Oxi napsal(a):

majkafa napsal(a):

To neznamená, že som nešťastná a že si nežijem pekný život.

Ze to tvrdis neznamena, ze je to pravda, hmm?

Pravda je veľmi relatívny pojem, čo je pre jedného pravdou, može byť pre iného klamstvom.
Uvidel si v mojom písaní seba a svoju BM, keď ťa tak rozčertilo? Pretože ja som moj príspevok písala s hlbokou ľútosťou nad rozpadom nášho manželstva a našej rodiny a nie s nenávisťou k mojmu BM. Dnešný sen bol pre mňa zvláštny a krásny. Možno sa mi raz splní, až zase príde náš čas. A možno nie, kdovie.

Tak to asi môžem len závidieť...

Nemyslím názov, myslím obsah. Nás v rámci rodinnej výchovy učili variť a obšívať . Nič proti ničomu, ale trošku nás mohli vybaviť do života aj psychologickými radami...

tu první knížku jsem měla taky měla jsem z ní oči navrch hlavy

Heřmanka napsal(a):

jj četla jsem ji několikrát a ta druhá byla právě o vztazích a o tom jak si nic nenalhávat...doporučuji i dospělým

pak jsem měla ještě ..Encyklopedie mladé ženy...tak tam bylo snad naprosto všechno a v prváku na střední jsem ji 2 měsíce neviděla a kluci si na ni psali pořadník ...byla to děsná bible, ale každej ji měl za 3 dny přečtenou

a nějákou jak si nic NENECHAT nalhávat neznáš

se dám na studium knížek pro náctileté nebo se na ty vztahy vyprdnu úplně

Selima napsal(a):

Ivana napsal(a):

Majko, já si taky myslela, že jsem svého životního partnera poznala ve svém BM. Hned po seznámení jsem k němu pocítila takovou důvěru jako k nikomu jinému předtím ani potom, měla jsem pocit, že už ho znám strašně dlouho. Měla jsem s ním pocit naprosté volnosti, svobody v chování k němu, myslela jsem si, že mu můžu říct všechno na světě. Přišel mi hned od začátku jako můj nejbližší člověk. Teď je to někdo úplně jiný, někdo, koho vůbec neznám.
A ty sny o návratu mám taky. Pořád. Mimochodem dnes je to přesně 3 roky, co mi na procházce v lese oznámil, že se se mnou hodlá rozvést. Stále jsem se s tím nesmířila a nesmířím se nikdy.

Ivi, Majka, ten človek bol druh pre istú fázu v živote, kým ste ho potrebovali. Teraz ho už nepotrbeujete - alebo potrebujete skrátka niekoho iného. Odišiel, aby ste sa naučili niečo, čo by ste sa s ním nenaučili. To, že vám sa nechce učiť, je druhá vec. Pána učiteľa to nijako mimoriadne nezaujíma.

Selimo, to bylo přesné, výstižné. To je celá podstata rozchodů. A je to tak dobře. Jen my sami si to komplikujeme a vzpouzíme se....

Heřmanka napsal(a):

jj četla jsem ji několikrát a ta druhá byla právě o vztazích a o tom jak si nic nenalhávat...doporučuji i dospělým

pak jsem měla ještě ..Encyklopedie mladé ženy...tak tam bylo snad naprosto všechno a v prváku na střední jsem ji 2 měsíce neviděla a kluci si na ni psali pořadník ...byla to děsná bible, ale každej ji měl za 3 dny přečtenou

Tú som mala aj ja - vlastne aj prvé dve som si listovala, ale nejako ma nenadchli.

Selima napsal(a):

Môj otec jednu obdobnú preložil a to bolo tak asi maximum, čo urobili pre moju "rodinnú výchovu". Inak samozrejme osobný príklad, ale to nerátam, lebo žili tak, ako by zhruba žili aj bezdetní. Chodili sme na nuda pláže a to bolo tak všetko. Naši sa nebozkávali, nedržali za ruky, ale ani nehádali. Do vzťahu som išla ako "z chránenej dielne"...

mnojo, tak to je jiná káva ...normálně jim vynadej !!! ...dělám si srandu, ale fakt normálně zjištuju, že jsem byla " štastné dítě ", i když mi to tak tehdy nepřišlo...no, je fakt, že ostatní mi rodiče záviděli...asi už tehdy viděli víc, nežli já...

Wiki: "Na školách bych zavedla povinnou výuku Plzáka a výchovu dívek . Nikoli vyšívání a vaření (i když i to je fajn umět)..."

Tak nevím, jestli se v dnešních školách ještě vyučuje vyšívání, ale moje dítě si už 6. třídě přineslo ze školy balíček tampónů a vložek a hromadu odpovídajících letáků včetně zážitku z filmu s porodem a pak někdy v devítce mi brala v koupelně můj lak na vlasy se slovy: "máme si donést do školy něco, na se dá natáhnout kondom" . Když jsem z ní pak mámila zážitky , sdělila mi, že jediný, kdo se v hodině "rodinky" červenal, byla paní učitelka předdůchodového věku.

Asi záleží na konkrétní škole, jak se s tématem vztahové psychologie (a praxe) popere.
Někde se asi ještě vyšívá, někde už se natahují kondomy na obaly od sprejů.

Nicolas: "Životní druh neznamená nutně = druh na celý život. To je všeobecně rozšířený omyl. Ale životní znamená, že nám dal v daném úseku našeho života nejvíce z toho, co jsme potřebovali a že jsme měli pocit životního naplnění."

Už je to o slovíčkách, ale nějak mi to nepasuje. To by muselo znamenat, že mým životním druhem byla jedna paní, která pro mě udělala jednu krásnou důležitou věc, ovlivňující mě celé roky.. jeden nadřízený, jedna sousedka, moje tchýně, babička... Tito lidé mi byli v životě hodně nápomocni, bez nich bych žila úplně jinak a něco, co jsem v životě "potřebovala ke svému naplnění", bych nepoznala.
Ale nejsou to moji "životní druhové".
Protože zas na druhou stranu mi partner ani nemůže dát právě to, co mi dali oni, takže slovo "naplnění" mi nepřipadá adekvátní ve významu sousloví "životní druh"....
No jak říkám, jsou to jen slovíčka.

Jo a k tématu , myslím, že jak člověk pozná, že...? Hmm, někdy pracně a někdy i pozdě.

Jak člověk pozná, že potkal svého životního druha?

...až se nebude ptát, zda je to životní druh...

KALIK napsal(a):

Venuše, ten tvůj životní partner ti měl ukázat něco moc důležitého o tobě a myslím si, že ukázal Buď mu za to moc vděčná, pouč se a posuň se

On nebyl muj zivotni partner, jen "kamarad". Ale jako zivotniho partnera si ho docela dobre dokazu predstavit....

Kaliku, zda si mi, ze tady papouskujes jine Babinetky, muzes byt trochu konkretnejsi?