No Maričko, já bych viděla rozchod jako ideální řešení. Jemu dát prostor, aby si mohl v klidu prožít svoje představy a možná sám zjistí, že zas tak o moc nepřišel a ty se potřebuješ dát do kupy, věřit si, zvednout si sebevědomí a třeba i ty vyzkoušíš vše, co ti chybí a po čem prahneš. No a možná se stane, že za čas oba zjistíte, že se chcete a pak můžeš řešit dál.

maricka napsal(a):

Tak to ujasním ještě jednou - vinu neházím jen na něj, sama jsem tu psala, že také nejsem dokonalá. Ohledně toho sexu - on onanuje téměř denně, ale spát se mnou nechce, tedy se milovat, když už, tak se jen na mne vybouří a je to, nějaké zvláštní ohledy na mne nebere. Pěkné milování je jen jednou za uherský rok... A vy se mi divíte, když už ted nemám chut na sex, když na mne jen tak hupsne nebo si to raději udělá sám? Martinko, tolikrát, tolikrát jsem si o tom chtěla promluvit, proč se raději dělá sám a nemá sex se mnou, ale on mi jen řekl, že je to prostě méně náročnější než sex a hotovo, dál se o tom odmítal bavit... Zkoušela jsem to různě, sexy prádlo, nevtírání se a čekání apod. a nic za ten rok nepomohlo. Dokonce jsem jej podvedla, ano, přiznávám, na počátku tohoto roku jsem to už prostě nervově nevydržela. Jenže jsem zjistila, že mne sex bez lásky nebaví a že jej podvádět nechci a řekla mu to, nakonec jsme to nějak spolu zvládli a už na to dávno nemyslíme. A nyní jsem už opravdu ve stavu, kdy nekývám na každé jeho "přindutí" s odhalením přirozením a že onna to dostal chuť... Když mám chut já, nikdy nechce. A navíc už mne nebaví jen držet, kdy on si dělá dobře a já počítám sekundy do jeho vyvrcholení, at už to mám za sebou. Prostě jsem ted apatická a sex mne přestal bavit, jen občas to ještě zajiskří, ale málo... Toužím spíš po krásném milování plném něhdy, kterého se mi skoro vůbec nedostává.

K tomu deníku - ano, asi máte pravdu, asi to byl chvilkový záchvěv citu, ale co já vím, třeba to k ní cítí pořád? Přijde mi, že příliš rychle propadá zamilovanosti... A jen se bojím toho, že je příliš nevybouřený (má 26, měl jednu dívku přede mnou) a že to neskončí dobře (už si otom i píše do deníku, že touží po nezávazných vztazích, i když vím, že zatím by do toho nešel). Navíc si vážně nedovolím v životě někam na delší dobu odletět, jinak to také dobře neskončí, on bez lásky nevydrží ani měsíc...musí pořád někoho mít nebo být alespon zamilovaný a mít naději... Jinak zajímavé je, že bez sexu by prý podle jeho slov také dlouho nevydržel, jak mi nedávno řekl a přitom mu to stačí max jednou týdně.

Nevím, prostě si ted vážně připadám jako magor, když nedokážu rok a něco vyřešit jeden problém...a pořád se v tom plácám. Asi ano, asi by byl rozchod řešením a byl by klid, ale pořád je ve mne naděje, že se to zlepší a že prostě někdo musí umět žít s takovým člověkem, protože ve svém jádru je hodný, milý apod. Možná jsem ještě horší případ než Val, která to aspon utla... Ale jak jste sami napsali, alespoň máte další "oběť"a není tu nuda...:-))) Také jsem si Val občas četla a zajímalo mne, jak to bude pokračovat...

Já se Ti nedivím, že nemáš chuť ... naopak si myslím, že bych to měla stejně ...ale možná zkus přemýšlet(nevím jak jste spolu dlouho) víš co se týká té erotické fascinace ... prostě ta mizí časem pokaždý ... jestli už to máte takhle teď  a Tebe to trápí ... víš já myslím, pokud s ním zůstaneš tak se připrav, že bude asi hůř než líp ... budeš ještě "okoukanější" a budeš jistá ...tak se to nejspíš nezlepší ... vážně to tak zvládneš za 10 20 30 let, když už ted nejsi v poho ?? Na to by sis měla sama odpovědět ...

Barborka napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Mě nejvíc dostaly ty brambory s cibulí , to jsem málem spadnul ze židle...

Tak mě nejvíc dostala věta "bude s ním asi klidný život" - on se zamilovává jak na běžícím páse a bude s ním klidný život?

Ano, to mě také pobavilo, když vidíme, jak strašně klidná je s života s ním už teď

Marička - SZ

Maričko, konečná otázka pro Tebe je - jestli s tím chlapem chceš zůstat i přes to, kdyby se ten sex nezlepšil...

maricka napsal(a):

Díky za rady, ale jít od sebe a uvidět není podle mne moc řešení...stýskat se bude, to vím a ničemu tím asi nepomůžeme. Ale asi ano, asi sex je ten největší problém, i když mi vadí i to, že se jen tak rychle k někomu citově připoutá (sám mi to mimochodem říkal) a bez lásky a sexu dlouho nevydrží. Pak tu jsou i další věci, které mne od něj odvádí, ale opravdu si nedokáži představit, že bych měla celý život takto sexuálně chudý a že bych se pořád takto trápila... City říkají zůstan a rozum říká rychle pryč, dokud je čas a ještě možnost než budou děti. No, budu o tom ještě přemýšlet, asi bych si potřebovala promluvit s babičkou ,to je moudrá žena a vždycky jsem se jí mohla se vší svěřit... vlastně i ona mi kdysi říkala, at odejdu, že jí to nepřijde normální, když se dělá sám a na mne sáhne jednou za čas. Přesto ho má ona však ráda, protože jsou naladěni na stejnou vlnu. Jenže asi nejhorší je, a v tom je kámen úrazu, že se bojím být ted sama, protože je docela možné, že už se nikdo neobjeví, jsem na muže docela náročná, hlavně po inteligenční stránce. A jestli se nikdo neobjeví, nebudu mít rodinu apod. Víte, neříkám, kdyby to byl můj první, ale z těch co jsem dosud měla nebo poznala, a nebylo jich málo, je asi nejlepší...a nedivte se, že mám už strach, že nikdo lepší nebude.

Nejlepší?Panebože Maričko, já souhlasím s Potvůrkou (kterou tímto i zdravím ), odstěhovat se od něj a trochu si od sebe vydechnout a zjistit, co vlastně oba chcete...takhle se v tom pořád plácáte a nic...je to pořád stejný.Můj bývalý se mnou taky ke konci už nechtěl spát, zkoušela jsem být trpělivá, vymýšlet nové věci,nové prádlo, pak došlo i na to trucování....a nevylepšilo se to ničím...Prostě už nechtěl spát se mnou.....

sandra napsal(a):

maricka napsal(a):

Díky za rady, ale jít od sebe a uvidět není podle mne moc řešení...stýskat se bude, to vím a ničemu tím asi nepomůžeme. Ale asi ano, asi sex je ten největší problém, i když mi vadí i to, že se jen tak rychle k někomu citově připoutá (sám mi to mimochodem říkal) a bez lásky a sexu dlouho nevydrží. Pak tu jsou i další věci, které mne od něj odvádí, ale opravdu si nedokáži představit, že bych měla celý život takto sexuálně chudý a že bych se pořád takto trápila... City říkají zůstan a rozum říká rychle pryč, dokud je čas a ještě možnost než budou děti. No, budu o tom ještě přemýšlet, asi bych si potřebovala promluvit s babičkou ,to je moudrá žena a vždycky jsem se jí mohla se vší svěřit... vlastně i ona mi kdysi říkala, at odejdu, že jí to nepřijde normální, když se dělá sám a na mne sáhne jednou za čas. Přesto ho má ona však ráda, protože jsou naladěni na stejnou vlnu. Jenže asi nejhorší je, a v tom je kámen úrazu, že se bojím být ted sama, protože je docela možné, že už se nikdo neobjeví, jsem na muže docela náročná, hlavně po inteligenční stránce. A jestli se nikdo neobjeví, nebudu mít rodinu apod. Víte, neříkám, kdyby to byl můj první, ale z těch co jsem dosud měla nebo poznala, a nebylo jich málo, je asi nejlepší...a nedivte se, že mám už strach, že nikdo lepší nebude.

Nejlepší?Panebože Maričko, já souhlasím s Potvůrkou (kterou tímto i zdravím ), odstěhovat se od něj a trochu si od sebe vydechnout a zjistit, co vlastně oba chcete...takhle se v tom pořád plácáte a nic...je to pořád stejný.Můj bývalý se mnou taky ke konci už nechtěl spát, zkoušela jsem být trpělivá, vymýšlet nové věci,nové prádlo, pak došlo i na to trucování....a nevylepšilo se to ničím...Prostě už nechtěl spát se mnou.....

Ahoj holka, taky tě moc zdravím
Maričko, to co píšeš mi přijde postavené na hlavu. Víš, vždycky jsem litovala moje kamarádky, které byly s někým za každou cenu, ikdyž věděly, že je podvádí, že je takovej a makovej, ale byly ochotný to zkousávat,ikdyž trpěly, hlavně aby nezůstaly samy. Prostě byly jak kus hadru a tohle žádnýmu chlapovi imponovat nemůže. Ty se bojíš sama sebe, že tak strašně moc chceš být s někým? Naopak, ty se potřebuješ dát dohromady, utřídit si v sobě myšlenky, poznat se a pak pomalu přemýšlet, jak by měl ten další partner vypadat, co jsi ochotná přijmout a co už ti vadí.
Taky jsem měla kdysi ex, který se mnou nechtěl spát ( on mě tím trestal ) a prostě s tím nehneš ani po dobrým ani po zlým.
Víš, ten sex u vás už jen doplňuje ten základní nesoulad. Tobě vadí jeho povaha ( vzplanutí atd.) a to si myslíš, že s ním budeš mít jednou klidný život?

taky jsme žili téměř jako bratr a sestra,byli jsme spolu 7 let a z toho 6,5 spolu spali  asi tak 1krát do měsíce,taky neměl potřebu a když,tak taky žádné milování,prostě si na mě vykonal jen svoji potřebu.To nemluvím,že mě nepohladil,nechytl za ruku,prostě minimální fyzický kontakt...)Ale po psychické stránce vše ok,nehádali se,měli stejné názory,humor...

Opravdu takovi lide existuji? Tak priserne chladni cumaci? Jednoho takoveho znam a porad neverim, ze je opravdu takovy.... a hledam chybu v sobe.
Takovy clovek se nikdy nedokaze zmenit? Co je na tom tezkeho vzit nekoho za ruku nebo ho pohladit?
Muze mi to nekdo vysvetlit, i kdyz je to trochu ?

No, ani se nebojím být sama, byla jsem sama do sedmnácti let a poté v přestávkách. Neříkám, že by mi to nevadilo, ale asi by mi více vadila ta nejistota, že najdu a že to bude partner, který chce rodinu...a docela brzy. Já jsem sice studijní typ, učení a škola mne nesmírně baví, chci pokračovat i po magistru, ale mateřský pud mám už asi od puberty:-))) A také se bojím, že bych si pak třeba mohlau uvědomit, že jsem udělala nejhorší chybuv mém životě a že on byl skutečně nejlepší i přes to vše. On je totiž jinak moc hodný, flegmatický, spravedlivý, je na něj spolehnutí, je zodpovědný, chce rodinu, je to učitel (chtěla jsem vždy učitele) apod. Prostěnemohu pochopit, že je takový a jinak v posteli sobec. Jinak mne hladí, objímá, často se tulí, co více si od muže přát??? A kvůli sexu odejít? A kvůli pár jiným prkotinám? Zároven však za pět let nechci třeba zjistit, že jsem se rozejít měla... Nevím, je to šílené dilema, alespon pro mne a pořád se v tom potácím. Nechci prostě udělat chybný krok, v tomto jsem opravdu opatrná. Nejlepší by asi bylo, kdyby byl opravdu nevěrný a to rozhodlo, nebo naopak se začal v sexu snažit... Nechci se v tomto tak dlozho potácet...je to únavné:-(
A i možná proto čtu jeho deník...

maricka napsal(a):

No, ani se nebojím být sama, byla jsem sama do sedmnácti let a poté v přestávkách. Neříkám, že by mi to nevadilo, ale asi by mi více vadila ta nejistota, že najdu a že to bude partner, který chce rodinu...a docela brzy. Já jsem sice studijní typ, učení a škola mne nesmírně baví, chci pokračovat i po magistru, ale mateřský pud mám už asi od puberty:-))) A také se bojím, že bych si pak třeba mohlau uvědomit, že jsem udělala nejhorší chybuv mém životě a že on byl skutečně nejlepší i přes to vše. On je totiž jinak moc hodný, flegmatický, spravedlivý, je na něj spolehnutí, je zodpovědný, chce rodinu, je to učitel (chtěla jsem vždy učitele) apod. Prostěnemohu pochopit, že je takový a jinak v posteli sobec. Jinak mne hladí, objímá, často se tulí, co více si od muže přát??? A kvůli sexu odejít? A kvůli pár jiným prkotinám? Zároven však za pět let nechci třeba zjistit, že jsem se rozejít měla... Nevím, je to šílené dilema, alespon pro mne a pořád se v tom potácím. Nechci prostě udělat chybný krok, v tomto jsem opravdu opatrná. Nejlepší by asi bylo, kdyby byl opravdu nevěrný a to rozhodlo, nebo naopak se začal v sexu snažit... Nechci se v tomto tak dlozho potácet...je to únavné:-(
A i možná proto čtu jeho deník...

Deník číst přestaň, zbytečně se v tom pak plácáš.

Možná už to tady padlo - na čas se od sebe odstěhujte a uvidíš, jestli to vztahu pomůže nebo ho to pošle do kytek.
Když nebudete pořád spolu, Ty i on si můžeme spoustu věcí uvědomit.

Přijde mi, že jsi moc mladá na to, aby jsi měla vztah, kde tě nebaví sex.. navíc ve spojení s flegmatikem, to bych asi nezvládla. I kdyby byl sebelepší, ale jen tak na sebe koukat dalších třeba 30 let.. pfff...

Pikola napsal(a):

Přijde mi, že jsi moc mladá na to, aby jsi měla vztah, kde tě nebaví sex.. navíc ve spojení s flegmatikem, to bych asi nezvládla. I kdyby byl sebelepší, ale jen tak na sebe koukat dalších třeba 30 let.. pfff...

co šílíš... může si při tom číst

Nevím, jestli visím jako koule, ale rozhodně se odejít bojím, prostě jak jsem psala, nechci udělat chybný krok...často totiž něčeho lituji a tohle by mne už vážně naštvalo:-(


No plácám se v tom, protože jednou je to horší, podruhé lepší...taková horská dráha. Kdyby to bylo jen horší,už jsem pryč dávno...