|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
ahojky (prepisuju co jsem prave popsala na duchovnim) a prosim o radu ci nazor 
najednou jsem do toho vlitla, uplne prirozene a z niceho nic.. ale s clovekem ktereho znam mesic a mam v sobe totalni zmatek, kazdy den se probudim s jinym nazorem. jeden den: je to osud asi to tak melo byt mela bych to akceptovat a jsem vdecna a chce se mi brecet..to je citove rano. druhy den se probudim s racionalnim pohledem na vec a jedou myslenky typu: tatinka znam mesic, vlastne ho neznam, otehotnela jsem asi prvni tyden naseho vztahu, s rodinou (rodici a brachou) mam momentalne dost dramaticke vztahy, ktere jsou spis na bazi totalniho odporu a cim min je vidim tim lip.. a vubec mam v sobe tolik nevyresenych veci, ze mi z toho jde hlava kolem.. a jeste do toho zatahovat miminko - no chudak malej. takze ja fakt nevim priroda nepriroda vubec nechapu co mam delat.. zjistila jsem to dost brzy a mam dost casu na rozmyslenou ale proste vuuuuubec netusim co je spravne.. 
Není tady
jeste bych mela dopsat ze je mi 34, je to moje prvni otehotneni, ale nikdy jsem o to nijak neusilovala, spis naopak, jsem vodnar, nerodinny a svobodomyslny tvorecek..
financne bych to asi zvladla, mam vlastni byt atd.. ale jedna se mi spis o tu druhou stranku veci - dusevni a psychickou podporu a lasku, kterou netusim jestli muzu ocekavat od partnera a od rodicu 
..chtela bych stastne a spokojene miminko, kdyz uz.. anebo asi radsi nic 
Není tady
jeee, precti si vlakno od Pikoly ;-)) resila to same tak pred 14 dny
Není tady
budu asi příliš strohá, ale ve věku v kterém jsi doporučuji neuvažovat o čemkoli jiném než je ukončení těhotenství porodem a užívání si krásného mimča 
všechno ostatní je příliš riskantní, navíc jsem totálním odpůrcem přerušení těhotenství a nikdy bych ho sama nepodstoupila. Tot můj názor, bydlení máš tak to určitě dáš, držím palce at se rozhodneš správně
Není tady
Konstance, jsou v životě daleko komplikovanější začátky než máš ty. Nechci a nebudu to tady rozebírat, ani nechci moralizovat... jen ti řeknu, že moje situace byla na startu daleko víc neuspořádaná a problamatická jak ta tvoje a přesto jsem nezapochybovala o tom, že když už se stalo... má mi to něco dát ,TAK JAK TO JE.
Nelitovala jsem a nikdy litovat nebudu, svoje dítě miluji, vše se záhy uspořádalo a prožili jsme si krásné dětství. Jen se nebát začít se brzy pozitivně ladit.
Jak jsi na tom s otcem dítěte... je nějaká šance na budoucí smysluplné soužití?
Upravil(a) Somaia (1. 9. 2008 18:12)
Somaia napsal(a):
Jak jsi na tom s otcem dítěte... je nějaká šance na budoucí smysluplné soužití?
jak to mam asi po mesici vedet? muzu si nasadit ruzove bryle, ale to ja vetsinou nedelam.. nic jsem neplanovala a stalo se. tatinek se zatim tvari ze by souhlasil, jenze me porad pripada ze ta zodpovednost je predevsim na me.. taky me muze kdykoli dopnout do z...u, znam ho kratce, nevim co od nej muzu cekat atd, takze to beru spis jako svoje rozhodnuti doslova nekrestansky tezke. nejvic me trapi ze se v posledni dobe snazim zbavit citoveho vydirani svoji matky a je to fakt kruty, a kdyz budu mit mimino moje matka si rozbije stan na schodech pred mym bytem a bude nas oba nicit. nekomu to mozna muze pripadat divna uvaha, ale kdo si nezazil nesetresitelnou matku zavislacku, ktera ma vzdy pravdu a je vzdy "tam", i kdyz ji o to nikdo nezada, nepochopi..
Není tady
konstance napsal(a):
Somaia napsal(a):
Jak jsi na tom s otcem dítěte... je nějaká šance na budoucí smysluplné soužití?
jak to mam asi po mesici vedet? muzu si nasadit ruzove bryle, ale to ja vetsinou nedelam.. nic jsem neplanovala a stalo se. tatinek se zatim tvari ze by souhlasil, jenze me porad pripada ze ta zodpovednost je predevsim na me.. taky me muze kdykoli dopnout do z...u, znam ho kratce, nevim co od nej muzu cekat atd, takze to beru spis jako svoje rozhodnuti doslova nekrestansky tezke. nejvic me trapi ze se v posledni dobe snazim zbavit citoveho vydirani svoji matky a je to fakt kruty, a kdyz budu mit mimino moje matka si rozbije stan na schodech pred mym bytem a bude nas oba nicit. nekomu to mozna muze pripadat divna uvaha, ale kdo si nezazil nesetresitelnou matku zavislacku, ktera ma vzdy pravdu a je vzdy "tam", i kdyz ji o to nikdo nezada, nepochopi..
sorry, ale ja rejpnu. Jak to bylo s HA u tebe po mesicni znamosti? Respektive po tydenni
Upravil(a) baba.jaga (1. 9. 2008 18:32)
Není tady
Jediné, co je důležité vědět, jestli chceš dítě nebo ne? Pokud máš vyřešenou minulost a nevylízáváš si rány z nějakého průseru a relativně pohodovou současnost, tak budoucnost vždycky nějak dopadne. A nebo si vyřešit, že mnoho let k tomu mít první dítě, nezbývá... Mít či nemít dítě jednou pro vždycky?
baba.jaga napsal(a):
konstance napsal(a):
Somaia napsal(a):
Jak jsi na tom s otcem dítěte... je nějaká šance na budoucí smysluplné soužití?
jak to mam asi po mesici vedet? muzu si nasadit ruzove bryle, ale to ja vetsinou nedelam.. nic jsem neplanovala a stalo se. tatinek se zatim tvari ze by souhlasil, jenze me porad pripada ze ta zodpovednost je predevsim na me.. taky me muze kdykoli dopnout do z...u, znam ho kratce, nevim co od nej muzu cekat atd, takze to beru spis jako svoje rozhodnuti doslova nekrestansky tezke. nejvic me trapi ze se v posledni dobe snazim zbavit citoveho vydirani svoji matky a je to fakt kruty, a kdyz budu mit mimino moje matka si rozbije stan na schodech pred mym bytem a bude nas oba nicit. nekomu to mozna muze pripadat divna uvaha, ale kdo si nezazil nesetresitelnou matku zavislacku, ktera ma vzdy pravdu a je vzdy "tam", i kdyz ji o to nikdo nezada, nepochopi..
sorry, ale ja rejpnu. Jak to bylo s HA u tebe po mesicni znamosti? Respektive po tydenni
HA je hormonalni antikoncepce? nikdy jsem ji nebrala
Není tady
konstance napsal(a):
Somaia napsal(a):
Jak jsi na tom s otcem dítěte... je nějaká šance na budoucí smysluplné soužití?
jak to mam asi po mesici vedet? muzu si nasadit ruzove bryle, ale to ja vetsinou nedelam.. nic jsem neplanovala a stalo se. tatinek se zatim tvari ze by souhlasil, jenze me porad pripada ze ta zodpovednost je predevsim na me.. taky me muze kdykoli dopnout do z...u, znam ho kratce, nevim co od nej muzu cekat atd, takze to beru spis jako svoje rozhodnuti doslova nekrestansky tezke. nejvic me trapi ze se v posledni dobe snazim zbavit citoveho vydirani svoji matky a je to fakt kruty, a kdyz budu mit mimino moje matka si rozbije stan na schodech pred mym bytem a bude nas oba nicit. nekomu to mozna muze pripadat divna uvaha, ale kdo si nezazil nesetresitelnou matku zavislacku, ktera ma vzdy pravdu a je vzdy "tam", i kdyz ji o to nikdo nezada, nepochopi..
Konstance...všechno jde , když se chce.... nepřeháněj...
1/Nemluvím o růžových brýlých!!! Jestli jste s partnerem intimně soužily, tak přeci jakž takž musíš tušit, jestli je absolutně nevhodný problematický typ nebo alespoň jakž takž přijatelný a i když ho neznáš do detailu, tak by se to mohlo povést při troše dobré vůle.
2/ Jsem měla na mysli, jestli jsi ho o svém stavu ionformovala a jak se k tomu staví. Je to především věc vás OBOU... nejen tvá. prostě STANE SE... někdy i napoprvé 
3/ Matce lze ve svém vlastním zájmu taky stanovit mantinely, hlavně se nebát a jednat narovinu... Krucinál je ti 34!!! nejsi žádné ořezávatko bez zkušeností a bez sebevědomí , abys nedokázala ochránit sebe před iniciativním rodičem. Jistě víš , že i NE se dá říct s láskou ,ale důsledností... jednou, dvakrát, třikrát...
Upravil(a) Somaia (1. 9. 2008 18:45)
xxxx napsal(a):
budu asi příliš strohá, ale ve věku v kterém jsi doporučuji neuvažovat o čemkoli jiném než je ukončení těhotenství porodem a užívání si krásného mimča
zila jsem delsi dobu mimo CR, kde je uplne normalni mit dite az po 30 nebo spis az ke 40, proste v evrope se lidi snazi studovat, cestovat a budovat si zazemi a az pote pocit potomky a ja jsem tim ovlivnena. u nas je mentalita porad jeste jina, me to proste nepripada pozde, nebo nic divneho. a taky nejsem schopna delat ukvapena rozhodnuti. zatim se proste citim tak 50 na 50.. materskou lasku jsem nezazila takovou jaka by mela byt, nejsem asi ditko pocate z lasky, ale spis ze zoufalosti (kruta realita) a nechtela bych to predavat dal.. sama mam dost co delat abych se s tim srovnala, a jestlize nedospeju k pocitu, ze bych mohla mit stasne a milovane ditko tak do toho asi nepujdu.
Není tady
konstance napsal(a):
nejvic me trapi ze se v posledni dobe snazim zbavit citoveho vydirani svoji matky a je to fakt kruty, a kdyz budu mit mimino moje matka si rozbije stan na schodech pred mym bytem a bude nas oba nicit. nekomu to mozna muze pripadat divna uvaha, ale kdo si nezazil nesetresitelnou matku zavislacku, ktera ma vzdy pravdu a je vzdy "tam", i kdyz ji o to nikdo nezada, nepochopi..
Třeba je to, že se sama staneš mámou, šancí k vyrovnání se se vztahem mezi tebou a tvou matkou... třeba tím dostáváš šanci na tom vztahu zapracovat a napravit ze své strany, co se dá: naučit se ji usměrnit, nastavit jí hranice, za který už ji nepustíš...
Není tady
konstance napsal(a):
xxxx napsal(a):
budu asi příliš strohá, ale ve věku v kterém jsi doporučuji neuvažovat o čemkoli jiném než je ukončení těhotenství porodem a užívání si krásného mimča
zila jsem delsi dobu mimo CR, kde je uplne normalni mit dite az po 30 nebo spis az ke 40, proste v evrope se lidi snazi studovat, cestovat a budovat si zazemi a az pote pocit potomky a ja jsem tim ovlivnena. u nas je mentalita porad jeste jina, me to proste nepripada pozde, nebo nic divneho. a taky nejsem schopna delat ukvapena rozhodnuti. zatim se proste citim tak 50 na 50.. materskou lasku jsem nezazila takovou jaka by mela byt, nejsem asi ditko pocate z lasky, ale spis ze zoufalosti (kruta realita) a nechtela bych to predavat dal.. sama mam dost co delat abych se s tim srovnala, a jestlize nedospeju k pocitu, ze bych mohla mit stasne a milovane ditko tak do toho asi nepujdu.
treba se zadari a budes mit samovolny potrat ;-))
Není tady
somaio, NE jsem rekla uz mnohokrat po dobrym i po zlym.. pracuju na tom asi 2 roky, a po roce jsem skoncila v nemocnici s nervovym kolapsem a doted beru antidepresiva a po dalsim roce jsem se z toho "jakz takz" dostala, s tim, ze se nic moc nezmenilo. moje matka proste MA vzdycky pravdu, a kdyz se nenecham citove vydirat (jak byla zvykla), tak je schopna mi nicit zivot vsemi dostupnymi prostredky. mozna se z toho jednou dostanu, ale jeste ta chvile neprisla. to je to co mi brani v tom abych mela radost z tehotenstvi.. nikdy bych neprala svymu mimi podobny zkusenosti a nejsem si proste jista ze to zvladnu
Není tady
baba.jaga napsal(a):
konstance napsal(a):
xxxx napsal(a):
budu asi příliš strohá, ale ve věku v kterém jsi doporučuji neuvažovat o čemkoli jiném než je ukončení těhotenství porodem a užívání si krásného mimča
zila jsem delsi dobu mimo CR, kde je uplne normalni mit dite az po 30 nebo spis az ke 40, proste v evrope se lidi snazi studovat, cestovat a budovat si zazemi a az pote pocit potomky a ja jsem tim ovlivnena. u nas je mentalita porad jeste jina, me to proste nepripada pozde, nebo nic divneho. a taky nejsem schopna delat ukvapena rozhodnuti. zatim se proste citim tak 50 na 50.. materskou lasku jsem nezazila takovou jaka by mela byt, nejsem asi ditko pocate z lasky, ale spis ze zoufalosti (kruta realita) a nechtela bych to predavat dal.. sama mam dost co delat abych se s tim srovnala, a jestlize nedospeju k pocitu, ze bych mohla mit stasne a milovane ditko tak do toho asi nepujdu.
treba se zadari a budes mit samovolny potrat ;-))
ty jsi ale blbena 
mozna ze si mimi samo rekne co vlasnte chce
Není tady
KONSTANCE: u tebe stejne jako u Pikoly citim tu antitouhu po diteti. Takze delej, na co se skutecne citis, at je to cokoli. Nikdo te odsuzovat nehodla. Muj nazor: mit dite ve 40 je uplne normalni, stejne tak jako nemit deti vubec.
Není tady
konstance napsal(a):
ty jsi ale blbena
blbena jsem, to tady uz vi uplne kazdy, o tom zadna ;-D
Není tady
ještě tady furt nepadlo, co na to budoucí otec??? Jak reagoval, jestli to teda ví....
Není tady
konstance napsal(a):
somaio, NE jsem rekla uz mnohokrat po dobrym i po zlym.. pracuju na tom asi 2 roky, a po roce jsem skoncila v nemocnici s nervovym kolapsem a doted beru antidepresiva a po dalsim roce jsem se z toho "jakz takz" dostala, s tim, ze se nic moc nezmenilo. moje matka proste MA vzdycky pravdu, a kdyz se nenecham citove vydirat (jak byla zvykla), tak je schopna mi nicit zivot vsemi dostupnymi prostredky. mozna se z toho jednou dostanu, ale jeste ta chvile neprisla. to je to co mi brani v tom abych mela radost z tehotenstvi.. nikdy bych neprala svymu mimi podobny zkusenosti a nejsem si proste jista ze to zvladnu
to vsechno vnimam jako zastupne problemy, ktere ti pomahaji dospet k rozhodnuti, ze dite vlastne neee a ne a ne.
Není tady
Konstance,
můžu ti napsat jenom svůj názor, pohled a zkušenost... pohled jiné Vodnářky?
Když jsem zjistila, že čekám brouka, bylo už poněkud pozdě řešit jinou možnost, než mateřství. Neměla jsem práci, partnera, bydlení, bylo mi 20, připravovala jsem se na to, že budu svobodná/osamělá matka. Celé těhotenství jsem pochybovala a trápila se, po porodu se všechno obrátilo. Když se brouk narodil, nic už nebylo problém a překážka, pokud šlo o to, mít šťastné a spokojené dítě. Tvoje dítě bude šťastné, bude mít mámu, která ho miluje. A spousta věcí půjde tak rychle, že se vyřeší sama a ty nebudeš stačit zírat.
O mé mamince bych ti taky mohla napsat story, co s ní občas zažívám ještě dnes. Možná je dítě tvoje šance, naučit se být samostaná a řešit za sebe a svoje dítě. To, že je na tobě matka "závislá", je z poloviny i tvoje práce.
Žít v zahraničí a být nezávislá finančně, mít vlastní byt - to ještě neznamená být samostatná a zodpovědná za svůj život V tvých letech řešit, co udělá tvoje maminka, a podle toho se rozhodovat - tsss, to snad ne? Žije tvůj život?
A co se praktik mateřských v zahraničí týče - to snad ani nebudu komentovat... Každý jsme individualita, každému vyhovuje něco, každý máme svůj vlastní život. neporovnávala bych, co je zvykem "jinde" a co "u nás". Je to tvoje rozhodnutí.
Já jsem nikdy nelitovala, že brouka mám. Cestuju a budu studovat (doufám 
) "až teď", ale i to má své výhody - můžu to sdílet do určité míry se s vým vlastním dítětem a ukázat mu, že některé věci v životě prostě nejsou zadarmo.
Momentálně jsem už dva a půl roku s broukem sama - tatínek se zamiloval jinde. Jde to i tak a troufám si tvrdit, že oba jsme v rámci možností a dané situace fajn rodiče
baba.jaga napsal(a):
konstance napsal(a):
somaio, NE jsem rekla uz mnohokrat po dobrym i po zlym.. pracuju na tom asi 2 roky, a po roce jsem skoncila v nemocnici s nervovym kolapsem a doted beru antidepresiva a po dalsim roce jsem se z toho "jakz takz" dostala, s tim, ze se nic moc nezmenilo. moje matka proste MA vzdycky pravdu, a kdyz se nenecham citove vydirat (jak byla zvykla), tak je schopna mi nicit zivot vsemi dostupnymi prostredky. mozna se z toho jednou dostanu, ale jeste ta chvile neprisla. to je to co mi brani v tom abych mela radost z tehotenstvi.. nikdy bych neprala svymu mimi podobny zkusenosti a nejsem si proste jista ze to zvladnu
to vsechno vnimam jako zastupne problemy, ktere ti pomahaji dospet k rozhodnuti, ze dite vlastne neee a ne a ne.
To baba.jaga: 
Taky to tak vidím...
baba.jaga napsal(a):
KONSTANCE: u tebe stejne jako u Pikoly citim tu antitouhu po diteti. Takze delej, na co se skutecne citis, at je to cokoli. Nikdo te odsuzovat nehodla. Muj nazor: mit dite ve 40 je uplne normalni, stejne tak jako nemit deti vubec.
presne tak. a vim ze podobnou "antitouhu" si prozila moje matka (podle jejiho vypraveni) ktera se me snazila samovolne potratit, i kdyz rekla ze na opravdovy potrat by nikdy nesla! ja fakt nevim je to jako dejavu, kdy si clovek rika nikdy bych nechtela byt stejna jako mama.. a najednou ma podobne pocity, ja jsem to tak nechtela a je to presne tak!
z chyb by se mel clovek poucit a ne je opakovat. ale co je chyba?? babo (jago) rad..
Není tady
Konstance, takhle to v životě prostě funguje. Buď zopakuješ vaše rodinné vzorce, nebo půjdeš jinou, svou vlastní cestou...
konstance napsal(a):
baba.jaga napsal(a):
KONSTANCE: u tebe stejne jako u Pikoly citim tu antitouhu po diteti. Takze delej, na co se skutecne citis, at je to cokoli. Nikdo te odsuzovat nehodla. Muj nazor: mit dite ve 40 je uplne normalni, stejne tak jako nemit deti vubec.
presne tak. a vim ze podobnou "antitouhu" si prozila moje matka (podle jejiho vypraveni) ktera se me snazila samovolne potratit, i kdyz rekla ze na opravdovy potrat by nikdy nesla! ja fakt nevim je to jako dejavu, kdy si clovek rika nikdy bych nechtela byt stejna jako mama.. a najednou ma podobne pocity, ja jsem to tak nechtela a je to presne tak!
z chyb by se mel clovek poucit a ne je opakovat. ale co je chyba?? babo (jago) rad..
chces fakt znat muj nazor? Me tady za to minule malem preddhodily hladovym tygrum ;-))
Není tady
konstance nečetla jsem všechny přízpěvky tady, takže předpokládám že budu někoho opakovat, ale - máš celkem vysoký věk na první dítě (to vim že už tu někdo psal), taky bych o potratu neuvažovala. Zvlášť když píšeš ž eprcka dokážeš zabezpečit. Jak jsi psala o tom psychickym - neboj to určitě přijde (je to tak u většiny, i když samozřejmě jsou vyjímky) až uvidíš UTZ nebo až bude prcek kopat, popř až se narodí. Třeba to i omůže tvým vztahům s rodinou. A co se týče tatínka prcka - někdo tady Pikole psal, že se znali s budoucím otcem měsíc jako ty, teď maj prcka a měli už i svatbu a jsou moc šťastný. držimpalce ať se rozhodneš správně pro tebe
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
