|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Tak Vás opět po nějaké době zdravím, tedy ty, kteří už vědí, kdo jsem a co mám přibližně za problémy... Tentokrát opět řeším dilema. Opět jsem si totiž četla přítelův deník (já vím, to se nedělá...ale třeba mne to čtení někdy rozhoupe k rozchodu, že?) a opět jsem se dozvěděla zajímavé věci. Přijde mi totiž, že on není schopen být jeden den se ženou, aniž by se do ní zamiloval, to je už několikátý případ! Zase tam psal o tom, jak k ní chová vřelou náklonnost, jak mu bude o prázdninách po své kolegyni z práce smutno apod. Ale opět že má rozum a bla bla. Nevím, co si už myslet, když nedokáže být chvíli s normálně vypadající ženou, aniž by do toho nespadl. Navíc mi tvrdí, že se mu ani nelíbí, ani líbí, že jen někdy a že by s ní nikdy být nemohl...a přijede ze školního výletu a ted čtu v deníku tohle... Navíc vím, že spolu často chodí na obědy do šk.jídelny, jsou spolu pořád v kabinetě, někdy zajdou na pivo a dokonce ted nedávno byl u ní doma a ona mu vařila brambory s cibulí, protože měl fůru času na vlak a měl hlad. To mne fakt dožralo, že si jen tak hcodí k někomu domů na obědy a ted ještě navíc, když vím, že k ní v červnu na výletě vzplanul, pokud už ne dříve... Já nevím, třeba to bylo citové vzplanutí jen jednodenní, ale i tak už mu prostě nevěřím, že zase bude s někým trochu déle a opět se trochu zamiluje, jak se mu to stává na můj vkus docela často. Navíc je nevybouřený, měl přede mnou jen jednu ženu a v deníku jsem také četla, že mu svoboda v podobě diskoték, flirtů apod apod. chybí...a mně tvrdí že ne... Nevidím v tom žádnou hezkou perspektivu... Dokonce se jej třeba bojím nechat měsíc samotného doma (nevím, že bych třeba někam odjela ve volnu, do zahraničí apod.), protože by to asi bez ženské jak je jeho zvykem nevydržel a určitě by zase byly stránky deníku plné vyznání...bůhví komu...jestli ne nečistého svědomí z nevěry. A ted ještě k tomu ten náš neustálý problém v sexu...už to došlo tak daleko, že jsem ho ted odmítala já, neměla jsem chut milovat se s někým, kdo dává raději přednost samoukájení a kdo si jednou usmyslí, že chce sex se svou přítelkyní a ona mu musí "dát". Když nedá, tak se jde samozřejmě vedle uspokojit sám nebo je mrzutý. A také nemám chut milovat se s někým, kdo přitom myslí jen na sebe a prachsprostě šu.á, nic víc, nic hezkého v tom nevidím, přitom toužím po hezkém, láskyplném milování, kterého se mi dostane maximálně jednou za dva měsíce, možná méně. Vydržela jsem to tři týdny bez sexu s ním a pak když jsem ho odmítla znovu, urazil se... Říkám si, má tohle perspektivu??? Vím, že bude dobrý táta, bude s ním asi klidný život, ale stojí mi tohle vše za to? Ještě navíc, když se bojím, kdy bude mít potřebu se vybouřit nebo kdy zase vzplane velkým, vznešeným citem k někomu, s kým strává do samotě déle než dvě hodiny? A přitom mi vytýká, že já se chci ještě v průběhu života parkrát určitě zamilovat... Já vím, řeknete, že to nemá smysl, že jste mi to už říkali, ale ráda bych slyšela komplexnější názor, více složitá, ne jenom "běž rychle od něj"... Jako já mám také své chyby a není to se mnou někdy lehké a on je pořád se mnou... Zajímalo by mne, kde je ta záhadná míra, která když se překročí, tak už je lepší přejít k rozchodu...
Není tady
maricka napsal(a):
Tak Vás opět po nějaké době zdravím, tedy ty, kteří už vědí, kdo jsem a co mám přibližně za problémy... Tentokrát opět řeším dilema. Opět jsem si totiž četla přítelův deník (já vím, to se nedělá...ale třeba mne to čtení někdy rozhoupe k rozchodu, že?) a opět jsem se dozvěděla zajímavé věci. Přijde mi totiž, že on není schopen být jeden den se ženou, aniž by se do ní zamiloval, to je už několikátý případ! Zase tam psal o tom, jak k ní chová vřelou náklonnost, jak mu bude o prázdninách po své kolegyni z práce smutno apod. Ale opět že má rozum a bla bla. Nevím, co si už myslet, když nedokáže být chvíli s normálně vypadající ženou, aniž by do toho nespadl. Navíc mi tvrdí, že se mu ani nelíbí, ani líbí, že jen někdy a že by s ní nikdy být nemohl...a přijede ze školního výletu a ted čtu v deníku tohle... Navíc vím, že spolu často chodí na obědy do šk.jídelny, jsou spolu pořád v kabinetě, někdy zajdou na pivo a dokonce ted nedávno byl u ní doma a ona mu vařila brambory s cibulí, protože měl fůru času na vlak a měl hlad. To mne fakt dožralo, že si jen tak hcodí k někomu domů na obědy a ted ještě navíc, když vím, že k ní v červnu na výletě vzplanul, pokud už ne dříve... Já nevím, třeba to bylo citové vzplanutí jen jednodenní, ale i tak už mu prostě nevěřím, že zase bude s někým trochu déle a opět se trochu zamiluje, jak se mu to stává na můj vkus docela často. Navíc je nevybouřený, měl přede mnou jen jednu ženu a v deníku jsem také četla, že mu svoboda v podobě diskoték, flirtů apod apod. chybí...a mně tvrdí že ne... Nevidím v tom žádnou hezkou perspektivu... Dokonce se jej třeba bojím nechat měsíc samotného doma (nevím, že bych třeba někam odjela ve volnu, do zahraničí apod.), protože by to asi bez ženské jak je jeho zvykem nevydržel a určitě by zase byly stránky deníku plné vyznání...bůhví komu...jestli ne nečistého svědomí z nevěry. A ted ještě k tomu ten náš neustálý problém v sexu...už to došlo tak daleko, že jsem ho ted odmítala já, neměla jsem chut milovat se s někým, kdo dává raději přednost samoukájení a kdo si jednou usmyslí, že chce sex se svou přítelkyní a ona mu musí "dát". Když nedá, tak se jde samozřejmě vedle uspokojit sám nebo je mrzutý. A také nemám chut milovat se s někým, kdo přitom myslí jen na sebe a prachsprostě šu.á, nic víc, nic hezkého v tom nevidím, přitom toužím po hezkém, láskyplném milování, kterého se mi dostane maximálně jednou za dva měsíce, možná méně. Vydržela jsem to tři týdny bez sexu s ním a pak když jsem ho odmítla znovu, urazil se... Říkám si, má tohle perspektivu??? Vím, že bude dobrý táta, bude s ním asi klidný život, ale stojí mi tohle vše za to? Ještě navíc, když se bojím, kdy bude mít potřebu se vybouřit nebo kdy zase vzplane velkým, vznešeným citem k někomu, s kým strává do samotě déle než dvě hodiny? A přitom mi vytýká, že já se chci ještě v průběhu života parkrát určitě zamilovat... Já vím, řeknete, že to nemá smysl, že jste mi to už říkali, ale ráda bych slyšela komplexnější názor, více složitá, ne jenom "běž rychle od něj"... Jako já mám také své chyby a není to se mnou někdy lehké a on je pořád se mnou... Zajímalo by mne, kde je ta záhadná míra, která když se překročí, tak už je lepší přejít k rozchodu...
No, Maričko, fakt nevím, co na to říct...váš vztah má obrovský trhliny....co to je za vztah, když se BOJÍŠ nechat svýho přítele doma "bez dozoru", aby nevzplanul k nějaký krásce.....a číst mu ten deník...opakovaně...já vím, zvědavost a nejistota je mrcha,ale jak tu někdo psal,musíš být připravená nést následky toho, co sis tam přečetla....tak nevím, co tě u přítele drží?
Není tady

MARICKA - 8.8.2008 :
Chtěla bych se vás všech zeptat... Je možné zažít romantiku s jedním člověkem na celý život? Je možné milovat a být zamilován jen do něj a nikdy do nikoho jiného? Nebo každý tajně sníme, že nás zamilovanost či platonická láska ještě jednou v životě potká, ačkoliv máme stálého partnera, manžela, manželku?
Mám takový mini problém, nevím čím to je - tak nějak tuším, že bych chtěla být zamilovaná téměř pořád, čerpat z lásky inspiraci, prožívat ty nádherné chvíle, kdy vím, že je ve mne vášeň a blízkost k druhému, ačkoliv jej oficiálně a tělesně nikdy nemohu mít, neb mám partnera. Láká mne život, kdy budu potkávat platonicky mnoho mužů ,povídat si s nimi, rozumět si s nimi, ale k ničemu nikdy nedojde. Můj partner to má jinak, nevadí mu, že není zamilovaný a nijak to nevyhledává... Nebo je problém v tom, že mi třeba ve vztahu s ním chybí kus té romantiky? Nevím...
Definitiv, chápu, jak to myslíš, ale pro mne to právě peklo není, pro mne to je ráj, blaženost...dává mi to pocit, že žiji, toužím, že svět je rozmanitý a krásný...pestrý... Ano, asi to vyhledávám... A přitom mi stačí jen ta platonická láska, je mnohem krásnější než naplněná...
.........................................................................................
TAK NEVÍM - sním či bdím? To se za téměř měsíc Maricko změnil tvůj pohled na situaci u Vás? Tak kdo má touhu se zamilovávat, ty nebo přítel? Proč mu to závidíš, když sama po něčem takovém toužíš?
Hmm, jsem z toho jelen. 
Upravil(a) petra72 (4. 9. 2008 9:20)

petra72 napsal(a):
.........................................................................................
TAK NEVÍM - sním či bdím? To se za téměř měsíc Maricko změnil tvůj pohled na situaci u Vás? Tak kdo má touhu se zamilovávat, ty nebo přítel? Proč mu to závidíš, když sama po něčem takovém toužíš?
Hmm, jsem z toho jelen.
Možná v tom z 8.8. to Maricka psala uplne v obrácených rolích úmyslně.
Není tady

Ja ti nebudem robiť racionálne rozbory, poveim len jedno: Aký pocit z neho a zo vzťahu u teba prevláda? Pocitvo si odpovedz a máš to vyriešené. A hovorím o POCITE, nie o racionálnych úvahách typu "bude raz dobrý otec" (mmch, ako chceš otehotnieť pri týchto frekvenciách? to len tak na okraj...) - na to vôbec nemusí dôjsť, rieš TO, ČO JE TERAZ.
Není tady
Péťo, neřekla bych.... Přečetla jsem si pár reakcí v tom vlákně. Vyplynulo mi z toho, že mluví o sobě.
Z toho vyplývá jediné: MARIČKO, NELEZ PŘÍTELI DO JEHO DENÍKU. Tečka.
Když jsi vlezla, tak se s tím vyrovnej.
Není tady

Martinka1 napsal(a):
Z toho vyplývá jediné: MARIČKO, NELEZ PŘÍTELI DO JEHO DENÍKU. Tečka.
Když jsi vlezla, tak se s tím vyrovnej.
mně to připradá, že přítel píše do deníku jen aby měla marička co číst...
maričko, založ si také deník a můžete si dopisovat BI
Není tady
Jessika napsal(a):
Martinka1 napsal(a):
Z toho vyplývá jediné: MARIČKO, NELEZ PŘÍTELI DO JEHO DENÍKU. Tečka.
Když jsi vlezla, tak se s tím vyrovnej.mně to připradá, že přítel píše do deníku jen aby měla marička co číst...
maričko, založ si také deník a můžete si dopisovat BI
Třeba je přítel jenom literárně nadanej :-)
Není tady
Val/Vikina v bleděmodrým vydání :-) (Abych Maričce nekřivdila, Val je beznadějnější případ :-)
Není tady

Mě nejvíc dostaly ty brambory s cibulí
, to jsem málem spadnul ze židle...

Není tady
Mikeš napsal(a):
Mě nejvíc dostaly ty brambory s cibulí
, to jsem málem spadnul ze židle...
![]()
Taky mě to pobavilo
Maricko, myslím, že je to prosté.Podle toho, co píše v deníku, to vypadá,že manžela láká nepoznané.
Proces, který neovlivníš, ani kdybys s ním byla 24 hod denně.
V tomhle vidím výhodů partnerů, kteří mají už nějaké ty vztahy za sebou ( což nevylučuje, že se to nemůže stát i jim ).
Myslím, že ti nezbyde než mu nabídnout upřímnost, kamarádský pokec o tom, jak to vlastně má ,abyste oba věděli na čem jste.
)Není tady

Já bych řekla, že zásadní míra toho, co už nejde vydržet je, když mi ten druhý čte bez mého vědomí deník.
Deníku člověk svěřuje ty nejniternější a nejintimnější věci, pocity...Není třeba všechno, co se tam píše, brát jako skutečnost. Většinou je to jen momentální rozpoložení, rozjímání, snění. Děláš z toho vědu, protože máš pochybnosti, ale dobře ti tak, nemáš mu lézt do věcí
.
Jinak, zkoušela jsi někdy popřemýšlet o tom, proč svoje pocity neřeší s tebou ?
Není tady

Mikeš napsal(a):
Mě nejvíc dostaly ty brambory s cibulí
, to jsem málem spadnul ze židle...
![]()
Když ho nalákala na brambory s cibulí, to už jí musí tedy hodně milovat 
Není tady
mashanka napsal(a):
Já bych řekla, že zásadní míra toho, co už nejde vydržet je, když mi ten druhý čte bez mého vědomí deník.
Deníku člověk svěřuje ty nejniternější a nejintimnější věci, pocity...Není třeba všechno, co se tam píše, brát jako skutečnost. Většinou je to jen momentální rozpoložení, rozjímání, snění. Děláš z toho vědu, protože máš pochybnosti, ale dobře ti tak, nemáš mu lézt do věcí.
Jinak, zkoušela jsi někdy popřemýšlet o tom, proč svoje pocity neřeší s tebou ?
Jasný, to je bod číslo 1 !
Vůbec to číst neměla, ale stalo se 
)Není tady

mashanka napsal(a):
Když ho nalákala na brambory s cibulí, to už jí musí tedy hodně milovat
To jo, to bych vzplanul taky

Není tady

Santala napsal(a):
mashanka napsal(a):
Já bych řekla, že zásadní míra toho, co už nejde vydržet je, když mi ten druhý čte bez mého vědomí deník.
Deníku člověk svěřuje ty nejniternější a nejintimnější věci, pocity...Není třeba všechno, co se tam píše, brát jako skutečnost. Většinou je to jen momentální rozpoložení, rozjímání, snění. Děláš z toho vědu, protože máš pochybnosti, ale dobře ti tak, nemáš mu lézt do věcí.
Jinak, zkoušela jsi někdy popřemýšlet o tom, proč svoje pocity neřeší s tebou ?Jasný, to je bod číslo 1 !
Vůbec to číst neměla, ale stalo se
Ono je dost dobře možné, že on ví, že mu to čte a schválně ji takhle deptá (pokud to celé je vůbec pravda - muži si deníky nepíší)
Není tady
K tomu, co jsem psala minule o tom zamilovávání se, mluvila jsem o sobě, ale zarazilo mne, že mi to přítel vytýká, když je sám vedle z každé druhé holky, kterou potká a se kterou je déle než dvě hodiny. K bramborám s cibulí - také jsem se chtěla zasmát, když jsem to psala, ale co, aspon jsem rozesmála jiné
K Val a Vikině - Val je někdy příšerná, já sama jsem ale taky asi docela beznadějný případ, protože si neumím asi v hlavě srovnat priority,nevím... K deníku - já vím, nedělá se to a nesu za to následky. Nevím, zda se jedná o momentální pocity a jeho citové dojmy, snad ano, ale štve mne, že se vážně zplane citem ke každé druhé se kterou je trochu déle (opravdu nevím, jak by to třeba dopadlo, kdybych jela na tři měsíce na studijní stáž, asi by to nevydržel a potřeboval by své city dát jiné, sám mi říkal, že bez lásky dlouho nevydrží). Také mne štve to, že si chodí ke kolegyni domů na oběd, zajímalo, co by řekl na to, kdybych to samé udělala já. Trochu méně mne pak štve jeho "nevybouřenost", která se projevuje v tom, že si občas jen tak vyratí na pánskou jízdu a je štastný jako puberťák, že si tam může tančit a koukat se po holkách. Nevím, jak tohle dopadne, skoro bych se vsadila, že budu mít za pár měsíců či let na krku nevěru... A tu bych unesla asi jen stěží... Jinak máme se docela rádi a ten deník nemám prto, že ke mne nemá důvěru, ale prostě ho to asi baví, má jej již od puberty. Náhodou upřímní jsme k sobě docela dost.
No a největším problémem je ten sex...ano, Selimo, také jsem uvažovala, jak vlastně budeme mít miminko, když spolu budeme spát maximálně jednou za týden a ještě navíc mi ted gynekolog řekl, že mám jakousi obrácenou dělohu a otěhotnění budu mít těžší... Navíc, jak jsem psala, už ani já nemám na sex chut, neužívám si jej a dokonce mám pocit, že mi to po tělesné stránce už nic nepřináší jako dřív. A úplně nejvíce emohu pochopit, jak si to někdo může dělat sám každý den, když s partnerem spí maximálně jednou za týden? A zájem s tím něco dělat absoulutně nejeví...
Říkám si prostě, jestli tohle má cenu dál udržovat, anebo jestli to cenu naopak má, protože co když už lepšího nenajdu, nebo prostě toho, kdo se ke mně bude hodit lépe? Navíc je mu už 23, chci se někdy taky vdávat a mít děti a ne pořád shánět chlapy. A ještě máme navíc společný byt zatížený hypotékou...
Není tady
mashanka napsal(a):
Santala napsal(a):
mashanka napsal(a):
Já bych řekla, že zásadní míra toho, co už nejde vydržet je, když mi ten druhý čte bez mého vědomí deník.
Deníku člověk svěřuje ty nejniternější a nejintimnější věci, pocity...Není třeba všechno, co se tam píše, brát jako skutečnost. Většinou je to jen momentální rozpoložení, rozjímání, snění. Děláš z toho vědu, protože máš pochybnosti, ale dobře ti tak, nemáš mu lézt do věcí.
Jinak, zkoušela jsi někdy popřemýšlet o tom, proč svoje pocity neřeší s tebou ?Jasný, to je bod číslo 1 !
Vůbec to číst neměla, ale stalo seOno je dost dobře možné, že on ví, že mu to čte a schválně ji takhle deptá (pokud to celé je vůbec pravda - muži si deníky nepíší)
Ale píší, proč by nepsali, když mají literární talent? Můj přítel docela talent má, jen jej dostatečně nerozvíjí, alespon jako já...v tomhle jsme si podobní, také jsme oba učitelé (já budoucí) a na počátku jsem měla pocit, že lepšího muže jsem snad njít ani nemohla, přišlo mi,že souzníme...
Není tady

Podívej se na to takhle - je to prostě citlivá duše s velkým srdcem. Má citový (tím nemyslím milostný) vztah k lidem, se kterými je v každodenním kontaktu. Co ti na tom přijde divného ? Dneska většinou nikdo nikoho druhého neřeší, stará se jen o sebe, o druhé se nezajímá a jsou mu u zadku. Podle mě je ale normální spíš ta první varianta.
Jinak, kdyby ti byl nevěrný a lítal za každou sukní, těžko by měl čas a motiv k tomu, aby si psal deník
Není tady

maricka napsal(a):
K tomu, co jsem psala minule o tom zamilovávání se, mluvila jsem o sobě, ale zarazilo mne, že mi to přítel vytýká, když je sám vedle z každé druhé holky, kterou potká a se kterou je déle než dvě hodiny. K bramborám s cibulí - také jsem se chtěla zasmát, když jsem to psala, ale co, aspon jsem rozesmála jiné
K Val a Vikině - Val je někdy příšerná, já sama jsem ale taky asi docela beznadějný případ, protože si neumím asi v hlavě srovnat priority,nevím... K deníku - já vím, nedělá se to a nesu za to následky. Nevím, zda se jedná o momentální pocity a jeho citové dojmy, snad ano, ale štve mne, že se vážně zplane citem ke každé druhé se kterou je trochu déle (opravdu nevím, jak by to třeba dopadlo, kdybych jela na tři měsíce na studijní stáž, asi by to nevydržel a potřeboval by své city dát jiné, sám mi říkal, že bez lásky dlouho nevydrží). Také mne štve to, že si chodí ke kolegyni domů na oběd, zajímalo, co by řekl na to, kdybych to samé udělala já. Trochu méně mne pak štve jeho "nevybouřenost", která se projevuje v tom, že si občas jen tak vyratí na pánskou jízdu a je štastný jako puberťák, že si tam může tančit a koukat se po holkách. Nevím, jak tohle dopadne, skoro bych se vsadila, že budu mít za pár měsíců či let na krku nevěru... A tu bych unesla asi jen stěží... Jinak máme se docela rádi a ten deník nemám prto, že ke mne nemá důvěru, ale prostě ho to asi baví, má jej již od puberty. Náhodou upřímní jsme k sobě docela dost.
No a největším problémem je ten sex...ano, Selimo, také jsem uvažovala, jak vlastně budeme mít miminko, když spolu budeme spát maximálně jednou za týden a ještě navíc mi ted gynekolog řekl, že mám jakousi obrácenou dělohu a otěhotnění budu mít těžší... Navíc, jak jsem psala, už ani já nemám na sex chut, neužívám si jej a dokonce mám pocit, že mi to po tělesné stránce už nic nepřináší jako dřív. A úplně nejvíce emohu pochopit, jak si to někdo může dělat sám každý den, když s partnerem spí maximálně jednou za týden? A zájem s tím něco dělat absoulutně nejeví...
Říkám si prostě, jestli tohle má cenu dál udržovat, anebo jestli to cenu naopak má, protože co když už lepšího nenajdu, nebo prostě toho, kdo se ke mně bude hodit lépe? Navíc je mu už 23, chci se někdy taky vdávat a mít děti a ne pořád shánět chlapy. A ještě máme navíc společný byt zatížený hypotékou...
A proč by si neměl vyrazit na pánskou jízdu a být šťastný??? Jsem ráda, když si jde přítel zablbnout s kámošema, mám doma klid (případně jdu někam ven) a oba se pak sejdeme a jsme šťastní, že jsme spolu...
Navíc je mu už 23??? No to zas tak starej není - přesně tak akorát na to blbnutí... Přestaň ho neustále pozorovat...
Největším problémem je ten sex - přijde mi, že vinu házíš na něj, ale pak píšeš, že ne sex nemáš chuť - tak by taky bylo vhodné si to trochu vyjasnit...
Není tady

maricka napsal(a):
...skoro bych se vsadila, že budu mít za pár měsíců či let na krku nevěru... A tu bych unesla asi jen stěží...
Ale sama už jsi mu přece taky zahnula, že? 
Není tady
Bóže...
Val už to aspoň utla... Tak teď tu máme Tebe :-) Abychom se nenudili :-) (Ale to je dobře).
Deník se prostě nečte.
Lidi si do deníku píšou nejniternější pocity, které se nikdo jiný nemá dozvědět. Nepíšou tam věci, které jsou tesané do kamene... ale pocity, které se mění a za chvíli vůbec nemusí být pravda.
A to, že se chlapovi líbí jiný ženský - to je přece normální!!!
On je rozdíl, když se na ženskou podívá a líbí se mu, a něco jiného je, když se s ní rovnou vyspí, že jo.
Podle toho co píše - že je rozumnej - to bych brala jako plus. Prostě se mu líbí jiná, ale on si řekne - chodím s Maričkou a nepodvedl bych ji - ale do deníku si to napíše, že se mu líbí jiná. Proč taky ne. Proč by lhal sám sobě. A pro Tebe jeho deník určen není.
Tobě se nelíbí jiní chlapi? A kdyby sis psala deník, nenapsala by sis - jejda, ten (Pavel, Karel, Petr) má ale krásnej zadek... ten by stál za hřích... kdybych nebyla zadaná... ale protože jsem, tak se jenom podívám...
Kdyby tohle četl přítel, taky by z toho nadšenej nebyl, že nevzdycháš jenom po jeho zadku.
Ke kolegyni na oběd - no a co. Pokud to bylo jenom na oběd, je to ok. Kdyby to bylo na sex, bylo by to něco jinýho.
Nevybouřenost - ve 23 letech - si děláš pr.del ne???
To je přece normální, že chlap je v tomhle věku nevybouřenej.
Má právo chodit na pánský jízdy a na diskotéky!!!
Chceš ho mít uvázanýho jako psa u boudy? Chudák chlap.
A buď ráda, že to není každý den, ale jen občas!!! Jak píšeš.
Sex - to už jsme řešili a dokonce je to nějaký nový vlákno. Je normální, když chlap denně (i víckrát onanuje). Úplně normální!!! Můj chlap to dělá taky, a to spolu spíme pravidelně.
A nevím proč by s tím měl ten chlap něco dělat, když to jeho netrápí. Trápí to Tebe. TAK S TÍM DĚLEJ NĚCO TY!!!
Třeba ho každý den sváděj, když bude mít sex každý den (i víckrát) tak si to třeba nebude tak často dělat sám.
Jestli tohle má cenu udržovat - já to vidím takhle: Tvůj kluk je NORMÁLNÍ chlap a problém máš TY.
Takže buď změníš svůj pohled na něj, nebo mu dej svátek, ať si může najít normální holku, která ho bude chtít takovýho, jakej je :-)
Zní to drsně, ale je to tak. (Teda aspoň já to tak vidím).
Jemu je 23 nebo Tobě?
Mně je 33 a taky ještě s dítětem nespěchám. Máš dost času. A hlavně, pokud si můžeš vybrat, pořiď si dítě s chlapem, se kterým seš si jistá, že ho chceš!!! Děti jsou "kopií" svých rodičů... chceš mít syna, kterej se bude chovat stejně jako jeho otec? Potom si otce dítěte musíš dobře vybrat!!!
Společný byt zatížený hypotékou - to asi není přesné.
Tos tady psala před nějakou dobou.
Žes příteli dala nějaké peníze na byt, ale byt je jenom na něj (a to ani nevím, jestli to bylo osobní vlastnictví nebo družstevní)... Tomu se nedá říkat "společný byt" ale "jeho byt" - s tím, že Tys mu dala půjčku.
Půjčka se vrátí a je to.
Pokud nejsi Ty zapsané jako spolumajitelka na katastru, ohledně bytu není co řešit.
(Teď samozřejmě přesně nevím, jak to máš)...
Ale "byt" je to nejmenší, kvůli tomu nemá cenu zůstávat ve vztahu, který jinak nechceš...
Není tady

Martinka1 napsal(a):
Sex - to už jsme řešili a dokonce je to nějaký nový vlákno. Je normální, když chlap denně (i víckrát onanuje). Úplně normální!!! Můj chlap to dělá taky, a to spolu spíme pravidelně.
A nevím proč by s tím měl ten chlap něco dělat, když to jeho netrápí. Trápí to Tebe. TAK S TÍM DĚLEJ NĚCO TY!!!
Třeba ho každý den sváděj, když bude mít sex každý den (i víckrát) tak si to třeba nebude tak často dělat sám.
No to je asi neproveditelný, když píše, že ona na sex chuť nemá...
Není tady
janinka_v napsal(a):
Martinka1 napsal(a):
Sex - to už jsme řešili a dokonce je to nějaký nový vlákno. Je normální, když chlap denně (i víckrát onanuje). Úplně normální!!! Můj chlap to dělá taky, a to spolu spíme pravidelně.
A nevím proč by s tím měl ten chlap něco dělat, když to jeho netrápí. Trápí to Tebe. TAK S TÍM DĚLEJ NĚCO TY!!!
Třeba ho každý den sváděj, když bude mít sex každý den (i víckrát) tak si to třeba nebude tak často dělat sám.No to je asi neproveditelný, když píše, že ona na sex chuť nemá...
Tak pak mu ale nemůže vyčítat, že si to on dělá každý den sám, že jo 
Není tady