztraceném času, a přitom se právě chystáš skutečně ztrácet čas bojem s větrnými mlýny. Stejně nakonec budeš nucena pochopit, že nemůžeme mít vše, a že štěstí není o výši platu.
Ale některé zkušenosti jsou nepřenosné. Takže přeji hodně sil a ať ten pád na zem není moc bolestný.

Damilo, jasne, ze to pujde. Soustavnou kontrolou a praci na sobe.
Jeste potrebuju s psycholozkou dojednat strategii. A rikala mi neco o cvicenich na mozek. Koneckoncu mozek je sval a u lidi, co ho cvici pocet transmiteru je vyssi.

Ale mnohem lepsi, nez si rict "no co uz, kdyz jsem se takova (blba) narodila".  To je samozrejme nejjednodussi zpusob. Takove reci jsou pro slabouchy, co se ihned vzdaji. Dulezite je prekazky prekonavat.